Úředníci v Bruselu ve středu oznámili, že Bosna a Hercegovina chce podat žádost o členství v Evropské unii (EU) během několika měsíců, předtím však musí změnit svou ústavu, aby tak ukončila diskriminaci národních menšin. „Naším cílem je podat důvěryhodnou žádost o členství v červnu,“ uvedl Bakir Izetbegovič, muslimský zástupce v tripartitním předsednictví Bosny a Hercegoviny, po setkání s předsedou Evropské komise (EK) José Manuelem Barrosou. Pan Izetbegovič vyjádřil naději, že země změní svou ústavu, aby splnila rozsudek Evropského soudu pro lidská práva, který uvádí, že systém bosenské reprezentace rozdělené mezi muslimy, Srby a Chorvaty diskriminuje Romy a Židy, kteří se ucházejí o veřejnou funkci. Dle pana Barossy jsou požadované změny ústavy „rozhodující podmínkou“ pro podepsání dohody o stabilizaci a přidružení s EU, což je důležitým krokem na cestě ke členství v EU.
Archiv rubriky: Evropa
Chorvatský ministr obrany se setkal s vedoucím Delegace EU
Chorvatský ministr obrany Ante Kotromanović se dnes setkal s vedoucím Delegace EU v Chorvatsku, velvyslancem Paulem Vandorenem. Ministr seznámil velvyslance s iniciativami zemí regionu v rámci tzv. Smart defence koncepce Severoatlantické aliance a využívání společných obranných schopností, mimo jiné zde zmínil spolupráci s Českou republikou v otázce sjednocení výcviku pilotů. Rozhovor se týkal rovněž další restrukturalizaci chorvatských ozbrojených sil a nových strategických obranných dokumentů, zaměřených zejména na vybavení a modernizaci armády.
Ukrajinský prezident V. Janukovyč: „Vstupu Ukrajiny do EU a do Celní unie brání ústava“
Prezident Ukrajiny Viktor Janukovyč dnes oznámil, že země nemůže vstoupit do celní unie Ruska, Běloruska a Kazachstánu vzhledem k povaze ukrajinské ústavy, která zemi zakazuje delegovat svou národní suverenitu nebo její části na jakékoliv nadnárodní orgány. Změna ústavy může podle něj proběhnout pouze na základě národního referenda. Stejné důvody jsou překážkou vstupu Ukrajiny do Evropské unie, což však zemi podle slov prezidenta nebrání v tom, aby pokračovala v cestě evropské integrace. Ukrajinské ministerstvo zahraničních věcí dnes potvrdilo, že 30. března by mělo proběhnout parafování dohody o přidružení Ukrajiny k Evropské unii.
Rusko zlikviduje do konce roku 2015 své chemické zbraně
V rámci úmluvy OSN o likvidaci chemických zbraní již Rusko zlikvidovalo 60% svých stávajících zásob a do konce roku 2015 má v plánu zlikvidovat zbylých 40%. Informoval o tom ve středu šéf výboru pro obranu a bezpečnost Rady federace Viktor Ozerov na základě výsledků jednání o této otázce se zástupci Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW).
EU uvaluje sankce na manželku syrského prezidenta
Zástupci členských států EU se v Bruselu dohodli na uvalení sankcí proti manželce syrského prezidenta. Asma Assad nebude moci cestovat do jakékoliv země EU a bude jí znemožněno provést nákup v každé společnosti, která má sídlo na území EU. Sankce ještě musí schválit jednotliví ministři členských států.
Mezinárodní sdružení leteckých dopravců: „Kvůli napětí s Íránem hrozí ztráta až 5 miliard dolarů“
Generální ředitel Mezinárodního sdružení leteckých dopravců (IATA) Tony Tyler uvedl, že globální letecký průmysl by mohl mít ztráty až přes 5 miliard dolarů v tomto roce pokud by se cena barelu ropy vyšplhala na 150 dolarů kvůli napětí mezi Západem a Íránem. Ředitel IATA varoval, že letecká doprava je nyní „v křehkém stavu“ a prognózy počítají s 2% růstem, pokud se ovšem dostane pod 2%, hrozí také poprvé v historii kolektivní ztráta napříč leteckými dopravci. IATA sama podpořila sankce proti Íránu zastavením svých platebních služeb pro pasažéry íránských státních aerolinek IranAir.
Barmské parlamentní volby- vláda pozvala pozorovatele z organizace ASEAN, Evropské unie i Spojených států
Organizace ASEAN již dříve požádala o možnost vyslání 23 delegátů ze všech členských zemí. Ti tak spolu s pozorovateli z EU a USA budou vůbec poprvé v historii dohlížet na průběh parlamentních voleb v Barmě. Doplňovací volby o celkem 48 parlamentních míst jsou vnímány jako klíčové pro budoucí průběh demokratických reforem v zemi. Mnozí analytici však tvrdí, že pozvání zahraničních pozorovatelů má pouze symbolický význam. Volby, ve kterých je ostře sledována především účast prodemokratické aktivistky Aung San Suu Kyi a její strany NLD, se uskuteční 1. dubna.
