Norská Socialistická levicová strana by měla představit 3 nové ministry ve vládní koalici

V pátek by Socialistická levicová strana (SV) měla představit 3 nové ministry ve tříčlenné koaliční vládě premiéra Jense Stoltenberga. Dle neoficiálních informací by měl nový předseda SV Audun Lysbakken nominovat svého místopředsedu Heikki Holmåse na post ministra životního prostředí a místopředsedkyni Ingu Marte Thorkildsen na post ministryně pro péči o dítě a rovnoprávné postavení. Bývalá předsedkyně SV a ministryně školství Kristin Halvorsen by pak měla přejmout post ministryně pro výzkum a vyšší školství od Tory Ausland a stát se tak zodpovědnou za celé vzdělávací odvětví. Toto by znamenalo, že Tora Ausland a dosavadní ministr životního prostředí a rozvojové spolupráce Erik Solheim opustí vládní kabinet. Nynější vládní koalici tvoří Dělnická strana (Ap), zmíněná SV a Strana středu (SP), které společně disponují nadpoloviční většinou křesel (86) ve Stortingu (norském parlamentu).

Místopředsedkyně vlády Makedonie: „Situace v Makedonii je citlivá“

V rámci setkání s mluvčím kosovského parlamentu Jakupem Krasniqim místopředsedkyně vlády Makedonie Teuta Arifi uvedla, že nedávné etnické incidenty v Makedonii jsou citlivé a jsou brány velmi vážně. Pozitivně ohodnotila postoje kosovské a albánské vlády v této věci, které jsou, jak zdůraznila, „konstruktivní a v duchu euroatlantických procesů.“ Paní Arifi také připomněla, že „dohoda z Ochridu je hlavním pilířem stability v Makedonii „.

UNMIK odmítla pořádání srbských voleb v Kosovu

Tisková mluvčí Prozatímní správní mise OSN v Kosovu (UNMIK) Tanya Castle potvrdila, že mise odmítla uspořádání srbských lokálních voleb v Kosovu. Mluvčí také uvedla, že UNMIK ve středu dostala dopis od srbského ministra pro Kosovo Gorana Bogdanovice, jehož prostřednictvím srbská vláda požádala, aby UNMIK v rámci svého mandátu stanoveného rezolucí OSN č. 1244 uspořádala tyto volby teritoriu Kosova.

Prezident USA B. Obama a V. Putin se shodli na nutnosti zlepšení vzájemných vztahů

Při telefonátu, ve kterém B. Obama gratuloval V. Putinovi k jeho úspěchu při ruských prezidentských volbách, hovořili oba vrcholní politici podle vyjádření Bílého domu také o situaci v Sýrii, Iránu a o budování obranného protiraketového štítu. Zatímco vztahy B. Obamy a odcházejícího ruského prezidenta D. Medveděva byly na velmi dobré úrovni, s Vladimirem Putinem se současným americký prezident několikrát střetl v otázkách dodržování lidských práv v Rusku. Další setkání obou představitelů je naplánováno na schůzku zástupců zemí G8, která proběhne v květnu v USA.

Polský ministr zahraničí v Berlíně navrhuje „posílit demokracii v EU“

Šéf polské diplomacie navrhuje sjednocení a kombinaci pravomocí náležících pozici předsedy Evropské komise a předsedy Evropské rady. Výsledkem by prý mělo být posílení demokracie v EU. Návrh byl přednesen na třídenní schůzce ministrů zahraničních věcí členských států EU pořádané v Berlíně.

Český ministr školství Josef Dobeš skončí ve funkci 31. března

Vedoucí resortu školství potvrdil, že svoji demisi předá v pátek dopoledne. Opět deklaroval, že odchází, neboť nehodlá respektovat vládní rozhodnutí o letošních škrtech ve výši přes 102 milionů eur. Ministr Dobeš své rozhodnutí argumentuje tím, že školství je jednou z priorit v programovém prohlášení současné české vlády.

MMF schválil 4. přezkoumání předběžné dohody s Rumunskem, uvolní dalších 505 milionů eur

Výkonný sbor Mezinárodního měnového fondu (MMF), jenž má na starost hodnocení vývoje hospodářství zemí a prosazování politiky doporučené MMF, schválil čtvrtou revizi předběžné dohody s Rumunskem a uvolní tak další tranši o objemu 505 milionů eur. Zprávu zveřejnil rumunský zástupce u MMF Mihai Tanasescu. Včetně této tranše tak fond pro Rumunsko uvolnil již téměř 2 miliardy eur.

