Český ministr zahraničí dává fiskálnímu paktu EU ve své zemi šanci

Zatímco se český premiér Petr Nečas spolu se svými kolegy ze Švédska, Maďarska a Velké Británie postavil na evropském summitu k plánu na novou fiskální unii velmi zdráhavě, český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg v televizním vysílání ČT24 prohlásil, že premiér České republiky svůj postoj změní, neboť si je vědom rizik izolace, do které by se Česká republika mohla dostat. Šéf nejsilnější opoziční strany, předseda českých socialistů Bohuslav Sobotka, pak přislíbil podporu půjčce MMF pro eurozónu.

Výsledek summitu EU Moody´s nepřesvědčil

Ratingová agentura Moody´s se stejně jako americký tisk dívá na závěr pátečního summitu dost skepticky. Americká media popsala stávající situaci unie jako neustálou „jistotu o nejistotě“. Podobných summitů, kdy se měly dohodnout klíčové kroky, bylo již mnoho. K dojmu přispěl zmařený pokus o jednotnou fiskální unii platící pro všechny členské státy, kterou vetovala Velká Británie. Většina ekonomů, v čele s představitelem Mezinárodního měnového fondu, hodnotí summit jako jistý posun, ne však jako očekáváné řešení krizové situace. Agentura má tak v úmyslu v první čtvrtině roku 2012 znovu posoudit ratingy celé EU.

Britský premiér bude čelit nařčením ze špatného rozhodnutí

Zatímco podle průzkumu většina britských obyvatel podporuje veto britského premiéra Davida Camerona ohledně změn Lisabonské smlouvy či nové fiskální unie, část členů parlamentu je proti. Někteří členové Labouristické strany a Liberálních demokratů s rozhodnutím nesouhlasí a obávají se izolace v rámci Evropské unie. Tvrdí, že tak dojde k situaci, kdy Velká Británie nebude mít možnost rozhodování v řadě budoucích otázek. Premiér je však rozhodnut opozici své stanovisko objasnit a obhájit jej.

Bulharský prezident vetoval návrh na reformu penzijního zákona

Prezident Parvanov připustil, že má bulharská ekonomika své problémy v souvislosti se současnou finanční krizí. Odmítl však, že by posunování limitu pro odchody do penze nějak pomohlo ulehčit státnímu rozpočtu. Prezidentem vetovaný návrh zákona byl navíc v rozporu s parametry penzijní reformy schválenými minulý rok.

Francie vydala bývalého panamského diktátora zpět do vlasti

Francie vydala dle předchozího rozhodnutí 77 let starého Manuela Antonio Noriega do Panamy, kde nastoupí k výkonu trestu za vraždu svých dvou politických oponentů během své vojenské vlády v letech 1983 – 1989. Bývalý diktátor Noriega už strávil více než 20 let ve vězení v USA kvůli obchodu s drogami a ve Francii pro praní špinavých peněz. Manuel A. Noriega ovšem v době své vlády úzce spolupracoval se CIA a drogovými kartely, což mu vynášelo miliony dolarů, v roce 1990 byl pak za pomoci americké armády zatčen.

Kosovo se stane členem EBRD a zahájí novou vlnu spolupráce s EU

Kosovský premiér Hashim Thaci oznámil výsledky z jednání v Bruselu, kde jednali předseda Evropské rady Herman von Rompuy, vysoká představitelka EU pro zahraniční záležitosti Catherine Ashton a eurokomisař pro rozšíření EU Štefan Füle. Bude zahájen dialog o uvolnění vízového styku mezi EU a Kosovem, stejně tak se zahájí jednání o vzájemných obchodních vztazích a členství v rozvojových programech EU. Bylo také dohodnuto přistoupení Kosova k Evropské bance pro obnovu a rozvoj (EBRD).

Areva očekává propad hluboko do červených čísel

Francouzská státní společnost na výrobu jaderných reaktorů očekává podle tamního ministra průmyslu Erica Bessona ztrátu hodnoty svých aktiv zhruba na úrovni 1 miliardy eur. Důvodem je podle vedení společnosti plánovaný odklon mnoha evropských vlád od jaderné energetiky po japonské katastrofě. Francouzský gigant prý ale nebyl stoprocentně v pořádku ani před tímto obdobím. Bližší detaily budou spolu s novou strategií společnosti uveřejněny příští týden.

