Joachim Gauck zvolen německým prezidentem

Spolkové shromáždění dnes volilo nového německého prezidenta. O úřad usilovali tři kandidáti, z nichž hned v prvním kole zvítězil Joachim Gauck. Ten se tak stal druhým vysoce postaveným politikem po boku kancléřky Angely Merkel, který pochází z východního Německa. Bývalý aktivista za občanská práva byl jedním z hlavních představitelů pokojné revoluce vedoucí k pádu Berlínské zdi v roce 1989. Na post prezidenta kandidoval již v roce 2010, kdy byl poražen Christianem Wulffem, jenž minulý měsíc rezignoval. 

Vatikán vyšetřuje únik citlivých informací týkajících se korupce

Někteří církevní hodnostáři jsou podezřelí z údajné korupce, či finančních podvodů. O této záležitosti před časem informoval i nuncius Vigano, jenž za svůj dopis papeži sklidil ostrou kritiku. Vatikán byl za „stát s důvody k obavám ohledně praní špinavých peněz“ v letošním roce poprvé označen i americkým ministerstvem zahraničí.

V Moskvě proběhly další protesty proti výsledkům ruských prezidentských voleb

V Moskvě dnes proběhly další nesankcionované protestní akce opozice proti výsledkům ruských prezidentských voleb. Policie na několik hodin zadržela a následně propustila 20 jejích účastníků. Představitelé opozice rovněž oznámili o plánech uspořádat rozsáhlé demonstrace v předvečer inaugurace prezidenta, která proběhne 7. května.

Evropská unie vyzvala Bělorusko k uvalení moratoria na tresty smrti

Vysoká představitelka EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Catherine Ashton ve svém prohlášení vyzvala běloruské úřady k uvalení moratoria na tresty smrti poté, co běloruská média informovala o vykonání popravy druhého z pachatelů odsouzených za loňský teroristický útoku v minském metru. Podle slov šéfky evropské diplomacie je trest smrti krutým a nelidským trestem. Upozornila také na neodpovídající průběh soudního procesu.

V Litvě proběhlo shromáždění, které vyzývá k obraně vzdělávání národnostních menšin

5-7 tisíc osob (dle různých zdrojů) se zúčastnilo shromáždění ve Vilniusu, které vyzývalo k obraně vzdělávání národnostních menšin. Slogany demonstrujících říkaly: „Mateřský jazyk – garance kvality vzdělání“. Sobotní protest se konal v den prvního výročí přijetí zákona o vzdělávání, který je kritizován především litevskými Poláky. Dle jejich názoru je tento zákon začátkem konce výuky v menšinových jazycích: polštině, ruštině či běloruštině. Od 1. září 2011 je ve školách národnostních menšin vykládán dějepis a zeměpis týkající se Litvy v litevštině. Ve stejném jazyce je i výuka předmětu „Základy vlastenecké výchovy“. Nově by také národností menšiny měly složit maturitní zkoušku právě v litevštině, oproti dosavadnímu mateřskému jazyku.

Německá kancléřka je stále proti navyšování kapacity záchranného fondu eurozóny

Německá kancléřka Angela Merkel v pátek potvrdila, že je stále proti trvalému navyšování kapacity Evropského stabilizačního mechanismu (ESM). Nynější kapacita fondu, jenž začne fungovat od července 2012 je 500 miliard eur. Kancléřka přesto uvedla, že Evropská unie (EU) zváží dočasné paralelní fungování prozatímního záchranného Evropského fondu finanční stability (EFSF) se zmíněným ESM. Rozhodnutí v této věci by mohlo přijít do konce března. Navýšení kapacit fondu požaduje několik zemí eurozóny, Mezinárodní měnový fond (MMF) i členové skupiny G20.

