Podle údajů britského Národního institutu pro ekonomiku a sociální průzkumy je pravděpodobnost nástupu recese do britského hospodářství již na 70% v případě nenalezení rychlého řešení krize v eurozóně. Objeví-li se řešení okamžitě, bude tato pravděpodobnost zhruba 50%. Britská ekonomika vykazovala ve třetím čtvrtletí růst 0,5%, avšak téměř polovina britského exportu směřuje do krizí zmítané eurozóny.
Archiv rubriky: EU
Světová banka: „Černá Hora musí začít šetřit“
Banky a ministr financí Černé Hory se shodují, že cesta vpřed musí zahrnovat mantinely pro veřejné výdaje a nižší závislost na zahraničním financování. Černá Hora musí snížit fiskální deficit, veřejný dluh a omezit závislost na zahraničním financování, zejména v době, kdy podmínky na mezinárodních trzích jsou tak citlivé a nepředvídatelné, oznámil to ministr financí Milorad Katnic a regionální koordinátor Světové banky pro jihovýchodní Evropu Jane Armitage při předložení zprávy Světové banky na zlepšení veřejných výdajů v Černé Hoře. Armitage uvedl, že doporučení Evropská komise, aby Černá Hora zahájila přístupové rozhovory do EU, jsou známkou důvěry, kterou mezinárodní společenství vkládá do reforem v Černé Hoře.
Francie a Německo jsou připraveni chránit eurozónu „za každou cenu“
Řecký premiér George Papandreo dostal od Německa a Francie ultimátum – Řecko musí v plném rozsahu přijmout dohodu z 27. října, nebo mu nebude vyplaceno ani již schválený úvěr 8 miliard Euro. Němci spolu s Francouzi také oznámili, že budou svůj plán na záchranu eurozóny a Řecka prosazovat v EU bez ohledu na výsledek řeckého referenda.
Srbsko nevymění severní Kosovo za statut kandidáta do EU
Hlavní srbský vyjednavač Borislav Stefanovic oznámil, že Srbsko nepřistoupí na zrušení svých institucí v severní části Kosova výměnou za získání statutu kandidátské země EU. Podle jeho slov je to pro Srbsko nepřijatelné a na dotaz, jak by Srbsko reagovalo, kdyby tyto instituce byly rozpuštěny proti jeho vůli, odpověděl jednoznačně: „k tomu by mohlo dojít pouze za použití síly a násilí, což není udržitelné z hlediska dlouhodobého vývoje.
Návrhy na řešení krize jsou v Itálii v řešení, zatímco rostou obavy
Italský kabinet se po více než dvouhodinové diskusi rozhodl zahrnout některé z navrhovaných protikrizových opatření, se kterými přišel italský premiér Silvio Berlusconi, do nové legislativy pro ekonomickou stabilitu. Návrh ovšem bude muset projít i italským parlamentem. Již dříve však vládní úředníci naznačili, že italská vláda pravděpodobně schválí dekret, který umožní rychlou implementaci nových opatření. Itálie mezitím čelí stále větším obavám z toho, aby se nestala další obětí dluhové krize, přičemž investoři také velmi negativně vnímají neschopnost vlády prosadit reformy nutné k oživení ekonomického růstu.
EU již nebude pomáhat Řecku, dokud nesplní své závazky
Řecko plánuje uspořádat referendum o finanční pomoci z EU a MMF 4. – 5. prosince, francouzskému prezidentovi a německé kancléřce to oznámil řecký premiér George Papandreou při setkání v Cannes v předvečer summitu G20. Francouzský prezident Nicolas Sarkozy ovšem v reakci prohlásil, že pokud k referendu má dojít, má být o tom, zda Řecko opustí eurozónu. „Evropa již nemůže setrvávat v této nejistotě, naši řečtí přátelé se proto musí rozhodnout, zda hodlají pokračovat v cestě s námi,“ řekl. Zároveň francouzský prezident dodal, že Řecko již neobdrží žádnou finanční výpomoc do té doby, dokud neukončí nejistotu a nesplní své závazky vůči ostatním zemím eurozóny.
Rumunsko odmítá uznat Kosovo, a to i do budoucna
Rumunský prezident Traian Basescu při své návštěvě Srbska oznámil, že Rumunsko neuznává a neuzná Kosovo. Rumunský prezident zároveň vyzval obě strany, aby již dosáhly naléhavě nutné dohody, která by zaručila kosovským Srbům pocit ochrany srbskými úřady. Podle rumunského prezidenta neexistuje žádná analýza, která by vysvětlovalo, proč by Rumunsko mělo existenci samostatného Kosova uznat. Prezident Basescu pak zopakoval, že v tomto směru ani nevidí žádný možný pozitivní postup pro Kosovo.
