Evropská centrální banka již 2 týdny nekupuje vládní dluhopisy

Banka tímto působí dojmem, že dočasně pozastavila kontroverzní program na snížení výpůjčních nákladů zadlužených států. Cílem příležitostných nákupy státních dluhopisů Evropskou centrální bankou (ECB) bylo snižování úrokových sazeb z úvěrů těžce zadlužených zemí jako je Itálie nebo Španělsko.

Německý Spolkový sněm podpořil finanční pomoc pro Řecko

Za program se postavilo 496 poslanců, proti bylo 90 a 5 se zdrželo hlasování. Kancléřka Angela Merkel  uvedla, že“po rozvážení všech argumentů pro a proti došla k názoru, že šance, které nabízí nová finanční pomoc Řecku jsou vyšší, než riziko s nimi spojené“. Cílem tohoto kroku je pomoc Řecku z ekonomicky vypjaté situace a zajištění stability v Evropě. Názory samotných Němců na pomoc Řekům se dle průzkumu však různí. 

Dnes v USA začal soud se společností British Petroleum

Proces probíhá ve státě Luisiana. Společnost bude souzena pro únik ropy do moře v dubnu roku 2010. Tento únik byl nejhorší ropnou ekologickou katastrofou v amerických dějinách. Jen pokuty pro společnost BP mohou dosáhnout až na 17 miliard dolarů a další desítky miliard bude stát odškodnění obětí katastrofy, řekl profesor právní fakulty v Louisianě Edward Sherman. Společnost BP založila v roce 2010 fond „The Gulf Coast Claims Facility“, který vyplatil lidem a společnostem poškozeným katastrofou již přes 6 miliard dolarů.

Srbsko je na cestě k získání statutu kandidátské země EU

Potvrdil to dnes francouzský ministr zahraničních věcí Allain Juppé během jednání v Bruselu. Dle jeho slov byl dnes v této věci učiněn první krok. Formální rozhodnutí má být vyneseno ministry pro evropské záležitosti v úterý, to má poté následovat finální rozhodnutí sumitu Evropské unie (EU) 1.-2. března. Srbsko se v minulém týdnu dohodlo s Kosovem na jeho zastoupení na regionálních fórech. 

Řecko požaduje od soukromých věřitelů potvrzení o účasti na výměně dluhopisů do 8. března

Poté, co řecká vláda v pátek oficiálně předložila soukromým věřitelům nabídku na výměnu části státních dluhopisů, nyní požaduje aby se ti k věci vyjádřili do 8. března. Pokud to však bude nutné, termín může být i prodloužen. Dle schváleného návrhu zákona o „společném postupu“ (CAC), pokud se k výměně přihlásí 2/3 věřitelů, zbylí k ní budou zákonem donucení.

Evropská unie rozšíří sankce vůči běloruskému režimu

O dalších plánovaných sankcích vůči režimu prezidenta Alexandra Lukašenky měli dle agentury AFP rozhodnout velvyslanci Evropské unie (EU) v pondělí. Zprávu by měli potvrdit ministři zahraničních věcí, kteří jednají v Bruselu. Ti dnes již rozhodli o nových sankcích vůči Sýrii. Udělené sankce by se měly týkat 21 osob, které se podílely na represích vůči opozici. Jedná se o zmrazení finančních aktiv a udělení zákazu cestování do unie. Běloruská opozice dříve vyzvala unii k uvalení ekonomických sankcí.

Německo ochotno jednat o navýšení evropského záchranného fondu

Poté, co skupina předních světových ekonomik G20 v neděli jednala o 2. světovém záchranném balíčku o objemu téměř 2 bilionu dolarů, Německo vyjádřilo souhlas se zahájením jednání o navýšení objemu Evropského stabilizačního mechanismu (ESM), což je dle G20 stěžejní krok k udělení pomoci. Země uvedla, že o věci rozhodne v průběhu března.  Dohoda evropských zemí o sloučení dočasného fondu (ESFS) a ESM o celkovém objemu téměř 1 bilionu dolarů (750 milard eur) by vedla k dohodě G20 na navýšení zdrojů Mezinárodního měnového fondu (MMF) o 500-600 miliard eur. Nyní MMF disponuje asi 385 milardy eur. Německo se však obává, že navýšení zdrojů ESM by mohlo podkopat snahy o zpřísnění rozpočtové disciplíny zadlužených zemí.