Předseda Evropské komise: „Krize v EU přetrvává“

V projevu během návštěvy Itálie předseda Evropské komise (EK) José Manuel Barosso zdůraznil, že krize v Evropské unii (EU) ještě neskončila. Situaci v EU přirovnal k lodi na rozbouřeném moři. „Ještě jsme nedopluli do přístavu, ale našli jsme směr a prostředky, jak kýženého cíle dosáhnout.“ Zopakoval nutnost koncentrace na hospodářském růstu a boji s nezaměstnanosti. O těchto bodech již jednala Evropská rada na summitu 1.-2. března. Předseda EK také sdělil názor, že zavedení společných dluhopisů eurozóny, tzv. „eurobondů“ bude v budoucnosti nezbytné z hlediska společné fiskální politiky. Tyto eurobondy by se dle jeho názoru měly stát důležitým signálem o závazku členských států. Poukázal také na nutnost získání důvěry investorů, bez které hospodářský růst není možný. K výběru následníka Jeana Claude Junckera ve funkci předsedy tzv. euroskupiny se pan Barosso nechtěl vyjadřovat.

Prezidentka Argentiny poděkovala Chile za přízeň ve věci Falklandských ostrovů

Prezidentka Argentiny Cristina Fernández během své návštěvy Santiaga de Chile poděkovala Chile i jeho občanům za podporu, kterou vyjadřují Argentině ve sporu o Falklandské ostrovy. Ty byly do roku 1833 územím Argentiny. Po té je ale začala okupovat Velká Británie, jejíž zaoceánským územím jsou Falklandy dodnes. Argentina si na území nepřestala dělat nároky. I kvůli 30. výročí války o Falklandy se spor mezi zeměmi vyostřuje. Britský premiér David Cameron označil postoj Argentiny za ,,koloniální“. Argentina v únoru podala oficiální stížnost k OSN kvůli údajné militarizace Falkland Velkou Británii. Ve čtvrtek argentinský ministr zahraničí Hector Timerman oznámil, že Argentina hodlá podniknout právní kroky, kvůli průzkumu ropných ložisek ve falklandských vodách britskými společnostmi. Britské ministerstvo zahraničí se k této věci vyjádřilo se slovy ,, ilegální zastrašování“. 

Pokračuje výměna názorů mezi maďarskou vládou a EU

V den státního svátku maďarský premiér Vktor Orbán uvedl, že „Maďarsko je silné, má bránit svou nezávislost a jako národ s tisíciletou tradicí a kořeny v Evropě si zaslouží rovné zacházení ze strany EU“, k čemuž dodal, že Maďarsko nebude kolonii cizích zemí. Dále premiér uvedl, že Národní banka Maďarska bude nezávislá pouze za předpokladu, že bude hájit zájmy maďarské ekonomiky před těmi zahraničními. Ve svém projevu také přirovnal úředníky Evropské unie k Sovětskému svazu. Na tento výrok reagovala mluvčí předsedy Evropské komise (EK) José Manuela Barossy, která uvedla, že „Srovnávání EU se Sovětským svazem svědčí o naprostém nepochopení toho, čím je demokracie.“ V den oslav státního svátku v zemi proběhla demonstrace na podporu i proti zmíněnému premiérovi.

Brusel nemá alternativu k fiskálnímu paktu

Pokud nedojde k ratifikaci fiskálního paktu, podepsaného na summitu EU 1.-2. března, Brusel nemá náhradní plán. Mezitím roste procento odpůrců této smlouvy a obavy z nadcházejících francouzských voleb. Zdejší socialistický kandidát Francois Hollande například uvedl, že pokud zvítězí a bude sestaven nový parlament, smlouva nebude ratifikována beze změn. Problém by se mohl naskytnout i v Polsku, kde vládní Centrum pro legislativu uvádí, že k ratifikaci je potřeba 2/3 hlasů Sejmu (dolní komory parlamentu). Strany PiS a Solidarna Polska se však vyjádřily proti podpisu. Ke vstoupení smlouvy v platnost je přesto potřeba, aby smlouvu ratifikovalo pouze 12 ze 17 členů eurozóny.