Itálie jako první obnovuje pravidelné letecké spojení s Libyí
Itálie se stala prvním členem EU, který obnovil komerční lety od odvolání bezletové zóny na Libyí 31. října . Oznámilo to italské ministerstvo zahraničí. Společnost Alitalia bude provozovat lety mezi Římem Tripolisem čtyřikrát týdně. Italský ministr zahraničí Franco Frattini poděkoval leteckému dopravci Alitalia za rychlou obnovu spojení a prohlásil, že to svědčí o prvořadé úloze Itálie v Libyi a o skvělé spolupráci, kterou se podařilo italské vládě navázat s novými libyjskými orgány.
V Řecku bylo odvoláno nejvyšší vojenské vedení
Řecká vládní rada pro zahraniční záležitosti a obranu (KYSEA) odvolala náčelníka generálního štábu Frangoulise Frangose i nejvyšší velitele pozemních sil, letectva a námořnictva. Odvoláno bylo ještě dalších 13 vysokých důstojníků řecké armády, přičemž řecký ministr obrany, Panagiotis Beglitis, prohlásil, že změny ve velení byly naplánovány již dříve. Francouzský deník Le Monde spekuluje o možném odhalení plánovaného vojenského puče.
Konečné výsledky prezidentských voleb v Bulharsku potvrdily vítězství vládního kandidáta
Kandidát vládní koalice GERB, Rosen Plevneliev, je oficiálním vítězem prezidentských voleb v Bulharsku, oznámila to bulharská Ústřední volební komise. Nový bulharský prezident získal celkem 52,58 % hlasů, přičemž u 28 000 Bulharů žijících v Turecku získal celkem 96,6 % hlasů.
Zakladatel WikiLeaks Julian Assange bude vydán do Švédska
Britský soud dnes rozhodl o tom, že zakladatel WikiLeaks, Julian Assange, může být vydán do Švédska, kde čelí obvinění ze sexuálních trestných činů v srpnu 2010. Assange, který strávil většinu roku v domácím vězení v Anglii, popírá jakékoli provinění, a tvrdí, že v Švédsku ho čeká politicky ovlivněný proces kvůli informacím, které WikiLeaks publikovalo o interní komunikaci na amerických ambasádách po celém světě.
Parlament České republiky již zasedá více než den v kuse – řeší se státní rozpočet
Poslanci Sněmovny Parlamentu ČR zasedají 25 hodin v kuse a konec jednání se očekává až v 1:00 zítra ráno. Jedná se o nejdelší zasedání českého parlamentu v historii a důvodem jsou důležité státní reformy premiéra Petra Nečase a státní rozpočet. Podle plánů českého ministra financí Miroslava Kalouska by měla Česká republika při příjmech 1,085 bilionů korun mít shodek 105 miliard – výdaje totiž budou nejméně 1,190 bilionu českých korun. Podle expertů ale česká vláda sestavila rozpočet na základě příliš optimistických předpovědí, které se pravděpodobně nenaplní, rozpočet tak bude nejspíše v průběhu roku novelizován.
Velká Británie vyzývá Srbsko k závaznému dialogu s Kosovem
Šéf britského resortu pro Evropu David Lidington prohlásil, že pro Srbsko je dialog s Kosovem klíčovým pro budoucí vstup do EU. Na otázku, zda bude Srbsko pro vstup do EU uznat Kosovo, odmítl britský ministr pro Evropu přímo odpovědět, ale prohlásil, že Evropská komise požaduje vyjasněné vztahy se sousedními zeměmi. Dále ministr Lidington uvedl, že by se Srbsko mělo zavázat k dialogu s Kosovem a realizovat řadu předchozích dohod nejpozději do prosince 2011.
Řecký premiér byl povolán na krizové jednání do Cannes před summitem G20
Řecký premiér George Papandreou byl Německem a Francií kvůli posledním událostem v Řecku povolán do Cannes, kde bude pravděpodobně vysvětlovat schválené referendum o pomoci z EU ve výši 130 miliard Euro. V Cannes se uskuteční krizové jednání před dnešním zahájením summitu skupiny nejvýznamnějších světových ekonomik G20, aby se zasadil o rychlé provedení záchranných řešení. Na kroky Řecka si mezitím již nepřímo stěžoval i japonský ministr financí Jun Azumi, který zopakoval, že všichni jsou nyní opravdu zmatení, poté, co klesl japonský index Nikkei o dalších 2,2%.
Řecký parlament schválil referendum navržené premiérem o pomoci z EU
Řecký parlament po sedmihodinovém jednání schválil záměr, se kterým včera přišel premiér George Papandreou – referendum o pomoci z EU se bude konat. „Referendum se bude jasným mandátem vlády a jasné poselství Řecku i mimo něj o dalším evropském směřování a účasti v eurozóně,“ oznámil poté řecký premiér. Zatímco v Řecku je tento krok vítán, zbytek eurozóny se rozpoltil. Francouzský prezident Nicolas Sarkozy již v reakci v živém televizním projevu ze schodů Elysejského paláce (což je velmi vzácné) prohlásil, že rozhodnutí je překvapením pro celou EU a že navrhovaný plán byl jediným způsobem, jak vyřešit problémy Řecka.
