Sekretariát Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (CSTO) dnes potvrdil obdržení oznámení od uzbeckého ministerstva zahraničních věcí, ve kterém se uvádí, že země pozastavuje svou účast na činnosti organizace. Uzbekistán své členství v organizaci přerušil již v období od roku 1999 do roku 2006. V této chvíli jsou členy CSTO Rusko, Arménie, Bělorusko, Kazachstán, Kyrgyzstán a Tádžikistán.
Archiv rubriky: Rusko
Ruský prezident Vladimir Putin: „Pokud Izrael zaútočí na Írán, Rusko nebude nečinně přihlížet“
Takové prohlášení učinil podle íránského informačního serveru „irdiplomasi.ir“ ruský prezident Vladimir Putin během své návštěvy Izraele. Při setkání s izraelským prezidentem Shimonem Peresem, premiérem Benjaminem Netanjahuem a ministrem zahraničí Avigdorem Liebermanem ruský prezident zdůraznil, že Moskva odmítá myšlenku vojenského útoku na Írán, protože by mohl vést k situaci připomínající události v Iráku a Afghánistánu.
Hamas vyzval Rusko, aby aktivizovalo svou roli při řešení blízkovýchodní otázky
Rusko by mělo posílit svou roli při řešení problémů na Blízkém východě a oslabit tak americkou hegemonii v regionu. Uvedl to mluvčí Hnutí islámského odporu (Hamas) dr. Sami Abu Zuhri ve svém oficiálním prohlášení, v němž Rusko vyzval, aby učinilo seriózní kroky k přinucení Izraele k respektování práv palestinského lidu. Mluvčí Hamasu zároveň pozval ruského prezidenta Vladimira Putina na návštěvu Gazy pro utvořené představy o zdejší situaci. Ve dnech 25. – 26. června podnikl Vladimir Putin pracovní cestu po Blízkém východě, během níž navštívil také území palestinské samosprávy, kde se setkal s její hlavou Mahmúdem Abbásem.
Rusko chce, aby se jednání o Sýrii v Ženevě zúčastnil Írán
Ruský prezident Vladimir Putin při jednání s jordánským králem Abdullahem II. při návštěvě Jordánska zdůraznil potřebu přítomnosti Íránu na jednání o Sýrii, které se má uskutečnit v sobotu ve švýcarské Ženevě. 22. června přitom zvláštní vyslanec OSN a Ligy arabských států pro Sýrii Kofi Annan v Ženevě na tiskové konferenci uvedl, že Írán by měl hrát roli při řešení syrské krize.
NATO vydalo prohlášení ke sporu Sýrie a Turecka
Zástupci 28 členských zemí NATO se sešli, aby diskutovali incident sestřelení tureckého letadla ze strany Sýrie. Severoatlantická aliance útok Sýrie na turecké letadlo podle slov generálního tajemníka Anderse Fogh Rasmussena co nejdůrazněji odsuzuje. Generální tajemník v oficiálním prohlášení také zdůraznil, že bezpečnost Aliance je nedělitelná a bezpečnost Turecka je bezpečností všech zemí NATO. Článek 5 Washingtonské smlouvy během setkání diskutován nebyl. Generální tajemník oznámil, že věří, že Sýrie nebude pokračovat v útocích proti Turecku. Rusko vyzvalo NATO, aby nepovažovalo sestřelení tureckého letadla za provokaci.
Rusko vyzvalo NATO, aby nepovažovalo sestřelení tureckého letadla za provokaci ze strany Sýrie
NATO vyjádřilo znepokojení nad situací vzniklou incidentem mezi Sýrií a Tureckem, kdy došlo k sestřelení tureckého vojenského letounu nad syrským územím a sestřelení dle vyjádření generálního tajemníka NATO považuje za neakceptovatelné. Generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen informoval o tom, že ve velitelství NATO v Bruselu zasedla krizová porada, ovšem NATO přesto vyzývá ke zdržení se všech vojenských operací zatímco Rusko uvedlo, že událost nelze považovat za provokaci ze strany Sýrie vzhledem k okolnostem incidentu. Zatím ovšem turecká armáda zahájila soustřeďování obrněných jednotek u hranic se Sýrií a turecký premiér oznámil, že armáda získala zcela nové pokyny k jednání vůči Sýrii.
