Britský premiér se vyjádřil k chystaným změnám, ke kterým směřují rozhovory mezi Francii a Německem, negativně. Pokud nebudou v nových smlouvách o Evropské unii zajištěny zájmy jeho země, změnu zablokuje. Nejdůležitější je, dle něj, přesto najít východisko z krize eurozóny.
Archiv rubriky: EU
Irský rozpočet se zvýší o 1,6 miliardy eur
Irský ministr financí Michael Noonan oznámil, že vláda seškrtá své výdaje o celou miliardu eur. Zvýšení příjmu státního rozpočtu by mělo fungovat díky změně horní sazby DPH z 21% na 23%. Sazba daně z příjmu zůstane beze změny. Řešení krize eurozóny je teď pro irskou vládu zásadní – pokud se nepodaří zamezit růstu deficitů státních rozpočtů, Irsko nemá šanci na zlepšení své ekonomické situace.
Standard & Poor’s možná sníží rating Evropského fondu finanční stability
Ratingová agentura informovala, že pokud sníží nejvyšší známku AAA 15 zemím eurozóny, jak oznámila v pondělí, situace bude mít negativní dopad také na EFFS. Zemím jako Německo, Rakousko či Nizozemsko hrozí degradace o jeden stupeň, Francii dokonce o dva. Výsledné změny by měly být oznámené do tří měsíců.
Do středeční stávky českých pedagogů se zapojí 1600 škol
Co se počtu zapojených kantorů týče, číslo stouplo na 20 tisíc. Nejméně spokojených zaměstnanců je přitom v Moravskoslezském a Jihomoravském kraji. Hlavním důvodem je změna platebních tarifů, kdy o platu kantora má nově rozhodovat ředitel školy a ne dosavadní délka praxe. Největší obavy mají starší kantoři, kterým by plat mohl klesnout až na nástupních 20 tisíc. Minimální účast by měla být zaznamenaná v hlavním městě Praze.
Belgie má nového premiéra
První francouzsky mluvící premiér v posledních 40 letech Elio Di Rupo dnes složil přísahu, neboť byl v noci jmenován králem Albertem II. belgickým premiérem. V Belgii tak oficiálně končí 541 dnů dlouhé bezvládí. Belgický premiér Elio Di Rupo je synem italských přistěhovalců a bude předsedat koalici socialistů, křesťanských demokratů a liberálů, kteří se povznesli nad jazykové rozdíly. Vláda nyní bude muset řešit ekonomické problémy a rozdíly mezi holandsky a francouzsky mluvícími částmi země.
Vznikla Asociace bulharských exportérů (ABE)
S podporou bulharské Konfederace zaměstnavatelů (CEIBG) a průmyslníků byla založena Asociace bulharských exportérů (ABE), která bude sdružovat nejen členy CEIBG, ale i zástupce dalších bulharských firem. Cílem je umožnění podstatně snazší komunikace mezi exportéry, vládou i zahraničními obchodními partnery. Zakládajícími společnostmi jsou Sopharma, Prista Oil, Kaolin, Svilosa, Metal Technology Group, Geotrade, Bella Bulgaria, Sharlopov Hotels, the Association of Dairy Processors in Bulgaria a Postbank. Banka Postbank přitom poskytne polovinu základního kapitálu ABE – 50 000 bulharských lvů (BGN) – 26 875 euro.
NATO nebude brát ohled na rozhodnutí sporu mezi Řeckem a Makedonií
Makedonie bude vyzvána ke vstupu do NATO až poté, co vyřeší spory o svůj název s Řeckem, oznámil to generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen v reakci na rozhodnutí Mezinárodního soudního dvora (ICJ). NATO podle slov svého tajemníka bere na vědomí rozhodnutí ICJ, ale odmítá na něj brát ohled, neboť se jedná pouze o bilaterální záležitost mezi Řeckem a bývalou jugoslávskou republikou Makedonie. Řecko odmítá název Makedonie s tím, že z toho vyplývají nároky Makedonců na severní stejnojmenné oblasti Řecka, zatímco Makedonci se brání tím, že změna jména by byla ztrátou vlastní národní identity.
Standard and Poor: „Všech 17 zemí eurozóny čelí hrozbě ztráty ratingu AAA.“
Ratingová agentura Standard and Poor oznámila, že by všech 17 členů eurozóny, včetně Francie a dokonce i Německa, mohly ztratit svůj rating AAA, pokud se jim nepodaří podniknout rychlé kroky k řešení dluhové krize. Standard a Poor se opírá o to, že důvěryhodnost příchodu řešení dluhové krize je s každým dnem nižší. Podle analytiků by ovšem snížení ratingu mohlo zcela potopit naděje na záchranu eura, neboť záchranný fond by pak již vůbec nemusel být schopen získat peníze na dluhových trzích.