Šest států mimo eurozónu podpoří Společenství rozpočtové stability v rámci EU

Konkrétně se jedná o Dánsko, Litvu, Lotyšsko, Polsko, Bulharsko a Rumunsko. Celá iniciativa má tak v rámci evropské sedmadvacítky podporu 23 států. Velká Británie a Maďarsko jsou zatím největšími odpůrci tohoto kroku, kteří se k této skupině odmítli přidat. Česká republika pak zatím váhá, neboť koaliční vláda se od eurozóny spíše distancuje, zatímco socialistická opozice volá po solidaritě.

Veto britského premiéra má ve Velké Británii podporu – Britové chtějí jít svou cestou

Podle prvního průzkumu Mail on Sunday 62% obyvatel Velké Británie podporuje rozhodnutí britského premiéra Davida Camerona a stojí při něm, pouze 19% Britů je proti. Britský premiér David Cameron tak svým, do budoucna pravděpodobně historickým, rozhodnutím vetovat změny ve Smlouvě o EU jasně vyjádřil cestu Velké Británie, která se začíná od EU distancovat. Většina Britů je přesvědčena, že společná měna euro je odsouzena k neúspěchu a téměř polovina obyvatel Velké Británie věří, že se EU rozpadne. Britové se také netají strachem z přílišné moci Německa. Podle průzkumu také vyšlo najevo, že zásadní většina Britů by dnes v referendu odsouhlasila vystoupení z EU.

Kvůli volbám v Demokratické republice Kongo probíhají nepokoje v Belgii

Policie v Bruselu byla v noci z pátku na sobotu nucena zatknout přes 200 lidí kvůli násilným demonstracím proti znovuzvolení prezidenta D. R. Kongo Josepha Kabily. Belgie, která je domovem mnoha přistěhovalců z D. R. Kongo, neboť obě země jsou spojeny koloniální historií, tak čelí několikadenním bouřím především v konžských čtvrtích, kde jsou zapalována auta, ničeny výlohy a autobusové zastávky.

Írán: „Sankce na vývoz ropy EU neuvalí.“

Íránský ministr ropného průmyslu Rostam Qasemi uvedl, že je téměř jisté, že EU neuvalí sankce na vývoz íránské ropy. Důvodem je podle něj fakt, že Írán je jedním z nejdůležitějších světových vývozců a sankce by ohrozily celý globální trh. Stejně tak zmínil, že Evropa je na dodávkách ropy z jeho země silně závislá a i v případě, že by sankce uvalila, pro Írán není problém ztracený evropský trh nahradit. Naopak pro EU by podle íránské ministra vyvstal závažný problém.

Chorvatsko bude do úplného přijetí do EU „aktivním pozorovatelem“

Chorvatsko včera podepsalo dohodu o vstupu do Evropské unie v roce 2013. Stane se tak druhým členským státem regionu bývalé Jugoslávie. Přijetí přitom mohly zabránit územní spory se Slovinskem, což byl jeden z důvodů, proč vyjednávání o vstupu trvalo více jak sedm let. Předseda Evropské rady Van Rompuy oznámil, že Chorvatsko zaujme statut „aktivního pozorovatele“ na všech unijních fórech do doby, než se stane platným členem.

S&P varuje evropské pojišťovací společnosti před snížením ratingu

Důvodem je podle vyjádření vedení ratingové agentury současná finanční situace v eurozóně. Mezi patnácti nejohroženějšími společnostmi jsou například Allianz, Aviva, Axa, Generali a Mapfre. Varování ze strany Standard & Poors přichází po již dříve avizovaném možném snížení ratingu 15 ze 17 členských zemí eurozóny.

Američtí republikáni vítají rozhodnutí EU o neudělení kandidátského statusu Srbsku

Republikánský poslanec amerického Kongresu Eliot Engel, který je členem Výboru sněmovny reprezentantů pro Evropu, se pochvalně vyjádřil ke krokům EU na Balkáně. Poslanec Engel přivítal přijetí Chorvatska za budoucí 28. stát EU a zároveň ocenil rozhodnutí Evropské rady, že Srbsko prozatím nedostane titul kandidáta EU. Podle něho jde o jasný signál Bělehradu, že nelze trpět obstrukce vůči Kosovu. Republikánský poslanec již dříve prohlásil, že by se Srbsko nemělo stát členem EU dříve, než Kosovo.

Americký generál předpokládá nepokoje v Evropě

Generál Martin Dempsey, šéf sboru náčelníků štábů americké armády, projevil své znepokojení nad možnými nepokoji v Evropě. Ty by mohly být zapříčiněny krizi eurozóny. Generál se domnívá, že opatření přijatá na pátečním sumitu Evropské unie nemusí stačit ke stabilizaci situace. Dále se obává financování společných vojenských projektů v rámci NATO, které by mohly být zastavené, budou-li evropské vlády seškrtávat své náklady na obranu v rámci úsporných opatření.

