Portugalský národní statistický úřad (INE) uvedl, že nárůst v minulém měsíci byl způsoben především zvýšením nákladů na bydlení, vodu, elektřinu, plyn a jiná paliva. Míra inflace oproti lednu vzrostla o 0,1%. Pro letošní rok vláda předpokládá inflaci ve výši 3,3%
Archiv rubriky: EU
V Evropském parlamentu proběhne diskuse o xenofobní internetové stránce
Dnes v rámci řádného plenárního zasedání Evropského parlamentu (EP) proběhne diskuse s názvem „Diskriminační webové stránky a reakce vlád“. Debata odkazuje na nedávno spuštěný xenofobní internetový portál nizozemské strany PVV, která sbírá stížnosti na obyvatele z východní Evropy. Očekává se, že o této otázce EP příjme usnesení. Debaty by se měl zúčastnit i nizozemský premiér Mark Rutte či jeho zástupce, aby vysvětlil postoj své vlády. Stránku odsoudila již Rada Evropy.
Ministři financí EU se dohodli na zmírnění cíle španělského rozpočtového deficitu na 5,3% HDP v roce 2012
Poté, co vláda španělského premiéra Mariana Rajoye oznámila, že nebude schopna splnit závazek předešlé vlády o snížení státního zadlužení na 4,4% HDP v roce 2012 a požadovala cíl 5,8% HDP se na pondělním jednání ministři financí eurozóny, debatující také o situaci v Řecku, rozhodli zmírnit svůj požadavek na 5,3% HDP v tomto roce. Předseda skupiny Jean-Claude Juncker se ve svém projevu soustředil především na nutnost dosažení cíle pro rok 2013, kdy by se španělský rozpočtový deficit měl dostat pod 3% HDP.
Eurozóna se dohodla na spuštění 2. záchranného plánu pro Řecko
Rozhodnutí padlo na pondělním jednání v Bruselu. Formální potvrzení bylo posunuto na středu. Oproti dosavadním předpokladům, že by se s touto finanční pomoci mělo řecké zadlužení snížit do roku 2020 na 120,5% HDP nyní eurozóna počítá se snížením na 117% HDP. Probíhají také jednání o objemu, jakým k pomoci přispěje Mezinárodní měnový fond (MMF). Jeho šéfka Christina Legarde prozatím navrhla, aby čtyřletá půjčka od fondu činila 28 miliard eur.
Francouzský prezident v předvolebních průzkumech poprvé předstihl svého rivala
Francouzský prezident a kandidát na znovuzvolení Nicolas Sarkozy dle agentury Reuters poprvé v průzkumech veřejného mínění získal podporu 28,5% obyvatel, zatímco socialista Francois Hollande, dosavadní favorit na vítězství, má nyní podporu 27% obyvatel. První kolo voleb proběhne 22. dubna, pokud by zde však p. Sarkozy nezvítězil, v druhém kole by byl dle dosavadních informací pravděpodobně poražen právě p. Hollandem.
Bulharský export do EU se za rok 2011 zvýšil o 33,6%
Plyne to z odhadu vydaného v pondělí Národním statistickým úřadem Bulharska. Hlavními obchodními partnery Bulharska jsou Německo, Rumunsko, Itálie, Řecko a Belgie, které mají 67,4% podíl z celkového vývozu Bulharska do členských států EU. Nejvýznamnější nárůst byl zaznamenán ve vývozu na Maltu, do Dánska a Portugalska.
Německo se vyjádřilo k výroku francouzského prezidenta o vystoupení z Schengenu
Mluvčí německé vlády Georg Streiter se ve svém projevu k reportérům vyjádřil, že by se na výrok francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho o vystoupení Francie z schengenského prostoru, mělo nahlížet skrze kontext předvolební rétoriky. Zdůraznil také, že Německo nemá v žádném případě v úmyslu vystoupit z Schengenu a jménem vlády tak podpořil tuto bezhraniční oblast mezi 26 státy. Výrok komentovala i evropská komisařka pro vnitřní záležitosti.
Minská policie na několik hodin zadržela švédské žurnalisty
Štáb švédské televize SVT (Sveriges Television) byl v noci na dnešek zadržen běloruskou policií v centru Minsku na náměstí Nezávislosti, kde plánoval natočit rozhovor s jedním z účastníků loňských protestních akcí nazvaných „tichý protest“. Podle informací poskytnutých agenturou „Interfax“ strávili švédští novináři a reportérka Ruské zpravodajské agentury na policii asi tři hodiny a byli propuštěni poté, co policie zkopírovala natočený videomateriál.