Představitelé Evropské komise jsou na pozorování v Makedonii
Delegace Evropské komise zde pozoruje průběh a dodržování demokratických cílů, které makedonská vláda přijala v rámci tzv. Evropské dohody o lokální autonomii. Členové evropské delegace se při své návštěvě setkají i s vrchními makedonskými státními představiteli. Pozorovatelé EU v zemi setrvají do 7. 12. tohoto roku.
Francie a Německo mají jasno – EU má mít novou smlouvu s podstatně tužšími pravidly
Vedoucí představitelé Francie a Německa, prezident Nicolas Sarkozy a kancléřka Angela Merkel, oznámili své stanovisko – EU potřebuje novou smlouvu, aby se vypořádala s dluhovou krizí eurozóny. Nová smlouva o EU by měla být připravena již v březnu 2012, aby zajistila, že k nové krizi již nedojde. Státy eurozóny by měly být pod větší kontrolou v otázce rozpočtů a měly by existovat i sankce v případě přesažení povolených deficitů nad 3%, což vyžadují dosavadní pravidla pro přijetí eura, přičemž rozpočty pak bude ověřovat Evropský soudní dvůr v Lucemburku. S tímto závěrem jde Německo a Francie na pařížský summit v pátek, kde se bude jednat o budoucnosti eura. Němci mimo jiné chtějí i strukturální reformy nad rámec dosavadních dohod, přičemž změny Lisabonské smlouvy by měly být provedeny ve všech 27 členských státech EU.
Ekologičtí aktivisté pronikli do francouzské jaderné elektrárny
Aktivistům světově známe ekologické organizace Greenpeace se dnes povedlo dostat do elektrárny v Nogent-sur-Seine. Vláda vydala prohlášení, že zajištění bezpečnosti areálu selhalo v době, kdy se deseti aktivistům povedlo vylézt na budovu jednoho z reaktorů za účelem rozvinutí transparentu. Ten měl ukázat, že bezpečná jaderná energie neexistuje. Francouzský prezident Nicolas Sarkozy akci aktivistů kritizoval. Uvedl, že zveřejní všechny audity prověrek jaderných elektráren, které proběhly po japonské katastrofě jaderné elektrárny Fukušima. Omezit jadernou energetiku však ve Francii nehodlá.
Americký viceprezident Joe Biden přistál v Řecku
Na pondělní schůzce se zástupce americké hlavy státu měl sejít s řeckým prezidentem Karolosem Papouliasem a premiérem Lucasem Papademosem, jehož nová prozatímní vláda se snaží zastavit ekonomický otřes země, který má dominový efekt po celém světě. Řecký premiér se již několik týdnů snaží zavést kontroverzní záchranný balík, na kterém se dohodl s vůdci předních unijních ekonomik, za účelem záchrany řeckého hospodářství. Další zastávkou na programu amerického viceprezidenta je Turecko, kde bude nést poselství větší politické a sociální svobody.
Dánsko bude při svém předsednictví EU podporovat Rumunsko ve vstupu do Schengenu
Dánská premiérka Helle Thorning-Schmidt při setkání s rumunským premiérem Emilem Bocem řekla, že Rumunsko může počítat s podporou Dánska a jeho pomocí ve vstupu do schengenského prostoru. Informoval o tom rumunský Mediafax s tím, že rumunská vláda s dánskou pomocí skutečně počítá od 1. ledna 2012, kdy Dánsko převezme předsednictví EU.
Šance Srbska na získání statutu kandidáta EU jsou nejisté
Podle některých diplomatů EU dohoda mezi Bělehradem a Prištinou o vzájemných hranicích Srbsku nepomůže dosáhnout statutu kandidáta ještě v roce 2011. Větší naději má podle skeptiků Srbsko až v březnu 2012. Tato informace přichází i přesto, že Srbové byli k dohodě o vzájemné správě hranic s Kosovem tlačeni především ve snaze získat statut. Naopak zastánci Srbska nyní hlasy dávající Srbsku šanci až příští rok kritizují, neboť je to špatným signálem pro Srbsko, které musí cítit smysl ve vedení konstruktivního dialogu.
Černá Hora zahájí jednání o přístupu do EU v polovině roku 2012
Ministři zahraničí EU se v Bruselu dohodli na tom, že EU zahájí jednání s Černou Horou, přičemž podle náměstka německého ministra zahraničí Wernera Hoyera existuje dohoda o tom, že Černá Hora zahájí jednání s EU v polovině roku 2012.
Mezinárodní soudní dvůr (ICJ) rozhodl: „Řecko porušilo své závazky vůči Makedonii“
Podle soudního orgánu OSN, Mezinárodního soudního dvora v Haagu (ICJ), se Řecko dopustilo porušení své povinnosti vůči Makedonii, která podala k ICJ stížnost. Řecko totiž zablokovalo v roce 2008 v Bukurešti přístup Makedonie do NATO, přičemž se již dříve smluvně zavázalo tak nejednat v prozatímní dohodě s Makedonií v roce 1995.
