Velitel pozorovací mise OSN generál Robert Mood prohlásil, že 260 příslušníků pozorovací mise OSN hraje klíčovou roli při vytváření míru v zemi. Podle něj lze dosáhnout míru vyjednáváním mezi znepřátelenými stranami. Teroristické útoky, které pravidelně sužují hlavní město Damašek a další syrské oblasti, jsou podle generálního tajemníka OSN Ban Ki-moona dílem teroristické sítě Al-Kaida.
Archiv rubriky: Mezinárodní organizace
OSN prošetřuje obchod se zbraněmi mezi KLDR, Barmou a Sýrií
Experti z OSN prošetřují obchodní styky mezi Severní Koreou, Barmou a Sýrií. OSN nezjistila proliferaci jaderných zbraní či jiných zbraní hromadného ničení, ale objevila dodávky konvenčních zbraní a dalšího vojenského materiálu. Francie nahlásila v březnu 2012 dodávky vojensky využitelného materiálu z KLDR do Sýrie. Se Severní Koreou obchoduje i Barma. OSN oznámila dodávky luxusního zboží a podezření na obchod se zbraněmi. Spojené státy americké se obávají, že KLDR má v úmyslu provést další jaderný test a snaží se získat uran.
MMF varuje Bělorusko před další finanční krizí a vyzývá k provedení reforem
Mezinárodní měnový fond varuje Bělorusko před rizikem vzniku nové finanční krize a vyzývá Minsk k provedení slibovaných reforem a stabilizačních opatření, která mu zajistí možnost poskytnutí nového úvěru od fondu. Podle zprávy MMF může vést snaha o dosažení vysokého tempa růstu hospodářství a mezd ke vzniku nové inflační spirály, způsobit devalvaci měny a ohrozit střednědobou udržitelnost rozpočtu a schodku Běloruska. MMF dal najevo, že zatím není připraven poskytnout Minsku úvěr na refinancování dluhu vůči fondu ve výši 3,6 miliard dolarů se splatností v letech 2012 až 2014. V roce 2011 postihla zemi měnová a finanční krize, která vedla k nárůstu kurzů a devalvaci běloruského rublu. Na konci loňského roku činila inflace v Bělorusku 108,7%. V letošním roce očekávají běloruské orgány inflaci ve výši 19%.
Vysoká komisařka OSN pro lidská práva poprvé navštíví Zimbabwe
Navi Pillay, vysoká komisařka OSN pro lidská práva, přijede příští týden na pozvání vlády do Zimbabwe. Navi Pillay by měla v zemi zůstat pět dní. V roce 2009 prezident Robert Mugabe vyhostil bývalého vyšetřovatele pro lidská práva Manfreda Nowaka. Pozvání Navi Pillay má vyvrátit podezření, že zimbabwská vláda porušuje lidská práva. Západ na zemi uvalil sankce po volbách v roce 2009, po nichž se v Zimbabwe rozpoutalo násilí.
Pákistán ukončí blokádu zásobovacích tras Severoatlantické aliance do Afghánistánu
Pákistánská vláda se dohodla na ukončení blokády, trvající více než šest měsíců. K obnovení trasy by mělo dojít ještě před zahájením víkendového summitu NATO v Chicagu, který se bude zabývat zejména problematikou Afgánistánu. Summitu se zúčastní také pákistánský prezident.
MMF ocenil pokrok italské vlády ve věci snížení zadlužení země
Mezinárodní měnový fond (MMF) pochválil vládu italského premiéra Maria Montiho a uvedl, že Itálie v posledních 6 měsících udělala velký pokrok na cestě k finančnímu zotavení. Podle MMF však tyto kroky nestačí a nyní je zapotřebí akce na podporu hospodářského růstu. Na tiskové konferenci v Římě, která shrnula misi inspektorů fondu v zemi bylo zdůrazněno, že Itálie by mohla být v Evropě považována za model ve věco prováděných reforem. Inspektoři však potvrdili nutnost strukturálních reforem, kvůli kterým by HDP mohl vzrůst o 6%.
Ředitel Světové banky komentoval případný odchod Řecka z eurozóny
„Případné rozhodnutí Řecka opustit společnou evropskou měnu by vyvolalo otázky ohledně vlivu tohoto rozhodnutí na Španělsko, Itálii a další země eurozóny s velkým dluhovým zatížením, které podstupují strukturální reformy,“ uvedl šéf Světové banky (WB) Robert Zoellick. „Krize eurozóny představuje největší hrozbu pro globální ekonomiku,“ dodal.
Turecko podporuje vstup Makedonie do NATO
Potvrdil to turecký prezident Abdullah Gül během návštěvy makedonského ministra zahraničí Nikoly Popoského v zemi. Turecký prezident potvrdil dobré vztahy mezi oběma státy a uvedl názor, že Makedonie by se měla stát členem NATO co nejdříve. Zdůraznil také několik oblastí společných zájmů. „Existuje prostor pro zvýšení úrovně spolupráce, zejména obchodních vztahů s ohledem na přilákání tureckých investic a otevření tureckého trhu pro makedonské produkty,“ uvádí tisková zpráva makedonského ministerstva zahraničních věcí.