Britský princ William se vrátil zpět do vlasti z mise na Falklandech
Mise prince Williama na falklandských ostrovech trvala 6 týdnů. Během nich byl jedním ze 4 pátracích záchranných pilotů Královského letectva. K návštěvě prince Williama na ostrovech, které jsou důvodem sporu mezi Argentinou a Spojeným královstvím, se vyjádřily i některé latinskoamerické státy. Buenos Aires jeho přítomnost na ostrovech označila za ,,provokující“. Britský ministr zahraničí William Hague ale ujistil, že mise prince Williama byla pouze rutinní vojenskou záležitostí.
Řecká vláda se snaží urychlit prozatím odkládané privatizační plány
Šéf řecké privatizační agentury Kostas Mitropulos se vyjádřil, že Řecko by mělo do května začít privatizovat státní podíly sázkového gigantu OPAP a možná i rafinerií Hellenic Petroleum. Země měla v plánu do roku 2015 zajistit pro svůj rozpočet pomocí privatizací 50 miliard eur. Plán byl nakonec však kvůli velmi pomalému začátku snížen na 19 miliard, neboť minulý rok získalo Řecko z prodeje státního majetku pouze 1,6 miliardy eur.
Starostové z německého Porúří vyjádřili nesouhlas s Paktem Solidarity II
Na města z průmyslové oblasti na západě Německa Porúří doléhá finanční krize. I přesto však musí v rámci Paktu Solidarity II zasílat finance do bývalého východního Německa a to bez ohledu na jejich samotnou finanční situaci. Pomoc by měla trvat až do roku 2019. Nesouhlas s touto politikou vyjádřili pro deník Spiegel starostové Klaus Wehling a Frank Baranowski.
V Německu překonal zájem o službu v armádě očekávání
V červnu loňského roku došlo k reformám fungovaní německé armády Bundeswehr, když byla zavedena dobrovolná služba. Od této doby se do ní přihlásilo na devět tisíc mladých lidí, což dvojnásobně překonalo původní odhady.
Americká ministryně zahraničí Hillary Clinton ocenila v Kongresu Spojených států amerických 11 států, které přestaly nakupovat ropu z Íránu
Americká ministryně zahraničí Hillary Clinton ocenila v Kongresu Spojených států amerických 11 států, které se rozhodly zastavit odběr ropy z Íránu. Jedná se o Japonsko, Belgii, Francii, Českou republiku, Německo, Řecko, Itálii, Nizozemí, Polsko, Španělsko a Velkou Británii. Hillary Clinton ocenila nelehké rozhodnutí těchto zemí a upozornila, že stále dalších 12 zemí nakupuje ropu z Íránu. Těmto 12 zemím hrozí ekonomické sankce. Hillary Clinton zdůraznila, že se díky sankcím podařilo snížit objem íránského exportu ropy a izolovat íránskou centrální banku.
Řecký parlament schválil nový záchranný plán
Pro nový záchranný plán o objemu 130 miliard eur se vyslovilo 213 poslanců. Proti bylo 79 hlasů. Většinu peněz zemi poskytne Evropská unie (EU) a Mezinárodní měnový fond (MMF). Kvůli úsporným opatřením, která nový záchranný plán doprovází v úterý večer v Aténách demonstrovalo několik tisíc příznivců Řecké komunistické strany. Nedošlo však k žádným incidentům. Mluvčí řecké vlády uvedl, že datum předčasných všeobecných voleb bude ustáleno v průběhu příštího týdne. Dle řeckých médii přichází v úvahu dva termíny- 29. dubna, či 6. května.
Evropská komise pozoruje pokroky Albánie ohledně plnění doporučení nutných pro zahájení jednání o získání kandidátského statusu
Ředitel pro rozšíření v Evropské komisi (EK) Stefano Sannino, začal s pozorováním, jak Albánie plní doporučení ze strany mezinárodního společenství. Dnes ráno proběhla schůzka pana Sannina s albánským premiérem Sali Berishem, zatímco později se dotyčný setká s ministrem zahraničních věcí Edmondem Haxhinastem. Dříve svou dvoudenní návštěvu země dovršil vysoký představitel EK Pierre Mirel, který je součástí Komise pro stabilizaci a přidružení.
Rumunský ministr zahraničí: „Rumunsko a Bulharsko by měly specifikovat své námořní hranice“
Rumunsko oznámilo, že si činí územní nároky na část šelfu Černého moře, který nyní připadá Bulharsku. Ministr zahraničí Cristian Diaconescu řekl, že je nutné specifikovat námořní hranici mezi oběma zeměmi. Podle jeho názoru by Rumunsko a Bulharsko měly vést politickou diskusi o problematice vymezení kontinentální plošiny a námořního území. Řečník dále uvedl, že je to otázka asi 17 metrů čtverečních a že by neměl být problém vyřešit tuto věc velmi rychle.
