Americká vláda uložila sankce na Sultani Makenga, jenž patří mezi přední členy rebelů v hnutí M23, které bojuje proti konžské armádě na východě Demokratické republiky Kongo. Sultani Makenga je obviňován z využívání dětských vojáků v boji. USA tímto krokem reagovaly na úterní rozhodnutí OSN, která na Makenga uvalila sankce v podobě zákazu cestování a zmrazení majetku. Demokratická republika Kongo rozhodnutí přivítala, přesto dodává, že Makenga není iniciátorem celého hnutí, přestože stojí za mnohým jeho násilím.
Archiv rubriky: OSN
Africká unie podpořila a zaštítila rozmístění jednotek na sever Mali
Africká unie (AU) oficiálně podpořila více než 3 000 jednotek Hospodářského společenství západoafrických států (ECOWAS) na sever Mali, kde islamistické skupiny převzaly kontrolu nad územím po březnovém převratu. Jednotky ECOWAS by se měly skládat převážně z vojáků Nigérie, Nigeru a Burkiny Faso. OSN varovala, že islamistické skupiny na severu západoafrické země vyžadují striktní výklad práva šaría, prosazují nucená manželství a prostituci.
ECOWAS schválilo rozmístění jednotek na severu Mali
Na summitu Hospodářského společenství západoafrických zemí (ECOWAS) se představitelé států dohodli na rozmístění 3000 jednotek na severu Mali, který po březnovém převratu ovládají islamistické skupiny. Jednotky ECOWAS se budou skládat především z vojáků z Nigérie, Nigeru a Burkiny Faso. Podle prezidenta Pobřeží slonoviny Alassane Outtary budou jednotky rozmístěny ihned, jakmile OSN schválí vojenský plán operace, což by mělo být na konci listopadu nebo začátkem prosince.
Syrská opozice se blíží dohodě, jak se sjednotit
Na jednání syrské opozice v Doha měly strany podle syrského disidenta Riad Seif dospět k dohodě. Největší syrskou opoziční stranou je Syrská národní rada (SNC), která nicméně neuspěla s vytvořením jednotné syrské opozice, druhou významnou opoziční stranou je Syrská národní iniciativa (SNI) v čele s Riad Seif. Nové opoziční vedení by se mělo sestávat z 60 členů ze všech opozičních stran. Mezitím agentury OSN jednaly o humanitární pomoci pro Sýrii v Ženevě, syrská vláda striktně omezuje přítomnost zahraničních humanitárních agentur. Prezident Bashar al-Assad odmítl nabídku mezinárodního společenství na bezpečný odchod ze země a ukončení války v zemi. „Já jsem Syřan, narodil jsem se zde. Musím žít v Sýrii a v Sýrii i zemřít,“ uvedl prezident Assad.
Rada bezpečnosti OSN prodloužila mírové misi v Somálsku mandát o čtyři měsíce
Ve středu prodloužila Rada bezpečnosti OSN mandát mise Africké unie (AU) AMISOM v Somálsku, která se skládá se 17 600 jednotek. AU zároveň žádala Radu bezpečnosti OSN, aby zrušila uvalené zbrojní embargo na Somálsko, aby mohla pomoci východoafrické zemi konsolidovat a vyzbrojit somálskou armádu. Na zrušení embarga, které uvalila v roce 1992 po vojenském převratu a rozpoutání občanské války, se ale Rada bezpečnosti OSN neshodla. Letos v únoru navíc zavedla sankce na export somálského uhlí, z něhož získávala finanční prostředky především islamistická skupina Al-Shabaab, která přes rozsáhlou ofenzivu AU a somálské armády stále ovládá střed a jih země.
Islamistická skupina Ansar Dine souhlasila s humanitární pomocí a jednáním s malijskou vládou
Jedna z islamistických militantních skupin Ansar Dine, která ovládá sever Mali, souhlasila s humanitární pomocí na její území. Rovněž Ansar Dine připustila možné jednání s malijskou vládou, jež požádala mezinárodní společenství o vojenskou pomoc v boji proti rebelům. Desítky tisíc lidí důsledkem konfliktu opustilo své domovy, většina z nich uprchla do sousední Burkiny Faso. Podle Červeného kříže jsou potraviny na severu Mali kvůli vysoké ceně nedostupné, chybí i zdravotní péče a pitná voda. Skupina Ansar Dine, která bývá považována za spojence teroristické Al-Kaidy, ve svém prohlášení uvedla, že se uprchlíci mohou vrátit zpět do svých domovů. V posledních týdnech se objevil tlak na mezinárodní společenství, aby vojensky vstoupilo na sever Mali a pomohlo konsolidovat zemi. OSN rezoluci již schválila, čeká jen na podrobné plány operace. V úterý egyptský prezident Mohamed Mursi ale jakoukoliv vojenskou intervenci odmítl. Na severu Mali od březnového převratu pouhý měsíc před plánovanými prezidentskými volbami působí tři hlavní islamistické skupiny: Ansar Dine, Národní hnutí za nezávislost Azawadu (MNLA), které sjednocuje Tuaregy, a Hnutí za jednotu a džihád v západní Africe (Mujao).
