Východoafrické společenství obvinilo Radu bezpečnosti OSN z přehlížení Afriky

Společenství východní Afriky ( EAC) obvinilo Radu bezpečnosti a země v ní z povýšenosti a přehlížení. EAC se nelíbí, že Rada bezpečnosti nechce projednávat závažná africká témata oficiálně a jedná o nich pouze neformálně- EAC, jehož členy jsou Burundi, Keňa, Rwanda, Tanzánie a Uganda, mimo jiné vyzvedl i Keňskou žádost o pozastavení vyšetřování Mezinárodního trestního tribunálu. Prezident Keni Mwai Kibaki žádá o zastavení vyšetřování členů své vlády v souvislosti s násilím a boji po posledních volbách. Mahboub Maalim, generální tajemník Mezivládního úřadu pro rozvoj (IGAD), prohlásil, že nevidí jediný důvod, proč by Rada bezpečnosti měla vést pouze neformální jednání o tom, co má vliv na regionální bezpečnost a stabilitu vlády. Také obvinil mocnosti, že v problematice Afriky volí zdržovací taktiku, aby nemusely zaujmout jasný postoj či dokonce jednat v souladu s chartou OSN. Tuto nečekanou kampaň proti Radě bezpečnosti podpořila i Africká unie a postavila se za EAC. Podle průzkumů si ale obyvatelé Keni přejí, aby jejich ministři byli souzeni v Haagu kvůli slabé víře ve vlastní soudy, a za pokračování procesu se postavil i keňský premiér Raila Odinga.

Útoky milic v oblasti Abyei mezi jižním a severním Súdánem pokračují- Rada bezpečnosti OSN zasedla

Podle mírové mise OSN v Súdánu dochází k střetům mezi arabskými a černošskými kmeny. Stejně tak místní polovojenské milice provádějí nájezdy na vesnice a bojují s jihosúdanskými silami. Rada bezpečnosti OSN zahájila včera večer neveřejné zasedání kvůli situaci v oblasti Abyei, která je bohatá na ropu a stále je sporným územím mezi nově vznikajícím jižním Súdánem a centrální Súdánskou vládou. V oblasti dokonce znepřátelené síly podle satelitních snímků již minulý týden zahájily výstavbu zákopových linií a hromadí se zde bojové jednotky. Rada bezpečnosti považuje situaci za natolik vážnou, že by mohla rozpoutat další roky se táhnoucí válku,

NATO začne do 24h dohlížet nad dodržováním zbrojního embarga v Libyi

Severoatlantická aliance dnes odsouhlasila spuštění operací týkajících se dohledu nad dovážením zbrojního materiálu do Libye. Kontrolu v mezinárodních vodách budou provádět lodě a letadla NATO. Operační plán zajištění bezletové zóny nad Libyi je již hotov, jeho schválení však brání nedořešené propojení mezi akcemi NATO a koalice vedené Francií.

Humanitární pracovníci OSN upozorňují na súdánský Dárfúr- dalších 70 000 uprchlíků

Za poslední necelé 3 měsíce z oblasti západního Dárfúru kvůli obnovujícím se bojům mezi černošským a arabským obyvatelstvem uprchlo 70 000 lidí do sběrného tábora El Fasher poblíž Dárfúru, v němž se nyní nachází již 120 000 lidí. Společná mírová mise OSN a Africké unie ( UNAMID) varuje, že v táboře začíná být tlak na zajišťování základních potřeb lidí a hrozí tak humanitární krize.

Keňa přiostřuje v krocích proti šetření Mezinárodního trestního soudu

Keňský prezident Mwai Kibaki osobně odletěl do Haagu, aby zablokoval jednání Mezinárodního trestního soudu (ICC), které se týká 4 vládních prominentů. Prokurátor Luis Moreno-Ocampo obvinil z podílu na povolebním násilí ministra financí Uhuru Kenyatta (syna prvního prezidenta Keni), Williama Ruto, ministra školství ( který má již pozastavenou funkci kvůli korupční aféře), tajemník vlády Francise Muthaura a bývalého policejního náčelníka Mohammeda Hussein Aliho. Podle expertů je vývoj případu velmi podezřelý, neboť o keňském prezidentovi je známo, že jedná vždy ve svůj prospěch. Přílet prezidenta do Haagu tak zvýšil pozornost trestního tribunálu, protože nasvědčuje tomu, že prezident má pravděpodobně velký důvod pro zastavení vyšetřování.

Zasedání vedení MAAE z důvodu revize jejích právních postupů

Podle ředitele MAAE Yukiya Amana, by měly být znovu zváženy a přehodnoceny předpisy, kterými se organizace řídí v případech podobných nynější krizi v Japonsku. Celková role MAAE by měla být znovu posouzena, aby příště mohla zasáhnout rychleji a rozhodněji, než tomu tak bylo před několika dny.