Ruský velvyslanec při EU: „Nové ekonomické sankce EU vůči Bělorusku se dotknou ruských zájmů“

„Opakovaně a důrazně jsme naše evropské partnery varovali, že ekonomické sankce, které se Evropská unie chystá uvalit na Bělorusko, budou mít vzhledem k rostoucí  míře integrace ekonomik Ruska a Běloruska v rámci celní unie a perspektiv přeměny v Euroasijskou hospodářskou unii bezprostřední vliv na ruské zájmy, a nemohou tedy být ponechány bez pozornosti,“ uvedl dnes ruský velvyslanec při EU V. Chizhov v přímém přenosu televizního kanálu Rusko-24, když komentoval možnost uvalení nových ekonomických sankcí na Bělorusko, o níž budou v pátek jednat ministři zahraničních věcí členských států EU. Postoje jednotlivých států se podle velvyslance liší – dle jeho vyjádření „nejsou v EU obránci A. Lukašenka, ale jsou zde zastánci svých vlastních kapes, a to země, které pokrývají významnou část svých potřeb, například spotřeby ropy, právě díky dovozu z Běloruska“.

V Chorvatsku se koná druhý ročník britského podnikatelského fóra

V Chorvatsku se koná druhý ročník podnikatelského fóra, jehož se účastní desítky britských společností majících zájem o investování v Chorvatsku. Fórum pořádá britské velvyslanectví ve spolupráci s British investment agency. Účastníky jsou britské firmy zejména ze sektoru financí, cestovního ruchu a energetiky, které se chtějí seznámit s investiční politikou chorvatské vlády.

Srbský veřejný dluh se v roce 2011 zvýšil o 2,4 miliardy eur

Srbský veřejný dluh na konci roku 2011 činil 14,5 miliardy eur, tj. o 2,4 mld. eur více, ve srovnání s koncem roku 2010. Informaci dnes zveřejnila Národní banka Srbska (NBS). Podle odhadu banky tak v roce 2011 veřejný dluh dosáhl 45,8% HDP. Srbské ministerstvo financí zveřejnilo o něco nižší odhad- 45,1% HDP. Rozdíl plyne z toho, že obě instituce nyní pracují s jinými odhady HDP za rok 2011. Konečné údaje o tomto ekonomickém ukazateli ještě nebyly Národním statistickým úřadem zveřejněny.

Portugalci stávkovali kvůli vládním úsporným opatřením

Během dnešní stávky v Portugalsku došlo k uzavření přístavů a ochrnutí většiny veřejné dopravy. Dle organizátoru akce se ke stávce připojily i některé nemocnice, které přijímaly jen naléhavé případy. Obyvatelé vyjadřují nespokojenost s úspornými opatřeními. Přesto je však nepravděpodobné, že by nynější vláda změnila průběh realizace plánu, na kterém se dříve dohodla s mezinárodními věřiteli – Evropskou unii (EU) a Mezinárodním měnovým fondem (MMF). Stávku nepodpořila 2. největší odborová organizace v zemi  UGT. Dle jednoho z koordinátorů stávky, Pedra Ramose, nynější kroky vlády situaci v zemi nezlepší a Portugalsko se nyní ocitá na stejné cestě, jako Řecko.

EU poskytne dalších 7 milionů eur na humanitární pomoc Sýrii

Část této humanitární pomoci je určená pro syrské uprchlíky, kteří před krvavě potlačenými projevy občanské nespokojenosti utekli do okolních zemí- Libanonu, Turecka, Jordánska a Iráku. Další část pomoci směřuje obyvatelům nacházejícím se v centru konfliktu. Celková suma vyznačená v tomto směru EU tak k dnešnímu dni činí 10 milionů eur.

První zahraniční návštěva nového německého prezidenta povede do Polska

Nově zvolený německý prezident Joachim Gauck si pro svou první oficiální návštěvu zahraničí vybral Polsko. Zemi navštíví již v pondělí, kdy se setká s polským prezidentem Bronisławem Komorowskim a premiérem Donaldem Tuskem. V roce 2004 si jako první navštívenou zemi Polsko vybral i tehdejší německý prezident Horst Köhler. Většinou však první státníkovy kroky směřují do Francie.

Německo postrádá 8,4 miliard eur na investice do infrastruktury

Německá vláda postrádá okolo 8,4 miliard eur na plánované investice do dálnic, železničních tratí a další infrastruktury pro období do roku 2015. Uvádí to německý deník Bild-Zeitung s odvoláním na vládní dokument. Vláda v tomto období plánuje investovat téměř 16 miliard eur právě do infrastruktury, nemá však dostatek financí na pokrytí nejnutnějších investic.

Americká ministryně zahraničí Clinton: „Chorvatsko je lídrem v oblasti jihovýchodní Evropy“

Americká ministryně zahraničí Hillary Clinton po setkání s chorvatskou ministryní zahraničí Vesnou Pusič uvedla: „Chorvatsko je lídrem v oblasti jihovýchodní Evropy a plnohodnotným členem transatlantického společenství, s nímž budou USA spolupracovat při řešení globálních problémů“. Paní Clinton dále zmínila, že USA vítají Chorvatsko na cestě do EU a jeho vedoucí roli v regionu. Zdůraznila však, že zemi stále čeká mnoho výzev. Dle paní Pusič Chorvatsko může přispět ke stabilizaci celého regionu, což je dle její vyjádření společným zájmem obou zemí. Bilaterální jednání zahrnovalo situaci v regionu, závazky Chorvatska v NATO a mise v Afghánistánu, stejně jako další zahraničně-politické otázky.