Egyptský prezident odmítl intervenci do Mali
Egyptský prezident Mohamed Mursi nesouhlasí s vojenskou intervencí Africké unie (AU) na sever Mali, který v současnosti ovládají islamistické militantní skupiny. Prezident Morsi podle íránské Press TV požaduje, aby se situace v západoafrické zemi řešila v diplomatické rovině. Odmítavé stanovisko uvedl prezident Morsi na setkání s předsedkyní komise AU Nkosazane Dlamini-Zuma v Káhiře. V polovině října OSN schválila rezoluci umožňující intervenci na sever Mali, pokud do 45 dní AU a Hospodářské společenství západoafrických zemí (ECOWAS) představí detailní plán operace.
Jižní Súdán vyhostil představitelku OSN pro lidská práva
Sandra Beidas, která v Jižním Súdánu působila jako představitelka Rady OSN pro lidská práva, byla vyhoštěna. Vláda východoafrické země svůj krok odůvodnila tím, že Sandra Beidas měla „psát lživé a neetické zprávy o zemi“. Podle analytiků mínila vláda srpnový dokument, v němž OSN obvinila jihosúdánskou armádu z mučení, znásilňování a zabíjení civilistů. Podle vedoucí mise OSN v Jižním Súdánu (UNMISS) Hildy Johnson má Jižní Súdán právní závazky k OSN podepsáním Charty OSN. Minulý měsíc vydala lidsko-právní organizace Amnesty International zprávu, v níž rovněž obviňuje armádu z násilí na civilistech. Východoafrický stát, který je z velké části závislý na zahraniční pomoci, vyhlásil nezávislost v červenci 2011.
Uganda chce stáhnout své jednotky z misí, mezi Rwandou a Demokratickou republikou Kongo vzrůstá napětí
Ugandská vláda v pátek oznámila, že stáhne veškeré své jednotky z misí, které tvoří až jednu třetinu ze všech operací na africkém kontinentě. Například ugandské jednotky jsou součástí boje proti islamistické militantní skupině Al-Shabaab v Somálsku. Důvodem je obvinění Ugandy z podpory a napomáhání rebelům v hnutí M23, kteří bojují na východě Demokratické republiky Kongo. Ugandský ministr bezpečnosti Wilson Mukasa uvedl, že rozhodnutí je nezvratitelné. Minulý týden se přitom konalo zasedání Rady bezpečnosti OSN v New Yorku, kde ugandský ministr pro informatiku a komunikační technologie Ruhakana Rugunda nejednal o stažení jednotek. Mluvčí armády Felix Kuayigye řekl, že žádný rozkaz ke stažení jednotek zatím vydán nebyl. Pokud by Uganda svá slova dodržela a stáhla své jednotky ze Somálska, mohlo by to mít destabilizační vliv na zemi, kde byl po více než dvou dekádách zvolen nový prezident. Mezitím vzrůstá napětí mezi Demokratickou republikou Kongo a Rwandou, která byla spolu s Ugandou nařčena z napomáhání rebelům kolem generála Bosco Ntangandy. V sobotu měl na hranici oddělující obě země po střetu zemřít jeden konžský voják. Rwanda odmítla, že by se jednalo o vojenskou operaci a naopak tvrdí, že to byl konžský provokativní útok. „Chtějí nás zatáhnout do svých vnitřních problémů, ale my stále opakujeme, že nejsme zdrojem jejich problémů,“ řekl rwandský mluvčí armády brigádní generál Joseph Nzabamwita. Vztahy mezi oběma státy se tak ještě vyhrotily.
