Klíčový spojenec bývalého prezidenta Laurent Gbagba generál Dogbo Ble bude jako obviněný čelit soudnímu jednání za rozpoutání násilí po prezidentských volbách v letech 2010 až 2011. Generál Ble byl velitelem republikánské gardy exprezidenta Gbagba, který odmítl v roce 2010 uznat výsledky voleb a odstoupit. Generála Ble v dubnu 2011 zajaly francouzskými jednotkami spolu s OSN. Obžalovaných je kromě generála Ble i dalších sedm úředníků armády. Bývalý prezident Gbagbo je souzen u Mezinárodního trestního soudu (ICC), kde čelí obvinění ze zločinů proti lidskosti. Generál Gle už v roce 2002 u vojenského soudu čelil obvinění, že zabil bývalého vůdce vojenského převratu generála Roberta Guei, který byl rival exprezidenta Gbagba.
Archiv rubriky: OSN
Korejský poloostrov se údajně nachází na hraně termonukleární války
Prohlásil to jako jeden z posledních řečníků 67. Valného shromáždění OSN náměstek severokorejského ministra zahraničí Pak Kil-yon. Podle něj „nepřátelská politika USA“ zapříčinila stav, kdy „jediná jiskra může způsobit nukleární konflikt“. Severní Korea v poslední době opět zostřila svou rétoriku vůči spojencům USA v regionu, Japonsku a Jižní Koreji. Od roku 2003, kdy Severní Korea jako první stát v historii oficiálně odstoupila od Smlouvy o nešíření jaderných zbraní, se podle analytiků pro KLDR stala hrozba o vyvolání jaderného konfliktu jediným účinným prostředkem pro dosahování svých diplomatických zájmů.
Spojené státy americké požadují, aby se Rwanda oficiálně zřekla podpory rebelů M23
Středoafrická země se musí podle USA oficiálně zřeknout narčení z podpory a vyzbrojování rebelů v tzv. Hnutí M23 pod vedením generála Bosco Ntaganda, kteří působí na východě Demokratické republiky Kongo. Zemi k tomu vyzval americký náměstek ministra zahraničí pro Afriku Johnnie Carson. Rwanda popřela obvinění vlády sousední Demokratické republiky Kongo, že by měla s podporou rebelů cokoliv společného. Rwandský prezident Paul Kagame a jeho konžský protějšek Joseph Kabila se setkali na jednání Valného shromáždění OSN, které se konalo minulý týden, ovšem k žádné dohodě a uklidnění vztahů nedošlo. Podle prezidenta Kagame „bude řešení krize i nadále nemožné, pokud mezinárodní společenství bude problém definovat chybně“. Nemalou roli Rwandy v konfliktu na východě Demokratické republiky Kongo potvrdila i zpráva OSN. Demokratická republika Kongo následně požádala OSN o uvalení sankcí na Rwandu. Středoafrická země důsledkem obvinění z podpory rebelů přišla i o část americké pomoci v hodnotě 200 000 USD a Nizozemsko zcela zastavilo tok finančních prostředků do země ve výši 6,15 milionů USD. Konflikt na východě Demokratické republiky vyhnal statisíce lidí ze svých domovů. Na vůdce Hnutí M23 Bosco Ntagandu vydal Mezinárodní trestní soud (ICC) zatykač pro válečné zločiny.
Lékaři bez hranic přerušili svou činnost v některých oblastech Jižního Súdánu
Důsledkem stoupajícího násilí ve městech Plekwongole a Gumuruk zastavila organizace Lékaři bez hranic (MSF) svou činnost. O lékařskou pomoc tak přišlo na 90 000 lidí. Dalším městem, v němž se zvedla vlna násilí, je Pibor, kde prozatím Lékaři bez hranic zůstávají, ovšem nevylučují, že i zde budou muset svou činnost přerušit. Na 80 vojáků OSN se v současnosti nachází nedaleko měst. V oblasti operují rebelové pod vedením Yau Yau, kteří měli na konci srpna zabít 24 jihosúdánských vojáků, následně napadnout konvoj 200 vojáků nedaleko etiopské hranice. Jižní Súdán obviňuje sousední Súdán z letecké podpory a poskytování zbraní rebelům.
