Dle slovinských průzkumu veřejného mínění se přitom předpokládá, že bude sesazená dosavadní vláda premiéra Boruta Pahora. Středo-pravá opozice bývalého slovinského ministra Janeze Jansa slíbila voličům omezení výdajů, které by mohly vést k další recesi. Dalším volebním bodem opozice je zvýšit věk odchodu do důchodu, který je dnes jedním z nejnižších v Evropě. Vláda stávajícího premiéra Pahora ztratila důvěru v září důsledkem penzijní reformy, která vyvolala předčasné volby v zemi.
Archiv rubriky: EU
Česká vláda vyslala vojenské lékaře na pomoc Slovensku s kritikou opozice
Česká vláda v reakci na žádost Slovenska o pomoc kvůli stávkám slovenských lékařů vyslala na Slovensko 29 vojenských lékařů, kteří mají pomoci v oblastech s vyhlášeným nouzovým stavem, neboť hrozí, že by zde nebyl dostatek lékařů. Opoziční socialisté kabinet českého premiéra Petra Nečase kritizují za protiústavní krok s tím, že ústava nehovoří o vysílání armády do zahraničí kvůli problémům s platy. Premiér Nečas naopak prohlásil, že ústava vládě umožňuje vyslat vojáky do zahraničí na 60 dní bez souhlasu parlamentu a odmítá další vysvětlování. V době české lékařské krize totiž Slovensko vyslalo své vojáky na pomoc Čechům.
WTO: „evropská krize začíná brzdit i Afriku“
Šéf Světové obchodní organizace (WTO), Pascal Lamy, na konferenci Africké unie v Ghaně oznámil, že eurozóna omezuje obchod afrických zemí a jejich ekonomický růst, protože africký kontinent je téměř závislí na exportu na evropské trhy. Dále generální ředitel WTO prohlásil, že africké ekonomiky čeká významný pokles růstu, pokud bude současný stav eurozóny pokračovat: „-1% v EU znamená -0,5% v Africe“. Podle statistik EU obchod mezi EU a africkými zeměmi s koloniální historií např. v roce 2008 dosáhl 278 miliard Euro.
Rakouská armáda chystá nácvik intervence do severního Kosova
Rakouská média informovala o vojenských manévrech, které se uskuteční v polovině prosince v regionu Kärntni. Cvičení se zúčastní 2500 vojáků s novými bojovými vrtulníky určenými k provádění vzdušných i vojenských operací. Velitel VII. brigády rakouské armády, Starlinger Thomas, oznámil, že cvičení je zaměřeno na přípravu intervence v severním Kosovu v případě potřeby, kvůli tomu byla dle jeho slov i vybrána oblast Kärntni, která se terénem podobá severnímu Kosovu.
Srbsko a Kosovo se dohodly na vzájemné hraniční integritě
Dohody, kterou zprostředkovala EU, bylo dosaženo v 8. kole jednání zástupců Prištiny a Bělehradu. Samotná dohoda o společné kontrole hranic byla dosažena již dříve v listopadu, ovšem nyní byla uzavřena konečná dohoda o integrované správě hranic a především o právní působnosti – Kosovo i Srbsko se budou na šesti společných hraničních přechodech řídit vlastní jurisdikcí a obě země budou spravovat vlastní celnice. V praxi tedy hranice mezi Srbskem a Kosovem získají podobu evropského hraničního modelu založeného na bázi vzájemné spolupráce. Stejně tak Srbsko prakticky dle kritérií evropských právních předpisů uznalo kosovské hranice. Podle slov představitelů EU tak padl další blok, který bránil Srbsku v eventuálním členství v EU. Problematika na hranicích mezi oběma zeměmi si vyžádala i desítky zraněných vojáků mírové mise, kteří se snažili odstranit z hraničních přechodů betonové zátarasy.
Americký ministr financí Geither zvyšuje tlak na evropské leadry
Ministr oznámil, že je odhodlán naléhat na klíčové evropské představitelé, aby přijali rozhodná opatření, která by zabránila stavu, kdy se z dluhové krize stane mezinárodní nákaza. Geither dále uvedl, že příští týden podnikne cestu do Evropy, kde se setká s hlavními představiteli Francie, Itálie a Španělska. V Evropských zemích se tento týden jednalo s Mezinárodním měnovým fondem (MMF) o bilaterálních půjčkách, které by byly použity k posílení zdejších ekonomik. Kongres Spojených států amerických však nemá v úmyslu nijak rozšířit zdroje MMF.
Německá kancléřka Merkelová: Potřebujeme fiskální unii
Na dnešním proslovu k Bundestagu, německému spolkovému sněmu, kancléřka zdůraznila potřebu sjednotit země eurozóny s ostatními státy Evropské unie v jednotnou, silnou fiskální unii. Merkelová dále popsala stávající situaci jako krizi důvěry, v níž selhali především politici. Změnou smlouvy o Evropské unii chce zabránit unáhleným opatřením, jakými je například návrh unijních dluhopisů, tzv. „eurobondů“. Proti změně smlouvy se ostře vymezil britský premiér David Cameron.