OSN se neshodla na zrušení zbrojního embarga uvaleného na Somálsko
Ve středu se Rada bezpečnosti OSN sešla, aby prodloužila mandát mírové mise v Somálsku o 7 dní tak, aby měla týden na revizi celé operace a zvážení prodloužení mandátu o celý rok. Africké unie (AU) požádala OSN, aby znovu zvážila dvě dekády staré zbrojní embargo na Somálsko. Pokud by OSN sankce, které na východoafrický stát uvalila v roce 1992 po svržení generála Mohamed Siad Barre a rozpoutání občanské války, zrušila, mohla by AU prodávat špatně vyzbrojené somálské armádě zbraně pro boj proti islamistické militantní skupině Al-Shabaab, která stále ovládá střed a jih země. Členové Rady bezpečnosti se na zrušení embarga nedohodly, podobně jako nezaujaly jasný postoj k možnosti obnovit somálský export uhlí, na který v únoru OSN uvalila sankce. Podle OSN si militantní skupina právě prodejem uhlí získala v roce 2011 25 milionů USD, čímž se export uhlí stal hlavním finančním ziskem Al-Shabaab. Jednání OSN bylo v pondělí přerušeno bouří Sandy, která napáchala miliardové škody v Karibiku a na východním pobřeží USA.
Burundi získá 2 miliardy USD v rámci rozvojové pomoci
Donátorské země se shodly na navýšení pomoci pro středoafrickou zemi, která v rámci rozvojového programu získá mezi léty 2012-2015 2 miliardy USD. Finanční prostředky mají napomoct plně obnovit fungování země po občanské válce, která byla ukončena v roce 2009 po téměř dvou dekádách boje. Rozvojová pomoc má podpořit ekonomický růst, vznik nových pracovních míst, rozvíjet soukromý sektor, turismus a důlní průmysl. Vláda země předpovídá ekonomický růst země kolem 4 %, nicméně až 60 % státního rozpočtu ale tvoří zahraniční pomoc. „Burundi se v současnosti dostala z poválečné situace a je připravena dát se cestou rozvoje,“ řekl burundský prezident Pierre Nkurunziza.
EU zvažuje vyslání 200 jednotek k výcviku malijské armády
Vojenské jednotky, které by Evropská unie mohla poslat do Mali, by se ale nesměly účastnit bojů, jejich úkolem by byl pouze výcvik malijské armády. V Mali po březnovém vojenském převratu ovládly sever země, tedy skoro dvě třetiny Mali, islamistické militantní skupiny, z nichž mnohé prosazují přísný výklad islámského práva šaría. V Evropě se šíří obavy z možného islámského terorismu. Mali již před časem požádalo OSN o vydání mandátu k vojenské intervenci na sever země, mezinárodní společenství přímý zásah stále zvažuje. „Je zde snaha některých členských států pomoci Mali, ale jen na cvičebním bojišti. Neslyšel jsem od nikoho, že by byl ochoten poslat své vojáky do boje,“ uvedl úředník z EU pro agenturu Reuters. Evropa zvažuje tři možné scénáře: pouhý výcvik, výcvik a vybudování armádní struktury, anebo obě možnosti včetně vedení operací. Malijská armáda totiž čítá na 6 000 až 7 000 špatně vyzbrojených vojáků. Největší islamistická skupina v Mali Ansar Dine veřejně deklarovala spojení s teroristickou skupinou Al-Kaida a je mezinárodním společenstvím obviňována z rekrutování dětských vojáků. Evropa se obává, že by se region mohl stát oblastí pro obchodníky s léky, cigarety i lidmi, přičemž peníze by následně mohly financovat terorismus.
Uganda zvažuje působení svých mírových misí v Africe kvůli obvinění OSN
OSN obvinila Ugandu podpory rebelů, sjednocených do tzv. Hnutí M23 pod vedením generála Bosco Ntangada, kteří na východě Demokratické republiky Kongo bojují s armádou. Nyní chce země zvážit část svých mírových operací. Uganda vyslala na mírové mise v Africe 17 600 vojáků, což je třetina všech mírových jednotek, které zde pod mandátem OSN na kontinentu operují. Další část ugandských vojáků působí pod vedením americké armády v Středoafrické republice, kde hledají vůdce Armády božího odporu (LRA) Josepha Konyho. Ugandské jednotky operují i v Somálsku a Jižním Súdánu.