Generální tajemník NATO se setkal s ruským ministrem zahraničí
Generální tajemník NATO dorazil na jednání OSN v New Yorku. Zde se setkal s ruským ministrem zahraničí Sergej Lavrovem. Hovořili o ruské spolupráci se Severoatlantickou aliancí na misi ISAF v Afghánistánu. Oba politiky rozděluje spor o protiraketovou obranu, kterou USA spolu s NATO buduje a Ruská federace se obává, že je namířena proti ní. Oba politici se shodli na nutnosti rozšířit dialog v rámci pravidelných setkání NATO-Rusko.
USA sníží sankce vůči Barmě
Barma si díky uvolněním politických poměrů polepšila v hodnocení USA, Evropy i OSN. USA v červenci vzhledem k tomu, že Barma propustila politické vězně, uvolnila některé ekonomické sankce, které vůči barmské vládě uvalila. Nyní americká ministryně zahraničí Hillary Clinton oznámila barmskému prezidentu Thein Sein, že USA jsou připraveny uvolnit další ekonomická omezení. Thein Stein prohlásil, že si cení důvěry USA a popřál štěstí americkému prezidentu Baracku Obamovi ke znovuzvolení.
USA zmírní sankce na dovoz barmského zboží
Po jednání s barmským prezidentem Theinem Seinem na půdě Valného shromáždění OSN v New Yorku to oznámila americká ministryně zahraničí Hillary Clinton. USA se podle Clintonové rozhodly uvolnit embargo na barmské zboží v důsledku tamního reformního procesu. Podle mluvčího barmského parlamentu Shwe Manna jsou vládní reformní kroky „nezvratitelné“ a povedou k vytvoření volného trhu a demokratického systému více stran. Souběžně s návštěvou barmského prezidenta probíhá v USA také několikadenní návštěva vůdkyně barmské opozice Aung San Suu Kyi, která o víkendu obdržela jedno z nejvyšších amerických civilních státních vyznamenání, Zlatou medaili Kongresu.
Delegace USA se nezúčastní projevu íránského prezidenta na půdě OSN
Americká delegace při OSN oznámila, že se nezúčastní projevu íránského prezidenta Mahmoud Ahmadinejad. Svoje rozhodnutí odůvodnila tím, že projevy íránského prezidenta směřují k dehonestaci Izraele. Mahmoud Ahmadinejad v minulosti v projevu prohlásil, že Izrael využívá holocaust k získávání finančních prostředků. Delegace USA během jeho projevu několikrát odešla. Americký prezident ovšem zdůraznil, že otázku íránského jaderného programu hodlá řešit diplomatickou cestou.
Republikáni požadují více informací k útoku v Libyi
Americká republikánská strana obvinila administrativu amerického prezidenta Baracka Obamy, že úmyslně mlží o pozadí útoku na amerického velvyslance v Libyi. Republikáni požadují více informací o celé události. Někteří členové republikánské strany tvrdí, že demokraté s uveřejněním informací váhají kvůli nadcházející volbě prezidenta, protože se obávají, že by informace mohl využít Mitt Romney proti administrativě Baracka Obamy. Americká velvyslankyně při OSN Susan Rice útok považuje za spontánní. Některé informace ovšem naznačují, že se jednalo o dlouho plánovaný teroristický útok.
USA prohlásily, že udělají co musí, aby zabránily získat Íránu jadernou zbraň
Americký prezident Barack Obama na zasedání valného shromáždění OSN v New Yorku prohlásil, že Spojené státy americké udělají „co musí“, aby zabránily Íránu získat jadernou zbraň. Reagoval tak na kritiku jeho prezidentského protikandidáta Mitta Romneyho, že nedostatečně hájí zájmy Izraele. Generální tajemník OSN Ban Ki-moon varoval před útokem na Írán. Vojenská operace proti Íránu by podle jeho slov měla nedozírné následky pro všechny zúčastněné strany i celý region Blízkého východu.
