Americký bezpilotní letoun zabil na území Pákistánu 10 ozbrojenců

Ve středu časně ráno 8. února zaútočil americký bezpilotní letoun v pákistánském Severním Vazíristánu (SV) na skupinu 10 ozbrojenců. Po vypálení dvou raket nedaleko hlavního města SV Miranshah nezůstal naživu ani jeden ozbrojenec. Jedná se již o čtvrtý útok NATO na území Pákistánu v tomhle roce. Počet útoků však významně poklesl od incidentu, při kterém vrtulníky NATO omylem usmrtily 24 pákistánských vojáků.

Zambie bude zvyšovat daně z těžby mědi a prověří jejich dosavadní placení

Největší africký producent mědi, Zambie, plánuje prověřit všechny těžební společnosti ve snaze odhalit, kolik dluží na nezaplacených daních z těžby. Zambijský ministr pro těžbu Wylbur Simuusa prohlásil, že se očekává odhalení dluhů v rozmezí 500 milionů dolarů až 1 miliardy dolarů. Ministr Simuusa dále uvedl, že po Africké těžební konferenci v Kapském městě chystá Zambie zdvojnásobení současné daně na 6%. „Je načase, abychom se podívali na to, kolik těžařské firmy dávají v porovnání s tím, kolik si berou,“ uvedl ministr s tím, že Zambie byla upozorněna i Světovou bankou na to, že nevybírá adekvátně vysoké daně.

Řecko zažívá generální stávku proti úsporným opatřením

Zatímco zástupci Evropské unie (EU), Mezinárodního měnového fondu (MMF) a Evropské centrální banky (ECB) požadují další úsporná opatření,aby poskytli zadlužené zemi finanční pomoc v hodnotě 130 miliard eur, řecké odbory svolaly na úterý stávku. V zemi kolabuje městská hromadná doprava, byl omezen provoz nemocnic a škol. Největší řecký přístav Pireus zcela zastavil provoz. Členkyně Evropské komise (EK) Neelie Kroes situaci komentovala slovy : „Pokud by Řecko opustilo eurozónu, nebyla by to katastrofa. Nepotopilo by to celý blok.“ Předseda EK José Manuel Barosso však také sdělil, že doufá v setrvání země v bloku jednotné měny.

Řecký premiér jedná s vládní koalicí o podpoře 2. záchranného balíčku

Ten by zemi, za předpokladu splnění všech podmínek, měl být vyplacen Evropskou unii (EU) a Mezinárodním měnovým fondem (MMF). Řecký premiér Lucas Papademos dnes jedná s koalicí, aby ta podpořila tento krok, bez kterého se v polovině března ocitne země na pokraji bankrotu. Stěžejním bodem jednání je dohoda na reformách, které veřejní věřitelé požadují. Ministři eurozóny se měli v této otázce setkat v pondělí, schůze teď byla z řecké strany odvolána. Rozhodnutí o výsledku jednání by mělo být známo do nedělního večera.

Francie chystá se svými partnery vytvoření skupiny na podporu syrské opozice

Francouzský prezident Nicolas Sarkozy ve své řeči po francouzském ministrovi zahraničí Alainovi Juppé, který označil rusko-čínské veto rezoluce o Sýrii za ochromení mezinárodního společenství, oznámil, že Francie „se nevzdá“. Podle francouzského prezidenta se Francie již spojila se svými „evropskými a arabskými partnery“ a chystá vytvoření „Skupiny přátel syrského lidu“, která má zmobilizovat mezinárodní podporu pro realizaci mírového plánu Ligy arabských států.

Turecko ostře kritizuje veto Číny a Ruska v Radě bezpečnosti OSN při projednávání rezoluce o Sýrii

Turecký ministr zahraničí Ahmet Davutoğlu ostře zkritizoval ruské a čínské veto v Radě bezpečnosti OSN při projednávání rezoluce o Sýrii. Podle jeho názoru Rusko ani Čína nehlasovaly na základě „stávající reality“, ale pouze na základě svého postoje vůči Západu. Podle Turecka je takto míněné veto nepřípustné, obzvláště, jedná-li se o takto „slabou rezoluci“.