Polští představitelé církví nesouhlasí s návrhem vlády

Návrh vládního kabinetu Donalda Tuska, který chce zreformovat dosavadní financování církví, je řadou polských církevních představitelů zamítán. Vláda chce zrušit fond, jenž církve dotuje a místo toho zavést „asignační daň“, u které by si Poláci sami určili, jestli 0,3% daně z příjmu chtějí poskytnou státu, nebo církvi. Církevní představitelé nesouhlasí z rušením fondu a již na podzim navrhli , aby část daně z příjmu dosáhla místo 0,3% jedno procento.

Mohlo by dojít k navýšení „palební síly“ fondů eurozóny na 700 miliard

Nynější dočasný Evropský fond finanční stability (EFSF) a trvalý Evropský stabilizační mechanismus (ESM) by mohly dosáhnout navýšení svých „palebných sil“ z 500 na 700 miliard eur. Informovala o tom agentura Reuters. Nyní je kapacita fondů 440 a 500 miliard eur, souhrnně však nemohou půjčit více jak půl bilionu eur. Jednání o tomto kroku by mělo proběhnout na konci května v Kodani, kdy se setkají ministři financí eurozóny s šéfy centrálních bank. Proti navyšování kapacit fondů nadále zůstává Německo.

Bulharsko chce dosáhnout dohody o propojení plynárenských sítí s Tureckem

Bulharsko se dle diplomatického zdroje snaží o dohodu s Tureckem, která by vedla k propojení jejich plynárenských sítí, což by pro zemi představovalo alternativu k plynu z Ruska, na kterém země nyní závisí. Jednání o této věci by mělo být hlavním důvodem návštěvy bulharského premiéra Bojko Borisova v Ankaře 20. března. Projekt, jenž by částečně mohla financovat Evropská unie (EU) v rámci úsilí o diverzifikaci dodávek energie, by vedl, v naléhavých případech, k přepravě ázerbájdžánského plynu do Bulharska. Dle diplomatického zdroje Sofia již dosáhla předběžné dohody s Baku o koupi alespoň 1 miliardy krychlových metrů plynu ročně. K propojení potrubí z Tureckem by došlo mezi severozápadním regionem Turecka Thrace a bulharským jižním městem Haskovo.

Řecká strana Pasok volí nového předsedu, chce zabránit neúspěchu v nadcházejících volbách

Novým předsedou strany by se měl stát Evangelos Venizelos. Strana se tak snaží zabránit neúspěchu v nadcházejících volbách, po dvou letech zavádění úsporných opatření, které vedly k řadě masových demonstrací. Právě pan Venizelos, bývalý ministr financí, který se podílel na rekordním odpisu části státního dluhu, doufá, že své zemi poskytl dostatek času k zavádění potřebných reforem. Mezinárodní měnový fond (MMF) přesto varuje před možným opožděním. 

MMF: „Řecko nemá téměř žádný prostor k opoždění se s reformami“

Dle Mezinárodního měnového fondu (MMF) nemá Řecko v novém záchranném programu téměř žádný prostor k opoždění se s potřebnými reformami. MMF to uvádí ve svém dokumentu zaslaném do Atén v pátek. Ve čtvrtek se fond také oficiálně zavázal k finanční pomoci  zemi v rámci 2. záchranného plánu o objemu 28 miliard eur. Dle zprávy může Řecko dosáhnout svých cílů snížení dluhu, pokud bude i nadále pokračovat v tvrdých úsporných opatřeních – včetně snížení minimálních mezd, důchodů atd. Fond dále varoval, že pokud se realizace reforem bude pohybovat příliš pomalu nebo pokud ekonomika  nebude reagovat na reformy tak rychle, jak se očekávalo, „pravděpodobným výsledkem by byla hlubší recese a vyšší trajektorie dluhu“.