Španělský Repsol zahájil proces arbitráže ve věci znárodnění YPF
Během příštích měsíců se ropná společnost Repsol a argentinská vláda musí dohodnout na takovém řešení situace znárodnění argentinské YPF, se kterým budou obě strany souhlasit. Po ukončení této lhůty může společnost Repsol požádat o arbitráž u Mezinárodníh centra pro řešení investičních sporů Světové banky. Již dříve španělská vláda i EU uvedli, že hodlají podniknout právní kroky proti znárodnění ropné společnosti YPF, která byla z 51% kontrolována právě španělským Repsolem.
Austrálie přislíbila Afghánistánu finanční pomoc v hodnotě 300 milionů USD
Australská premiérka Julia Gillard zároveň uvedla, že finanční pomoc je součástí mezinárodní podpory afghánským jednotkám, sloužící k zajištění bezpečnosti v zemi po stažení jednotek Severoatlantické aliance. Podpora by měla být poskytována od roku 2015. V současnosti v Afghánistánu působí přes 1500 australských vojáku, převážně na jihu země v provincii Uruzgan. Zemi by měli opustit na konci roku 2013. Kromě Austrálie se k pomoci zavázaly také Indie, Velká Británie, Francie, Itálie a USA.
Jižní Súdán hodlá nakoupit protiletadlové rakety
Podle mluvčího jihosúdánské armády Philipa Aguera plánuje Jižní Súdán jako součást modernizace a vyzbrojení armády nakoupit protiletadlové rakety. Časový rámec, v němž by měly být rakety nakoupeny, Aguera neuvedl. Jižní Súdán dlouhodobě obviňuje Súdán z leteckých náletů na své území. Súdán obvinění popírá. Minulý měsíc se mezi oběma zeměmi rozhořely boje kvůli sporným ropným oblastem a tranzitním poplatkům za ropu. 2 května země přijaly mírový plán, který má do dvou týdnů obnovit mezi státy jednání. Rada bezpečnosti OSN, včetně Číny a Ruska, dala oběma zemím tří měsíční lhůtu k vyřešení problémů, jinak jim hrozí sankce.
Mezinárodní měnový fond žádá po Senegalu škrty v rozpočtu
Mezinárodní měnový fond (MMF) vyzval nově zvoleného prezidenta Macky Salla ke zrušení dotací na energie, které zavedl jeho předchůdce prezident Wade. Pokud senegalská vláda tak neučiní, může se deficit veřejných financí vyšplhat k 8 % HDP v letošním roce. Ekonomický růst se v roce 2011 snížil vlivem nedostatku deště. Letošní ekonomický růst Senegalu by podle MMF měl být 3,9 %, inflace by měla zůstat na 2,5 %.
Pákistánský prezident se s největší pravděpodobností zúčastní summitu NATO
Summit, který se koná tento víkend v Chicagu, se bude zabývat situací a dalším postupem Severoatlantické aliance v Afghánistánu. USA a Pákistán zároveň znovu jednají o obnovení zásobovací cesty do země, která byla uzavřena po leteckém útoku jednotek aliance, v jehož důsledku zemřelo 24 pákistánských vojáků. Posledního summitu, který se zabýval situací v Afghánistánu, se Pákistán neúčastnil.
Generální tajemník NATO: „Nedošlo ke změně postoje Aliance vůči Makedonii“
„Před zahájením summitu v Chicagu nedošlo k žádné změně v postoji NATO vůči přistoupení Makedonie,“ uvedl generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen pro rádio Svobodná Evropa. Rasmussen uvedl, že postoj Aliance se opírá o rozhodnutí přijaté na summitu v Bukurešti v roce 2008, které vyzvalo k zahájení přístupových jednání poté, co se Řecko a Makedonie dohodnou na oboustranně přijatelném řešení sporu ohledně pojmenování země. „Bohužel, v tomto směru nedošlo k pokroku,“ zdůraznil Rasmussen.
Somálsko podepsalo Memorandum o porozumění s OSN
Somálsko a Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva (OHCHR) podepsaly dohodu ke zlepšení lidských práv v zemi. Somálsko se zavázalo posílit stabilitu svých institucí na ochranu a podporu lidských práv. OSN zdůraznilo nutnost odzbrojení země. Somálsko nemá fungující vládu od roku 1991, kdy byl svržen generál Siad Barre.
Generální tajemník NATO oznámil, že Afghánistán směřuje k samostatnému zajišťování své bezpečnosti
Generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen oznámil, že Afghánistán bude brzy schopen zajišťovat bezpečnost ve 3/4 země samostatně, pouze pomocí vlastních ozbrojených složek. Země se tak připravuje na odchod bojových sil Severoatlantické aliance v roce 2014. Generální tajemník zároveň upozornil, že rok 2014 neznamená konec angažmá NATO v Afghánistánu. Nadále bude pokračovat instruktáž a výcvik afghánských ozbrojených sil. Více informací přinese summit Severoatlantické aliance, který se bude konat 20 – 21. května v Chicagu.