Rok 2015 bude pro ASEAN zásadní

Podle prozatímních plánů má být totiž založeno a plně uvedeno v činnost Hospodářské společenství sdružení ASEAN (AEC). To má sjednotit trh s více než 600 miliony obyvatel v jihovýchodní Asii a celkovým HDP přesahujícím 1,77 bilionu dolarů. Do té doby hodlá ASEAN podniknout veškeré kroky týkající se především zahraničního obchodu, aby mohlo k tomuto sjednocení dojít.

NATO schválilo plán dohledu nad dodržováním zbrojního embarga v jižním středomoří

Odpoledne se delegáti sejdou znovu, aby rozhodli o případném zahájení akce, jež počítá s vysláním lodí a letadel, které budou kontrolovat prostor kolem Libye. Dohoda ohledně zajištění bezletové zóny se zatím neočekává, je však zřejmé, že mnozí ministři zahraničí evropských zemí včetně českého by uvítali, pokud by se NATO rozhodla převzít velení vojenských operací v Libyi.

Liga arabských států odsoudila kampaň v Libyi- jsou bombardováni civilisté

Tajemník arabské ligy Amr Moussa svolal zasedání všech 22 členských zemí kvůli Libyi a veřejně označil noční nálety za velký nezdar při naplňování rezoluce Rady bezpečnosti. Jen přes noc bylo při bombardování spojenci zabito 64 lidí. Podle Arabské ligy se nejedná o útoky na protiletadlová zařízení, jak by mělo v rámci naplňování rezoluce, ale i o cílené útoky na Kaddafiho města a jednotky.

Panel Africké unie pro řešení libyjské otázky vyzval k okamžitému ukončení nepřátelství všech stran

Prezidenti JAR, Mali, Mauretánie, Konga a Ugandy vydali prohlášení, ve kterém žádají Africkou unii, aby se diplomaticky zasadila o ukončení nepřátelství v Libyi. Panel afrických prezidentů sice explicitně nehovoří o kampani OSN, avšak mauretánský prezident Mohamed Ould Abdel Aziz se vyjádřil jasně proti jakémukoliv narušování státní integrity Libye a její územní celistvosti, přičemž se taktéž postavil proti zahraniční intervenci.

Jednání mezi EU a Mercosurem zatím příliš nepokročila

V pátek skončilo v Bruselu čtvrté kolo jednání mezi Evropskou unií a sdružením volného obchodu jihoamerických států Mercosurem týkající se dohody o možnosti obchodní spolupráce mezi oběma subjekty. Zástupci obou stran se shodují, že zbývá ještě množství otázek, které je třeba detailně prodiskutovat. Zatím největšími překážkami úspěšného dosažení dohody se jeví obavy evropských zemědělců z neschopnosti konkurovat svým jihoamerickým protějškům a též argentinské postoj z hlediska ochrany domácího trhu.

Radou bezpečnosti OSN pravděpodobně neprojde žádost Keni, Francie je proti

Francie odmítá vyhovět žádosti Keni o odložení soudního řízení s ministry současné keňské vlády u Mezinárodního trestního tribunálu. Jsou obviněni z podílu na povolebním násilí v roce 2007. Keňa se odvolává na článek 16 Římského statutu Mezinárodního trestního soudu a dojde k neformální schůzi členů rady bezpečnosti s keňskou delegací, Francie ale odmítá, že by šlo o naplnění článku 16. V Keni prezident Mwai Kibaki vyzval Radu bezpečnosti k odložení soudu na rok a k projednávání v Nairobi.

Státy G7 se dohodly na pomoci Japonsku

Skupinu G7 tvoří kromě Japonska ještě USA, Francie, Německo, Velká Británie, Itálie a Kanada. Tyto státy dnes přistoupily na opatření proti stále se oslabujícímu japonskému yenu. Ten oslabil na rekordní hodnotu 81,44 yenů za jeden americký dolar, což je největší hodnota od druhé světové války. Od roku 2000 to bude poprvé, co státy G7 podniknou společný zásah do měnových trhů.

V Libyi je vyhlášeno dočasné příměří, avšak armáda plk. Kaddafiho se přeskupuje

Libyjský ministr zahraničí Moussa Koussa oznámil, že Libye bude respektovat rozhodnutí Rady bezpečnosti OSN o bezletové zóně. Dále prohlásil, že jeho země plánuje chránit civilní obyvatelstvo a poskytnout mu humanitární pomoc a stejně tak že se zavazuje chránit všechny cizince a jejich majetek. Ministr zahraničí označil rozhodnutí o použití vojenské síly za porušující suverenitu Libye, přičemž je dle něj v rozporu s Chartou OSN, ovšem zdůraznil, že Muammar Kaddafi si je vědom nebezpečí, které představuje plánovaná intervence, a proto má být nyní vyhlášeno příměří. Kaddafi nyní označil povstalce v Benghazi za zrádce, kteří zvou do země Západ. USA, VB a Francie připravující své letectvo k útoku doposud neuvedly, v jakém rozsahu má být vojenská intervence provedena, ovšem mandát OSN jim dává v podstatě volné ruce, neboť rezoluce říká, že členské státy OSN mohou přijmout všechna nezbytná opatření k ochraně obyvatelstva. Španělská vláda již nabídla NATO své vojenské základy pro útoky na Libyi. Velvyslanec Ligy arabských států při OSN Yahya Mahmassani oznámil, že útoku se zúčastní dvě arabské země, které ještě není rozhodnuto, přičemž americký prezident Barack Obama jasně prohlásil, že bude vyžadovat co největší zapojení arabských zemí.

