Rakouská armáda chystá nácvik intervence do severního Kosova

Rakouská média informovala o vojenských manévrech, které se uskuteční v polovině prosince v regionu Kärntni. Cvičení se zúčastní 2500 vojáků s novými bojovými vrtulníky určenými k provádění vzdušných i vojenských operací. Velitel VII. brigády rakouské armády, Starlinger Thomas, oznámil, že cvičení je zaměřeno na přípravu intervence v severním Kosovu v případě potřeby, kvůli tomu byla dle jeho slov i vybrána oblast Kärntni, která se terénem podobá severnímu Kosovu.

Rakousko řeší Kosovo a varuje Srby

Rakousko požádalo  Srbsko, aby převzalo odpovědnost za kosovské Srby, kteří se střetli s jednotkami KFOR na severu Kosova. Rakouská vláda významně odsoudila poslední incident a zdůraznila, že potenciální budoucnost Srbska v EU závisí na jeho současných krocích v této ožehavé kauze a dialogu s Kosovem. Rakouský ministr zahraničí Michael Spindelegger pak prohlásil, že Rakušané se při včerejším jednání hlav evropské diplomacie soustředili na otázku Kosova, která se významně řešila.

Šest nejsilnějších členů eurozóny vydá své zvláštní dluhopisy

Šest nejsilnějších zemí eurozóny – Německo, Francie, Finsko, Nizozemí, Lucembursko a Rakousko – vydá společné dluhopisy, které mají podpořit jejich ekonomickou stabilitu a dodat důvěru finančním trhům. Informaci s odvoláním na diplomaty EU jednající o krizi přinesl Die Welt.

Zpráva pro Evropský parlament kritizuje Kosovo, ale odmítá jeho dělení

Výbor pro zahraniční politiku Evropského parlamentu, kde se dnes projednávala otázka Kosova, k němuž předkládala zprávu rakouská poslankyně Ulrike Lunacek, se shodl na tom, že je proti jakémukoliv dělení Kosova, jehož území považuje za celistvé, a vyzval k zahájení dialogu mezi Srbskem a Kosovem o vízové liberalizaci. Zpráva o Kosovu ovšem byla velmi kritická a mimo jiné připomínala „nesrovnalosti“ při posledních volbách, ze kterých nebyla vyvozena ničí odpovědnost. Výbor pro zahraniční politiku EP také vyzval posledních 5 států EU (Španělsko, Rumunsko, Slovensko, Řecko a Kypr), aby Kosovo uznaly. Evropský parlament je jedinou institucí EU, která oficiálně uznává Kosovo jako samostatný stát. Diplomatické zdroje v Bruselu mezitím oznámily, že Srbsko s Kosovem dosáhly uzavření dohody o vzájemném uznávání vysokoškolských diplomů. Dalším předmětem jednání má být otázka telekomunikací a energetiky.

Makedonský premiér bude v Rakousku a Německu hledat možné investory

Makedonská delegace v čele s premiérem Nikolou Gruevski zahájila návštěvu Rakouska a Německa. Makedonci hodlají ve Vídni, Mnichově a Düsseldorfu prezentovat investiční příležitosti v Makedonii mimo jiné s cílem zlepšit podnikatelské prostředí a vyřešit technické a průmyslové nedostatky země. Oznámilo to rádio Svobodná Evropa.

Libye chce proplatit dluhy za ropu ve výši 6 miliard dolarů

Libyjská národní ropná společnost (NOC) zahájila vznášení požadavků na jednotlivé zahraniční ropné korporace, aby zaplatili dlužné částky za odebranou ropu. Peníze do Libye nedorazily v důsledku mezinárodních sankcí uvalených OSN. Podle analytiků bude vymáhání pohledávek ve výši 6 miliard dolarů pro libyjskou prozatímní vládu (NTC) zátěžovou zkouškou v zahraničních vztazích. Podle NOC dluží za ropu americké firmy ConocoPhillips a Exxon Mobil Corp, dále britská BP, rakouská energetická společnost OMV, obchodní firma Vitol a italské společnosti Eni a Saras. Zatím se k seznamu dlužníků vyjádřil pouze Exxon Mobil Corp, který uvedl, že zaplatí veškeré své dluhy.

Rakousko po Německu schválilo rozšíření EFSF

Dolní komora rakouského parlamentu schválila rozšíření Evropského fondu finanční stability (EFSF). Rakousko tak zvýší své garance ve fondu z 12,2 na 28,7 miliardy eur. Hlasování o rozšíření podpořila i opozice. Rakousko je již čtrnáctou zemí ze 17 zemí eurozóny, která podpořila dohodu eurozóny o navýšení finančních garancí EFSF na 780 miliard euro. chválili červencovou dohodu představitelů eurozóny, která počítá se zvýšením celkových finančních garancí v záchranném fondu na 780 miliard euro.

