V březnu letošního roku důsledkem vojenského převratu v Mali, který svrhl přechodnou vládu v Bamako, pozastavila Africká unie (AU) členství západoafrické zemi. Nyní toto opatření ruší a nabízí Mali pomoc s uspořádáním nových voleb. Mali se znovu může účastnit všech jednání a aktivit AU. Organizace rovněž zvažuje vojenskou intervenci na sever země, který ovládají islamistické militantní skupiny v čele s Ansar Dine, jež v ovládaných oblastech zavádí striktní výklad islámského práva šaría. Přesto je AU připravena kdykoliv začít vyjednávat s rebelskými skupinami, pokud vůli k jednání projeví. Tento měsíc schválila Rada bezpečnosti OSN rezoluci, která podpoří vojenskou intervenci, pokud mezinárodní společenství do 45 dnů předloží podrobný plán operace. Vojenský zásah podporuje i Francie, tento týden se k ní přidalo i Německo. „Ze severu Mali je nutné překročit pouze jedinou mezinárodní hranici a ocitnete se u Středozemního moře. Jestli Mali situaci nezvládne, jestli rebelové své výcvikové tábory rozšíří a stanou se globální teroristickou hrozbou, nebudou ohrožovat pouze Mali a severní Afriku, ale také Evropu,“ řekl německý ministr zahraničních věcí Guido Westerwelle.
Archiv rubriky: Evropa
Mauritánský prezident byl propuštěn z pařížské nemocnice
Ve středu byl prezident Mohamed Ould Abdel Aziz propuštěn z nemocnice, kde se zotavoval ze střelného zranění z poloviny října. Střelbu označil prezident Abdel Aziz za nešťastnou náhodu, neboť ho postřelil vlastní voják, a vyloučil jakýkoliv pokus o vraždu. Prezident Abdel Aziz patří mezi přední spojence Západu v boji proti rebelským skupinám, které spolupracují s teroristickou skupinou Al-Kaida. Mauritánie uskutečnila několik útoků na základny islamistických militantních skupin v sousedním Mali ještě před vypuknutím vojenského převratu v západoafrické zemi z března letošního roku.
Vojenskou intervenci na sever Mali po Francii podpořilo i Německo
V pondělí německá kancléřka Angela Merkel řekla, že by Německo mohlo hrát nemalou roli při vojenské intervenci na sever Mali, který po březnovém převratu a svržení prozatímní vlády ovládly islamistické skupiny v čele s Ansar Dine, jež bývá spojována s teroristickou skupinou Al-Kaidou. „Demokratické státy nemohou akceptovat, že mezinárodní terorismus najde bezpečný úkryt na severu Mali. Víme, že malijská armáda je slabá, potřebuje vnější pomoc a podporu, proto nad evropskou misí v podobě materiální a logistickou podpory lze uvažovat,“ uvedla kancléřka Merkel. Již v červnu Hospodářské společenské západoafrické států (ECOWAS) a Africká unie (AU) požádaly OSN o vydání mandátu k vojenské intervenci na sever Mali, o níž požádala samotná malijská vláda, OSN dala v říjnu společenství 45 dnů na předložení podrobného plánu operace.
Rwanda na dva roky zasedne v Radě bezpečnosti OSN navzdory kritice za podporu konžských rebelů
Pouhý den poté, co OSN zveřejnilo zprávu, podle níž hraje rwandský ministr obrany klíčovou roli při podpoře a vyzbrojování rebelů na východě Demokratické republiky Kongo, se Rwanda stala členem Rady bezpečnosti OSN, ve které usedne na další dva roky. Země se stala jednou z pěti států, které byly zvoleny nestálými členy Rady bezpečnosti OSN, vedle Argentiny, Austrálie, Jižní Korey a Lucemburska. Své funkce se Rwanda ujme 1. ledna 2013. Podle lidsko-právních organizací dosazení Rwandy do Rady bezpečnosti OSN může blokovat jakékoliv sankce proti jejím představitelům. Zvolení přišlo navzdory dlouhodobé kritice za podporu rebelů, sjednocených do hnutí M23 pod vedením generála Bosco Ntanga v konžské provincii Severní Kivu, která je bohatá na nerostné minerály. Demokratická republika Kongo přitom požádala mezinárodní společenství o uvalení sankcí na sousední Rwandu.
