Řecko zažívá generální stávku proti úsporným opatřením

Zatímco zástupci Evropské unie (EU), Mezinárodního měnového fondu (MMF) a Evropské centrální banky (ECB) požadují další úsporná opatření,aby poskytli zadlužené zemi finanční pomoc v hodnotě 130 miliard eur, řecké odbory svolaly na úterý stávku. V zemi kolabuje městská hromadná doprava, byl omezen provoz nemocnic a škol. Největší řecký přístav Pireus zcela zastavil provoz. Členkyně Evropské komise (EK) Neelie Kroes situaci komentovala slovy : „Pokud by Řecko opustilo eurozónu, nebyla by to katastrofa. Nepotopilo by to celý blok.“ Předseda EK José Manuel Barosso však také sdělil, že doufá v setrvání země v bloku jednotné měny.

Řecká vláda pracuje na konečném návrhu smlouvy o 2. záchranném balíčku

Dle vyjádření řeckých vládních představitelů by měla být finální verze smlouvy předložená veřejným věřitelům, tedy Evropské unii (EU) a Mezinárodnímu měnovému fondu (MMF) v podvečer. O rozsahu reforem, které bude muset Řecko zavést se vedla celonoční jednání s věřiteli a řeckým premiérem Lucasem Papadimosem. Vše nyní, kdy ostatní státy eurozóny ztrácejí trpělivost, závisí na postoji řeckých politiků.

Hillary Clinton vyzvala Bulharsko k tomu, aby ukončilo svoji energetickou závislost na Rusku

Americká ministryně zahraničí Hillary Clintonová dnes během setkání s bulharským premiérem Boiko Borisovem v Sofii vyzvala bulharské orgány k tomu, aby diverzifikovaly zdroje dovozu energie a ukončily tak závislost Bulharska na dodávkách z Ruska. Ministryně ujistila, že řada amerických společností je připravena pomoci Sofii k dosažení energetické bezpečnosti země. Za tímto účelem má Bulharsko tento týden navštívit zvláštní vyslanec USA Richard Morningstar, specializující se na euroasijské energetické otázky.

Premiér Litvy bude jednat s ruským Gazpromem o ceně plynu

Litevský premiér Andrius Kubilius a generální ředitel plynárenské společnosti Gazprom Export Alexander Medvěděv budou během úterní schůzky jednat o ceně ruského plynu pro Litvu, realizaci tzv. třetího energetického balíčku EU a rekonstrukci plynárenských zařízení hlavního litevského dodavatele plynu, společnosti Lietuvos dujos, která z 37,1% patří právě Gazpromu. Litevská vláda již dříve uvedla, že společnost Gazprom nedodržela slib daný při privatizaci Lietuvos dujos, podle nějž měla dodávat Litvě plyn za přiměřenou cenu, a dodává za cenu o 15% vyšší než v sousedních zemích. V reakci na to mluvčí Gazpromu Sergej Kupriyanov uvedl, že společnost působí na litevském trhu v souladu s místními tržními podmínkami a předpisy.

Řecko a Kypr podepíší memorandum o vzájemné spolupráci v době kyperského předsednictví v EU

Generální tajemník řeckého ministerstva zahraničních věcí Alexis Zepos je na návštěvě Kypru v rámci politických konzultací a za účelem podepsání memoranda o spolupráci mezi Řeckem a Kyprem v době kyperského předsednictví v EU. Řekové se mimo jiné zavazují sdílet s Kyprem odborné znalosti a zkušenosti spojené s předsednictvím a stejně tak mezi sebou obě země řeší otázku Turecka a jeho vztahu s EU, kyperské otázky (kvůli summitu o Kypru) a kyperské výlučné ekonomické zóny (EEZ), ve které Kypr provádí průzkumy zásob ropy a zemního plynu, proti čemuž hlasitě protestuje Turecko.

Mitsubishi uzavírá továrnu v Nizozemsku kvůli slabému odbytu zboží

Japonský výrobce motorových vozidel Mitsubishi Motors oznámil uzavření své jediné evropské továrny v Nizozemsku. Produkce by měla být zastavená do konce letošního roku. K tomuto kroku se společnost uchýlila poté, co evropský prodej prudce poklesl, čímž přispěl k razantnímu snížení produkce. Vozy společnosti nyní budou dováženy do Evropy z Japonska a Thajska, kde společnost staví novou továrnu.

Rumunský prezident jmenoval bývalého šéfa Zahraniční zpravodajské služby novým premiérem

Mihai Razvan Ungureanu, bývalý šéf Zahraniční zpravodajské služby (SIE) spadající pod Nejvyšší radu národní obrany (CSAT), by se tak měl stát novým předsedou vlády. Prezident Traian Băsescu jmenovanému nařídil vytvoření nového kabinetu do deseti dnů poté, co vláda dosavadního premiéra Emila Boca dnes ráno rezignovala. Opozice stále žádá o rezignaci samotného prezidenta a předčasné volby. Prezident dnes dříve jmenoval jako dočasného premiéra právníka Catalina Predoiua, koalice se následně shodla na panu Ungureanu.

Německý institut pro mezinárodní politiku: „na Balkáně by se mohly opět měnit stávající hranice“

Německý institut pro mezinárodní politiku a bezpečnostní záležitosti ve své poslední studii „Deset politických situací, které si zaslouží pozornost“ uvádí, že by západní Balkán do budoucna mohl zažít další změny hranic. Zvláště se studie zmiňuje o budoucím řešení mezi Srby a Albánci v Kosovu. Podle analytiků se do řešení musí zapojit ty diplomacie, které doposud nebyly v této otázce aktivní, jako příklad se uvádí Norsko.