 

Největší ruská banka Sběrbank kupuje Volksbank

Ruská státní banka Sběrbank koupí od rakouské bankovní skupiny Oesterreichische Volksbanken-AGVolksbank 51% podíl v její divizi Volksbank International. Spadá sem také zastoupení v České republice a na Slovensku. Cena obchodu činí podle agentury Reuters 590 milionů eur (cca 14, 4 miliardy Kč). O zbylých 49 procent ve VBI se rovným dílem dělí francouzská Banque Populaire Caisse d’Epargne a německá skupina DZ Bank/WGZ Bank. Prodejem řeší Volksbank nutnost zajistit hotovost potřebnou ke splacení státní pomoci z roku 2009, kterou Rakousko poskytlo bance v průběhu finanční krize. Jednalo se o částku bilionu eur, jíž musí banka začít splácet ještě letos, aby se vyhnula znárodnění.

Rakousko zavede od 4. do 9. června dočasné kontroly na hranicích

Rakouská vláda přistoupila k tomuto opatření z důvodu pořádání Světového ekonomického fóra ve vídeňském Hofburgu. Lidé by v tomto období měli hranice překračovat pouze na bývalých hraničních přechodech a turistických stezkách a mít s sebou platný pas nebo občanský průkaz, jinak jim hrozí vrácení zpět a další sankce.

Dalibor Stráský zřejmě obsadí post hornorakouského vládního pověřence pro jadernou energii

Radko Pavlovec, který tuto funkci zastával posledních 13 let, rezignoval poté, co vyšlo najevo, že mnoho rakouských politiků kritizujících jadernou energetiku sedí v dozorčích radách firem, jež čerpají peníze z jaderné energetiky. Cílem nového pověřence bude zabránit obnovení provozu v bavorské JE Isar a dostavbě Temelína a slovenských Mochovců.

Byl zveřejněn seznam zemí, které „netrestají nacisty“

Mezinárodní židovská nevládní organizace pro lidská práva „Centrum Simona Wiesenthala“ vydala každoroční zprávu, v níž zveřejnila seznam zemí, které dosud nepostavily před soud nacistické válečné zločince. Zahrnuje mimo jiné Rakousko, Litvu, Estonsko a Lotyšsko. Podle údajů organizace se obvinění proti některým nacistickým pachatelům z doby druhé světové války v těchto zemích neprošetřují z důvodu uplynutí promlčecí lhůty či „ideologických omezení“.

Rakousko otevře svůj pracovní trh osmi státům EU, má to ale háček

Od prvního května bude Čechům a Slováků umožněno pracovat v Rakousku, aniž by museli získat pracovní povolení. Slováci se však, narozdíl od Čechů, bouří proti zákonu, který po zahraničních firmách požaduje, aby své zaměstnance pracující v Rakousku platili podle rakouských tabulek, tedy podstatně více, než doma. Slovenská vláda to považuje za diskriminaci jejich firem a hodlá se obrátit na Brusel.

Rakousko navrhuje zkoušku všech jaderných elektráren v zemích EU

Rakouský ministr životního prostředí Nikolaus Berlakovic hodlá na dnešním zasedáním ministrů životního prostředí EU v Bruselu diskutovat o zatěžkávacích zkouškách pro jaderné elektrárny s důrazem na poškození zemětřesením. Rakouský šéf rezortu životního prostředí chce v Evropě prosadit změnu postoje k jaderné energetice.

Rakušané sbírají podpisy pro vystoupení své země z Evropské atomové společnosti

Cílem akce „Vůle lidu“ je shromáždit 100 000 podpisů proti členství Rakouska v Euroatomu, protože poté se tímto návrhem bude muset zabývat parlament. Iniciátoři petice mají podporu opozice, ale vládní lidovci v čele s ministrem životního prostředí Nikolausem Berlakovichem tvrdí, že by jejich země po zrušení členství již nemohla nijak zasahovat do otázek bezpečnosti jaderné energetiky.

Německá kancléřka pochválila aktivity Visegrádské čtyřky

Země Visegrádské skupiny jsou podle německé kancléřky A. Merkel „ideálním příkladem přechodu od diktatury ke stabilní demokracii“. Na včerejším výročním summitu Visegrádských zemí (Maďarska, Polska, České republiky a Slovenska), jehož se účastnilo také Německo, Rakousko a Ukrajina, byla hlavním tématem energetická bezpečnost a jistota bezpečných dodávek ropy a zemního plynu. I z tohoto důvodu byla na summitu zastoupena Ukrajina, která před dvěma lety figurovala v plynové krizi, jež zasáhla i visegrádské země. Na summitu byl rovněž podepsán dokument adresovaný vládě Běloruska, který odsuzuje porušování lidských práv v této zemi a vyzývá k propuštění politických vězňů.