V České republice se stávkuje – stávkují české aerolinie a chystají se i školy
Piloti Českých aerolinií (ČSA) od čtvrtka stávkují kvůli nesouhlasu se špatným hospodářským vedením společnosti, podle odborové organizace pilotů (CZALPA) totiž dochází k vyvádění peněz z ČSA. Vedení aerolinií se naopak brání, že piloti hájí pouze své finanční pozice bez ohledu na klienty. Několik stovek klientů bylo již stávkou ovlivněno, ovšem ČSA zajistilo náhradní letadla a získalo pomoc i od cizích leteckých společností v podobě letů s větší kapacitou. Do stávky pak hodlají vstoupit i čeští učitelé, kteří nesouhlasí s platovou reformou rušící ohodnocení dle délky výkonu povolání. Český ministr školství, Josef Dobeš, ale prohlašuje, že reforma je v zájmu učitelů.
Vedení MMF bude příští týden diskutovat o vyplacení 2,2 miliardy eur pro Řecko
Tato částka má být uvolněna v rámci osmimiliardové části záchranného balíčku v celkové hodnotě 110 miliard euro. Oněch 8 miliard by mělo Řecko mělo dostat za rozsáhlé strukturální reformy. Tiskový mluvčí MMF dále uvedl, že Mezinárodní měnový fond zatím neuvažuje o vydání druhého záchranného balíčku, a že se vedení fondu bude nyní primárně soustředit na výše zmíněných 110 miliard, které byly na pomoc Řecku vyčleněny minulý rok.
Britský premiér David Cameron hrozí blokováním francouzsko-německých snah
Francie a Německo se přitom budou příští týden snažit o změnu smlouvy o Evropské unii, která dle britského premiéra není nutná. Cameron naopak předpokládá, že k posílení společné měny a stability eurozóny je nutné, aby se za něj zaručila Evropská centrální banka. Tím by narostla konkurenceschopnost unijních států. Pokud bude smlouva změněná, Velká Británie ujišťuje své občany, že bude i nadále chránit britské zájmy.
JAR ostře kritizuje eurozónu: „potápějící se rozvinutý svět táhne zbytek světa ke dnu“
Jihoafrický ministr financí Pravin Gordhan prohlásil, že světová ekonomika se nepříjemně rozhoupala v důsledku problémů eurozóny. Podle slov ministra Gorghana selhání evropských vůdců dělat správná rozhodnutí při řešení krize bude mít obrovské důsledky pro výhled globální ekonomiky. Dále jihoafrický ministr prohlásil: „To, co se dnes děje, je, že potápějící se rozvinutý svět táhne zbytek světa dolů, spíše než by zvládal situaci. A v důsledku toho hrozí problémy i našim ekonomikám bez viny – JAR, Číny, Brazílie či Indie. Ministr financí JAR pak vyzval Evropu k ustoupení od vzájemných zájmů a zahájení zodpovědných kroků pro celosvětovou ekonomiku.
Rakousko řeší Kosovo a varuje Srby
Rakousko požádalo Srbsko, aby převzalo odpovědnost za kosovské Srby, kteří se střetli s jednotkami KFOR na severu Kosova. Rakouská vláda významně odsoudila poslední incident a zdůraznila, že potenciální budoucnost Srbska v EU závisí na jeho současných krocích v této ožehavé kauze a dialogu s Kosovem. Rakouský ministr zahraničí Michael Spindelegger pak prohlásil, že Rakušané se při včerejším jednání hlav evropské diplomacie soustředili na otázku Kosova, která se významně řešila.
Bulharsko se připravilo na pád Eura – chce, aby se s ním počítalo i ve fiskální unii Němců
Bulharský ministr financí Simeon Dyankov oznámil, že Bulharsko připravilo alternativní plán pro případ, kdyby zanikla společná měna EU – Euro. Bulharský ministr dále citoval eurokomisaře Olli Rehna, který prohlásil, že příštích deset dní bude mít klíčový význam pro budoucnost Eura. Bulharsko by pak bylo jednou z mála zemí, která by ihned mohla vstoupit do „fiskální unie“, kterou v případě pádu Eura plánují Německo, Rakousko, Lucembursko, Nizozemí, Finsko, Estonsko a Švédsko.
Představitelé Makedonie a Bulharska oznámili vybudování železničního propojení obou zemí
Plánovaná výstavba by na obou koncích železniční tratě měla začít na počátku roku 2013, jak uvedl makedonský ministr dopravy Mile Janakieski. Projekt je podporován Evropskou investiční bankou a Evropskou bankou pro rekonstrukci a vývoj. To, že obě země zatím nejsou železnicí propojeny, je podle ministra dopravy Janakieskiho vina hlavně problematických vztahů Bulharska a Srbska ve dvacátém století. Makedonie byla dlouhou doby považována za „jablko sváru“ mezi oběma těmito státy.