Německá kancléřka potvrdila podporu Nicolase Sarkozyho v nadcházejících prezidentských volbách

Po dnešním francouzsko- německém setkání v Paříži potvrdila německá kancléřka Angela Merkel politickou podporu předvolební kampaně nynějšího francouzského prezidenta Nicolase Sarkozy, jenž se bude v dubnových volbách ucházet o znovuzvolení. „Je normální, že podporujeme s námi spřátelené politické strany,“ komentovala své rozhodnutí kancléřka.

Evropská komise: „Řecko se opožďuje za časovým plánem v řešení krize.“

Evropská komise v pondělí varovala, že Řecko je již za původním časovým plánem splnění bruselských požadavků potřebných k získání finanční pomoci. Řekl to dnes komisař EU Olli, v době kdy řecký premiér Lucas Papademos pokračoval v jednáních v Aténách s věřiteli, politickými stranami a odbory. Evropská unie (EU) a Mezinárodní měnový fond (MMF) požadují 20-procentní snížení minimální měsíční mzdy, která se pohybuje kolem 750 eur a 15% škrt u penzijního připojištění.

Setkání reprezentantů Brazílie a Evropské unie ohledně oboustranné strategické aliance

Brazilský ministr zahraničí Antonio Patriota a Vysoká představitelka EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Catherine Ashton se dnes sešli v hlavním městě Brazílie, aby spolu diskutovali o oboustranné strategické pomoci. Na programu je i přezkoumání jednání ohledně Dohody o Asociaci mezi Evropskou unií a MERCOSUR. Dále budou diskutovat i o možnosti akademické pohyblivosti a spolupráci ohledně pomoci rozvíjejícím se zemím. Dále by se měli dotknout globálních problémů, jakými jsou např. globální oteplování nebo aktuální situace na Blízkém východě. Nezapomenou ani na chystanou konferenci Rio+20.

Čína zakázala svým leteckým společnostem platit za emisní povolenky EU

Čína tímto krokem již v minulosti varovala. Společně s USA a Indii země dříve kritizovala rozhodnutí EU o obchodování s emisními povolenkami při cestě do a z bloku. Představitelé Evropské unie na toto oznámení prozatím nereagovali. Rozhodnutí padlo pouze týden před očekávaným sumitem představitelů EU a Číny.

Zadlužení v EU vzrostlo na 82,2%

Informuje o tom Evropský statistický úřad (Eurostat). V eurozóně zadlužení naopak kleslo o 0,3% na 87,4%. Data jsou ze 3. čtvrtletí loňského roku. Ukazují, že „dluhové kritérium“, které předpokládá, že by státy unie měly být zadluženy jen do 60% svého HDP nyní splňuje pouze 13 z 27 členských států. Nejvyšší zadlužení představuje Řecko s téměř 160%,  nejnižší naopak Estonsko s 6,1%.

Britská královna slaví 60 let na trůnu

Britská panovnice Alžběta II. si dnes připomíná šedesát let ode dne, kdy zemřel její otec Jiří VI. a ona se stala jeho následnicí na trůnu. Za uběhlých 60 let se na postu britského premiéra vystřídalo již 12 představitelů, z nichž je David Cameron prozatím posledním. Ten komentoval královnu jako „zdroj moudrosti a kontinuity.“ Královna vyjádřila vděk za podporu oslav svého diamantového jubilea.

Nedělní jednání o řeckém dluhu skončilo bezvýsledně

Vůdcové strany vládní koalice řešící řeckou krizi budou pokračovat v jednáních o podpoře záchranného balíčku Evropské unie. Setkání premiéra Lucase Papademose a vůdců tří koaličních stran skončilo v neděli bez dohody. Premiér hledá podporu pro tvrdé reformy, které jsou podmínkou pro uskutečnění nabízené finanční pomoci v hodnotě 130 miliard eur.
Mezitím probíhá německo-francouzské jednání v Paříži mezi kancléřkou Angelou Merkel a prezidentem Nicolasem Sarkozy. Oba představitelé spolupracují na plánu řešícím krizi státních rozpočtů v řadě evropských zemí.

Norská vláda předložila návrh zákona na zrušení omezení pracovního trhu pro bulharské a rumunské státní příslušníky

Pokud bude návrh schválen Parlamentem, měl by být zákon zakazující Bulharům a Rumunům volný přístup na norský trh práce zrušen a platily by pro ně stejná pravidla jako pro občany jiných členských států EU. Argumenty aby byla omezení zrušená jsou, že míra nezaměstnanosti v Norsku je nízká a Bulhaři s Rumuny jen zřídka emigrují právě do Norska, které není součástí Evropské unie.

Italský premiér: „Zavedení eura způsobilo větší riziko nestability regionu“

Italský premiér Mario Monti prohlásil, že zavedením společné měny Evropa začala čelit většímu riziku nestability. Poznamenal, že Francie a Německo musí přijmout fakt, že jejich rozpočtová pravidla zavedená před deseti lety byla použitá jako příklad pro jiné země, což vedlo k současné krizi.

Ministři eurozóny jsou nespokojení s postojem řeckého ministra financí

Ačkoliv dle odhadů probíhají jednání o odpisu části řeckého dluhu relativně dobře, ministři eurozóny jsou nespokojení s řeckým ministrem financí , jímž Evangelos Venizelos, neboť se domnívají, že věnuje více pozornosti jeho pozici uvnitř strany před dubnovými volbami, než reformním jednáním. Mezitím 53% dotazovaných Němců v průzkumu vyjádřilo názor, že eurozóně by se dařilo lépe bez Řecka, 80% si pak myslí, že bez nutných reforem není možno zemi znova finančně pomoci.