Prezident Severokyperské turecké republiky: „Izrael s řeckým Kyprem plánují na ostrově umísti izraelskou vojenskou základnu“

Prezident Severokyperské turecké republiky Derviş Eroğlu oznámil, že je přesvědčen o tom, že řecká část Kypru a Izrael zahájily jednání o umístění izraelské vojenské základny na jihu ostrova, a to i přesto, že Kyperská republika i Izrael takovou informaci popírají. Prezident Derviş Eroğlu uvedl, že „nepochybuje o důvodu Izraele i Kyperské republiky tato jednání zatajit, a že se obává, že budou využita jako nástroj proti Severokyperské turecké republice. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v nedávné době, jako vůbec první izraelský premiér, navštívil Kyperskou republiku s cílem prohloubit vzájemnou spolupráci, a to i v souvislosti s objevenými zásobami kyperského zemního plynu. Izrael je pravděpodobným významným budoucím odběratelem kyperského plynu, proti jehož těžbě se významně ohradilo Turecko a Severokyperská turecká republika s tím, že těžba musí probíhat v zájmu obou částí ostrova, nejen té řecké.

HSBC uveřejnilo zisky za rok 2011 sahající ke hranici 22 miliard USD

To znamená 15% nárůst oproti zisku za rok předešlý. HSBC je největší evropskou bankou a i přes to, že má své sídlo ve Velké Británii, 90% jejích příjmů nepochází z transakcí provedených na Britských ostrovech. Vedení HSBC označilo rok 2011 za období významného a progresivního růstu především díky rychle rostoucím trhům v Asii, Latinské Americe, ale i na Blízkém Východě a v severní Africe. Tyto regiony v současné době představují 49% příjmů této bankovní společnosti.

Ministři zahraničích věcí EU se dohodli na dalších sankcích vůči Sýrii

V pondělí se ministři zahraničních věcí Evropské unie (EU) dohodli na zmrazení aktiv syrské centrální banky, zkritizovali také zdejší hlasování o nové syrské ústavě. Britský ministr William Hague uvedl, že „otevření volebních místnosti zároveň s pokračující palbou proti civilistům vede ke ztrátě důvěryhodnosti v očích světa“. Opatření přijatá ministry se týkají také zmrazení majetku a zákazu cestování sedmi blízkých spolupracovníků prezidenta Bašára al-Asada, zákazu nákladních letů do unie a omezení obchodu ve zlatě a drahých kovech. Francouzský ministr Alain Juppé uvedl, že unie bude tento tlak stupňovat.

Nizozemský parlament se bude zabývat finanční pomocí Řecku v úterý

Zatímco německý Spolkový sněm by se měl záchranným balíčkem pro Řecko zabývat již v pondělí, nizozemský k debatě přistoupí v úterý. Očekává se, že vláda zajistí většinovou podporu pro mezinárodní pomoc o objemu 130 miliard eur. K formálnímu hlasování však nedojde. Nizozemský ministr financí Jan Kees de Jager již v průběhu jednání eurozóny uvedl, že dohoda není garancí řešení řeckých problémů. Pomoc Řecku je pro nizozemskou ekonomiku, která se nachází v recesi, citlivou otázkou. Vláda očekává, že bude muset učinit další škrty ve veřejných financích.

Skupina G20 žádá eurozónu, aby navýšila objem svého záchranného fondu

Předtím než skupina G20 bude schopná pomoci eurozóně s řešením dluhové krize, ministři financí skupiny vznesli požadavek, aby eurozóna navýšila objem svého záchranného fondu.  Tento krok je dle skupiny stěžejním, pokud má přispět dalším navýšením financí Mezinárodního měnového fondu (MMF). Dříve se ministři eurozóny dohodli na permanentním záchranném fondu, známým jako Evropský stabilizační mechanismus (ESM) o objemu 500 miliard eur. Panují však obavy, že fond nebude schopen záchrany hluboce zadlužených států. Největší ekonomika eurozóny, Německo, se prozatím staví proti navyšování objemu ESM. Na setkání skupiny G20 vyjádřila podporu bloku jednotné měny Brazílie.

Francie a Libye se dohodly na spolupráci v námořní oblasti a zabezpečování hranic

Francouzský ministr obrany Gerard Longuet a libyjský ministr obrany Osama al-Juwali podepsali dohodu o záměru zlepšit a navázat užší spolupráci v oblasti námořní obrany a zabezpečení hranic. Podle francouzského ministra obrany je Libye „se svou strategickou polohou mezi Afrikou a Evropou vystavena velkému očekávání a Francie považuje začínající spolupráci za dlouhodobý projekt“. Nyní má být vytvořen společný francouzsko-libyjský výbor složený z vojenského personálu, inženýrů, techniků a diplomatů, kteří se zaměří na problematická témata libyjské bezpečnosti. Již dříve podepsala podobnou smlouvu s Libyí i Itálie. Sousední státy se obávají, že libyjská prozatímní vláda není schopna zajistit své pobřeží, které by mohlo sloužit jako brána do Evropy i Afriky pro překupníky se zbraněmi a pro teroristická hnutí.