Francouzský prezident žádá zrychlení vojenské intervence na sever Mali, do země putují zbraně z Guiney
Mezinárodní společenství a africké organizace by podle francouzského prezidenta Francois Hollande měly přestat otálet s vojenskou intervencí na sever Mali, který ovládají islamistické skupiny v čele se skupinou Ansar Dine, jež je známá svým spojením s teroristickou Al-Kaidou. Poté, co před týdnem prezident Hollande vojenskou operaci do západoafrické země podpořil, islamisté, především skupina AQIM, Francii pohrozili útoky na jejich obyvatelstvo. Situace je podle francouzského prezidenta dále neudržitelná a ohrožuje bezpečnost a stabilitu celé západní Afriky. „Sahel se stal svatyní terorismu. Bezpečnost Evropy a Francie je v sázce,“ řekl ministr obrany Yves Le Drian. Africká unie (AU) a Hospodářské společenství západoafrických zemí (ECOWAS) již v červnu požádaly OSN o vydání mandátu k intervenci, resoluci umožňující vojenskou operaci ale schválilo OSN teprve před týdnem, pokud ale AU a ECOWAS do 45 dní dodají podrobný popis intervence. Guinea uvolnila pozdrženou dodávku zbraní malijské vládě, která byla zablokována v srpnu. Podle guinejského ministra obrany Abdoul Kabele Camara dodávka obsahovala tanky, obrněné transportéry a munici.
Mauritánský prezident byl postřelen, zranila ho vlastní armáda
V neděli byl mauritánský prezident Mohamed Ould Abdel Aziz letecky převezen na pooperační péči do Francie poté, co byl předchozí den postřelen. Střelba se odehrála v sobotu večer, když vojenská hlídka zahájila palbu na jeho konvoj asi 40 kilometrů od hlavního města Nouakchott. Celý incident označil prezident Aziz za nešťastnou náhodu a vyvrátil, že by se jednalo o pokus o vraždu. Do čela země se prezident Aziz postavil v roce 2008 po vojenském převratu, o rok později dostal prezidentský mandát od voličů. Mauritánie má dlouhodobě problém s islamistickými rebeli. Před vypuknutím vojenského převratu v Mali zahájila Mauritánie pomocnou vojenskou operaci proti islamistickým základnám na severu sousedního státu.
Společnost Shell čelí obvinění u soudu ze znečištění nigerijských vesnic
Jde o první případ, kdy anglo-nizozemská ropná společnost Shell bude čelit obvinění u civilního soudu v Nizozemsku za znečištění životního prostředí v zahraničí, kde měla Shell kontaminovat nigerijské vesnice v regionu Ogoniland. Žalobu na Shell podali čtyři nigerijští zemědělci a nizozemská část organizace Friends of the Earth, podle nichž ropné skvrny zničily zemědělskou půdu, která je hlavním zdrojem obyvatel, a kontaminovaly vodu. Podle jednoho ze žalobců Alfreda Akpana úniky ropy znečistily na 47 rybníků. Společnost obvinění odmítá a tvrdí, že nemohla postižené oblasti vyčistit z důvodu vysokého rizika nebezpečí v regionu, a dodává, že velká část znečištění byla způsobena krádežemi a sabotážemi. Pokud by zemědělci uspěli se svou žalobou, mohl by rozsudek odstartovat vlnu tisíce dalších nároků na náhradu školy. V srpnu přijala společnost Shell odpovědnost za dva úniky ropy v regionu v roce 2008 a 2009.
Tunisko chce snížit deficit státního rozpočtu na 6 % HDP v příštím roce
Tuniská ekonomika se stále vzpamatovává z jasmínové revoluce, která svrhla exprezidenta Zine al-Abidine Ben Ali. V letošním roce státní schodek dosáhne na 6,6 % HDP, ministr financí Salim Besbes ovšem předpokládá větší ekonomický růst pro rok 2013, kdy by se deficit měl snížit na 5,9 % HDP. Ekonomický růst by se podle vlády měl zvýšit na 4,5 %, tento rok by mělo hospodářství růst 3,5 %. Tuniská ekonomika je závislá na cestovním ruchu, která byla ovlivněna politickou nestabilitou, a na exportu, na něhož negativně dopadla krize eurozóny.
