Organizace spojených národů (OSN) dnes zahájila tříletý program zaměřený na humanitární pomoc Somálsku, v jehož rámci bude poskytnuto na 1,3 miliard USD na humanitární projekty, které mají zajistit okamžitou pomoc somálskému lidu. Somálsko je po 2 dekády sužováno konflikty, což má za důsledek nedostatečný přísun potravin pro tamní obyvatelstvo. Situaci v zemi zhoršují období sucha, která následně střídají období záplav. Pomoc má být rozdělena do 369 projektů, jež bude realizovat na 177 národních a mezinárodních nevládních organizací a agentur OSN působící v Somálsku. Nová humanitární strategie se zaměří na okamžitou pomoc obyvatelům v nouzi.
Archiv rubriky: OSN
Nezávislé rádio Okapi končí v Demokratické republice Kongo, na východě země došlo k dílčí dohodě
Vysílání rádia Okapi, které poskytovalo nezávislé informace prostřednictvím čtyř světových jazyků, bude ukončeno. Přerušení vysílání kritizuje vedoucí stabilizační mise OSN v Demokratické republice Kongo (MONUSCO) Roger Meece, především kvůli napjaté situaci na východě země. Podle OSN až jedna třetina obyvatelstva země rádio Okapi poslouchala. Rebelské hnutí M23, které obsadilo před několika dny hlavní město provincie Severní Kivu Goma, se stáhlo poté, co bylo dosaženo regionální dohody, vláda se zavázala s M23 jednat. Jestliže vláda nesplní do 48 hodin požadavky rebelů, mezi něž patří i propuštění politických vězňů, znovu obsadí město.
OSN vyzývá k zastavení násilí v tuniském městě Siliana
Vysoká komisařka OSN pro lidská práva Navi Pillay vyzvala politické strany k dialogu, aby zabránily dalším nepokojům v tuniském městě Siliana, které propukly v polovině minulého týdne. Na 220 demonstrantů mělo být zraněno, OSN popsala zásah policie jako „nepřiměřený“. Podle komisařky Pillay jsou práva na svobodu slova a pokojného shromažďování základními lidskými právy, která musí být chráněna.
V Dubaji se koná mezinárodní konference o regulaci internetu
Delegáti ze 193 států se sešli v Dubaji na konferenci o telekomunikačních technologiích. Podle ředitele Mezinárodní telekomunikační unie OSN (ITU) Hamadouna Toure, která konferenci pořádá, je cílem zpřístupnit internet větší části populace prostřednictvím nových investic do infrastruktury. Některé velké společnosti označily konferenci za hrozbu otevřenému internetu, například společnost Google již zahájila internetovou petici Take Action s argumentem, že na jednání jsou zastoupeny pouze státy a nikoli firmy, uživatelé a vývojáři. ITU reagovala prohlášením, že společnosti budou mít možnost prezentovat svá stanoviska.
Evropské země protestují proti rozšiřování izraelských osad
Izraelský velvyslanec v Londýně Daniel Taub byl předvolán na britské ministerstvo zahraničí, kde měl vysvětlit plány izraelské vlády na výstavbu dalších osad na západním břehu Jordánu. Velká Británie brojí proti rozšíření výstavby, kterou chápe jako odvetu za zlepšení palestinského statusu na půdě OSN. Podle serveru The Guardian je ve hře i možnost stažení britského velvyslance z Izraele. Proti další výstavbě osad se vyslovil generální tajemník OSN Ban Ki-moon a vysoká představitelka EU pro zahraniční věci Catherine Ashton. Nesouhlas s rozšiřováním izraelských osad vyjádřila i Francie, nicméně podle ministra zahraničí Laurent Fabius se o stažení francouzského velvyslance z Izraele nejedná. Nesouhlas vyjádřily i Švédsko, Dánsko a Španělsko.
Kosovo požaduje prošetřit zneužití pravomocí hlavní prokurátorky OSN
Poté, co Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii (ICTY) zbavil obvinění z válečných zločinů bývalého kosovského premiéra Ramush Haradinaj, Kosovo žádá o vyšetřování možného zneužití pravomocí hlavní prokurátorky OSN Carla del Ponte. Podle kosovské vlády měla prokurátorka del Ponte rovněž narušit obraz Kosova na mezinárodním poli. Prokurátorka del Ponte působila v ICTY mezi léty 1999 až 2008, v současnosti se věnuje situaci v Sýrii.