Ruský ministr zahraniční nevidí „světlo na konci tunelu“ v otázce evropské protiraketové obrany

Kompromisní řešení otázky evropské protiraketové obrany navržené skupinou mezinárodních odborníků je zajímavé, ale ve skutečnosti k žádnému pokroku v jednání nedošlo,“ uvedl dnes ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Předpoklady pro pokrok nemohou dle jeho slov vzniknout do té doby, dokud budou přivírány oči nad oprávněnými obavami Ruska. Rusko a NATO se dohodly na spolupráci na projektu protiraketové obrany během summitu v Lisabonu v roce 2010, ale jednání se dostaly do mrtvého bodu poté, co USA odmítly poskytnout právní záruky toho, že evropský systém protiraketové obrany nebude namířen proti Rusku. Platformou pro diskusi o budoucnosti evropského systému protiraketové obrany se stala 48. mnichovská bezpečnostní konference. Představitelé NATO včetně generálního tajemníka A. F. Rasmussena zde ujistili, že usilují o pokrok v jednáních Aliance s Ruskem a chtějí ho dosáhnout již při přípravě a během samotného summitu NATO v Chicagu, který je naplánován na 20. – 21. května letošního roku.

Rusko označilo návrh rezoluce RB OSN za neodpovídající realitě v Sýrii

Návrh rezoluce Rady bezpečnosti OSN o Sýrii, zablokovaný již podruhé Ruskem a Čínou, neodráží podle slov stálého velvyslance Ruské federace při OSN Vitalije Churkina realitu v této zemi. Ruský diplomat zdůraznil, že spoluautoři tohoto znění návrhu nevzali v úvahu Ruskem navrhované formulace o tom, že se „syrská opozice musí distancovat od extremistických skupin, které se dopouštějí násilí.“ Pozici Ruska sdílí také Čína. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov podnikne společně s šéfem ruských výzvědných služeb Michailem Fradkovem v úterý 7. února pracovní návštěvu Damašku, kde proběhne jednání se syrským prezidentem Bašárem Asadem.

Prověrka Norska v rámci NATO skončila úspěšně

Norský ministr obrany Espen Barth Eide odtajnil shrnutí posledních hodnocení Norska ze strany NATO, ve kterých se uvádí, že restrukturalizace norských ozbrojených sil se „ubírá správným směrem“ a že země představuje významný přínos pro Severoatlantickou alianci.   NATO průběžně prověřuje jednotlivé členské země a jejich „obranné schopnosti“. Podle zprávy musí norskou prioritou zůstat další rozvoj přemístitelných, vysoce kvalitních a interoperabilních sil, přičemž se chválí pokročilá norská „počítačová obrana“ a informační schopnosti.

Ruská federace a Čína vetovaly návrh rezoluce o Sýrii

Návrh Rezoluce podporoval postoj Ligy arabských států a její plán na odstoupení syrského prezidenta Bashara al-Assada. Ministryně zahraničí Spojených států Hillary Clintonová v reakci na odmítavý postoj Ruska k rezoluci řekla, že není možné konstruktivně spolupracovat s Ruskem na rezoluci k Sýrii. Cintonová však zároveň vyloučila vojenskou intervenci.

Barack Obama: OSN se musí postavit proti brutalitě v Sýrii

Americký prezident dnes vyzval Radu bezpečnosti Organizace spojených národů (RB OSN), aby se postavila proti „neúprosné brutalitě“ syrského prezidenta Bashara al-Assada. Uvedl tak po zprávách, že vládní síly zabily v noci na dnešek přes 200 lidí ve městě Homs. V písemném prohlášení Barack Obama odsoudil „ohavný útok“ a vyzval al-Assada k odstoupení z funkce.