Islámský kazatel podporující terorismus bude deportován z Velké Británie do USA
Abu Hamza al-Masri, radikální islámský kazatel ve Velké Británii, bude deportován do USA. Rozhodl o tom britský vrchní soud v Londýně. Abu Hamza al-Masri je obviněn z podpory Al-Kaidy, organizace džihádistického povstání v Jemenu a plánované stavby výcvikového vojenského tábora islámských ozbrojenců v USA. Abu Hamza al-Masri žádal o odklad deportace ze zdravotních důvodů, ale nebylo mu vyhověno. Před britským soudem se shromáždilo cca 100 demonstrujících.
USA obvinilo 11 lidí z pašování amerických technologií do Ruska
11 lidí bylo obviněno z pašování mikroelektronických technologií do Ruské federace. Zde měly být použity pro účely zpravodajských služeb a armády. Jeden z obviněných Alexander Fishenko byl také nařčen, že jedná v USA v zájmu ruské vlády, aniž by byl registrován jako zahraniční agent. Fishenko je také jeden ze spoluvlastníků ruské firmy Apex System LLC, která se zabývá dovozem vojenského materiálu a dalších vojensky využitelných technologií. 11 obviněných pašovalo do Ruska mikroelektroniku v hodnotě více než 50 milionů USD.
V Pobřeží slonoviny začne soud s generálem obžalovaným za povolební protesty
Klíčový spojenec bývalého prezidenta Laurent Gbagba generál Dogbo Ble bude jako obviněný čelit soudnímu jednání za rozpoutání násilí po prezidentských volbách v letech 2010 až 2011. Generál Ble byl velitelem republikánské gardy exprezidenta Gbagba, který odmítl v roce 2010 uznat výsledky voleb a odstoupit. Generála Ble v dubnu 2011 zajaly francouzskými jednotkami spolu s OSN. Obžalovaných je kromě generála Ble i dalších sedm úředníků armády. Bývalý prezident Gbagbo je souzen u Mezinárodního trestního soudu (ICC), kde čelí obvinění ze zločinů proti lidskosti. Generál Gle už v roce 2002 u vojenského soudu čelil obvinění, že zabil bývalého vůdce vojenského převratu generála Roberta Guei, který byl rival exprezidenta Gbagba.
Egypt získal od Turecka úvěr ve výši 1 miliardy USD
Podle egyptské státní tiskové agentury MENA podepsal v neděli prezident Mohamed Mursi smlouvu s tureckým premiérem Recep Tayyip Erdogan na 1 miliardu USD. Ve svém projevu prezident Mursi vyzdvihl politické a regionální vztahy s Tureckem. Analytici se domnívají, že egyptská strana Muslimského bratrstva Freedom and Justice Party (FJP), která je v čele země, hledá inspiraci v turecké vládnoucí straně AK Party. Ekonomika Egypta se propadla během několika měsíců nepokojů a severoafrická země se nyní snaží obnovit důvěru investorů. S Mezinárodním měnovým fondem (MMF) jedná Egypt o půjčce v hodnotě 4,8 miliard USD, pomoc přislíbila i Evropská unie a USA uvažují o odpuštění dluhu Egyptu ve výši 1 miliardy USD.
Evropská unie doufá ve volný obchod s Afrikou již od roku 2014
Před 10 lety se v Evropská unie (EU) sešla se zástupci 70 afrických, karibských a tichomořských zemí s cílem podpořit obchod států a získat pro země EU přístup na jejich trhy. S dohodou doposud souhlasilo jen 15 karibských států, ostatní země se obávají, že jejich rozvíjející se průmysl se nevyrovná s novou konkurencí. Evropská komise pro obchod stále doufá, že většina jednání bude ukončena během příštího roku. V současnosti EU ztrácí na rozvíjejících se trzích vliv, zatímco USA zde navýšily svou spolupráci a Čína skoro zdvojnásobila bilaterální dohody s Afrikou z 91 miliard USD v roce 2009 na 166 miliard USD v roce minulém. Africké země se obávají nedostatečné konkurenceschopnosti, čínský dovoz například v Senegalu a Malawi vyvolal v minulém roce protičínské protesty. Aby země navíc mohly přistoupit k volnému obchodu, musely by provést daňové reformy, neboť velká část příjmů pochází právě z celních příjmů. EU totiž požaduje, aby její import byl až v 80 % zbaven zdanění dovozu.