Severní Korea pravděpodobně plánuje zemědělské reformy
Podle informací zdroje blízkého vládním kruhům v Pekingu i Pchjongjangu hodlá Severní Korea umožnit farmářům, aby si mohli ponechat větší podíl sklizně v kroku, který by zvětšil dosavadní zásoby zemědělských produktů, zastavil stoupající ceny potravin a zmírnil podvýživu severokorejského obyvatelstva. Podle dosavadní praxe, fungující od roku 2005, kdy byla soukromá produkce zemědělských produktů zakázána, odprodávají v KLDR farmáři státu sklizenou úrodu za státem stanovenou cenu, která se výrazně liší od ceny tržní. Podle plánovaných reforem by si severokorejští zemědělci mohli ponechat pro svoji potřebu a následný prodej 30 až 50% úrody, kterou vypěstují. Severní Korea se od hladomoru v 90. letech potýká s trvalým nedostatkem potravin. Podle zdrojů OSN by k plné saturaci obyvatelstva KLDR potřebovala sklidit více než 5 milionů tun brambor a obilí ročně, její roční sklizeň však v současnosti podle odhadů jihokorejských analytiků kolísá mezi 3,5-4,7 miliony tun. Situace se ještě zhoršila po nedávných povodních, které zničily více než 10% úrody obilí.
Mali písemně požádalo OSN o schválení vojenského zásahu v Azawadu
Podle francouzského ministra zahraničí Laurent Fabius Mali požádalo OSN v dopise z 18. září o schválení mandátu k okamžitému vojenskému zásahu na severu země proti islamistickým rebelům. Západoafrická země se domáhá kapitoly 7 v Chartě OSN, která umožňuje udělit mandát, zahrnující diplomatické i ekonomické sankce, včetně vojenské intervence. Vláda Mali požaduje podle svého tvrzení schválení okamžitého zásahu proti ozbrojeným skupinám a pašerákům drog na severu země, které je ale v současnosti pod kontrolou islamistů a kmenů Tuaregů, kteří zde v dubnu vyhlásili nezávislý a neuznaný stát Azawad. Hospodářské společenství západoafrických států (ECOWAS) požádalo OSN o mandát již v červnu. Ve středu bude Valné shromáždění OSN projednávat celkovou situaci v oblasti Sahelu.
Lídři Súdánu a Jižního Súdánu se sešli k prodiskutování sporných otázek
Súdánský prezident Omar al-Bashir a jeho jihosúdánský protějšek Salva Kiir se v neděli sešli kvůli prodiskutování dlouhodobě sporných otázek ropy a hranic. Jednání se uskutečnilo v hlavním městě Etiopie Addis Abeba. Pokud by schůzka nepřinesla dlouho očekávanou dohodu, hrozí jihoafrickým zemím sankce OSN. Podle BBC uniklo z nedělního jednání lídrů pouze malé množství informací. Mluvčí obou vyjednávacích týmů uvedli, že setkání přineslo značný pokrok v řešení sporů. Hlavní summit začne v pondělí, kde se sejdou lídři Súdánu a Jižního Súdánu, klíčoví poradci, zprostředkovatelský tým Africké unie (AU) a etiopský premiér Hailemariam Desalegn.
Rada bezpečnosti OSN je znepokojena situací v Mali
V pátek Rada bezpečnosti OSN vyjádřila znepokojení nad „zvýšenou aktivitou teroristických elementů“ na severu Mali, včetně teroristické organizace Al-Kaida, a vyzvala všechny rebelské skupiny, aby přetrhaly s islamistickými extrémisty veškeré vazby. Pokud se situace nezlepší, je Rada bezpečnosti připravena zavést proti Mali sankce, jak dříve navrhlo Hospodářské společenství západoafrických států (ECOWAS). Příští týden by se mělo konat jednání Valného shromáždění OSN o situaci v oblasti Sahelu. ECOWAS se připravuje na vojenský vstup na sever Mali, ovšem žádá OSN o mandát k intervenci. Mali se ocitlo v politickém chaosu poté, co v březnu armáda provedla vojenský převrat a svrhla přechodnou vládu.