Evropský komisař Olli Rehn oznámil další neúspěch a varuje, že již není moc času
Eurokomisař pro hospodářské a finanční záležitosti Olli Rehn oznámil, že se v neděli nepodařilo dosáhnout rozhodnutí pro nadcházející týden jednání o budoucnosti společné měny EU. Komisař Rehn dále prohlásil, že to může vést k rozpadu společné měny v její současné podobě v několika dalších dnech. V rozhovoru pro finská média Olli Rehn uvedl, že na řešení skutečně zbývá již jen několik dnů, aby se podařila odvrátit rostoucí dluhová krize. Komisař EU pro finanční záležitosti dále připomněl, že na záchraně eura se podílí i Mezinárodní měnový fond (MMF), který zajišťuje hotovost pro státy jako je Řecko, Portugalsko či Irsko pomocí podmíněných záchranných balíků.
Belgie ruší pracovní omezení pro Rumunsko a Bulharsko
Belgie ruší pracovní omezení pro Rumuny a Bulhary. Od 1. ledna 2012 tak budou moci pracovat v Belgickém království, neboť Flandry odvolaly své právo veta, které mají jako každý belgický region. Informaci přinesly EurActive zprávy. Deník Sega pak v pátek napsal, že rozhodnutí má být oficiálně přijato tento týden „smíšeným výborem“ reprezentujícím Vlámy i Valony spolu s Bruselem. Belgie byla jedna z posledních 10 zemí EU, které stále uplatňují pracovní omezení pro Rumunsko a Bulharsko, ovšem toto omezení bude muset být stejně zrušeno dle přístupových dohod z roku 2007 k 1. lednu 2014.
Slovinské mimořádné volby skončily – svržená strana uhájila těsně své pozice
Mimořádné parlamentní volby ve Slovinsku skončily. První výsledky ukazují na těsné vítězství strany Pozitivní Slovinsko, tedy středo-levé strany, se ziskem 29,1% hlasů. Dosavadní premiér, u kterého se očekávalo, že ztratí pozice kvůli penzijní reformě, která vedla k pádu jeho vlády, tak uhájil svou pozici. Strana Janeze Jansi, Slovinská demokratické strana, která patří do pravého středu, získala 26,5% hlasů. Na základě těchto výsledků bude vítězná strana mít 28 z celkem 90 poslanců v parlamentu.
Italský premiér Mario Monti představuje Evropskému parlamentu plánovaný rozpočet
V pondělních rozhovorech by měl italský premiér představit EP svůj návrh na rozpočet, který počítá s 30 miliardami eur vycházejícími z daní, škrtů vládních výdajů a snížení budoucích důchodů v průběhu následujících dvou let. Samotných 20 miliard by přitom mělo být zajištěno z vládních škrtů společně s novým výpočtem důchodů italských pracovníků. Měla by se také posunout hranice odchodu do důchodu.
Začal rozhodující týden rozhovorů o východiscích z krize eurozóny
Francouzský prezident Nicolas Sarkozy a německá kancléřka Angela Merkelová dnes započali rozhovory o východisku z krize, aby ustálili své názory před summitem Evropské unie, který proběhne v pátek. Toto zasedání má být pro celý vývoj eura v rámci krize zásadní. Zatímco Německo preferuje striktní kontrolu národních rozpočtů a výdajů, Francie si přeje zachovat jistou suverenitu státu. Prezident Sarkozy prohlásil, že si Evropskou unii bez eura nedokáže představit. Je proto nutné, aby Francie společně s Německem zajistila stabilní zónu. Do probíhajících rozhovorů bude zapojen také americký ministr financí Timothy Geithner a představitelé Evropské centrální banky.
60% Němců je proti měně euro, 75% pak chce zpět marku
Šedesát procent Němců je po téměř 10 letech přesvědčeno, že euro není dobrý nápad. Průzkum TNS Emnid prováděný časopisem Focus dále zjistil, že 85% Němců přisuzuje zvyšování cen právě euru a 75% Němců je pro návrat staré německé měny – marky, která je podle nich stabilnější a silnější. Časopis Focus ale neuvádí, v jakém rozmezí byl průzkum proveden.
Německý ministr financí uvádí detaily plánu krizového fondu před summitem EU
Německý ministr financí Wolfgang Schaeuble v sobotu představil detaily svého plánu na řešení krize eurozóny, jenž má za cíl představit na očekávaném summitu Evropské unie příští týden. Dle nastíněného plánu by země měla odčerpat část svého dluhu do speciálního fondu, který by splácela příštích 20 let. Prozatím by se pak zavázala k reformám, které by nadále neprohlubovaly stávající zadlužení. Ministr věří, že jeho návrh, který získal podporu německé kancléřky Angely Merkelové, ukáže, že omezuje úroveň státního zadlužení na 60% HDP a tím zvýší důvěru investorů. Německo se bude snažit prosadit, aby takovýto fond vznikl v každé zemi eurozóny.