Členové OSN se na řešení situace v Mali neshodli
Ve středu se členové OSN na každoročním setkání Valného shromáždění OSN při otázce řešení současné situace v Mali rozdělili na dva tábory. Zatímco Francie a některé sousední státy Mali požadovaly vojenskou intervenci na sever západoafrické země, kde islamističtí povstalci vyhlásili nezávislý stát Azawad, Spojené státy americké uvedly, že Mali musí nejprve ustanovit řádně zvolenou vládu. V březnu proběhl v západoafrické zemi vojenský převrat, který svrhnul přechodnou vládu. Následně byla ustanovena prozatímní vláda, termín voleb nebyl doposud určen. Islamističtí povstalci ovládají skoro dvě třetiny země a sousední státy je obviňují ze spolupráce s teroristickou skupinou Al-Kaida. Francie a sousední země Mali argumentují ve prospěch vojenského zásahu tím, že současná situace ohrožuje regionální stabilitu a bezpečnost. USA naopak vidí řešení v demokraticky zvolené vládě, která nestabilitu země ukončí politickým vyjednáváním a obnovením právního státu. Diplomaté jsou k přijetí mandátu, který by vojenskou intervenci umožňoval, spíše skeptičtí. Někteří členové OSN ale upozorňují, že v zemi hrozí humanitární krize. Na 400 000 obyvatel totiž důsledkem nestability přišlo o své domovy.
Generální tajemník NATO se setkal s ruským ministrem zahraničí
Generální tajemník NATO dorazil na jednání OSN v New Yorku. Zde se setkal s ruským ministrem zahraničí Sergej Lavrovem. Hovořili o ruské spolupráci se Severoatlantickou aliancí na misi ISAF v Afghánistánu. Oba politiky rozděluje spor o protiraketovou obranu, kterou USA spolu s NATO buduje a Ruská federace se obává, že je namířena proti ní. Oba politici se shodli na nutnosti rozšířit dialog v rámci pravidelných setkání NATO-Rusko.
USA sníží sankce vůči Barmě
Barma si díky uvolněním politických poměrů polepšila v hodnocení USA, Evropy i OSN. USA v červenci vzhledem k tomu, že Barma propustila politické vězně, uvolnila některé ekonomické sankce, které vůči barmské vládě uvalila. Nyní americká ministryně zahraničí Hillary Clinton oznámila barmskému prezidentu Thein Sein, že USA jsou připraveny uvolnit další ekonomická omezení. Thein Stein prohlásil, že si cení důvěry USA a popřál štěstí americkému prezidentu Baracku Obamovi ke znovuzvolení.
Mali písemně požádalo OSN o schválení vojenského zásahu v Azawadu
Podle francouzského ministra zahraničí Laurent Fabius Mali požádalo OSN v dopise z 18. září o schválení mandátu k okamžitému vojenskému zásahu na severu země proti islamistickým rebelům. Západoafrická země se domáhá kapitoly 7 v Chartě OSN, která umožňuje udělit mandát, zahrnující diplomatické i ekonomické sankce, včetně vojenské intervence. Vláda Mali požaduje podle svého tvrzení schválení okamžitého zásahu proti ozbrojeným skupinám a pašerákům drog na severu země, které je ale v současnosti pod kontrolou islamistů a kmenů Tuaregů, kteří zde v dubnu vyhlásili nezávislý a neuznaný stát Azawad. Hospodářské společenství západoafrických států (ECOWAS) požádalo OSN o mandát již v červnu. Ve středu bude Valné shromáždění OSN projednávat celkovou situaci v oblasti Sahelu.
