Dnes ve Francii začal odvolací soud v případu havárie nadzvukového letadla Concorde společnosti Air France, která v roce 2000 způsobila smrt 113 osob. V roce 2010 soud vynesl rozsudek, dle něhož nese zodpovědnost za nehodu americká společnost Continental Airlines a její mechanik John Taylor. Oba aktéři se proti rozsudku odvolali.
Archiv rubriky: EU
Nezaměstnanost v Polsku v únoru vzrostla na 13,5%
Oproti lednu 2012 stoupla nezaměstnanost o 0,3%. Ve čtvrtek tyto údaje zveřejnilo polské ministerstvo práce. Míra nezaměstnaných, kteří si hledají práci, se tak nyní v zemi pohybuje na 2,17 milionech osob.
K výměně části řeckých dluhopisů se přihlásilo již 60% soukromých věřitelů
Informovala o tom dnes agentura Bloomberg. Výměna těchto dluhopisů musí být dokončená dříve, než eurozóna dá svůj konečný souhlas k záchranné pomoci zemi. Rozhodnutí by mělo být přijato v pátek 9. března. Termín nabídky výměny dluhopisů vyprší dnes v 21 hodin. K uskutečnění výměny se musí k tomuto kroku zavázat alespoň 75% soukromých věřitelů.
Irská policie odstranila tábor demonstrantů Occupy Dame Street
Tento tábor se inspiroval hnutím Occupy Wall Street a usadil se před Irskou centrální bankou v Dublinu. Organizátoři skupiny nechtěli uvolnit místo pro každoroční průvod u příležitosti dne Svatého Patrika, proto musela zasáhnout irská policie. Toto místo demonstranti okupovali od října loňského roku.
Velká Británie odmítá „pauzu“ v rozšiřování Evropské unie
Dle státního tajemníka pro evropské záležitosti britského ministerstva zahraničí Davida Lidingtona, pokud se jedná o evropskou zemi, která splňuje kritéria pro vstup do Evropské unie (EU), mělo by jí to být povoleno bez jakýchkoliv dalších námitek. Stejný názor zastává Lotyšsko, dle kterého by měla být vedená jednání i se státy bývalého Sovětského svazu – Gruzii, Moldávii, Ukrajinou a také Tureckem, s kterým se o možném vstupu do EU jedná již několik let. Dle některých názorů kvůli vysokému zadlužení státních rozpočtů podpora dalšího rozšiřování unie v řadě členských států poklesla.
Malta ratifikovala Smlouvu o přistoupení Chorvatska do EU
Malta v pondělí jako pátý z 27 členských států ratifikovala Smlouvu o přistoupení Chorvatska do Evropské unie, k němuž má dojít v polovině roku 2013. Informovalo o tom chorvatské ministerstvo zahraničí ve své tiskové zprávě. Maltský parlament podle ní schválil smlouvu o přistoupení jednomyslně. Chorvatský velvyslanec Tomislav Vidosevic minulý týden navštívil Maltu, kde se zúčastnil parlamentního zasedání věnovaného diskuzi o ratifikaci a projednal bilaterální spolupráci s bulharskými představiteli. Velvyslanec se rovněž setkal s mluvčím opoziční labouristické strany Georgem W. Vellou.
Bulharská ekonomika zaznamenala v roce 2011 nárůst o 1,7%
HDP Bulharska zaznamenal v roce 2011 1,7 procentní nárůst ve srovnání s rokem 2010, informoval bulharský národní statistický úřad. HDP per capita dosáhl v roce 2011 výše 5 168,7 eur. Na konci roku 2011 bulharský ministr financí Simeon Djankov oznámil, že hospodářský růst o 3,7% předpovídaný na rok 2012 Zákonem o státním rozpočtu byl příliš optimistický, a bulharská vláda snížila svůj odhad na 2,3%.
Estonsko zavře do konce roku 2012 své velvyslanectví v Bulharsku
Estonsko přijalo rozhodnutí uzavřít do konce tohoto roku své velvyslanectví v Sofii kvůli nízkému zájmu o ekonomickou a obchodní spolupráci mezi oběma zeměmi, informovalo estonské ministerstvo zahraničí. V průběhu tohoto roku bude postupně probíhat rušení smluv a snižování počtu zaměstnanců velvyslanectví.
Francie pochybuje o možném úspěchu nových jednání s Íránem, USA se pak obávají světového konfliktu
Francie prostřednictvím svého ministra zahraničí Alaina Juppé vyjádřila nedůvěru v plánované obnovení „jaderných rozhovorů“ šesti mocností (USA, Rusko, Čína, Německo, Francie a Velká Británie) s Íránem, který podle ministra Juppé „nepůsobí skutečnou ochotou“ jednat o budoucnosti svého jaderného programu. Americký prezident Barack Obama naopak dnes vyjádřil naději, že by nové rozhovory mohly zklidnit „válečné bubny“ a stejně tak projevil obavu z toho, že by možný izraelský útok na Írán mohl „pod tlakem ulice“ v jednotlivých arabských státech rozdmýchat blízkovýchodní či dokonce celosvětový konflikt a stejně tak ohrozit světovou ekonomiku.