Dle Spojených států jsou ruské návrhy na změny rezoluce RB OSN o Sýrii nepřijatelné

Uvedla to Susan Rice, velvyslankyně USA při OSN. Západní návrh znění rezoluce RB OSN koresponduje se závěry Ligy arabských států (LAS). Návrh požaduje mj. odstoupení syrského prezidenta Bašára al-Assada dle plánu, který vypracovala LAS. Rusko požaduje další jednání o rezoluci a změny, které učiní zodpovědnou za současný stav v Sýrii nejen vládu, ale i syrskou opozici. To však Západ v čele s USA naprosto odmítá s tím, že je to hlavně syrská vláda, kdo je zodpovědný za několik tisíc mrtvých během dosud 11 měsíců trvajících nepokojů. Francouzský velvyslanec při OSN Gerard Araud řekl, že předkladatelé návrhu jsou odhodláni o rezoluci hlasovat dnes a Rusko chce jen získat čas. I přes ostrou rétoriku není zcela jasné, jak se Ruská federace při hlasování zachová.

Pokračuje 48. Mezinárodní bezpečnostní konference v Mnichově

48. Mezinárodní bezpečnostní konference v Mnichově se zabývá především krizí eurozóny a otázkou, zda-li by se Německo mělo ujmout role vůdce evropského kontinentu. Předseda konference Wolfgang Ischinger uvedl, že „nevojenská témata jsou pro bezpečnost v dnešní době důležitější, než kdy jindy“. Podporu vedoucímu postavení Německa vyjádřil i polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski. Šéf Světové banky Robert Zoellick znova zdůraznil zvážení možnosti zavedení evropských dluhopisů, které Německo razantně odmítá.

OSN hlásí 3000 mrtvých civilistů za rok 2011 v Afghánistánu

Více než 3000 civilistů bylo zabito ve válce v Afghánistánu v roce 2011 a pátý rok v řadě tak jejich počet neustále stoupá, uvádí OSN. Podle OSN by to také nadále podkopává vztahy mezi prezidentem Hamidem Karzai a vedením NATO a ISAF, stejně jako vlády Afghánistánu i USA stále více ztrácejí podporu svých voličů. Asistenční mise OSN v Afghánistánu (UNAMA) hlásí, že nejvíce obětí mají na svědomí bomby na silnicích a sebevražedné útoky.

OSN vyhlásilo konec hladomoru v Somálsku

Koordinátor humanitární pomoci OSN pro Somálsko Mark Bowden oznámil, že v Somálsku již nejsou podmínky hladomoru. Situace se podle OSN zlepšila po výjimečně bohaté sklizni po dostatečných deštích a díky úspěšným dodávkám potravin od humanitárních agentur. Hladomor, který byl vyhlášen v červenci, podle statistik OSN zabil desítky tisíc lidí v jižním a centrálním Somálsku a nyní nadále 2,3 milionu Somálců, což je téměř třetina populace, stále potřebuje pomoc.

Moskva povolila NATO tranzit nákladu z Afghánistánu přes ruský Uljanovsk

Rusko je připraveno podepsat dohodu o zřízení tranzitního bodu v ruském Uljanovsku pro multimodální převoz nákladů NATO z Afghánistánu do Evropy. Napsal o tom dnes ruský deník Kommersant s odkazem na několik zdrojů. Jednání o zřízení logistické základny pro NATO ve středním Rusku začalo před rokem a půl, jeho cílem bylo vybrat vhodné město, kam bude náklad z Afghánistánu přepravován letecky, a odtud následně po železnici do Rigy či Tallinnu. Dříve Aliance využívala pro tranzit Uzbekistán, Taškentu ale nyní podle Kommersantu odmítl poskytnout své území k přepravě zboží z Afghánistánu kvůli „strachu z převozu drog a zbraní“.