Evropské trhy pozitivně reagují na výzvu německé kancléřky k větší ekonomické integraci
Podle německé kancléřky Angely Merkelové by užší ekonomická integrace zemí eurozóny mohla efektivně vyřešit současnou dluhovou krizi. Evropa podle německé kancléřky musí pokračovat v cestě k měnové unii. V reakci na toto prohlášení stouply hlavní britské, francouzské a německé indexy v průměru o 1,7%. Slabě si polepšily i ostatní světové trhy.
Senát USA schválil sankce proti Íránu
Jednomyslně schválené sankce ekonomického charakteru by se měly vztahovat především na íránský ropný průmysl. Sankce zahrnují zákaz pro zahraniční společnosti, které tak nebudou moci uzavírat jakékoliv obchodní dohody s íránskou centrální bankou. Tento krok, ve snaze zabránit Íránu v údajném snažení se o výrobu atomových zbraní, následuje po podobných sankcích uvalených na tuto zemi ze strany Evropské unie. Postihy proti Íránu odhlasované senátem však ještě musí schválit prezident Barack Obama, který je k celé otázce velmi skeptický.
Prezident Sarkozy avizoval reformu EU
Francouzský prezident Nicolas Sarkozy oznámil, že v pondělí společně s německou kancléřkou Angelou Merkelovou předloží plán restrukturalizace Evropské unie. Podle slov prezidenta podpoří Francie a Německo přijetí nové Evropské smlouvy, která přispěje k hlubší integraci a nastolí v EU přísnější finanční disciplínu. Dále uvedl, že díky dluhové krizi v eurozóně se projevily závažné nedostatky a slabiny Evropské unie, které musí být odstraněny pomocí reformy společenství.
Evropská centrální banka naznačuje opatření, pokud eurozóna příjme fiskální dohodu
ECB oznámila, že je schopná jednat agresivně v boji s dluhovou krizí, pokud se příští týden představitelé eurozóny dohodnou na mnohem důkladnějších kontrolách státních rozpočtů těchto 17 zemí. Pokud bude dohoda o fiskálním konceptu uskutečněná, mohly by se země vydat na cestu k prohloubení ekonomické integrace eurozóny, čímž by se podařilo dosáhnout konkrétnější představy o dalším vývoji tohoto uskupení. Německý ministr financí Wolfgang Schaeuble řekl, že na summitu Evropské unie navrhne dát stranou státní dluhy přesahující 60% HDP země do speciálních fondů, kde by byly splácený v průběhu následujících 20 let.
Evropský parlament odhlasoval přijetí Chorvatska do EU
Evropský parlament dle očekávání odhlasoval vstup Chorvatska do EU, Chorvatsko tak bude moci slavnostně podepsat přístupovou smlouvu 9. prosince, podle které se stane členem EU 1. července 2013. Přístupovou smlouvu nyní musí ratifikovat všech 27 členů EU, ovšem neočekávají se komplikace.
Španělsko si již půjčuje 3,75 miliardy Euro na dluhových trzích
Španělsko navýšilo hodnotu svých dluhopisů na dluhových trzích na 3,75 miliard Euro, ovšem muselo navýšit i své úrokové sazby. U tříletých, čtyřletých a pětiletých dluhopisů je nyní přes 5%. Oznámila to Španělská národní banka.
Německo vyzývá Srbsko k uplatnění svého vlivu na kosovské Srby
Německý ministr obrany Thomas de Maizière na zasedání ministrů obrany EU vyzval Srbsko k uplatnění svého vlivu na Srby v severním Kosovu, aby zastavili své násilné protesty. Podle slov německého ministra zahraničí, Guido Westerwelleho, pak Srbové nesmějí podporovat násilí, chtějí-li se integrovat do EU. Ministr Westerwelle prohlásil, že ačkoliv srbská vláda stojí o kandidátský status, každý den přináší její kroky více a více argumentů, proč by v tomto mělo být rozhodnuto negativně. Předseda německého Spolkového sněmu, Norbert Lammert, pak přislíbil svému kosovskému protějšku, Jakupu Krasniqi, předsedovi kosovského parlamentního shromáždění, který je v Německu, že Německo bude lobovat u zbývajících 5 členů EU, kteří neuznávají Kosovo, aby tak co nejdříve učinili.
Rada ministrů zahraničí bude řešit Írán a nová opatření proti němu
Rada ministrů zahraničí EU bude dnes řešit nová opatření proti Íránu. Jednat se má o společné reakci na zprávu Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE). Očekává se, že Velká Británie bude po poslední diplomatické roztržce usilovat o další sankce proti íránskému energetickému sektoru.
Evropská Unie: Podpora rekvalifikace nezaměstnaných visí na provázku
Sedm členských zemí Evropské unie, včetně České republiky, blokuje návrh prodloužit podporu rekvalifikace nezaměstnaných, kteří přišli o práci z důvodu krize pro roky 2012-2013. Ministři práce by o otázce měli jednat na dnešním bruselském zasedání, dle odhadů se však postoj části Unie nezmění. Pokud se očekávání naplní, bude možno otázku projednat znova až v roce 2014, kdy začíná nový finanční rok.