Madrid nedovolil větší daňovou autonomii pro Katalánsko, to spekuluje o samostatném státu
Dle agentury Reuters se tak ve vypjaté ekonomické situaci, ve které se Španělsko nyní nachází, posílí separatistické tendence severošpanělského regionu, jenž tvoří pětinu HDP země. Již minulý týden za samostatnost v Barceloně demonstrovalo několik tisíc osob. Prezident regionu Artur Mas uvedl, že by region podobně jako Skotsko mohl vyhlásit referendum o odtržení od Španělska. Region však také trpí velkým zadlužením a dle zdrojů BBC potřebuje finanční pomoc ve výši 5 miliard eur.
Francie z bezpečnostních důvodů v pátek zavřela svá velvyslanectví ve 20 zemích
Poté, co satirický časopis Charlie Hebdo ve středu zveřejnil karikatury proroka Mohameda, francouzská vláda z bezpečnostních důvodů uzavřela svá velvyslanectví ve 20 zemích. Očekává totiž, že největší protesty a nepokoje v souvislosti s obsahem časopisu by mohly nastat po pátečních modlitbách. Ke kauze se vyjádřil i francouzský premiér Jean-Marc Ayrault, jenž uvedl, že svoboda slova je ve Francii prioritou a pokud někdo nesouhlasí s obsahem časopisu, může problém řešit právní cestou.
Český ministr zdravotnictví Leoš Heger zakázal vývoz 20% a silnějšího alkoholu do EU a dalších zemí
Český ministr tak učinil na doporučení vlády České republiky a Evropské komise (EK), která chce zabránit případným otravám pančovaným alkoholem na území dalších států Evropské unie (EU). V této kauze bylo již zadrženo 23 lidí, policie ke dnešnímu dni eviduje stejný počet úmrtí. Proti kompletnímu zákazu exportu se stavějí výrobci lihovin, tvrdí totiž, že až okolo 40% produkce je určeno k vývozu, proto je zákaz významně poškodí.
Moskva přinutila USA uzavřít svoji humanitární misi v Rusku
Ruská federace přikázala americké agentuře pro mezinárodní rozvoj uzavřít svoji misi v Rusku. Organizace zde pomáhala chudým a budovala občanskou společnost. Fungovala v Ruské federaci dvě desetiletí a utratila zde 2,6 mld USD. Ruská federace prohlásila, že americká agentura se pokusila ovlivnit ruské volby a zasahovala do vnitřní ruské politiky. Podle amerického ministerstva zahraničí se jedná o snahu Ruska minimalizovat vliv nezávislých a nevládních organizací v zemi.
Rusko odepsalo 90% dluhu Severní Korey
Ruské ministerstvo financí toto pondělí odsouhlasilo restrukturalizaci severokorejského dluhu. 90% z dlužných 11 miliard USD bylo ruskou stranou odepsáno, zbylá miliarda pak bude po restrukturalizaci použita ve formě investic do společných rusko-severokorejských energetických projektů a humanitární pomoci. Základ severokorejského dluhu pochází ještě z 50. let minulého století. Rusko se považuje za legálního nástupce Sovětského svazu, který od 50. let vystavěl na území KLDR více než 70 továren a zásoboval Severní Koreu levnou energií a dodávkami těžké strojní techniky. Dohoda o odpuštění dluhu je ukončením vyjednávacího procesu, který trval více než 4 roky.
Stíhaný opoziční politik Demokratické republiky Kongo odjel do Francie
Opoziční poslanec Roger Lumbala, jehož vláda obvinila z napomáhání sousední Rwandě ve výcviku a podpoře rebelů na východě Demokratické republiky Kongo a který požádal o politický azyl v Jihoafrické republice, podle svého právníka odjel do Francie ze sousední Burundi, kde byl registrován jako uprchlík. „Byl doprovoděn na burundské letiště v Bujumbury za přítomnosti úředníků z jihoafrického velvyslanectví a Agentury OSN pro uprchlíky (UNHCR),“ řekl právník Prosper Niyoyankana. Ve čtvrtek burundský ministr zahraničních věcí požádal konžské orgány, aby připravily oficiální požadavek na vydání Lumbala.