K 4 hlavním představitelům EU, kteří bojkotují schůze s francouzským prezidentským kandidátem Hollandem, se přidal polský premiér
Dle neoficiálních informací zveřejněných polským deníkem Rzeczpospolita se měl polský premiér Donald Tusk sejít s francouzským prezidentským kandidátem Francoisem Hollandem během jeho páteční návštěvy Polska, z plánované schůze nyní prý však sešlo. Šéf francouzské diplomacie věc komentoval slovy „Představitelé Evropské unie (EU) mají právo na vyjádření svých preferencí. “ Dle slov socialisty Hollanda “ je podstatné jen rozhodnutí francouzských voličů“.
Zatím se k odpisu části řeckého dluhu přihlásilo 39% soukromých věřitelů
Aby se výměna dosavadních státních dluhopisů za nové s menším úrokem uskutečnila je potřeba, aby se k tomuto kroku zavázalo alespoň 75% soukromých věřitelů. Vláda investorům dala čas do čtvrtka, aby se k situaci vyjádřili. Je možné, že pokud se výměna neuskuteční, Řecko se ocitne v neřízeném bankrotu, který by dle některých expertů mohl stát eurozónu až 1 bilion eur. Evropský komisař pro ekonomické záležitosti Olli Rehn ve středu uvedl, že by dle jeho názoru měla výměna proběhnout bez problémů. Šest největších řeckých bank- Národní banka Řecka, Eurobank, Alpha, Piraeus, Hellenic Postbank a ATEbank se již k výměně zavázalo.
Německá vláda schválila fiskální pakt
Německá vláda schválila ve středu fiskální pakt, který byl podepsán minulý týden vedoucími představiteli Evropské unie (EU). Aby byl dokument oficiálně přijat musí být schválen oběma komorami německého parlamentu (Bundestag). Pokud smlouvu schválí alespoň 12 ze 17 států eurozóny, vstoupí v platnost od 1.1.2013.
Rumunský předseda Výboru pro zahraniční věci vyzval vládu k ratifikaci stabilizační a asociační dohody se Srbskem
Rumunský předseda Výboru pro zahraniční věci Titus Corlatean bude apelovat na podporu ratifikace Stabilizační a asociační dohody (SAA) se Srbskem. Pan Corlatean řekl, že proto navrhne výboru, aby vyzval rumunskou vládu, aby se ta ujala aktivní role při jednáních o různých kapitolách dohody, týkajících se udělení kandidátského statusu zemi tak, aby vláda v Bukurešti mohla zaručit, že Srbsko splnilo všechna příslušná kritéria, než se stane členem EU. Rumunský ministr zahraničí Cristian Diaconescu dále uvedl, že Rumunsko zavede kontrolní mechanismus, který bude sledovat stav Rumunů, kteří žijí mimo svou rodnou zemi.
Maďarsku hrozí, že by mohlo skončit před evropským soudem
Výhrady Evropské komise (EK) k maďarským ústavním zákonům přetrvávají. Již v minulém roce na sporné zákony upozorňovali představitelé Unie, ty byly i přes tyto připomínky schváleny. EK, která dohlíží na dodržování evropských norem, tedy zahájila tři procedury pro porušení unijního práva. Připomínky se týkají hlavně justiční reformy a normy týkající se úřadu pro ochranu dat. Jediné změny, kterých se od ledna Budapešť dopustila, se týkaly nezávislosti maďarské centrální banky. Komise bude nyní sledovat, zdali Maďarsko bude ve změnách pokračovat.
Nicolas Sarkozy: „Francie má příliš mnoho přistěhovalců“
Takto se francouzský prezident Nicolas Sarkozy vyjádřil v televizní debatě, ve které zároveň nastínil jeho plán řešení, pokud by byl znovuzvolen. Chce snížit počet „nově přijíždějících“ na polovinu a o nynějším systému integrace přistěhovalců žijících ve Francii se vyjádřil, jako o stále hůř a hůř fungujícím systému, který by se mohl v budoucnosti zhroutit. Těmito výroky si Sarkozy snaží zvýšit šanci znovuzvolení proti socialistickému kandidátovi, kterým je Francois Hollande. Ten má podle preferencí daleko vyšší šanci volby vyhrát. Mezinárodní mínění však stojí při dosavadním prezidentovi.
