Příčinou je podle ekonomů slábnoucí poptávka jihoevropských krizí zmítaných trhů. Tento meziměsíční pokles je pro zemi největší za posledních šest měsíců. Zmenšení zaznamenal i německý dovoz, a to přibližně o 1%, což ukazuje na slábnoucí poptávku i v samotném Německu. Podobný osud podle analytiků čeká i Francii, jejíž průmyslová výroba i odbyt zaznamenaly minulý měsíc téměř nulový růst.
Archiv rubriky: EU
Moody´s snížila rating tří největších francouzských bank
Agentura Moody´s snížila bankovním institucím Credit Agricole a BNP Paribas rating z úrovně Aa2 na Aa3 a bance Societe Generale z Aa3 na A1. První a poslední jmenovanou banku přitom snížení ratingu touto agenturou postihlo již v září. Vedení Moody´s odůvodnilo tento krok tím, že došlo ke zhoršení likvidity a podmínek financování všech tří výše zmíněných institucí, přičemž prý ani do budoucna nic nenasvědčuje tomu, že by se situace těchto bank měla nějak zlepšit.
Původní 23 členná podpora nové evropské dohody se zmenšuje
Ještě nad ránem 23 z 27 členů Evropské unie vyjádřilo souhlas s novou dohodou nabízející řešení krize státních rozpočtů eurozóny. K Velké Británii, jež návrh razantně zamítla, se teď však připojily další státy nepatřící do zóny jednotné měny. Stanovisko k nové smlouvě musí být dle většiny zbývajících 9 zemí EU projednáno s vládami každého daného státu. Může se tak stát, že konečný návrh podpoří pouze 17 členských států. Dle slov českého premiéra Petra Nečase Česká republika připojení k mezistátní smlouvě o záchraně eura teprve zvažuje.
Evropská Unie dosáhne dohody bez podpory Velké Británie
23 unijních zemí, včetně všech 17 států eurozóny na dnešním bruselském sumitu podpořilo francouzsko- německý návrh větší integraci národních ekonomik a přísnější kontrolu nad vládními rozpočty. Za porušení smlouvy budou státům vyměřovány sankce. Britský premiér David Cameron trvá na výjimkách pro Británii v řadě finančních regulací. Změny nebudou zajištěny Lisabonskou smlouvou, ale novou dohodou mezi vládami členských států. Britský premiér dohodu nepodepsal. Ačkoliv doufá v zlepšení situace eurozóny, dle jeho slov není smlouva pro Velkou Británii výhodná. Nová dohoda by měla vstoupit v platnost koncem března 2012.
Česko otálí s možnou finanční pomocí eurozóně
Dle premiéra Petra Nečase není Česká republika nadšená z finanční pomoci eurozóně, kterou by poskytla v rámci půjčky pro Mezinárodní měnový fond (MMF). Premiér toto řešení však zcela nevyloučil. Česko by tento plán stál zhruba 3,5 miliardy eur. Francie a Německo opakovaně vyzývají státy Evropské unie k větší solidaritě. O možné výpomoci se bude jednat na zítřejším summitu.
V Praze protestovali aktivisté proti průběhu ruských parlamentních voleb
Protestní akci pořádalo Centrum na podporu demokracie a lidských práv Člověka v tísni, zúčastnilo se jí také několik desítek členů ruské komunity žijící v Praze. Prostřednictvím transparentů si účastníci připomněli ruské novináře nebo právníky zavražděné v průběhu posledních let. Demonstrace byla uspořádána v souvislosti s návštěvou ruského prezidenta Dmitrije Medveděva v Praze, který během rozhovorů připustil, že nedělní parlamentní volby v Rusku mohly provázet nedostatky, dohady však podle jeho slov musí prošetřit příslušné úřady.
Ruský prezident Medvěděv: Evropská unie musí řešit krizi sama
Během dvoudenní návštěvy Prahy ruský prezident formuloval své stanovisko ke krizi eurozóny. Dle jeho názoru si musí Evropská unie poradit se stávající situací sama, bez ohledu na dary z různých zdrojů. Zásadním problémem unie je dle něj fakt, že stejnou měnu používají ekonomiky na různém stupni rozvoje. V rámci svých závazků k Mezinárodnímu měnovému fondu je však Rusko odhodlané se řešení krize účastnit.
Česká republika a Rusko uzavřely během návštěvy ruského prezidenta v Praze řadu bilaterálních dohod
Patří mezi ně společná deklarace o partnerství pro modernizaci, která byla za přítomnosti hlav států podepsána místopředsedou vlády Ruské federace a českým ministrem průmyslu a obchodu, dále dohoda o sociálním zabezpečení, o spolupráci v boji proti trestné činnosti, o spolupráci v oblasti kultury a další. Jednání prezidentů obou zemí se kromě toho týkalo dostavby jaderné elektrárny Temelín, otázek souvisejících s protiraketovou obranou, ale i s výsledky parlamentních voleb v Rusku, které jsou kritizovány kvůli údajným manipulacím.