Banka JP Morgan zvyšuje prognózu růstu HDP Polska

Dle banky JP Morgan by za 1. čtvrtletí roku 2012 měla polská ekonomika vzrůst o 2,75% z původních předpokladů 2%. Celkový roční růst je nyní bankou odhadován na 3% HDP. Dle analytiků banky je nynější prognóza založená na aktivitě hospodářství a úrovní lednových zakázek, společně s přehledem stavu ekonomiky v únoru, z nichž vyplývá, že ekonomika poroste nad původní očekávání.

Koncern Coca-Cola nebude nadále kupovat pomeranče sklízené v Kalábrii v Itálii, podléhá veřejné kritice

Koncern Coca-Cola obviněn z nákupu pomerančů sklizených v Kalábrii v Itálii přistěhovalci, kteří by měli mít „otrocké“ pracovní podmínky rozhodl, že odsud nebude zboží nadále kupovat. Společnost začala být kritizována poté, co se v britských médiích objevily zprávy o kritických pracovních podmínkách místních obyvatel. V roce 2010 v zdejším regionu vypukly násilné nepokoje stovek imigrantů afrického původu, kteří se vzbouřili proti otrocké práci a vykořisťování. Dle britského tisku se od té doby situace nezměnila.

Politické křídlo baskické separatistické skupiny ETA se omluvilo za násilí

Politické křídlo organizace Baskicko a jeho svoboda (ETA) Izquierda Abertzale se poprvé veřejně omluvilo za škody způsobené svému okolí násilím těchto separatistů. Za dobu jejího působení připravila o život asi 829 lidí. Tato teroristická skupina se v říjnu loňského roku oficiálně „vzdala násilí“.

Více jak 60% Němců je proti finanční pomoci Řecku

Dle veřejného průzkumu výzkumného centra Emnid zveřejněného v neděli více jak 60% německých obyvatel nesouhlasí s udělením Řecku již druhé finanční pomoci o objemu 130 miliard eur. Spolkový sněm (Bundestag) o tomto kroku bude hlasovat již v pondělí. 2/3 dotazovaných taky souhlasily s tvrzením, že bankrot Řecka je nevyhnutelný. Očekává se však, že středo-pravá koalice kancléřky Angely Merkel (strany CDU/CSU a FDP) pomoc Řecku schválí. I v rámci koalice jsou však viditelné rozpory v názorech. 

Francie a Německo odvolají své poradce z afghánských institucí, následují rozhodnutí Velké Británie

Francie a Německo plánují stáhnout všechny civilní instruktory a poradce z afghánských vládních institucí den poté, co byli dva důstojníci jednotek NATO zastřelení v provincii Kunduz. Rozhodnutí obou zemí následuje britský oficiální rozkaz ke stažení všech vojenských poradců z afghánských institucí. Násilí vyvolané nedávným incidentem pokračuje po celém Afghánistánu již šestý den i přes výzvu afghánského prezidenta Hamída Karzáího k uklidnění situace.

Francie chce zprostředkovat rozhovory mezi vládou Mali a rebely

Francouzský ministr zahraničí Juppé říká, že je proti vojenské operaci na Mali, kde vládní síly bojují s etnikem Tuaregů. Pan Juppé uvedl, že Francie je ochotná pomoci zprostředkovat rozhovory mezi vládou Mali a rebely, kteří zahájili ofenzívu v polovině ledna. V neděli se ministr setkal s prezidentem Mali, aby diskutovali o nepokojích a maliských prezidentských volbách, které se mají odehrát v druhé polovině tohoto roku. Setkání proběhlo den poté, co se ministr setkal s prezidentem Burkina Faso.

Zeť španělského krále vyslýchán kvůli obviněním z korupce

Vévoda Inaki Urdangarin byl vyslýchán soudcem na Mallorce kvůli obviněním z korupce. Obviněný stále popírá jakákoliv provinění. „Přišel jsem objasnit pravdu a bránit svou čest,“ uvedl při příjezdu k soudu. Dle agentury AFP by měl soudce rozhodnout, zda bude vzneseno formální obvinění a dojde ke soudnímu procesu.

Italská vláda oznámila, že v prvních 100 dnech své vlády ušetřila 43 milionů eur

Vláda premiéra Maria Montiho uvedla, že za prvních 100 dní své práce ušetřila 43 milionů především v rámci administrativy, transportu a služebních automobilů. Příkladem jde samotný premiér, který jezdí do svého domu v Miláně vlakem. Nejviditelněji byl zredukován transport vládními letadly. Dle premiérovy kanceláře využití letadel kleslo o 92%. Vláda také uvolnila 20 miliard euro ke 130 investicím do infrastruktury, včetně vodních síti, železnic a dálnic.