Severní Korea vypustí rakety dlouhého doletu, USA rozhodnutí kritizuje
Severní Korea oznámila, že mezi 10. a 22. prosincem vypustí rakety dlouhého doletu. Testování raket zvyšuje napětí mezi Severní Koreou, Jižní Koreou a Washingtonem. Spojené státy americké dlouhodobě kritizují snahy Severní Koreje o výrobu nukleárních zbraní a balistických raket a tvrdí, že jednání Severní Koreje je hrozbou pro celý svět. Oznámené vypuštění raket bude druhým testem za vlády Kim Jong-Un, který převzal vedení země po smrti svého otce Kim Jong-Il před necelým rokem. Za poslední neúspěšný raketový test v dubnu letošního roku sklidila Severní Korea kritiku ze strany OSN, Jižní Koreji i USA.
Palestina se stala nečlenským pozorovatelským státem OSN
Valné shromáždění OSN uznalo svým hlasováním palestinskou státnost, země se od dnešního dne může účastnit debat OSN a připojit se například k Mezinárodnímu trestnímu soudu (ICC), kde by Palestina mohla obvinit Izrael z válečných zločinů. Pro změnu statutu Palestiny hlasovalo 138 zemí, 41 států se zdrželo. Stovky Palestinců výsledky hlasování oslavovaly v ulicích Ramallahu. USA rozhodnutí zhodnotily jako nešťastné a kontraproduktivní, proti hlasoval i Izrael a Kanada. „Valné shromáždění OSN dnes vydalo rodný list státu Palestina,“ řekl prezident země Mahmoud Abbas.
Země OSN budou hlasovat o změně postavení Palestiny
Valné shromáždění OSN dnes pravděpodobně schválí změnu statutu Palestiny, souhlasně by měly hlasovat až dvě třetiny zemí. Ze současného postavení stálé pozorovatelské mise se má Palestina stát nečlenským pozorovatelským státem. Pokud Valné shromáždění OSN rezoluci schválí, bude mít Palestina stejný statut, jako má například Vatikán. Rozhodnutí bude de facto uznáním palestinské státnosti. S tím ale nesouhlasí především USA a Izrael. Zatímco Izrael argumentuje porušením bilaterálních dohod, USA zvažují přerušení finanční pomoci Palestině.
OSN: Pomoc potřebují i okolní země Sýrie
Tajemnice pro humanitární pomoc za OSN Valerie Amos vyzvala mezinárodní společenství k pomoci sousedním státům Sýrie, problémem je především velký příliv uprchlíků. Od začátku konfliktu se odhaduje, že uprchlo ze Sýrie více než 440 000 občanů, což vytváří v zemích ekonomické a sociální problémy. V Libanonu je na 130 000 lidí bez domova, v Jordánsku je to dokonce 240 000 lidí, mnozí z nich jsou navíc zraněni a potřebují zdravotní péči. Okolní země své hranice se Sýrií prozatím neuzavírají, libanonský ministr sociálních věcí Wael Abu Faour potvrdil, že hranice zůstávají otevřené.
Generální tajemník OSN Ban Ki-Moon doporučil schválit misi na sever Mali
Vojenská mírová mise Africké unie (AU) na sever Mali by podle generálního tajemníka OSN Ban Ki-Moona měla být schválena Radou bezpečnosti OSN, nicméně OSN by se na operaci neměla finančně podílet. Mandát mise na prosazení míru umožňuje použití síly v závažných situacích, zatímco mírové operace jsou určeny pouze k podpoře a dohlížení na již existující příměří. Mise pod předběžným názvem AFISMA by měla trvat jeden rok a měla by zahrnovat 3 300 jednotek. Mise by měla „obnovit jednotu a teritoriální integritu Mali a snížit hrozbu terorismu a nadnárodního organizovaného zločinu“, uvedl tajemník Ban Ki-Moon.