Evropská komise zahájí vyšetřování v odvětví letecké dopravy Belgie, Francie a Německa

Evropská komise (EK) bude zkoumat, zda finanční dohody mezi veřejnými orgány a letišti v Charleroi (Belgie), Angouleme (Francie) a Dortmundu (Německo), jakož i slevy a marketingové dohody uzavřené mezi těmito letišti a některými z leteckých společností, která tato letiště využívají, jsou v souladu s pravidly státní podpory EU. Komise tak rozšířila vyšetřování ohledně výhod poskytnutých nízko-nákladové letecké společnosti Ryanair, která začala působit na letišti v Charleroi.

Evropská komise posílá Maďarsko před Soudní dvůr Evropské unie

Kvůli snaze o snížení svého rozpočtového deficitu zavedlo Maďarsko v roce 2010 jednorázové zdanění telekomunikačních služeb. Evropská komise (EK) ho však již dvakrát varovala, že mimořádné zdanění vybraných odvětví není v souladu s právem EU. Maďarsko na výzvy k nápravě nereagovalo, EK ho proto posílá k unijnímu soudu, který rozhodne, zda zemi vyměří pokutu.

Evropská unie by mohla neevropským společnostem blokovat státní zakázky

Jestliže by měly evropské firmy mít nadále problémy se získáváním státních zakázek mimo Evropskou unii (EU), měla by EU blokovat státní nabídky neevropským firmám v rámci tohoto bloku. S tímto návrhem přišla ve středu Evropská komise (EK). Podle agentury Reuters by návrh mohl značně vystupňovat napětí v obchodních vztazích s neevropskými partnery.

Prezident Evropské centrální banky Draghi: „Nejhorší část krize eurozóny je za námi“

Takto se vyjádřil prezident Evropské centrální banky (ECB) Mario Draghi ve středečním interview pro německé noviny, když se snažil zmírnit úzkost Němců z rostoucích cen. Dále dodal, že ECB je schopna jednat a provést preventivní opatření, jakmile by měla inflační
rizika růst.

Francouzský prezidentský kandidát Bayrou kritizoval předvolební kampaň Nicolase Sarkozyho

Útoky v Toulouse ve Francii rozpoutaly debatu ohledně anti-imigrační rétoriky, jež používá ve své předvolební kampani nynější prezident Nicolas Sarkozy. Ten například pohrozil odchodem z Schengenu mj. kvůli přistěhovalcům z Afriky. Sarkozyho oponent ve volebním tažení Francois Bayrou poukázal na stále se zvyšující netolerantní atmosféru- Cílem jeho kritiky byla právě Sarkozyho kampaň. Útoky v Toulouse by tedy pravděpodobně mohly mít přímý vliv na pokračování kampaní všech kandidátů.

Francie pozastavuje veškerou bezpečnostní spolupráci s Mali

Francie v reakci na události v Mali, kde došlo k vojenskému převratu oznámila, že pozastavuje bezpečnostní spolupráci s Mali. Francie dále vyzvala, aby byl v Mali ihned obnoven ústavní pořádek. Francouzskou výzvu podpořila i Evropské unie.

Ruský ministr zahraničí: „USA nemají důkazy o jaderném zbrojení v Íránu“

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov pro rádio Kommersant uvedl, že útok na Írán a jeho jaderný energetický program bude mít katastrofální následky a povede k masivním závodům ve zbrojení. „CIA i další američtí činitelé přiznávají, že nyní nemají žádné informace o íránském vedení stejně jako o jakémkoliv rozhodnutí vyrábět v Íránu jaderné zbraně,“ řekl ruský ministr zahraničí a dodal, že si je jist tím, že v případě útoku takové rozhodnutí v Íránu bude přijato. Ministr Lavrov dále zdůraznil, že Rusko se nesnaží o „obranu spojence“, ale o odvrácení širšího konfliktu a jaderného zbrojení.

Francouzský prezident se vyjádřil k incidentu v Toulouse

Francouzský prezident Nicolas Sarkozy dnes ve svém projevu z Elysejského paláce oznámil, že útočník z Toulouse byl identifikován a je obklíčen ve svém domě. Pachatel, jenž se hlásí k Al-Káidě, je podezřelý z vražd tří dětí a učitele před židovskou školou a také z útoků, při nichž minulý týden přišli o život tři francouzští vojáci. Nicolas Sarkozy vyjádřil soustrast rodinám zesnulých a obdiv k policistům, kteří byli při zásahu zranění. Dále se vyjádřil, že podobné činy nesmí Francii rozdělovat.