Řecký premiér je připraven rezignovat, pokud další rozhovory o reformách selžou

Řecký premiér Lucas Papadimous, jenž velí vládní koalici, která řeší masivní zadlužení země uvedl, že pokud politici selžou v jednáních o dalších reformách potřebných k 2. záchrannému balíčku od Mezinárodního měnového fondu (MMF) a Evropské unie (EU), podá demisi.

Tým mezinárodních odborníků předložil návrh kompromisní evropské protiraketové obrany

Skupina mezinárodních expertů nabídla kompromisní řešení spolupráce mezi Ruskem, Spojenými státy a NATO při budování protiraketového štítu v Evropě. Návrh obsažený ve zprávě Euro-Atlantic Security Initiative (EASI) má vyřešit stávající rozpory a vyhovět všem stranám. Spočívá ve sdílení informací o protiraketové obraně mezi jednotlivými stranami a jejich společném vyhodnocování, a také v současném zapojení prostředků protiraketové obrany každé ze stran. Zároveň však nemá dojít ke sloučení systémů protiraketové obrany NATO a Ruské federace. Data, přístupná pro družice NATO i Ruska, mají postupovat na dvě společná operační střediska v Moskvě a Varšavě, v nichž budou současně pracovat vojenští představitelé obou stran. Rozhodnutí o vypuštění protiraket mají být přijímána také společně, přičemž použita má být ta raketa, jejíž použití je v dané situaci efektivnější. Tím bude podle expertů dosaženo situace, kdy nemůže dojít k jakémukoliv úniku  informací o technologiích a zároveň nebude porušena ničí suverenita.

Hrozba, kterou v současné době představuje malárie, je údajně výrazně podceňována

O tom hovoří studie uveřejněná v britském medicínském žurnálu Lancet. Ta v porovnání s průzkumy Světové zdravotnické organizace (WHO) hovoří o 1,24 milionu obětí této nemoci za rok 2010, což je dvojnásobek než uvádějí studie provedené právě WHO. Oba dva výzkumy však potvrzují, že se počet obětí této nemoci postupem let snižuje. Nejnovější studie byla financována nadací Billa a Melindy Gatesových.

NATO diskutuje o Kosovu

Ministři členských států NATO spolu s partnerskými zeměmi mise KFOR v Bruselu jednají o situaci v Kosovu kvůli „rostoucímu napětí v posledním roce v této zemi a stále se neměnící situaci“, jak uvedl nejmenovaný zdroj. Hlavním tématem je ale i přesto otázka Afghánistánu.

Česká republika hodlá spolu s Chorvatskem vést vrtulníkový výcvik sil NATO

Řekl to český ministr obrany Alexandr Vondra pro českou ČT24 po jednání NATO v Bruselu. Podle vyjádření českého ministra obrany by základní a část pokročilého výcviku probíhala v České republice na vojenské základně u města Pardubice, zatímco zbylá část by se odehrávala v Chorvatsku u města Zadar, kde jsou podle českého ministra ideální terénové podmínky.

Norsko nabídlo Mezinárodnímu měnovému fondu 7 miliard euro

Norský premiér Jens Stoltenberg nabídl navýšení bilaterální pomoci Norska Mezinárodnímu měnovému fondu (MMF) v rámci pomoci eurozóně na 7 miliard eur. Podle vyjádření premiéra tímto Norsko chce přispět ke stabilizaci evropské, ale i mezinárodní ekonomiky. Norská nabídka je dvojnásobná než v předchozích letech.

Brazílie sníží počet vojáků na Haiti

To oznámila prezidentka země Dilma Rousseff při své návštěvě na Haiti. Brazilský kontingent v rámci mise OSN pro stabilizaci Haiti (Minustah) čítá 2 100 vojáků. Redukce by se měla týkat 300 z nich. Celkově se mise účastní na 11 600 vojáků. I tento celkový stav by se měl během roku snížit. Její haitský protějšek, prezident Michel Martelly prohlásil, že jeho kabinet pracuje na určení lhůty, během níž by mohly jednotky Minustah Haiti opustit. To díky znovuzavedení armády, kterou Haiti zrušilo roku 1994.