Francie podpoří žádost Palestiny v OSN
Francouzský ministr zahraničí Laurent Fabius oznámil, že Francie tento týden podpoří žádost Palestiny o status nečlenského pozorovatelského státu v OSN. Jde o krok k naplnění předvolebního slibu francouzského prezidenta Francoise Hollanda, který ve své kampani přislíbil podpořit snahy o uznání palestinského státu. Palestinská samospráva doufá, že nový status jí umožní napadnout u Mezinárodního trestního soudu (ICC) budování izraelských osad na Západním břehu Jordánu. Izrael již oznámil případné podniknutí „jednostranných kroků k ochraně svých zájmů.“
Africké státy žádají o zastavení bojů na východě Demokratické republiky Kongo
Prezidenti zemí Uganda, Keňa, Tanzanie a Demokratická republika Kongo se sešli na summitu, kde projednali bezpečnostní situaci v regionu. Představitelé zemí vyzvali hnutí M23, které bojuje na východě Demokratické republiky Kongo a v minulém týdnu obsadilo hlavní město provincie Severní Kivu Goma, aby upustilo od boje. OSN varuje před humanitární krizí na východě země, kde dochází zásoby jídla i lékařského vybavení. Země žádají o vytvoření neutrální zóny v Goma za pomoci mírových jednotek OSN.
Dekrety egyptského prezidenta vyvolaly násilné střety v ulicích
Demonstranti se střetli s policií v ulicích egyptského hlavního města Káhiry poté, co prezident Mohammed Mursi vydal ve čtvrtek dekrety, jimiž rozšířil pravomoci hlavy státu. Na náměstí Tahrir, které bylo centrem protestů proti bývalému prezidentovi Mubarakovi, postavili demonstranti na 20 stanů, u nichž vsedě protestovali. Další protesty proběhly i ve městech Alexandria, Port Said a Suez. USA, EU a OSN vyjádřily znepokojení nad přijatými dekrety. V sobotu se sejdou egyptští soudci, aby na nové dekrety, které staví prezidenta nad soudní systém, reagovali, soudci již pohrozili stávkou.
Šéf armády Demokratické republiky Kongo byl suspendován, rebelové odmítají opustit město Goma
Generál Gabriel Amisi byl suspendován z postu šéfa armády Demokratické republiky Kongo poté, co byl obviněn, že prodával zbraně rebelům ve skupině Nyatura na východě země. Vedle generála Amisi je podle BBC vyšetřováno i několik dalších vysokých představitelů armády, do obchodu se měli zapojit i rodinní příslušníci vyšetřovaných. Mezitím hnutí M23, které v úterý obsadilo hlavní město provincie Severní Kivu Goma a mluví o tažení na hlavní město Kinshasa, odmítá město opustit. Skupina navíc prohlásila, že obsadí i další města, jestli prezident Joseph Kabila nebude souhlasit s jednáním. Odborníci se nemohou shodnout na to, jaké jsou požadavky rebelů.
Mezinárodní trestní soud vydal zatykač na manželku exprezidenta Pobřeží slonoviny
Na Simone Gbagbo vydal Mezinárodní trestní soud (ICC) zatykač za zločiny proti lidskosti po prezidentských volbách v roce 2010. Její manžel a bývalý prezident Pobřeží slonoviny Laurent Gbagbo již v Hague čeká na soudní proces. Během povolebního násilí, kdy exprezident Gbagbo odmítl uznat porážku a vítězství prezidenta Outtary, zemřelo na 3000 lidí. Exprezident a jeho manželka byli zatčeni v dubnu 2011. V Pobřeží slonoviny byli oba obviněni z ekonomických zločinů, spočívajících v nařízení rabování, ozbrojených loupeží a zpronevěry.
Po dobytí města Goma rebelové v M23 mluví o svržení konžského prezidenta
Rebelové sjednocení v hnutí M23, kteří na východě Demokratické republiky Kongo získali hlavní město provincie Severní Kivu Goma, v projevu pohrozili dobytí hlavního města Kinshasa a svržením prezidenta Josepha Kabila. Rebelové obsadili i nedaleké město a cestu k dalšímu velkému městu Bukavu. „Zamíříme na Bukavu a poté na Kinshasu. Cesta za osvobozením Demokratické republiky Kongo právě začala,“ řekl mluvčí rebelů plukovník Vianney Kazarama. Konžský prezident Kabila jedná se svým rwandským protějškem Paulem Kagame a ugandským prezidentem Yoweri Museveni o stabilitě regionu. OSN obvinila sousední Rwandu i Ugandu z výcviku a vyzbrojování rebelů v hnutí M23, samotná OSN nicméně nyní čelí kritice za jen nepatrný odpor rebelům v bojích o město Goma, kde měla své jednotky.