Uganda zvažuje zastavení vyjednávání v Demokratické republice Kongo, důvodem je obvinění OSN
Konžská vláda obvinila v červnu sousední Rwandu z podporu, výcviku a vyzbrojování rebely v hnutí M23, kteří působí na východě Demokratické republiky Kongo. OSN obvinění potvrdila a dodala, že nemalou roli v konfliktu má i Uganda. Země, která v současnosti vyjednává v Demokratické republice Kongo ukončení nepokojů v provincii Severní Kivu, zvažuje své odstoupení od hledání mírového řešení. Důvodem je právě zpráva OSN, v níž se tvrdí, že Uganda poskytuje rebelům vojáky, zbraně, technickou pomoc a politické poradenství. Demokratická republika Kongo požádala Radu bezpečnosti OSN o uvalení sankcí na vysoké představitele obou zemí. Důsledkem konfliktu na východě Demokratické republice Kongo přišlo na půl milionů Konžanů o své domovy. Podle analytiků Uganda a Rwanda dlouhodobě těží z nepokojů v zemi, především na východě, který je bohatý na nerostné minerály. Během válečných konfliktů v devadesátých letech a v první dekádě nového tisíciletí poslaly obě země do Demokratické republiky Kongo své vojáky.
OSN: Na 900 000 lidí muselo na hranicích Súdánu a Jižního Súdánu opustit své domovy
Střety ve státě Jižní Kordofán mezi súdánskou armádou a rebelskou skupinou Sudan People’s Liberation Movement-North (SPLM-North), které začaly již v červnu 2011, měly podle OSN za následek vystěhování na 900 000 obyvatel. Súdán obviňuje svého souseda z podpory SPLM-North, Jižní Súdán to ale odmítá. Do některých oblastí Jižního Kordofánu důsledkem bojů neproudí žádná humanitární pomoc již 16 měsíců. V srpnu souhlasil Súdán, že humanitární pomoc může proudit přes jeho území do oblastí, které ovládá SPLM-North. Skupina obviňuje súdánskou vládu ze zanedbávání okrajových částí Jižního Kordofánu. SPLM-North během občanské války bojovala na straně Jihosúdánců, kteří se osamostatnili v červenci 2011.
Rwanda na dva roky zasedne v Radě bezpečnosti OSN navzdory kritice za podporu konžských rebelů
Pouhý den poté, co OSN zveřejnilo zprávu, podle níž hraje rwandský ministr obrany klíčovou roli při podpoře a vyzbrojování rebelů na východě Demokratické republiky Kongo, se Rwanda stala členem Rady bezpečnosti OSN, ve které usedne na další dva roky. Země se stala jednou z pěti států, které byly zvoleny nestálými členy Rady bezpečnosti OSN, vedle Argentiny, Austrálie, Jižní Korey a Lucemburska. Své funkce se Rwanda ujme 1. ledna 2013. Podle lidsko-právních organizací dosazení Rwandy do Rady bezpečnosti OSN může blokovat jakékoliv sankce proti jejím představitelům. Zvolení přišlo navzdory dlouhodobé kritice za podporu rebelů, sjednocených do hnutí M23 pod vedením generála Bosco Ntanga v konžské provincii Severní Kivu, která je bohatá na nerostné minerály. Demokratická republika Kongo přitom požádala mezinárodní společenství o uvalení sankcí na sousední Rwandu.
Francouzský prezident žádá zrychlení vojenské intervence na sever Mali, do země putují zbraně z Guiney
Mezinárodní společenství a africké organizace by podle francouzského prezidenta Francois Hollande měly přestat otálet s vojenskou intervencí na sever Mali, který ovládají islamistické skupiny v čele se skupinou Ansar Dine, jež je známá svým spojením s teroristickou Al-Kaidou. Poté, co před týdnem prezident Hollande vojenskou operaci do západoafrické země podpořil, islamisté, především skupina AQIM, Francii pohrozili útoky na jejich obyvatelstvo. Situace je podle francouzského prezidenta dále neudržitelná a ohrožuje bezpečnost a stabilitu celé západní Afriky. „Sahel se stal svatyní terorismu. Bezpečnost Evropy a Francie je v sázce,“ řekl ministr obrany Yves Le Drian. Africká unie (AU) a Hospodářské společenství západoafrických zemí (ECOWAS) již v červnu požádaly OSN o vydání mandátu k intervenci, resoluci umožňující vojenskou operaci ale schválilo OSN teprve před týdnem, pokud ale AU a ECOWAS do 45 dní dodají podrobný popis intervence. Guinea uvolnila pozdrženou dodávku zbraní malijské vládě, která byla zablokována v srpnu. Podle guinejského ministra obrany Abdoul Kabele Camara dodávka obsahovala tanky, obrněné transportéry a munici.