Setkání ministrů financí EU v Bruselu se soustředilo na situaci v Řecku a Španělsku
Ministři financí EU, šéf Evropské centrální banky (ECB) Mario Draghi a šéfové Evropské komise (EK) se dnes setkali na zasedání v Bruselu. Hlavním programem byl sběr potřebných informací pro oficiální potvrzení udělení Řecku 2. záchranného balíčku. Na programu dne bylo i jednání o nynější situaci ve Španělsku, které nedávno oznámilo, že v roce 2012 nebude schopno docílit snížení rozpočtového deficitu na plánované 4,4%HDP . Země přesto nečeká, že by mohla být Evropskou unii (EU) za tento krok penalizovaná. Již dříve se jí zastal německý ministr financí Wolfgang Schaeuble, jenž uvedl, že „Španělsko učinilo úžasný pokrok.“ Ministr také uvedl, že druhý záchranný plán pro Řecko bude podepsán během tohoto týdne. Nevyloučil však ani možnost další, v pořadí 3. finanční pomoci zemi.
Německo slíbilo přidělit 27,7 milionů eur pro rozvoj Kosova
Dle tiskové zprávy německého velvyslanectví v Prištině: „Během německo-kosovské mezivládní konzultace o hospodářské rozvojové spolupráci, která se konala dne 12. března 2012 v Prištině, vláda Německa slíbila další podporu pro nejnovější evropskou zemi, za účelem zlepšení zdejších životních podmínek“. Obě delegace se tak dohodly na spolupráci v oblasti ekonomiky, zaměstnání, vzdělání a energetické a vodní infrastruktury. Pro tuto spolupráci německé vláda plánuje- podmínkou konečného schválení příslušnými státními institucemi – přidělit Kosovu 27,7 milionů eur pro rok 2012.
Rakouský kancléř chce nejméně v 6 zemích EU vznést petici proti jaderné energii
Rakouský kancléř Werner Faymann očekává vznešení petice v nejméně šesti členských státech Evropské unie (EU) již v toto roce, s cílem přesvědčit EU aby se vzdala jaderné energie. Dle Lisabonské smlouvy petice s nejméně 1 milionem podpisů může usilovat o legislativní návrh Evropské komise (EK). Rakousko je hlasitým oponentem nukleární energie a jaderné elektrárny zakázalo již v roce 1974. V neděli proti tomuto druhu energie proběhly protesty v Německu a Švýcarsku.
Německu se nepodařilo ušetřit plánovaných 11,2 miliard eur
Německý zpravodajský magazín Der Spiegel v pondělí informoval, že se německé vládě nepodařilo uspořit 11,2 miliard eur, jíž si naplánovala. Článek deníku byl podložen studií, kterou vypracoval Institut pro německé hospodářství (IW). V té stojí, že se Berlínu škrty podařilo ušetřit 4,7 miliard eur, tedy ani ne polovinu původně naplánované sumy. Přesto se IW vyjádřil, že je vláda na dobré cestě, a že Wolfgang Schäuble by se mohl stát prvním německým ministrem financí za 40 let, který by začal snižovat státní dluh.
V Maďarsku proběhly další protivládní protesty
Agentura MTI informovala o demonstraci, která se konala v sobotu v centru hlavního města Maďarska, Budapešti. Před parlamentem se dle její informací sešlo na 10 tisíc lidí s transparenty, na kterých byly protivládní hesla. Akci zorganizovalo Maďarské hnutí solidarity. Účastníci protestu se dožadovali nových voleb a označili většinovou vládu premiéra Viktora Orbána za „nekončící korupční autokracii.“
Volkswagen- prodeje by mohly v letošním roce dosáhnout dalšího maxima
Koncern VW by podle odhadů svého vedení mohl za rok 2012 prodat až 8,3 milionu vozů. Zisky by přitom měly být srovnatelné s těmi za rok 2011. Volkswagen má nyní za cíl stát se nejvýdělečnější automobilkou na světě do roku 2018. Největší část zisku koncernu zajišťuje v současnosti značka Audi, která přináší 5,3 miliardy eur, ačkoliv se těchto vozů prodá „pouze“ 1,3 milionu ročně, což je zhruba čtyřikrát méně než vozů značky VW. Martin Winterkorn, generální ředitel koncernu, si za rok 2011 vydělal 17,5 milionu eur.
Evropská komise reagovala na hrozbu francouzského prezidenta o odchodu z Schengenu
Komisařka Evropské unie (EU) pro vnitřní záležitosti Cecilia Malmstroem uvedla, že ačkoliv Evropská komise (EK) běžně nekomentuje předvolební kampaně v členských zemích unie, k vystoupení z schengenského prostoru by bylo zapotřebí změnit smlouvy EU, jelikož dohoda o tomto prostoru je jejich součástí. Dále komisařka uvedla, že nyní probíhají jednání o návrhu reformy zmíněného prostoru, jenž byl na vyžádání Evropské rady (ER) předložen EK již v září 2011.
Německá kancléřka „Německé jednotky nemusí opustit Afghánistán v roce 2014“
Na své neohlášené návštěvě Afghánistánu dnes kancléřka Angela Merkel uvedla, že ještě nenastaly vhodné podmínky pro odchod německých vojáků z regionu v roce 2014. „Nemohu tvrdit, že odchod vojáků v průběhu let 2013-2014 zvládneme uskutečnit. Je zde však vůle tento cíl splnit,“ uvedla. Během své návštěvy také hovořila s prezidentem země Hamidem Karzaiem a razantně odsoudila útok amerického vojáka na afghánské civilisty.