Země BRIC zaznamenávají největší pokles měn za posledních 14 let
Měny zemí BRIC zaznamenaly podle agentury Bloomberg ve druhém čtvrtletí roku 2012 nejvyšší pokles od roku 1998. V rámci všech rozvojových zemí přitom nejrychleji poklesl brazilský real, ruský rubl a indická rupie. Investoři nyní hromadně stahují peníze z těchto trhů, což způsobuje další depreciaci měn. V Brazílii je nejvyšší počet soukromých bankrotů za poslední tři roky, cena za barel ruské vývozní ropy klesla na minimum za poslední rok a půl. Real ve druhém čtvrtletí klesl o 12%, rubl o 11,5% a rupie o 10%. Čínský jüan klesl o pouhých 1,2% (téměř pětkrát méně než euro), ale stojí za zmínku, že během krize v letech 2008-2009 se jeho měnový kurz neměnil. Odborníci očekávají, že měny Ruska, Indie a Brazílie do konce roku ztratí asi 15% své hodnoty. Pokles měn v zemích BRIC již způsobil vážné škody mnoha významným společnostem. Země BRIC patří jako největší rozvojové země na světě mezi 12 největších ekonomik. Jejich celkový HDP tvoří více než 13 bilionů dolarů, což odpovídá zhruba čtvrtině světového produktu.
Ruský prezident podnikne návštěvu Izraele, Palestiny a Jordánska
Ruský prezident Vladimir Putin navštíví ve dnech 25. – 26. června Izrael, Palestinu a Jordánsko. Podle představitele administrace ruského prezidenta pro mezinárodní otázky Jurije Ushakova podtrhuje tato cesta význam tohoto regionu pro Rusko a má za cíl dalším posílení ruské pozice na Blízkém východě. Důraz bude kladen na témata, jako je řešení palestinsko-izraelské otázky, situace v Sýrii a íránský jaderný program.
Ruský prezident slíbil Finsku odvetná opatření za rozmístění raket NATO
Ruský prezident Vladimir Putin během jednání s finským prezidentem Saulim Niinistem uvedl, že v případě umístění raket NATO na finském území bude Rusko nuceno přijmout odvetná opatření. Případný vstup Finska do NATO by zemi podle slov ruského prezidenta zbavil části svrchovanosti. Finský ministr pro zahraniční obchod a Evropskou unii Alexander Stubb v souvislosti s tím ujistil, že Finsko nemá žádné tajné programy týkající se vstupu do NATO nebo vojenské konfrontace s Ruskem.
Gazprom a EDF podepsaly dohodu o spolupráci při výstavbě plynových elektráren v Evropě
Ruská plynárenská společnost Gazprom a francouzský energetický koncern Electricité de France (EDF) podepsaly v rámci Mezinárodního ekonomického fóra v ruském Petrohradu dohodu o spolupráci v oblasti výstavby plynových elektráren v Evropě. Dokument počítá kromě společné výstavby také se společným nákupem stávajících plynových elektráren na paritním základě. Dle dohody bude Gazprom výhradním dodavatelem plynu pro potřeby společných elektráren. Šéf Gazpromu Alexej Miller v souvislosti s podpisem dohody vyjádřil přesvědčení, že společné úsilí v této strategicky významné oblasti významně přispěje k posílení dialogu v energetické sféře mezi Ruskem a Evropou.
Ruská ropná společnost Lukoil plánuje rozšíření investic v Makedonii
Makedonský premiér Nikola Gruevski a ředitel ruské ropné společnosti Lukoil Vagit Alekperov se sešli v Petrohradě za záměrem prodiskutování plánu na zvýšení investic společnosti Lukoil v Makedoni. Gruevski zdůraznil, že jeho vláda je připravena poskytnout plnou podporu pro realizaci podnikových plánů a dodal, že vstup společnosti na makedonský trh způsobil zlepšení konkurenceschopnosti a rozšíření výhod pro spotřebitele. V rámci návštěvy Ruské federace se premiér Gruevski dnes setká rovněž s ruským prezidentem Vladimirem Putinem na Mezinárodním ekonomickém fóru, které v Petrohradu nyní probíhá.