Italský prezident tlačí na premiéra Berlusconiho, aby začal s reformami
Italský prezident Giorgio Napolitano stupňuje tlak, který poslední dobou vyvíjí na svého předsedu vlády Silvia Berlusconiho. Prezident Itálie vyzval premiéra již po několikáté k nutným reformám a poprvé naznačil, že by mohl uvažovat i o nové alternativní vládě. Prezident Napolitano pak slíbil národu nutné reformy a to po těžkém dni na evropských burzách, kde významně utrpěly italské dluhopisy a akcie italských bank v souvislosti s řeckým referendem.
Evropské akciové trhy oslabily po ohlášení referenda v Řecku
Řekové by se v něm měli vyjádřit k plánovanému škrtu 50% státního dluhu a rozšíření pravomocí a kapitálu EFFS. Vzhledem k nejistému výsledku hlasování a tudíž i k nejisté budoucnosti celé dohody o řešení současné situace, kterou představitelé eurozóny uzavřeli minulý týden, zaznamenaly evropské indexy ztrátu v průměru 2,5%. Průzkumy veřejného mínění navíc ukazují, že většina obyvatel Řecka s úspornými opatřeními nesouhlasí.
Předseda Evropské komise a předseda Evropské rady vyjádřili svou důvěru v Řecko, které chce referendum o pomoci
Předseda Evropské rady Herman Van Rompuy a předseda Evropské komise očekávat společně uvedli, že věří ve splnění řeckých slibů a závazků vůči EU. Jejich prohlášení následovalo po rozhodnutí řeckého premiéra George Papandreou uspořádat referendum o sanační dohodě, která má do Řecka přinést dalších 130 miliard Euro.
Chorvatsko bude v EU podporovat Makedonii
Chorvatsko bude podporovat Makedonii v euroatlantickém integračním úsilí. Jako budoucí člen EU hodlá Chorvatsko i přes otevřený bilaterální problém Makedonie s Řeckem podporovat a stát za makedonskými zájmy, oznámil to chorvatský prezident Ivo Josipovic po setkání s makedonským protějškem Gjorge Ivanovem. Makedonský prezident Ivanov Chorvaty požádal, aby spolu se Slovinskem podpořili Makedonii při sporu Řeckem.
Vedení Evropské centrální banky přebírá Mario Draghi
Italský ekonom, bývalý guvernér Italské banky, výkonný ředitel Světové banky, generální ředitel italského ministerstva financí a místopředseda představenstva a výkonný ředitel společnosti Goldman Sachs, Mario Draghi, nahrazuje ve funkci Jean-Claude Tricheta, dosavadní a teprve druhé hlavy ECB. Od Draghiho se očekává, že určí politiku ECB, jak se postavit ke krokům zemí eurozóny, které zachraňují zadlužené státy. Mario Draghi je považován za zastánce „tvrdé ECB“ a nepopulárního protiinflačního postoje.
Estonsko a Lotyšsko chtějí stálou ochranu svého vzdušného prostoru od NATO
Vlády Estonska i Lotyšska se rozhodly požádat o umístění stálé mise NATO na svém území za účelem obrany vzdušného prostoru. Estonský ministr zahraničí Urmas Paet po jednání se svým lotyšským protějškem Rinkevicsem Edgarsem oznámil, že očekává podporu svých spojenců z NATO pro tento záměr. Dosavadní mise by měla skončit v roce 2018. Společný návrh Estonska a Lotyšska bude projednáván na summitu NATO v Chicagu v květnu 2012.
Prezident Evropské centrální banky obhajuje zapojení Číny do financování EFFS
Podle prezidenta Evropské centrální banky (ECB), kterým je Jean-Claude Trichet, se tímto krokem země eurozóny neodevzdávají do rukou Číny, jak tvrdí mnozí experti na finanční problematiku. Hledání podpory u tak silné ekonomiky, jakou je ta čínská je podle prezidenta ECB zcela přirozené. Čína by měla podle očekávání vedení EFFS do fondu zainvestovat 100 miliard euro, tento krok však zatím nebyl čínskými představiteli schválen. Jean-Claude Trichet v úterý předá svoji funkci prezidenta ECB do rukou italského bankéře Maria Draghiho.
Belgie plánuje ukončení provozu jaderných elektráren
Na uzavření dvou belgických jaderných elektráren se shodli představitelé tamních politických stran. Přesný datum jejich odstavení však zatím nebyl ustanoven. Otázka energetiky bude jedním z hlavních bodů agendy nově sestavené koaliční vlády. V případě, že alternativní zdroje energií budou shledány jako schopné vyplnit mezeru vzniklou odstavením některých reaktorů, budou v roce 2015 pravděpodobně odstaveny tři nejstarší reaktory z celkového počtu sedmi belgických reaktorů. Odklon od jaderné energetiky již dříve ohlásila i německá vláda.