Die Welt: „Plány českého prezidenta jsou antievropské“
Takto se vyjádřil německý deník Die Welt o českém prezidentu Václavu Klausovi. Ve svém článku ho vyobrazil jako hrdého a sebevědomého Čecha, který podporuje vstup Turecka ne pro jeho dobro, ale pouze pro zvětšení současných problémů Unie. List se dále vyjádřil, že se Václav Klaus po uplynutí svého prezidentského období bude snažit zesílit proud euroskeptiků v celé Evropě, který v době krize rychle sílí.
Makedonský prezident: „Řecko záměrně prodlužuje dohodu o pojmenování Makedonie“
V rozhovoru pro rakouský deník Die Presse makedonský prezident Gjorge Ivanov uvedl, že Řecko záměrně prodlužuje řešení otázky pojmenování Makedonie, očekává však, že NATO bude respektovat rozhodnutí Mezinárodního soudního dvora v Haagu, které umožňuje vstup země do této aliance. „Řešení sporu s Makedonii není na předním místě aténské politické agendy. Pro nás je to problém, pro Řecko ne. Přišli jsme o 20 let, protože Atény zablokovaly zahájení přístupových rozhovorů s EU. Splnili jsme všechna kritéria pro členství v NATO, ale Atény vstup vetovaly v roce 2008. Blokují nás, neuznali nezávislost Kosova. Toto chování má negativní dopad na celý region,“ uvedl prezident Ivanov.
Maďarsko – Slovenský spor: generální advokát Yves Bot navrhl zamítnutí maďarské žaloby
Generální advokát Soudního dvora EU Yves Bot prohlásil, že Slovensko neporušilo právo Evropské unie. To v srpnu 2009 zamezilo vstupu maďarského prezidenta, kterým v tu dobu byl László Sólyom, na své území. Tento incident vyústil nakonec k ostré diplomatické roztržce. Yves Bot proto navrhl, aby maďarská žaloba byla zamítnuta. Soud se nemusí jeho návrhem řídit, avšak ve většině případů se soudci odbornými názory generálních advokátů řídí.
Britské ministerstvo zahraničí jmenovalo nového velvyslance pro Albánii
Tím se stane Nicolas Cannon, jenž v této funkci vystřídá Fionu Mkllwham, jejíž mandát skončí na konci tohoto měsíce. Pan Cannon dříve zastával funkci vysokého komisaře ve Rwandě, či prvního tajemníka na velvyslanectví v Islámábádu.
Ukrajina obdržela otevřený dopis od některých ministrů zahraničí EU
The New York Times zveřejnil otevřený dopis od ministrů zahraničí České Republiky, Velké Británie, Německa, Švédska a Polska. V dopise se ministři vyjádřili, že současná situace na Ukrajině zabraňuje podepsat dohodu o přidružení k Evropské Unii. Uvedli, že stav v tomto postsovětském státě v posledních letech vyvolává otázku, zdali se tam udržují demokratické hodnoty. V dopise jsou také zmíněny soudy s bývalou premiérkou Tymošenkovou a s někdejším ministrem vnitra Lucenkem, které jsou označeny jako známky politicky motivované a selektivně uplatňované justice. Ministři také uvedli, že i přesto bere EU Ukrajinu jako spojence a jejím cílem je začlenit jí do společné Evropy.
Rakouská vláda vynaloží 3,2 miliard eur na stabilizaci svého finančního sektoru
Dle rakouského deníku Die Presse výdaje zdejších bank budou stát vládu více, než se původně očekávalo. Kabinet se proto rozhodl vynaložit 3,2 miliardy eur na stabilizaci finančního sektoru v letech 2012-2013. Prvních 1,9 mld. eur bude přiděleno již v letošním roce.
Růst eurozóny revidován na 1,4% HDP v roce 2011
Vyplývá to z údajů Evropského statistického úřadu (Eurostat) zveřejněných v úterý. Původní odhad růstu eurozóny v roce 2011 byl 1,5% HDP. Údaje ze 4. čtvrtletí loňského roku také zvýšily pravděpodobnost, že se hospodářství eurozóny propadne v 1. čtvrtletí roku 2012 do recese.
Kyperský ministr v Norsku řešil možnou spolupráci v oblasti těžby zemního plynu
Kyperský ministr zahraničí Erato Kozakou Markoullis jednal v Oslu s norským ministrem zahraničí Jonasem Gahr Stïre o možné norsko-kyperské spolupráci v oblasti těžby zemního plynu v nově objevených nalezišť na jihovýchodě Kypru. Představitelé obou zemí také řešili další bilaterální vztahy a otázku evropské politiky sousedství či krizi eurozóny. Kyperský ministr zahraničí se také setkal s norským státním tajemníkem na ministerstvu pro ropu a energii Per Rune Henriksenem a prvním místopředsedou Stálého výboru norského parlamentu pro zahraniční věci a obranu Sveinem Roald Hansenem.