Sedm evropských leteckých společností podalo stížnost k vládám ohledně evropského nařízení o emisích (ETS)
Mezi nimi jsou například společnosti Airbus, British Airways a Virgin Atlantic, které tvrdí, že tento krok bude mít široce negativní dopad na letecký průmysl jako celek. S emisními limity a následnými opatřeními nesouhlasily ani vlády Číny a USA. Podle vedení Airbusu navíc tato opatření ohrožují více než 1000 pracovních míst pouze v rámci této společnosti. Šéf EADS, dceřiné společnosti Airbusu, Louis Gallois novinářům nedávno řekl, že čínská vláda minulý týden pozastavila nákup letadel od evropských výrobců údajně právě kvůli tomuto nařízení. To by podle mnohých znamenalo přechod evropského nařízení o emisích do obchodního konfliktu.
Rakousko bude pravděpodobně muset vyplatit na pojistkách proti státnímu bankrotu Řecka až 424 milionů eur
Dle ministryně financí Marie Fekter tuto situaci však rakouský rozpočet zvládne a nebude potřeba dalších úsporných opatření. Částku bude země pravděpodobně muset vyplatit na úvěrových swapech kvůli restrukturalizaci řeckého dluhu. Mezinárodní sdružení pro swapy a deriváty (ISDA) označilo dokončenou výměnu části řeckých dluhopisů soukromými investory za „úvěrovou událost“, tedy stav, který dává držitelům dluhopisů možnost žádat náhradu za znehodnocenou investice. Rakouská vláda již dříve oznámila, že vynaloží 3,2 miliard eur na stabilizaci svého finančního sektoru.
Německo nevyloučilo 3. záchranný balíček pro Řecko
Dle německého ministra financí Wolfganga Schaeuble může Řecko snížit své zadlužení na 120,5% HDP do roku 2020, neznamená to však, že možnost 3. záchranného balíčku lze vyloučit. Tímto zopakoval názor prezentovaný již v únoru. Přesto ministr uvedl, že doufá, že opatření, která ve spolupráci s Evropskou unii (EU) Řecko již zavedlo, přispějí k „uzdravení“ země. Dále ministr odmítl rozšíření mandátu Evropské centrální banky (ECB) a uvedl, že banka by neměla financovat zadlužené státy.
Ve Španělsku proběhly masové demonstrace proti vládním reformám
V neděli do ulic 60 španělských měst vešli občané, kteří nesouhlasí s reformou zákoníka práce navrženou vládou premiéra Mariana Rajoye. Dle zdejší policie dav čítal okolo 100 tisíc lidí, dle odborových svazů však účast v Madridu a Barceloně dohromady vynesla okolo 1 milionů obyvatel. Akce měla být přípravou na generální stávku, která je naplánována na 29. března.
v Německu a Švýcarsku se konaly výroční protesty proti jaderné energii
Přibližně 3000 lidí se v neděli sešlo na severu Německa u atomové elektrárny v Brokdorfu. Stalo se tak při příležitosti prvního zemětřesení v Japonsku a následného kolapsu a katastrofy jaderné elektrárny Fukušima. Demonstrace se konaly i v jiných německých městech a taktéž ve Švýcarsku. Tam se asi pětitisícový dav dožadoval odstavení dvou atomových elektráren a od vlády žádal ukončení závislosti na jaderné energii.
Zahraniční tisk komentoval výsledky slovenských parlamentních voleb
Dle ruského serveru pravda.ru by mělo být nyní Slovensko nejvíce proruskou zemí v Evropské unii (EU). Dle rakouského deníku Der Standard je výsledek voleb dobrou zprávou pro eurozónu, neboť deník vidí nového premiéra Fica jako „jasného zastánce společné měny“. Dle českého deníku Hospodářské noviny čeká zemi nyní „nejstabilnější vláda v její novodobých dějinách“. Dle některých komentátorů by se mohla slovenská vláda ubírat podobným směrem jako její maďarský soused. Maďarská strana Fidesz má však ústavní většinu, ke které straně Smer-SD chybí 7 hlasů. Rozporuplný je i pohled lídrů obou stran, Viktora Orbána a Roberta Fica, na Evropskou unii (EU). Spojitost mezi těmito premiéry však vidí i polský deník Gazeta Wyborcza, jenž napsal, že oba politici chtějí získat peníze pro rozpočet zvýšením daní pro banky a velké podniky: mobilní operátory a dodavatelé energie.
Německá kancléřka navštívila Afghánistán
Německá kancléřka Angela Merkel v pondělí dorazila na předem neohlášenou návštěvu německých vojenských jednotek v Masar-i-Sharif. Dle mluvčího vlády měla kancléřka původně v úmyslu navštívit severní město Kunduz, čemuž však brání husté sněžení v této oblasti. Poslední návštěva kancléřky do Afghánistánu proběhla v roce 2010, kdy politička poprvé označila boje v oblasti za válku. Nyní v zemi působí 4900 německých vojáků. Jejich kompletní stažení je naplánováno na rok 2014.