Český ministr zahraničních věcí Karel Schwarzenberg a prezident Václav Klaus se zúčastní Valného shromáždění OSN
Český ministr zahraničních věcí Karel Schwarzenberg odletěl ve čtvrtek na týdenní pracovní návštěvu Spojených států amerických, během které se setká se svým protějškem Hillary Clinton. Zúčastní se také 67. Valného shromáždění OSN, kde doprovodí prezidenta republiky Václava Klause, jenž je vedoucím delegace České republiky. Ministr se dále zúčastní ministerského setkání Skupiny přátel Jemenu a politického dialogu ministrů členských států EU a USA.
Demokratická republika Kongo požaduje embargo na vývoz minerálů z Rwandy
Situace mezi sousedními zeměmi se vyostřila poté, co Demokratická republika Kongo obvinila Rwandu z podporu a výcviku rebelů na východě země v provincii Severní Kivu. Obvinění následně potvrdila o OSN. Rwanda jakoukoliv pomoc rebelům odmítá, vztahy se ovšem mezi oběma státy ještě vyostřily. Demokratická republika Kongo požaduje, aby na obchod s minerály z Rwandy bylo uvaleno embargo. Konžský ministr pro nerostné bohatství Martin Kabwelulu v dopise pro OSN obvinil Rwandu z toho, že pomáhá rebelům pašovat minerály z Demokratické republiky Kongo, které následně vyváží jako vlastní nerost, a žádá proto uvalení embarga. Podle analytiků Rwanda dlouhodobě získává miliony USD z těžby konžských minerálů. V minulém roce Rwanda vrátila do Demokratické republiky Kongo více než 80 tun pašovaných nerostů, které zabavili celní úředníci.
ECOWAS se připravuje na vojenský vstup do Mali
Vojenská intervence Hospodářského společenství západoafrických zemí (ECOWAS) by měla mít tři fáze. Prozatímní malijský prezident Dioncounda Traore, který na začátku září oficiálně požádal o vojenskou pomoc v boji proti islamistickým militantním skupinám na severu země, předpokládá, že teprve ve třetí fázi nasadí ECOWAS vojáky. Velvyslanec OSN z Pobřeží slonoviny Youssoufou Bamba nasazení vojáků až ve třetí fázi odmítá a na jednání Rady bezpečnosti OSN uvedl, že takové rozhodnutí bude obtížné a strategicky nerozumné. ECOWAS společně s Africkou unií (AU) žádá OSN o mandát k intervenci. OSN si ale vyžádalo přesné plány operace. Jednání Valného shromáždění OSN o situaci v oblasti Sahelu je naplánované již na tento měsíc. Mali upadlo do politického chaosu poté, co v březnu armáda provedla vojenský převrat. Humanitární situace v Mali se podle politiků a mezinárodních organizací zhoršuje.
Kambodža: mezinárodní soud ukončil proces s čelní představitelkou Rudých Khmerů
Ieng Thirith, bývalá ministryně sociálních věcí v období vlády Rudých Khmerů obviněná z genocidy a zločinů proti lidskosti, byla soudem propuštěna ze zdravotních důvodů. Ieng Thirith trpí Alzheimerovou chorobou a podle vyjádření mezinárodního soudu pod patronátem OSN není naděje, že by vzhledem ke svému zdravotnímu stavu mohla být v dohledné době souzena. V současnosti probíhá v Kambodži ještě jeden proces s vůdci Rudých Khmerů. V listopadu 2011 byli z válečných zločinů obviněni další 3 členové nejvyššího vedení této ultra-maoistické organizace. Nuon Chea, Khieu Samphan a Ieng Sary však všechna obvinění odmítají.
