Severní Korea přijala nabídku humanitární pomoci od svého hlavního rivala vůbec poprvé od nástupu nového vůdce Kim Jong-Una. Jižní Korea nabídla pomoc v reakci na nedávné rozsáhlé povodně, které podle jihokorejských analytiků zničily více než 10% celkové severokorejské úrody obilí. Jihokorejská nabídka přichází nedlouho poté, co zástupci Světového potravinového programu OSN (WFP) minulý měsíc oznámili záměr poslat do této izolované země první várku mimořádné potravinové pomoci. Od smrti severokorejského vládce Kim Jong-ila v prosinci minulého roku země pod vedením jeho syna zostřila rétoriku a verbální útoky vůči svému jižnímu sousedovi, akceptace potravinové pomoci od Jižní Korey tak může naznačovat, že situace je vážnější, než se očekávalo.
Archiv rubriky: OSN
Niger: Mezinárodní potravinová pomoc byla ukradena
Podle nigerského ministr vnitra a veřejné bezpečnosti Abdou Labo byla mezinárodní potravinová pomoc určená obětem záplav na západě země ukradena lidmi, jež byli pověřeni jejím spravováním a rozdělováním mezi postižené. Dále dodal, že proběhne vyšetřování podezřelých, ale neprozradil, jaké množství potravin chybí. Pomoc zorganizovaná OSN čítala 6300 tun potravin určených obětem srpnových povodní, při nichž zemřelo na 68 lidí a půl milionu zůstalo bez domova.
Mali oficiálně požádalo o vojenskou pomoc proti islamistickým rebelům
Prozatímní malijský prezident Dioncounda Traore oficiálně požádal Hospodářské společenství západoafrických států (ECOWAS) o vojenskou pomoc v boji proti islamistickým rebelům na severu země. Prozatímní prezident Traore svou žádost přednesl prezidentu Pobřeží slonoviny Alassane Ouattarovi, který v současnosti předsedá ECOWAS. Společenství už před časem uvedlo, že je připraveno poslat 3000 mužů na sever Mali, ovšem požádalo OSN o mandát k vojenské intervenci. Rada bezpečnosti OSN si ale vyžádala podrobnější plány o zásahu. Mali se nachází v politické krizi od března, kdy byl v zemi proveden vojenský převrat.
Súdán a Jižní Súdán obnovily jednání
V úterý obnovily východoafrické země jednání v Etiopii, které bylo odloženo kvůli smrti etiopského premiéra Meles Zenawi. Hlavními tématy setkání jsou sporné hranice a transfer ropy. V dubnu se mezi oběma státy rozhořel boj o 1800 kilometrů dlouhou hranici, u kterého hrozilo, že přeroste ve válku. Napětí mezi Súdánem a Jižním Súdánem uvolnily až ekonomické problémy, do nichž se obě země dostaly kvůli přerušenému transferu ropy. Ropa totiž tvoří více než polovinu příjmů státního rozpočtu Súdánu a skoro 98 % příjmů sousedního Jižního Súdánu. Rada bezpečnosti OSN stanovila 22. září jako poslední den pro vyřešení sporných otázek mezi oběma státy, jinak budou země čelit sankcím. Vyjednává se i o možnosti vytvoření 10 kilometrového demilitarizovaného pásma, které by umožnilo cestování a obchod mezi Súdánem a Jižním Súdánem. S pásmem souhlasí Africká unie (AU) i OSN, Súdán je ale proti.
Jižní Súdán jmenoval prvního velvyslance pro OSN
Nejmladší stát světa Jižní Súdán jmenoval velvyslance pro OSN, který má napomoct zemi ve vyjednávání se Súdánem ohledně sporných hranic a ropy. Další kolo jednání je naplánováno na tento týden. Prvním velvyslancem se stal Francis Deng, bývalý zvláštní poradce generálního tajemníka OSN pro prevenci genocidy. Kromě jednání se Súdánem má Francis Deng zlepšit obraz země v zahraničí. Dohoda ohledně společných hranic by mohla obnovit export ropy z Jižního Súdánu, pro kterého ropa představuje 98 % státních příjmů. Jižní Súdán se osamostatnil v červenci minulého roku.