Evropská komise : „Konečné rozhodnutí o vstupu Rumunska a Bulharska do Schengenu padne v září“

Předseda Evropské komise (EK) José Manuel Barosso po setkání s rumunským premiérem Mihai-Razvan Ungureanum v Bruselu uvedl, že rozhodnutí komise padne v září, jak již bylo uvedeno na summitu 1.-2. března. „Je spravedlivé přidělit Rumunsku status člena schengenského prostoru.“ Předseda také mluvil o Mechanismu spolupráce a ověřování (CVM) s tím, že si cení rumunské vlády za závazek k této reformě, „která se velmi dobře odráží v poslední zprávě EK.“

Slovinská nezaměstnanost v lednu dosáhla 12,5%

Slovinská nezaměstnanost v lednu 2012 vzrostla na 12,5% z 12,1% v prosinci loňského roku. Uvádí to slovinský Národní statistický úřad. Na začátku měsíce se slovinská ekonomika propadla do recese. Ve čtvrtek vláda zrevidovala prognózu svého ekonomického růstu pro letošní rok, nyní předvídá 0,9% pokles produkce, oproti původním odhadům  růstu o 0,2%. Premiér Janez Janša, který se ujal úřadu minulý měsíc, uvedl, že nynějším hlavním cílem je podpořit růst a přitom konsolidovat veřejné finance úspornými opatřeními a strukturálními reformami.

U Norska probíhá rozsáhlé vojenské cvičení NATO

U norského pobřeží probíhá od 12. do 21. března vojenské cvičení Cold Response 2012 s cílem nacvičit operace v zimních podmínkách, jak uvádí norská armáda. Do operací jsou zařazeny kromě cvičení bojových operací i boj s teroristickými hrozbami či masovými demonstracemi. Cvičení se účastní okolo 16 000 mužů námořnictva i pozemního vojska a letectva, které zastupují britské bojové vrtulníky z letadlové lodě Illustrious, celkem z 15 států s mandátem OSN.

Neutrina se nepohybují rychleji než světlo

To potvrdil opakovaný pokus v laboratoři v italském Gran Sasso. Údajný objev, který by vyvrátil Einsteinovu teorii relativity a tím i dosavadní chápání celé fyziky, se hned ze začátku setkal se skepticikou reakcí většiny vědců. Neutrina se podle posledního pokusu pohybují přesně rychlostí světla. Druhý pokus provedl jiný tým vědců ve stejné laboratoři za stejných podmínek.

Vatikán považuje kubánské embargo za neúčinné

Mluvčí Vatikánu oznámil názor Svatého stolce na embargo uvalené na Kubu Spojenými státy. Embargem prý pouze trpí kubánská veřejnost a v průběhu let ztratilo na své účinnosti. Vatikán se tak vyjádřil před oficiální návštěvou papeže Benedikta XVI. na Kubě. Papež bude na návštěvě latinské Ameriky od 23. března. Při své cestě navštíví Kubu a Mexiko. Již dříve papež vyslovil přání setkat se s bývalou hlavou kubánského státu Fidelem Castrem.

Velká Británie reaguje na výhružky Argentiny ohledně ropy v oblasti Falkland

Velká Británie se vyjádřila ke včerejšímu oznámení argentinského ministra zahraničí Hectora Timermana, ve kterém ministr uvedl, že Argentina hodlá podniknout právní kroky kvůli průzkumu ropných ložisek ve vodách u Falklandských ostrovů. Podle ministra zahraničí Timemana totiž ropa i zemní plyn, nalezené v těchto vodách patří Argentině. To proto, že Argentina si území Falkland nárokuje. Ministerstvo zahraničních věcí Velké Británie se o věci vyjádřilo jako o ,,ilegálním zastrašování“. Premiér David Cameron opět zdůraznil, že země bude i nadále pokračovat v ochraně a obraně Falklandských ostrovů.