Francouzský prezident Sarkozy: Evropská unie nikdy neměla blíž k dezintegraci
Prezident Sarkozy se také zmínil o tom, že i když vyváznutí z krize bude trvat řadu let, k jejímu úspěchu je bezpodmínečně nutná větší integrace unijních členů. Dle jeho proslovu ve Štrasburku před několika týdny, stojí Evropa na pokraji nového dvourychlostního systému. První částí by se v budoucnu mohlo stát více federalizované jádro jednotné měny, druhou pak státy s vlastní měnou. Tato situace je však dle prezidenta nežádoucí a odporuje unijnímu mottu „jednota v rozmanitosti“. Francouzský prezident dále označil stávající situaci za jednu z nejzávažnějších v dějinách Evropy, kdy je nutné, aby státy potlačily své národní zájmy a byly solidární s problémovými regiony. Předseda Evropské centrální banky Mario Draghi opětovně vyzval členské státy ke snížení půjček a reformám hospodářství, nezmínil se však o žádné možné finanční pomoci ze strany ECB.
ECB pravděpodobně sníží úrokové sazby v eurozóně
Ty by měly podle prvních údajů spadnout na úroveň 1%. Tyto spekulace se šíří spolu s těmi o připravování záchranného balíčku ze strany ECB pro italskou vládu. Podle mnohých je ale „italský problém“ příliš velký na to, aby byl zachráněn ostatními členskými státy. Na v současné době probíhajícím dvoudenním summitu EU by také mělo dojít ke změně pravidel týkajících se zadlužování vlád členských států. Jejich půjčky by nově nesměly překročit hranici 3% HDP. Představitelé členských zemí dále doufají, že naleznou společné řešení pro rozšíření kapacity Evropského fondu finanční stability, která v současnosti čítá 440 miliard euro.
Německo přislíbilo podporu Černé Hoře v EU
Německý velvyslanec v Podgorici Pius Fisher přislíbil jménem své vlády podporu Německa pro vstup Černé Hory do EU na zasedání Rady EU 9. prosince. Výměnou za to ale prý Německo očekává další dobré výsledky Černohorců v boji proti korupci a organizovanému zločinu, stejně jako zajištění svobody tisku a nezávislosti justice.
Bulharsko ukončilo vzájemný projekt ropovodu s Ruskem
Bulharsko se rozhodlo ukončit projekt výstavby ropovodu Burgas-Alexandroupolis a ukončilo tak vzájemné plány s Ruskem. Podle ruského deníku Pravda se Bulharsko Rusku vyhýbá stále častěji. Bulharské úřady přitom zvolily originální přístup k problematice týkající se výstavby ropovodu – nejprve nebyl plán ropovodu přijat kvůli dopadům na životní prostředí, po expertní analýze, která ale zásadní negativní dopady vyvrátila, Bulharsko odstoupilo od projektu úplně. Rusko je přesvědčeno, že za odmítnutím nestojí pouze ekonomické důvody, jak uvádí Dmitrij Abzalov z Centra pro politické postoje Ruska.
Francouzský ministr pro evropské záležitosti varuje Evropu před zhroucením
Francouzský ministr pro evropské záležitosti Jean Leonetti varoval před tím, že jednotná evropská měna euro by mohla potopit celou Evropu ke dnu, pokud se nevyřeší současná dluhová krize. Podle jeho slov je situace velmi vážná a euro může každou chvílí „explodovat“, což povede k „rozpadnu celé Evropy“. Toto prohlášení francouzský ministr učinil v televizi Canal Plus jen pár hodin před zahájením klíčového evropského summitu v Bruselu. Francouzský ministr také ostře odsoudil země, které se staví k řešení zdrženlivě, nejvíce pak Velkou Británii, s tím, že se problém týká všech a může způsobit úplné „ochrnutí“. Dále ministr Leonetti přiznal, že nejtěžší budou jednání o disciplíně v EU, kterou chce Francie s Německem výrazně utužit, zatímco Velká Británie se ostře brání.
Nizozemí je na summitu EU v izolaci kvůli Rumunům a Bulharům
Nizozemí bude na summitu EU vystaveno velkému tlaku kvůli svému blokování Bulharska a Rumunska ve vstupu do Schengenu. Nizozemský postoj se dostal do izolace poté, co svůj odmítavý pohled stáhlo i Finsko. Nizozemí ovšem stále trvá na tom, že bude souhlasit s přistoupením Bulharska a Rumunska až poté, co obě země vyvinou větší úsilí v boji proti korupci a organizovanému zločinu. EU mezitím přišla s variantou „dvoufázového“ přístupu, ovšem zatím nebyl projednán.
Prezident USA a německá kancléřka si před summitem EU volali kvůli euru
Americký prezident Barack Obama hovořil telefonicky s německou kancléřkou Angelou Merkel o podpoře USA v kritickém okamžiku eurozóny. Oba představitelé se shodli na významu trvalého a důvěryhodného řešení krize a souhlasili s pokračováním v úzké spolupráci, uvedl Bílý dům.