Podle OSN byl tento týden v Sýrii nejkrvavějším od počátku občanské války
Mluvčí UNICEF Patrick McCormick prohlásil, že minulý týden zahynulo v Sýrii nejvíce lidí od počátku občanské války. V bojích mezi povstalci a vládou syrského prezidenta Bashara Al-Assada zahynulo minulý týden 1600 lidí. Většina obětí zahynula během přestřelek. Další zemřeli při bombardování velkých měst, včetně hlavního města Damašku. Podstatné množství obětí bylo také z řad civilního obyvatelstva. Došlo k několika masakrům civilních obyvatel v menších městech a vesnicích, včetně obětí z vesnice Al Fan, kde bylo dnes zavražděno 35 lidí.
Demokratická republika Kongo žádá sankce OSN pro Rwandu
Demokratická republika Kongo v pátek oznámila, že požádala Radu bezpečnosti OSN o uvalení sankcí na rwandského ministra obrany Jamese Kaberebe, náčelníka ozbrojených jednotek Charlese Kayonga a armádního poradce generála Jacquese Nziza kvůli podpoře rebelů ze skupiny M23, jež působí na východě země. Konžský ministr zahraničních věcí Raymond Tshibanda se k prodiskutování sankcí sešel s členy Rady bezpečnosti tento týden. Kolem půl miliónu konžských obyvatel bylo v důsledku bojů nuceno opustit své domovy, podle OSN roste počet zabitých civilistů.
Íránský prezident vyzval k redefinici komise OSN pro atomovou energii
V reakci na zprávu OSN, která varovala před narůstajícím objemem výroby obohaceného uranu v Íránu, prohlásil íránský prezident Mahmúd Ahmadínežád, že komise OSN není nestranná. Podle jeho názoru jsou závěry komise vytvořené v souladu se strategickými zájmy USA, Izraele a jejich spojenců ze Západu. Vyzval ostatní státy, aby se pokusily komisi změnit. Svoje prohlášení učinil Mahmúd Ahmadínežád na setkání Hnutí nezúčastněných, které se právě koná v Teheránu.
Rusko vyzvalo USA a EU ke zrušení sankcí proti Sýrii
Ruský stálý představitel při OSN Vitaly Churkin ve čtvrtek na zasedání Rady bezpečnosti o Sýrii vyzval USA a EU k okamžitému upuštění od jednostranných sankcí proti Sýrii. „Tyto sankce Rady bezpečnosti OSN nemají nic společného s reálným úsilím o urovnání syrské krize, pouze komplikují život obyčejných lidí a připravují je o možnost uspokojit své základní potřeby a využít svá základní lidská práva,“ uvedl ruský vyslanec. Sankce proti Sýrii zavedly Spojené státy, Evropská unie a Liga arabských států.
OSN varuje, že Írán zvyšuje produkci obohaceného uranu
Zpráva OSN ve svém závěru uvedla, že Írán zvýšil svoji produkci obohaceného uranu. Od poslední inspekce OSN, která proběhla v květnu tohoto roku, vyprodukoval Írán 189.4 kilogramů obohaceného uranu. Jedná se o nárůst 43, 8 kilogramů oproti minulému období. OSN také upozornila, že Írán přemístil své laboratoře na obohacování uranu a vyslovila podezření, že tak učinil proto, aby ztížil týmu OSN, jeho pozorovatelskou činnost. OSN také Írán vyzvala, aby se k podezřením okamžitě vyjádřil.
Rusko vyzvalo USA k urychlené ratifikaci Smlouvy pro všeobecný zákaz jaderných zkoušek
Smlouva pro všeobecný zákaz jaderných zkoušek (CTBT) byla přijata OSN již v roce 1996. Některé jaderné velmoci, jako např. USA, ovšem odmítly smlouvu podepsat. RIA Novosti citovala předsedkyni ruského senátu Valentinu Matviyenko, která vyzvala USA, aby smlouvu ratifikovaly. Učinila tak při příležitosti konání konference „From Nuclear Testing to Nuclear Free World (Od jaderných zkoušek ke svobodnému světu)“, která se koná v hlavním městě Kazachstánu, v Astaně. Konference se účastní 75 států a více než 200 mezinárodních organizací, včetně OSN a MAAE.