Německo se podruhé pokouší zakázat krajně pravicovou stranu

Německé ministerstvo vnitra se rozhodlo pro druhý pokus zákazu krajně pravicové Národní strany Německa. Tento tah vyplývá ze zpráv o vraždách 10 lidí z let 2000-2007, z čehož převážnou část tvořili etničtí Turci. Za vraždami pravděpodobně stojí neonacistické buňky. První pokus o zákaz strany byl v roce 2003 odmítnut Spolkovým ústavním soudem z právních důvodů.

Srbsko neobdrželo status kandidáta EU

Evropská rada dnes ráno rozhodla o neudělení statusu kandidátské země EU Srbsku s tím, že status pravděpodobně získá až v březnu 2012. Důvodem je podle Evropské rady především očekávání dosažení výsledku jednání Srbska s Kosovem. Jednání o statusu pro Srbsko trvalo v kuse 10 hodin.

Předseda Evropské komise volá po silných institucích EU

Předseda evropské komise José Manuel Barroso opětovně prohlásil, že EU se musí otevřít k revizím smluv o EU a nové změny by členské státy měly co nejdříve ratifikovat. Dále vyzval k posílení evropských institucí – Evropské komise (EK), Evropské centrální banky (ECB), Evropského parlamentu (EP) a Evropského soudního dvora. „Silnější Evropa je Evropa, která potřebuje silnější instituce,“ prohlásil Barroso.

Polsko a Rumunsko se postavily proti „mnoharychlostní Evropě“, kterou považují za dělení EU

Polsko a Rumunsko trvají na tom, že EU by měla fungovat stejně pro všech 27 členů. Podle polského premiéra Donalda Tuska by cesta rozdílné EU byla „posledním hřebíčkem do rakve“. Francie a Německo se domnívají, že dohodu o zpřísnění rozpočtových pravidel pro řešení přebujelé evropské dluhové krize by mělo uzavřít jen 17 členů eurozóny, pokud na ně není připravena celá Evropa, ale Polsko s podporou Rumunska vystoupilo silně proti s tím, že EU se nemůže rozdělit.

Rada Evropy: „Svoboda sdělovacích prostředků je v Evropě ohrožena.“

Před Dnem lidských práv (10. prosince), Thomas Hammarberg, komisař Rady Evropy pro lidská práva, u příležitosti představení publikace o lidských právech a měnícím se mediálním prostředí na tiskové konferenci v Londýně prohlásil, že obrana lidských práv závisí na svobodě sdělovacích prostředků a pluralitě. Ovšem Evropou se dle jeho názoru nebezpečně „plíží“ vládní omezení a monopolistické tendence. Komisař pro lidská práva mimo jiné prohlásil: „Novináři jsou vražděni nebo jim je vyhrožováno násilím, státní orgány se snaží ovládat vysílací média a brání přístupu k vládním informacím a stejně tak divoké obchodní ambice vedou ke kultuře nelegální a neetické činnosti novinářských redakcí.“ Komisař Hammarberg v prezentované publikaci pak upozornil na problematiku sociálních médií, ochrany novinářů před násilím, etické žurnalistiky, přístupu k úředním dokumentům a veřejných médií.

USA spoléhají na summit EU

USA mají velmi silný zájem na úspěchu summitu EU, oznámil to americký ministr financí Timothy Geithner při návštěvě Itálie, kde je kvůli jednání s italským premiérem Mario Montim. Podle jeho slov se v podstatě jedná o zájem celého světa, neboť evropská ekonomika je pro tu světovou jednou z klíčových. Americký ministr financí se již před tím setkal s francouzskými a německými představiteli, kdy společně jednali o změně smluv o EU. Zároveň přislíbil plnou podporu USA Evropě. Italský premiér pak oznámil plánovanou cestu do Washingtonu.

Nové odhady tvrdí, že Velká Británie zůstane v opozici sama

Během dnešního jednání na bruselském summitu, jehož stěžejní otázkou je zavedení nových protikrizových opatření posilujících unijní integraci, se názory na podporu nového projektu mění z hodiny na hodinu. Podle nejnovějších informací se kromě 17 států eurozóny rozhodlo konečný návrh podpořit dalších 9 států unie. Jako jediná tak zbývá Velká Británie, která využila práva veta. Britským stěžejním argumentem zůstává sledování národních zájmů, které by byly v rámci nové dohody o zachráně eura potlačeny.