OSN: Libérie selhává v boji proti krvavým diamantům
Podle nové zprávy OSN chybí v Libérii dostatečná politická vůle k vymýcení krvavých diamantů, které financují konflikty v Africe. Schopnost vlády podle generálního tajemníka OSN Ban Ki-Moona selhává především v regulaci diamantového průmyslu, který dosahuje 30 miliard USD. Prezidentský výbor pro diamanty se podle OSN v letošním roce nikdy nesešel a technický výbor byl svolán v červenci poprvé za sedm měsíců. V roce 2003 se liberijská vláda zavázala k dodržování tzv. Kimberleyho procesu, který má pomoci vymýtit obchod s krvavými diamanty. Krvavé diamanty pomohly financovat i občanskou válku v Libérii, která trvala od roku 1989 do 2003.
OSN obdržela nové informace o íránském jaderném programu
MAAE zpravila orgány OSN o tom, že obdržela zpravodajské informace o íránském jaderném programu. Informace zaslaly tajné služby Izraele, Spojených států amerických a dvou dalších západních zemí. Írán podle těchto informací pokračuje ve svém jaderném programu a směřuje k výrobě jaderných zbraní. OSN i MAAE nyní rozhodnou o věrohodnosti těchto informací.
Somálsko má nového prezidenta
Poslanci Somálska zvolili v hlavním městě Mogadishu prezidentem východoafrické země Hassana Sheikh Mohamuda. Volba prezidenta má být posledním krokem k ukončení dekády trvající politické nestability. Pro zvolení Mohamuda bylo 190 poslanců. Jde o první volbu prezidenta od roku 1991, která byla provedena na somálské půdě a má signalizovat zlepšení bezpečnostní situace v zemi. Přesto islamistická militantní skupina Al-Shabaab, která je dávána do souvislosti s teroristickou skupinou Al-Kaida, dosud ovládá značné oblasti na jihu a středu Somálska. Do prvního kola prezidentské volby, v němž žádný z kandidátů nezískal potřebnou nadpoloviční většinu, se přihlásilo 18 kandidátů. Do druhého kola postoupil nově zvolený prezident Hassan Sheikh Mohamud a odstupující prezident Shaikh Sharif Sheikh Ahmed. Nový prezident Mohamud složil bezprostředně po vyhlášení výsledků svůj prezidentský slib. Prezident Mohamued vystudoval somálskou Národní univerzitu, následně studoval v Indii, pracoval pro UNICEF a je spoluzakladatelem somálského Institutu managementu a administrativního vývoje.
Human Right Watch: Rebelové na východě Demokratické republiky Kongo se dopouštějí válečných zločinů
Mezinárodní nevládní organizace Human Right Watch (HRW) vydala zprávu, podle níž se rebelové na východě Demokratické republiky Kongo, kteří jsou sjednoceni do hnutí M23 a kteří na 220 000 lidí důsledkem bojů s armádou vyhnali ze svých domovů, se dopouštějí válečných zločinů. OSN a Demokratická republika Kongo obvinila sousední Rwandu z logistické podpory rebelům, země to ale odmítá. Podle HRW bylo během bojů od jara letošního roku znásilněno nejméně 46 žen a dívek a na 600 mužů a chlapců bylo na území Rwandy násilím rekrutováno. Vůdce M23 plukovník Sultani Makenga obvinění z válečných zločinů odmítá. HRW vyzvalo Radu bezpečností OSN k udělení sankcí vůči vůdcům M23.
OSN žádá o potravinovou pomoc pro Malawi
Světový potravinový program (WFP) pod OSN se snaží získat 30 milionů USD pro Malawi, kde na 1 milion lidí trpí potravinovou krizí. „Pomoc musí přijít ještě před obdobím dešťů, později by se do odlehlých oblastí nemusela dostat,“ řekl koordinátor pomoci pro Malawi Abdoulaye Diop. Delší období sucha, vysoké ceny potravin a hospodářské problémy dovedly zemi do potravinové nouze. Počet lidí, kteří čelí nedostatku potravin, se oproti minulému roku zvýšil o 11 %. Mezinárodní společenství obnovila část finanční pomoci zemi poté, co zemřel prezident Bingu wa Mutharika a do čela Malawi se postavila prezidentka Joyce Banda.