NATO jmenovalo zvláštní zástupkyni pro bezpečnost žen
Generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen jmenoval zvláštní vyslankyni pro bezpečnost žen. Severoatlantická aliance tuto funkci obsadila poprvé ve své historii. Cílem zvláštní zástupkyně bude dohlížet na naplňování rezoluce OSN 1325 o míru a bezpečnosti žen. Zvláštní zástupkyní se stala norská diplomatka Mari Skåre. Podle Anderse Fogha Rasmussena jmenování zvláštní zastupkyně zaručí, že téma bezpečí žen bude řešeno na nejvyšší politické úrovni.
Niger zasáhly rozsáhlé povodně
Povodně v západoafrické zemi mají na svědomí podle Reuters již 65 mrtvých, dalších 125 000 je bez domova. Nejhůře dopadla oblast Dosso na jihu Nigeru, kde podle OSN bylo na 10 000 domovů zničeno. Povodeň je nejhorší od dvacátých let minulého století. Niger před povodní trpěl potravinovou krizí následkem sucha, prezident Mahamadou Issou již požádal o mezinárodní pomoc. OSN a další organizace do země posílají potraviny.
Nigérie varovala Mali před vojenským zásahem
Vojenský zásah na severu Mali je podle nigerijského prezidenta Goodluck Jonathana nevyhnutý, pokud rozhovory s militantními islamistickými skupinami, které oblast ovládají, selžou. Vojenská intervence bude možná ale podle prezidenta pouze pod záštitou OSN. Ta doposud vojenský zásah odmítala. „Jestliže jednání selžou, je na čase mluvit vojenské intervenci,“ řekl na návštěvě Senegalu prezident Goodluck Jonathan. Mali se zmítá v politické krizi od března, kdy v zemi proběhl vojenský převrat.
Generální tajemník OSN navštíví Írán, aby se zúčastnil hnutí nezúčastněných
Generální tajemník OSN Ban Ki-moon na konci srpna navštíví Írán, aby se zúčastnil 16. setkání Hnutí nezúčastněných. Hnutí nezúčastněných se sejde v Teheránu mezi 26. – 31. srpnem za účasti delegací ze všech 120 členských zemí. Spojené státy americké a Izrael vyzvaly generálního tajemníka OSN, aby jednání v Íránu bojkotoval. Důvodem je íránský jaderný program, který je podle obou států zásadním ohrožení pro světový mír. Jednání se zúčastní i zástupce Sýrie. Mluvčí generálního tajemníka OSN oznámil, že jednání Ban Ki-moon využije k prohlubování vzájemných mírových svazků mezi členy sdružení.
Súdán a Jižní Súdán budou diskutovat o sporných otázkách
Podle diplomatů bude na Súdán a Jižní Súdán vyvíjen v nejbližších dnech tlak, aby země dosáhly dohody ohledně bezpečnostních otázek, hranic a obnově vývozu ropy. Dohoda by měla předejít ekonomickému kolapsu zemí či válce. Očekává se, že státy budou v neděli pokračovat v jednáních pod dohledem Africké unie (AU) v Addis Abebě poté, co se jim tento měsíc podařilo dosáhnout prozatímní dohody o příjmech z ropy a poplatcích za transfer. Státy musí pod hrozbou sankcí od OSN vyřešit všechny sporné otázky do 22. září.
Poslední příslušníci pozorovací mise OSN opouští Sýrii
Po čtyřech měsících angažmá v Sýrii odjíždí poslední příslušníci pozorovatelské mise OSN z Damašku. Mise pozastavila činnost již v červenci a v Damašku zůstala jen malá kancelář. Důvodem je nemožnost ovlivnit jednání aktérů konfliktu. Několikrát se také příslušníci mise stali terčem útoku ozbrojenců. Selhání mise připisuje OSN především neochotě obou stran dodržovat podmínky, ke kterým se zavázali. Oficiální mandát mise OSN UNSMIS skončil v neděli.