Rada bezpečnosti OSN přijala rezoluci k situaci v Demokratické republice Kongo
Jednohlasně přijala Rada bezpečnosti OSN rezoluci, která vyzývá k okamžitému zastavení zahraniční pomoci hnutí M23, které bojuje na východě Demokratické republiky Kongo. Podle BBC je Rada bezpečnosti OSN připravena přijmout vhodná opatření k ukončení bojů. Rebelové mezitím obsadili hlavní město provincie Severní Kivu Goma, v němž bylo na 1500 jednotek mírové mise OSN. Francouzský ministr zahraničí Laurent Fabius označil misi OSN za „absurdní“ a žádá změnu jejího mandátu. Představitelé Demokratické republiky Kongo a Rwandy odletěli do Ugandy k jednáním o situaci v regionu.
Přes mírová jednání mezi Palestinou a Izraelem boje i nadále pokračují
V úterý oznámila Palestina, že je připravena jednat o příměří, Izrael mezitím vyzval všechny své občany v jižních oblastech Gazy, aby se evakuovali do centra města. Dohoda o příměří zatím nebyla podepsána, podle představitele Hamasu Izzat Risheq by mohla být uzavřena během středy, Izrael to ale nepotvrdil. Izraelský premiér Benjamin Netanyahu uvítal mírová jednání, přesto uvedl, že je „připraven ke každé operaci, pokud bude třeba“. Americká ministryně zahraničí Hillary Clinton se připojí k mírovým jednáním, která mezi Palestinou a Izraelem probíhají v Egyptě.
OSN: Násilí v Gaze musí skončit, je nutné vyjednat mír
Generální tajemník OSN Ban Ki-moon vyzval k okamžitému zastavení bojů mezi pásmem Gazy a Izraelem, který pokračují již 6 dnem. Tajemník Ban Ki-moon uvedl, že se připojí k mírovým rozhovorům v egyptském hlavním městě Káhiře. Liga arabských států se v neděli na mimořádné schůzi dohodla na úterním vyslání mistrů pro zahraniční věci do pásma Gazy. Neděle byla co do obětí nejhorším dnem od vypuknutí násilí, Izrael se svými útoky zaměřil na domy představitelů Hamasu, zemřít mělo 26 obyvatel Gazy, včetně 14 žen a dětí.
Boje na východě Demokratické republiky Kongo i nadále pokračují
V sobotu převzali rebelové v hnutí M23 kontrolu nad městem Kibumba, které leží asi 30 kilometrů od hlavního města provincie Severní Kivu Goma. Střety mezi konžskou armádou a rebely propukly v druhé polovině týdne a jsou označovány za nejhorší od dubna letošního roku. Rada bezpečnosti OSN požaduje okamžité ukončení bojů a upozorňuje na dobré vyzbrojení rebelů. Konžská vláda a později i OSN obvinila sousední Rwandu z vyzbrojování a výcviku rebelů, ta vinu odmítá. Francouzský velvyslanec Gerard Araud vyzval Radu bezpečnosti OSN k vyslání jasné zprávy rebelům a všem, kteří je podporují.
Izrael zasáhl sídlo Hamasu, OSN vyzývá k zastavení bojů
Čtvrtý den náletů zasáhl Izrael leteckými nálety sídlo Hamasu a několik dalších strategických budov v pásmu Gazy. Budova je podle izraelského premiéra Ismail Haniya téměř zničena, Hamas odpovídá leteckými nálety na Tel Aviv a Jeruzalém. Nejméně 39 Palestinců a 3 Izraelci zemřeli od středečního rozpoutání bojů. Izrael v pátek zablokoval tři hlavní trasy do Gazy. Generální tajemník OSN Ban Ki-Moon vyzval obě strany k zastavení násilí. Egyptský prezident Mohammed Mursi označil izraelský útok za „do očí bijící agresi proti lidskosti“, zatímco americký prezident Barack Obama znovu podpořil „právo Izraele na sebeobranu“.
OSN přiznává selhání při ochraně civilistů na Srí Lance
Podle nové zprávy OSN dostatečně nechránila civilisty během občanské války na Srí Lance, z čehož by OSN podle jejího generálního tajemníka Ban Ki-Moona měla vyvodit „dalekosáhlé důsledky“. Konflikt mezi vládními jednotkami a tamilskými rebely, který trval 26 let, byl oficiálně ukončen v březnu 2009. Důsledkem války zemřelo v zemi na 100 000 lidí, podle OSN na 40 000 z nich během posledních 5 měsíců bojů.