Americké trhy dnes uzavíraly vysoko navzdory obavám panujícím v eurozóně
Americké akcie v posledních hodinách čtvrtečního obchodování smazaly ztráty za poslední období, a to i navzdory obavám o to, zda-li v současné době probíhající summit EU přinese řešení nynější krize, jež by uklidnilo právě rozkolísané trhy. Této skutečnosti napomohla i zpráva amerického Fedu, který hovoří o navracení důvěry amerických spotřebitelů a jejich opětovné „chuti utrácet“. Za čtvrtek si polepšily všechny významné indexy jako Dow Jones a S&P. Téměř beze změny však zůstal Nasdaq.
Americká FBI a rumunská SRI navazují úzkou spolupráci v oblasti kyberzločinu
Rumunské tajné služby (SRI) a americká FBI se zavázaly k prohloubení spolupráce při společném boji proti terorismu a počítačové trestné činnosti. Do Rumunska dorazil kvůli společným jednáním ředitel FBI Robert Mueller, který se přímo sešel s Georgem Maiorem, ředitelem SRI. Rumunsko je považováno za centrum počítačové kriminality a podle náznaků šéfů obou tajných služeb se jedná o nadnárodní problematiku. Američané v poslední době velmi investovali a pomáhali při vytváření rumunských center pro kyberzločiny a doteď pomohlo s výcvikem 600 důstojníků SRI.
Ruský prezident v České republice – řeší se světová témata i vzájemný obchod
Během dvou dní má ruský prezident Dmitrij Medveděv s českými představiteli jednat o ekonomické spolupráci a o dostavbě jaderné elektrárny Temelín, o kterou projevili zájem i Rusové. Ruský velvyslanec v Praze Sergej Kiseljov řekl, že se očekává podpis „významného množství“ obchodních smluv – příkladem může být dohoda o výstavbě železnice v Rusku či opravách ruských vojenských vrtulníků české armády. Řešit se budou i plány NATO a USA na vznik systému protiraketové obrany v Evropě, finanční krize, vztahy mezi Ruskem a EU a dále i arabské nepokoje.
Polsko podporuje Srbsko pro budoucí summit EU, ale nezapomíná na Kosovo
Státní tajemník polského ministerstva zahraničí Mikolaj Dowgielewicz oznámil, že Polsko se ke konci svého předsednictví EU bude snažit, aby bylo dosaženo společného konsenzu ohledně kandidatury Srbska na nadcházejícím summitu. Polsko zdůraznilo, že jednou z priorit jeho předsednictví je rozšíření EU, a proto podporuje Srbsko, ovšem odmítl možnost, že by Srbsko nemuselo uznat Kosovo, neboť Polsko samo Kosovo uznává. Pro deník BLIC pak Mikolaj Dowgielewicz řekl, že doporučení Evropské komise (EK) týkající se Srbska, představují solidní základ pro diskusi mezi 27 členskými státy EU i pro případné rozhodnutí Rady EU.
Španělsko podporuje změnu Smlouvy o EU navrhovanou Francií a Německem
Španělský premiér José Luis Rodríguez Zapatero a jeho nástupce Mariano Rajoy oznámili, že Španělsko plně podpoří změny Smlouvy o EU, které navrhuje francouzsko-německá iniciativa. Balíček opatření dohodnutých v pondělí německou kancléřkou Angelou Merkel a francouzským prezidentem Nicolasem Sarkozy, který zahrnuje sankce za porušení předpisů ohledně veřejného dluhu a deficitu bude představen na summitu EU 9. prosince v Bruselu. Rodríguez Zapatero řekl, že reformy navržené Francií a Německem jsou „důležitým krokem“, který by mohl pomoci uklidnit trhy.
Odborníci navrhují dva samostatné záchranné fondy v EU
Zástupci zemí EU vypracovávají návrh na zřízení nového mechanismu protikrizové finanční podpory. Projekt by měl být představen na nadcházejícím summitu EU ve čtvrtek. Mělo by jít o vytvoření dvou oddělených záchranných fondů na místo jednoho, kterým je nyní Fond finanční stability (EFSF) zřízený na počátku roku 2011 kvůli řešení krize.
Předseda Evropské rady: „Změny smluv možná nejsou nutné“
Po pondělním ohlášení návrhu německé kancléřky Angely Merkelové a francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho na změnu smlouvy o Evropské unii, která by pomohla hlídat státní rozpočty zadlužených zemí, předseda Evropské rady Herman Van Rompuy naznačil, že to nebude nutné. Místo toho nabízí jakousi rychlou „fiskální dohodu“, která by nepotřebovala zdlouhavé ratifikování ve všech 27 zemích EU.
Řecký parlament většinou hlasů přijal návrh nového rozpočtu
Pokud bude úsporný rozpočet úspěšně realizován, měl by zvýšit důvěryhodnost země u investorů. Hlavním důvodem, proč návrh podpořila opozice, je prý nutnost zachránit zemi před okamžitým bankrotem. Řecko si do budoucna klade ambiciozní cíle snížit zadlužení země k roku 2020 na 120% HDP. Hlasování bylo doprovázeno demonstracemi v aténských ulicích.