Novým řeckým ministrem financí se stane Filippos Sachinidis
Ten tak nahradí Evangelose Venizelose, jenž z funkce odstoupil, aby se mohl naplno věnovat přípravám na nadcházející volby jako nově zvolený předseda socialistické strany PASOK. Funkce bude panem Sachinidisem pravděpodobně zastávána jen po dobu několika týdnů, neboť všeobecné volby by se měly uskutečnit již po oslavách ortodoxních Velikonoc.
Česká vláda přečkala hlasování o nedůvěře
Český vládní kabinet včele s premiérem Petrem Nečasem přečkal pozdní úterní hlasování o nedůvěře, které podala levicová opozice. Ta se staví proti dalším úsporným opatřením navrhovaným vládní koalicí stran ODS, TOP 09 a Starostů a Věcí veřejných. Vyslovení nedůvěry bylo odmítnuto 113 poslanci z dvousetčlenné sněmovny. K neúspěšnému pokusu svrhnout dosavadní vládu došlo již v prosinci 2010 a dubnu 2011. Na 15. dubna jsou v Praze plánovány další demonstrace proti vládním úsporným krokům. Ty iniciuje sdružení Holešovská výzva.
U indonéského velvyslanectví v Paříži vybuchla bomba
K události došlo ve středu ráno. Bomba způsobila rozbití několika oken, nikdo však nebyl zraněn. Podle francouzského policejního zdroje byl balíček nalezen zaměstnancem ambasády, jenž jej vynesl ven z budovy. Zatím není jasné, co bylo terčem této bomby. Indonéský ministr zahraničí Marty Natalegawa uvedl, že je výbuchem hluboce znepokojen.
Vatikán vydal zprávu o sexuálním zneužíváni dětí ze strany irských katolických kněží
Vatikán vydal zprávu o sexuálním zneužívání dětí ze strany irských katolických kněží, ve které obvinil irské náboženské vůdce z nedbalosti a vyzval k dalším reformám, které by zabránily podobným „hanebným“ skandálům v budoucnosti. Irští biskupové ujistili vatikánské vyšetřovatele, že o případných dalších případech sexuálního zneužití budou ihned informovat civilní orgány a že zdejší církevní představitelé provedou změny v katolickém vzdělávání a seminárním životě. Napětí ohledně skandálu v zemi již vedlo k odstoupení tří irských biskupů, papežskému dopisu pro irské katolíky a diplomatickému ochlazení vztahů mezi oběma státy, které vedlo až k uzavření irské ambasády ve Vatikánu.
Švýcarské státní zastupitelství vyšetřuje bývalého ministra financí
Švýcarské státní zastupitelství zahájilo vyšetřování proti bývalému ministru spravedlnosti Christophovi Blocherovi kvůli skandálu, který vedl k odstoupení ředitele švýcarské národní banky (SNB). Prokurátoři s curyšského kantonu uvádí, že vyšetřují Christopha Blochera kvůli podezření z porušování zákonů švýcarského bankovního tajemství. Prokuratura také uvedla, že své vyšetřování rozšířila na 3 další osoby, které by mohly nést zodpovědnost za předávání důvěrných bankovních dokumentů právě bývalému řediteli SNB.
Rumunsko poskytne Moldavsku rady ohledně evropské integrace
Rumunsko se s Moldavskem podělí o své zkušenosti v procesu jednání s Evropskou unii (EU) a politicky podpoří přistoupení země k EU. Uvádí to usnesení, které podepsali členové společné moldavsko-rumunské parlamentní komise pro evropskou integraci. První setkání komise se uskutečnilo právě v Moldavsku. Předsedkyně komise Ana Gutu jménem Moldavska uvedla, že země spoléhá na přínos této pomoci v integračním procesu a doufá, že se tak vyhne zbytečným chybám.
Srbský prezident a vysoký komisař OBSE diskutovali o národních menšinách
Srbský prezident Boris Tadic a vysoký komisař Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) pro národní menšiny Knut Vollebaek společně v úterý diskutovali o nynější situaci národních menšin v Srbsku. Státník uvedl, že Srbsko bude i nadále dodržovat své mezinárodní závazky a pokračovat v ochraně práv svých národních menšin. Oba představitelé také hovořili o významu srbského předsednictví v OBSE v roce 2015.
USA osvobodily Japonsko a 10 zemí EU od finančních sankcí díky omezení dovozu íránské ropy
USA osvobodily Japonsko a dalších 10 zemí EU – Belgii, Velkou Británii, Českou republiku, Francii, Německo, Řecko, Nizozemí, Polsko a Španělsko – od finančních sankcí, protože se jim podařilo výrazně omezit dovoz íránské ropy. Osvobození se ovšem nadále netýká Číny, Indie a významných amerických spojenců Jižní Korey a Turecka, kteří patří mezi největších 10 dovozců íránské ropy. Zatímco Jižní Korea povede již druhé kolo jednání o možném omezení dovozu íránské ropy, Turecko již dříve uvedlo, že kromě sankcí OSN nebude proti Íránu podnikat žádné kroky. Stejný postoj má i Indie.