Podle USA posílá Rusko tři válečné lodě do Sýrie
Představitelé amerického ministerstva obrany uvedli, že Rusko posílá tři válečné lodě do Sýrie na pomoc syrské vládě v boji proti povstalcům. Rusko toto nařčení odmítlo. Podle ruských představitelů se jedná o pouhý přesun osob a materiálu na ruskou základnu v přístavu Tartus. Spojené státy již poněkolikáté kritizují Ruskou federaci za údajnou vojenskou podporu syrské vládě prezidenta Bashara Al-Assada.
MMF získal celkem 456 miliard USD a zdvojnásobil tak objem současné kapacity úvěrových zdrojů
Na summitu zemí skupiny G20 to uvedla výkonná ředitelka fondu Christine Lagarde. Mezi 12 přispěvatelskými členy jsou také země BRICS, které podmínily tento krok dodržením všech plánovaných reforem, na kterých se MMF shodl v roce 2010. Jedná se zejména o reformu volebního systému, díky které získají větší vliv během jednání a hlasování. Čína fondu poskytne celkem 43 miliard USD, Rusko, Indie a Brazílie poskytnou 10 miliard USD a JAR 2 miliardy USD.
Ruská vláda vyčlení 15,4 miliard USD na financování protikrizových opatření
Ruský ministr financí Anton Siluanov uvedl v úterý v rozhovoru pro Financial Times, že Rusko vyčlení 15,4 miliard USD z rozpočtu na příští rok na přímé financování protikrizových opatření, pro případ, že bude dluhová krize v eurozóně eskalovat. Finanční prostředky budou použity na podporu „sociálně potřebných lidí“ a „systémově významných podniků.“
Prezidenti USA a Ruska se shodli na nutnosti ukončení násilí v Sýrii, nedošlo však k žádné vzájemné dohodě na konkrétním řešení
B. Obama a V. Putin se sešli na více než 2 hodiny v rámci summitu G20 v Mexiku. Došlo ke společné shodě ohledně nutnosti vytvoření politického procesu, který zabrání občanské válce v zemi. Zároveň se obě strany shodly na nutnosti pokračovat v dalších rozhovorech. Představitelé USA a dalších západních států se snaží dlouhodobě přesvědčit Moskvu o nutnosti zásahu v Sýrii, kde již 15 měsíců probíhají boje mezi vládnoucím režimem prezidenta Bashara Al-Assada a opozicí. Podle odhadu OSN si tyto boje vyžádaly do března tohoto roku přes 7500 obětí, včetně mnoha civilistů.
V Rusku začalo nové kolo jednání o íránském jaderném programu
Dvoudennímu setkání mezi Íránem a šesti světovými mocnostmi (USA, Velká Británie, Čína, Rusko, Francie a Německo) předcházela bezvýchodná jednání v Istanbulu a Bagdádu v uplynulých dvou měsících. Velmoci požadují, aby Írán obohacoval uran nanejvýš na 20%, což je dostačující pro energetické a výzkumné účely, avšak znemožňuje případné sestrojení atomové bomby. Na oplátku velmoci prohlásily, že jsou připraveny začít s pomocí s jadernými bezpečnostními opatřeními. Teherán však požaduje zrušení všech sankcí, včetně embarga EU na dovoz íránské ropy a opatření USA proti íránské centrální bance.
Rusko vysílá k Sýrii dvě válečné lodě, zakotví v přístavu Tartus
Ruské lodě Nikolaj Filčenkov a Cezar Kunikov budou dle agentury AFP mířit do syrského přístavu Tartus, kde má v nynější době Rusko technickou základnu. Syrská opozice v neděli vyzvala OSN, aby do země vyslala ozbrojenou misi, čímž reagovala na rozhodnutí generála Roberta Mooda o pozastavení neozbrojené monitorovací mise. O syrské otázce budou na okraj summitu G20 hovořit prezidenti USA a Ruska.