Nová zpráva OSN přisuzuje vedoucí roli v podpoře konžských rebelů rwandskému ministrovi obrany
Vztahy mezi Demokratickou republikou Kongo a Rwandou se zhoršily před několika týdny poté, co konžská vláda a následně i OSN obvinila Rwandu z podporu, vyzbrojování a výcviku rebelů v hnutí M23 pod vedením generála Bosco Ntaganda, kteří bojují s konžskou armádou na východě země. Nová zpráva OSN uvádí, že rwandský ministr obrany generál James Kabarebe má vedoucí v roli v podpoře rebelů. Rwanda nařčení dlouhodobě odmítá. OSN nyní také tvrdí, že pomoc hnutí M23 nabídla i sousední Uganda, země rovněž obvinění popírá. „Zatímco rwandští politici pomohli vytvořit rebelské hnutí a napomáhá s většinou vojenských operací, Uganda rebely podporuje a posiluje politické vztahy s nimi,“ píše se ve zprávě OSN. Rebelů kontrolují část východní oblasti Demokratické republiky Kongo, především region Severní Kivu, který je bohatý na nerostné minerály. Na vůdce hnutí Ntagandu vydal Mezinárodní trestní soud (ICC) v Haagu zatykač za válečné zločiny. Boje mezi rebely a konžskou armádou propukly v dubnu letošního roku a od jejich počátku skoro půl milionů Konžanů muselo opustit své domovy.
OSN přijala rezoluci k situaci na severu Mali, schválila misi afrických organizací
Rada bezpečnosti OSN přijala rezoluci, která umožní africkým organizacím vojenskou misi na sever Mali, který po březnovém převratu ovládly islamistické skupiny a vyhlásily nezávislý stát Azawad. Aby se vojenský zásah mohl uskutečnit, musí být do 45 dnů předložen Radě bezpečnosti OSN detailní plán operace. Přesto musí organizace nejprve vyčerpat všechny diplomatické možnosti. Plán intervence byl doposud překážkou, bez níž OSN mandát, o níž požádala malijská prozatímní vláda i Hospodářské společenství západoafrických států (ECOWAS), odmítala vydat. ECOWAS již několik týdnů od převratu požádalo OSN, aby vydala mandát k vojenskému zásahu na sever západoafrické země, a navrhuje vytvoření armády o síle 3000 mužů. Příští týden se v hlavním městě Mali Bamako mají sejít zástupci ECOWAS, Africké unie (AU) a OSN, aby projednali současnou situaci v zemi, která podle ECOWAS ohrožuje stabilitu a bezpečnost západní Afriky. Poté, co francouzský prezident Francois Hollande podpořil misi na sever Mali, islamisté pohrozili, že pokud k intervenci společenství přistoupí „bude to cesta do pekla“. „V následujících dnech mu zašleme obrázky mrtvých francouzských rukojmích. Nebude moct ani spočítat těla francouzských emigrantů nejenom v západní Africe,“ oznámil mluvčí islamistické skupiny MUJWA Oumar Ould Hamaha.
Islamisté na severu Mali podle OSN porušují práva žen a rekrutují dětské vojáky
Podle náměstka generálního tajemníka OSN pro lidská práva Ivana Simonovice islamističtí rebelové, kteří krátce po vojenském převratu v březnu letošního roku vyhlásili nezávislý stát Azawad a deklarovali kontrolu nad dvěma třetinami malijského území, si „kupují loajalitu“ obyvatel tím, že ruší daně a platí za každého nového člena, který se přidá k jejich boji. Mali patří mezi nejchudší země světa, kde polovina obyvatel žije za méně než 1,25 USD na den. Islamisté zavedli v ovládaných oblastech islamistické právo šaría. „Porušování lidských práv je stále systematičtější. Zavedli extrémní verzi práva šaría, takže obyvatelstvu je porušována řada lidských práv, především práv žen,“ uvedl Simonovic. Běžnou součástí se stala nucená manželství, kdy je žena prodávána za méně než 1000 USD, mnohdy opakovaně. Podle Simonovic jde o skrytý obchod s lidským masem, zahrnující nucenou prostituci a znásilnění. Za rekrutování dětského vojáka lze získat až 600 USD. Nestabilita v Mali zhoršuje bezpečnostní a humanitární situaci v oblasti Sahelu, kde miliony lidí trpí hladomorem důsledkem sucha. Hospodářské společenství západoafrických zemí (ECOWAS) a Africké unie (AU) požádala již dříve o mandát k vojenské intervenci na severu Mali, o níž i vláda oficiálně požádala, Rada bezpečnosti OSN ale mandát doposud zvažuje.