JAR oznámila, že uznává Allassane Ouattaru jako právoplatného prezidenta Pobřeží slonoviny

Prezident Jihoafrické republiky Jacob Zuma tak po dlouhém váhání podpořil rozhodnutí Africké Unie, která prezidenta Ouattaru uznala. Pro Africkou unii byl zdrženlivý přístup jednoho ze svých nejsilnějších členů poměrně závažnou otázkou. Po tomto kroku však zůstává jediná země, která se staví velmi vlažně k uznání voleb a prezidenta Ouattary, a tou je Uganda.

Útok v Libyi povede aliance spolu s arabskými státy

Rozhodnutí Rady bezpečnosti OSN o všech nezbytných krocích pro vytvoření bezletové zóny dává operacím na Libyí velmi velký mandát, neboť se prakticky jedná přímo o vojenskou akci jaká proběhla například při zásahu v Kosovu proti srbským jednotkám. Podle francouzského diplomatického zdroje by útok měli vést francouzské, britské a americké jednotky, přičemž by měl zakročit i jeden nebo dokonce více arabských států. Vojska Muammara Kaddafiho se nyní nacházejí asi 100 km od Benghazi a plukovník velmi přiostřil rétoriku, „přijdeme, dům po domu, pokoj po pokoji“ prohlásil.

Rada bezpečnosti OSN odsouhlasila vytvoření bezletové zóny nad Libyí

V noci na dnešek byla z iniciativy Francie, Velké Británie, USA a Libanonu přijata rezoluce umožňující vytvoření bezletové zóny nad Libyí a povolující všechny nezbytná opatření, které se tohoto kroku týkají, včetně leteckých útoků na síly Muammara Kadáfího, ke kterým by mohlo dojít v následujících hodinách. Rusko, Čína, Německo a Brazílie se hlasování zdržely, rezoluce byla přijata poměrem hlasů 10:15.

Írán podává stížnost k OSN kvůli zákroku v Bahrajnu, kde se již zatýká

Včerejší zákrok provázený tanky a letectvem si v Manamě vyžádal nejméně 5 mrtvých. Bahrajnská policie již zatkla 6 opozičních vůdců, kteří jsou obvinění z podněcování k vraždám, násilí a nepokojům. Velmi vzácně kritizovaly Bahrajn i Spojené státy a událost vyvolává rozsáhlý odpor u šíítské populace v celém regionu. Šíítský Írán se postavil do čela obhajoby šíítů- íránský ministr zahraničí Ali Akbar Salehi napsal dopis generálnímu tajemníkovi OSN, ve kterém prohlašuje, že není možné akceptovat, aby si vláda pozvala cizí vojska na potlačení svých vlastních občanů. Naráží tak na Libyjskou problematiku, ve které je Západ významně kritičtější. Podobné diplomatické kroky Írán podnikl taktéž u Ligy arabských států a Organizace islámské konference.

USA zvažují letecké údery na Kaddafiho jednotky, které postupují na Benghazi- Rada bezpečnosti OSN jedná

Libyjská armáda zahájila ostřelování Benghazi a oblasti pod kontrolou povstalců se stále zmenšují. Ve Spojených státech se kvůli tomuto postupu začalo vážně uvažovat o leteckých útocích na Kaddafiho jednotky. USA, které původně držely zdrženlivý postoj i přes vnitropolitický tlak, tak stále více přistupují na myšlenku zakročení. Rada Bezpečnosti OSN dnes bude dojednávat případnou bezletovou zónu, v rámci které by dle tradičního postupu došlo k vybombardování všech protileteckých zbraní a letectva libyjské armády. Velvyslankyně USA při Radě bezpečnosti Susan Rice také oznámila, že se chystají i jiná rozsáhlejší opatření, která by měla chránit civilisty. Rusko a Čína s právem veta spolu s Německem a Indií jsou ovšem v čele zdrženlivých států, kteří se stavějí spíše proti, neboť v rámci bezletové zóny skutečně dojde k zásadnímu zasažení do konfliktu a výrazné pomoci rebelům. Americká ministryně zahraničí Hillary Clinton oznámila, že věří v dnešní dokončení jednání v Radě bezpečnosti OSN a stejně tak prohlásila, že USA jsou nyní pro tvrdší a razantní kroky v rámci mandátu OSN.