Americký prezident chce přesvědčit ruského prezidenta, aby přehodnotil roli Ruské federace v občanské válce v Sýrii
Americký prezident barack Obama oznámil, že na summitu G20 hodlá vyvinout nátlak na ruského prezidenta Vladimíra Putina, aby přehodnotil postoj Ruské federace k občanské válce v Sýrii. Spojené státy americké obviňují Rusko, že posílá zbraně a vojenskou techniku na pomoc syrské vládě v boji proti povstalcům. Diplomaté ovšem předpokládají, že snaha amerického prezidenta nebude mít příliš velkou odezvu. Poradce ruského prezidenta pro zahraniční politiku Yuri Ushakov označil americkou politiku za „protiruskou“. Bílý dům naopak oznámil, že není zájmem USA jakkoli snižovat vliv Ruska v oblasti Blízkého východu.
Před sumittem G20 v Mexiku dojde k setkání prezidentů USA a Ruska
Ruský prezidentský poradce Yury Ushakov sdělil pro agenturu RIA Novosti, že před setkáním představitelů uskupení G20 dojde ke schůzce ruského prezidenta Vladimíra Putina s jeho americkým protějškem Barackem Obamou, během níž dojde k projednávání plánovaného rozmístění protiraketového štítu v Evropě, vyhlídek na mírové urovnání v Sýrii a dvoustranných vazeb obou států. Ushakov dále znova zopakoval názor, že Rusko v syrské otázce považuje silné vměšování zvenčí za nepřijatelné.
Ruský prezidentský poradce Yuri Ushakov: „Rusko a USA vytvořily podmínky pro průlom ve vzájemných hospodářských vztazích“
Ruský prezidentský poradce Yuri Ushakov v neděli uvedl: „Máme potřebné zázemí pro ekonomický průlom: v loňském roce dosáhl obchodní obrat Ruska a USA 31,2 milionů USD, což je o 14,3% více než před krizí v roce 2008.“ Dle Ushakova bylo dosaženo řady nových dohod v mnoha oblastech, včetně rozsáhlého strategického partnerství mezi ruskou ropnou společností Rosněfť a americkou Exxon Mobil. Situaci napomohl i vstup Ruska do Světové obchodní organizace (WTO).
Kazachstán znovu umožnil Rusku využíváni kosmodromu Bajkonur
Startování ruských raket z Bajkonuru bylo dočasně omezeno kvůli sporu ohledně nové smlouvy mezi oběma státy. Poté, co však kazašský premiér Karim Masimov rokoval s ruským premiérem Dmitrijem Medveděvem, bylo oznámeno, že ruská vesmírná agentura Roskomos může kosmodrom znova využívat. Jablkem sváru mezi oběma státy je zájem na využití nové oblasti v Kazachstánu, kam by dopadaly části nosných raket. Kazachstán požaduje, aby před vyčleněním této nové oblasti byla mezi oběma státy podepsaná dodatečná smlouva ke smlouvě o pronajmu Bajkonuru, jež by byla ratifikována kazašským parlamentem. Jednání o této smlouvě začala v roce 2008 a k dnešnímu dni nebyla dokončena.
Rusko odmítá nařčení, že do Sýrie poslalo nové vrtulníky
Z tohoto Ruskou federaci obvinila americká ministryně zahraničních věcí Hillary Clinton. Ruské ministerstvo zahraničních věcí však v pátek uvedlo, že do Sýrie žádné nové vrtulníky nedodalo. Potvrdilo však zprávu, že v Rusku byly uskutečněny předem naplánované opravy vrtulníků, které Sýrii země dodala před několika lety. V souvislostí s tímto vyzvala Francie k úplnému zastavení prodeje zbraní do Sýrie.
Americká ministryně zahraničí vyzvala Ruskou federaci, aby přestala posílat zbraně syrské vládě
Americká ministryně zahraničí Hillary Clinton vyzvala Ruskou federaci, aby přestala posílat zbraně a další vojenský materiál syrské vládě Bashara Al-Assada. Hillary Clinton podezřívá Rusko, že poslalo bojové helikoptéry do Sýrie. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov prohlásil, že Spojené státy americké podporují dodávkami zbraní syrskou opozici. Americká ministryně zahraničí to rezolutně odmítla a prohlásila, že Spojené státy americké žádným způsobem vojensky nepomáhají syrské opozici a tak očekává, že Rusko učiní totéž s podporou vládních jednotek.