OSN: Příznivci exprezidenta Pobřeží slonoviny Gbagba destabilizují zemi ze sousední Ghany
Zastánci bývalého prezidenta Pobřeží slonoviny Laurenta Gbagba, který v roce 2010 odmítl uznat porážku v prezidentských volbách a který čelí obvinění ze zločinů proti lidskosti u Mezinárodního trestního soudu (ICC) v Haagu, si podle OSN vytvořili základny v sousední Ghaně s cílem destabilizovat zemi. Část žoldáků se podle OSN nachází i v sousední Libérii. Příznivci exprezidenta Gbagba jsou obviňováni z útoků na hranici Pobřeží slonoviny, po nichž na několik dní uzavřela země hranice s Ghanou. Podle zprávy OSN hledají zastánci exprezidenta Gbagba nové členy a základny v boji proti současné vládě prezidenta Alassana Ouattary na severu Mali, který po vojenském převratu z března letošního roku ovládají islamistické skupiny. Mezi rebely, kteří s příznivci exprezidenta spolupracují, má patřit islamistická militantní skupina ze severu Mali Ansar Dine, která bývá spojována s teroristickou skupinou Al-Kaida a která prosazuje striktní výklad islamistického práva. Zpráva OSN má podle agentury Reuters rovněž dokazovat, že vláda prezidenta Ouattary porušila zbrojní embargo OSN na dovoz vojenského rádiového zařízení, uniforem a nožů.
Al-Shabaab přerušila humanitární pomoc pro 1,3 milionů Somálců na svém ovládaném území
Islamic Relief byla jedinou humanitární organizací, která měla povoleno pracovat a poskytovat pomoc na území ovládaném militantní islamistickou skupinou Al-Shabaab, která v únoru letošního roku veřejně deklarovala své vztahy s teroristickou skupinou Al-Kaida, v Somálsku. Bez humanitární pomoci v podobě potravin, čisté vody a zdravotní péče se ocitne na 1,3 milionů Somálců v regionech Bay, Bakool, Gedo a Juba. Skupina Al-Shabaab přístup organizace do oblastí zakázala a pohrozila trestem, pokud organizace bude poskytovat humanitární činnost i na území, které ovládá somálská vláda. Podle Al-Shababb měla „Islamic reliéf spolupracovat a rozšiřovat činnost zakázaných organizací, především Světového potravinového programu OSN (WFP)“. Již v lednu zakázala skupina Al-Shabaab činnost Červeného kříže, WFP nemá na území pod kontrolou Al-Shabaab přístup od ledna 2010. Mnohé humanitární organizace obviňují Al-Shabaab z blokády potravinové pomoci při hladomoru na jihu Somálska v roce 2011. Militantní skupina i přes rozsáhlou ofenzivu somálské armády, jednotek sousedních států a Africké unie (AU) v posledních měsících stále ovládá velkou část středního a jižního Somálska.
Islamisté na severu Mali veřejně popravili muže, demonstrovali tak právo šaría
V březnu využili islamisté nepřehledné situace po vojenském převratu a deklarovali ovládnutí severu Mali, včetně vyhlášení nezávislého státu Azawad. Následně na ovládaném území zavedli právo šaría. Nejméně 100 lidí v úterý sledovalo v Timbuktu popravu muže, který byl obviněn z vraždy. Veřejná poprava měla být demonstrací islamistů o striktním výkladu islámského práva šaría, přestože většina muslimského obyvatelstva v oblasti s vyhlášením práva šaría nesouhlasí. „Byl zabit stejným způsobem, jakým on zabil svou oběť. Tak to šaría požaduje,“ uvedl Sanda Ould Boumana, mluvčí povstalecké islamistické skupiny Ansar Dine. Podle místních se jednalo o muže, který byl členem etnické skupiny Tuaregů, sjednocených v MNLA. Hnutí MNLA bylo původně spojencem islamistických skupin na severu země, ovšem poté, co MNLA odmítlo islamistický stát a přiklonilo se k sekulárnímu pojetí, přerušila povstalecká skupina Ansar Dine s MNLA jednání. Během posledních měsíců byl ve jménu šáría ukamenován k smrti pár obviněný z cizoložství a jako trest bylo vykonáno několik amputací. Ve čtvrtek má Rada bezpečnosti OSN projednávat žádost Mali o vydání mandátu k vojenské intervenci na sever země.