Barma zahájí samostatné vyšetřování červnových nepokojů v zemi
Barma sestavila vyšetřovací komisi, která se bude zabývat průběhem nepokojů a útlaku muslimské menšiny Rohingya. Informoval o tom ve svém prohlášení barmský prezident Thein Sein. Komise bude mít celkem 27 členů a budou v ní přítomni jak zástupci odlišných politických stran, tak náboženských uskupení. Závěry vyšetřování by měly být známy během září. Mluvčí generálního tajemníka OSN Ban Ki-moona uvedl, že od šetření komise jsou očekávány především takové výsledky, který umožní zemi vypořádat se s elementárními příčinami tohoto konfliktu.
OSN oznámila jméno nového zvláštního vyslance pro Sýrii
Eduardo del Buey, mluvčí OSN, oznámil, že novým zvláštním vyslancem OSN a ligy arabských států pro Sýrii bude Lakhdar Brahimi z Alžírska. Brahimi je bývalý ministr zahraničních věcí Alžírska a působil také v několika vysokých funkcích v OSN. Brahimi ve funkci nahradí Kofiho Annana, kterému se nepodařilo dosáhnout uzavření příměří v Sýrii. Kofi Annan proto oznámil na začátku srpna, že se své funkce vzdá.
Somálský prezident odmítl zprávu OSN o zneužívání pomoci
Mezinárodní společenství do Somálska posílá rozvojovou pomoc v řádech milionů USD, včetně vojenské podpory v boji proti islamistické skupině Al-Shabaab. OSN nyní tvrdí, že z každých 10 USD, které přechodná vláda v rozmezí let 2009 až 2010 obdržela, pouhé 3 USD dorazily do státní pokladny. Prezident Ahmed kritiku odmítá. „Je zřejmé, že na nejvyšších místech Somálska chybí politická vůle k přijetí reforem,“ píše OSN ve zprávě. Sheikh Sharif Ahmed se stal prezidentem přechodné vlády v Somálsku v roce 2009. Země je po dvě desetiletí v krizi a centrální vláda fakticky nefunguje.
Podle OSN porušují lidská práva obě strany konfliktu v Sýrii
Komise OSN došla k závěru, že v Sýrii dochází k porušování lidských práv jak ze strany vlády syrského prezidenta Bashara Al-Assada, tak ze strany povstalců. Obě strany se podle OSN dopustily zločinů vraždy, zabití bez soudu a mučení. Situaci v Sýrii považuje OSN za stav občanské války. Podle údajů povstalců bylo během dnešního dne v Sýrii zabito 191 lidí. Bojovou zónu ve městě Aleppo označila za vážnou i organizace Human Rights Watch, která sleduje dodržování lidských práv ve světě.
Mali odmítlo mezinárodní intervenci, vyjma severu země
Armáda Mali bude souhlasit se vstupem jednotek Hospodářského společenství západoafrických zemí (ECOWAS) pouze na severu země, jinou intervenci na svém území vylučuje. V Mali proběhl 22. března vojenský převrat a země od té doby čelí politické krizi a stát se de facto rozdělil na dvě území, když sever Mali navíc obsadily islamistické skupiny, které prosazují zavedení islámského práva šaría. Armáda sice předala moc civilní přechodné vládě, přesto je kritizována, že zasahuje do politického dění v zemi. ECOWAS žádá OSN o mandát k nasazení do Mali 3000 jednotek.
Zástupkyně generálního tajemníka OSN pro humanitární otázky navštívila Sýrii
Zástupkyně generálního tajemníka OSN pro humanitární otázky Valeri Amos v úterý zahájila třídenní návštěvu Sýrie a Libanonu. Podle OSN se situace v Sýrii znatelně zhoršila. Roste počet uprchlíků ze země do okolních zemí. Návštěva Valeri Amos má především přitáhnout pozornost světové veřejnosti k problematice Sýrie a vytvořit apel na přední politiky, aby přijali taková opatření, která pomohou situaci v zemi zklidnit. V Sýrii se setkala se syrským předsedou vlády Wael al-Halakim. V Libanonu se sejde s rodinami uprchlíků. Spojené státy americké vyzvaly ostatní státy, aby odmítly vládu syrského prezidenta Bashara Al-Assada a podpořily syrské povstalce.