V Chicagu byli zadrženi někteří lidé protestující proti NATO
V Chicagu se bude dne 20. – 21. května konat summit Severoatlantické aliance. Dnes zde protestovali lidé proti činnostem NATO a proti válce, militarismu i kapitalismu obecně. 8 z nich bylo zadrženo. Organizátoři summitu očekávají, že se v jeho průběhu shromáždí několik desítek tisíc demonstrujících.
Austrálie- diplomat Justin Lee byl jmenován zastupitelem pro jednání o klimatických změnách
To dnes oznámil ministr zahraničních věcí Bob Carr a ministr pro klimatické změny a energetickou účinnost Greg Combet. Jeho úloha je vést jednání v rámci tzv. Rámcové úmluvy s OSN o změně klimatu (UNFCCC). Tato smlouva zahrnuje problematiku snižování emisí skleníkových plynů, vyrovnávání se s negativními dopady změn klimatu nebo finanční a technologickou podporu rozvojovým zemím. Austrálie ratifikovala tuto úmluvu 3. prosince 2007 na Bali.
Generální tajemník OSN: „Napětí ohrožuje mír v Kosovu a regionu“
Generální tajemník OSN Ban Ki-moon zdůraznil, že neoprávněná zatčení, pasivita vůči netoleranci společnosti a poválečná rétorika nevyhnutelně vedou k dalšímu napětí a násilí. Rada bezpečnosti OSN bude v pondělí v New Yorku jednat ohledně zprávy o situaci v Kosovu, generální tajemník OSN však varoval, že i přes pokrok v dialogu mezi Prištinou a Bělehradem, napětí ohrožuje mír a stabilitu v Kosovu a regionu. „Doufám, že pozitivní tok dialogu a pokrok směrem k evropské integraci a normalizaci vztahů mezi Prištinou a Bělehradem bude nadále sílit a že napětí a konflikty se budou postupně snižovat,“ uvedl Ban Ki-moon ve své zprávě.
Mezinárodní měnový fond snižuje prognózu ekonomického růstu Subsaharské Afriky
Původní prognóza Mezinárodního měnového fondu (MMF) přepokládala ekonomický růst Subsaharské Afriky v letošním roce ve výši 5,9 %. Nyní MMF svůj odhad mírní, růst Subsaharské Afriky má být jen 5,4 %. Důvodem je globální zpomalení ekonomik, pomalé oživení ekonomiky Jihoafrické republiky a nestabilita cen na mezinárodních trzích, která negativně ovlivňuje ekonomiky orientované především na export. Ekonomika Subsaharské Afriky v minulém roce rostla o 5,1 %.
Protiraketový štít v Evropě je blízko k uvedení do činnosti
Vyjádřil se tak generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen pro americký Wall Street Journal. V dubnu proběhl test koordinace zařízení v Evropě a USA a podle Rasmussena je to první a skutečný krok k poskytnutí úplné ochrany obyvatel všech členských zemí NATO. Štít umístěný v Evropě by měl chránit tento kontinent před případným raketovým útokem. Rusko chce na protiraketový štít reagovat rozmístěním raket na své enklávě Kaliningrad, neboť ho považuje za ohrožení své bezpečnosti.
Svou účast na summitu Río+20 potvrdilo již 183 států
135 zemí bude na konferenci OSN pro udržitelný rozvoj reprezentováno svými hlavami států nebo premiéry. Podle ředitelky Informačního centra OSN v Brazílii pouze 10 členských zemí OSN svou účast ještě nepotvrdilo. Konference Río +20 se bude konat v červnu v brazilském Rio de Janeiru. Na konferenci by se měl především definovat model pro příštích 20 let, jehož základními kameny je ochrana ekosystémů, zvýšení kvality života nebo vymýcení chudoby. Konference tak naváže na Eath summit Río’92.
NATO a USA přiznaly zabití civilistů v Afghánistánu
Velitelství NATO a Spojených států amerických v Afghánistánu učinily společné prohlášení, podle kterého došlo k zabití civilistů během útoků 4. a 6. května. Tyto útoky kritizoval afghánský prezident Hamid Karzai, který vyzval velitele amerických ozbrojených sil v Afghánistánu k podání vysvětlení. Nyní velitelství jednotek USA a Severoatlantické aliance přijalo plnou odpovědnost za úmrtí civilistů během těchto útoků a omluvilo se. Podle oficiálních údajů bylo v těchto útocích zabito 21 civilních obyvatel. Afghánský prezident Hamid Karzai prohlásil, že pokud nebudou chráněni civilisté, tak mise NATO a Spojených států pozbývá svého smyslu.