Jak uvedla předsedkyně italského parlamentního výboru pro Schengen a přistěhovalectví Margherita Boniver, Bulharsko zaznamenalo výrazný pokrok a mělo by přistoupit k Schengenské dohodě. Itálie podle jejích slov nikdy neměla námitky proti zrušení částečného omezení týkajícího se vstupu bulharských pracovníků na italské území a území EU. Ve čtvrtek se italští delegáti setkají se zástupci bulharského ministerstva vnitra.
Archiv rubriky: EU
V Řecku je zvýšený počet nelegálních odběratelů sociálních dávek
Agentura AFP oznámila, že řecké ministerstvo financí chce prošetřit nejen nelegální pobírání sociálních dávek, ale taktéž nezvykle vysoké množství handicapovaných osob. Řecká vláda se proti tomuto problému rozhodla bojovat i sčítáním důchodců mezi bývalými státními zaměstnanci. Proces rozpoutalo zjištění největší důchodové pojišťovny IKA. Ta odhalila, že vyplatila důchody v hodnotě 1,8 milionu eur osobám, které jsou už léta po smrti. Peníze nejčastěji končily u příbuzných, kteří smrt nenahlásili. Řecká vláda takto přichází o finance potřebné k dodržování politiky přísné rozpočtové odpovědnosti.
Ruský velvyslanec v Srbsku: „Evropská integrace má alternativu“
Ruský velvyslanec v Srbsku Aleksandr Konuzin řekl, že perspektiva členství v Evropské unii (EU) by zeměmi Balkánu neměla být vnímána jako možnost bez alternativy. „Důraz je kladen na evidentní výhody tohoto směru vývoje evropských vztahů, zatímco menší pozornost je věnována známým rizikům. Účast balkánských zemí v EU bude mít nepochybně specifickou kvalitu,“ řekl pan Konuzin u kulatého stolu „Rusko a Balkán: minulost a perspektivy“ v Bělehradě. Velvyslanec, hovoříc o rizicích těchto kroků, poukázal na země, které se ocitly ve finanční krizi a zaznamenaly sociálně-politické nepokoje v posledních několika měsících. Připomněl také prohlášení ruského ministra zahraničích věcí Sergeje Lavrova, že svět prochází zrychlenými historickými procesy, které Balkán velmi ovlivňují.
Katar a Bulharsko jednají o nové investiční dohodě
Bulharští a katarští představitelé zahájili práci na nové rámcové bilaterální dohodě navržené katarským premiérem, jejímž účelem je vytvořit příležitosti pro vstup katarských investic do Bulharska. Oznámil o tom bulharský ministr zahraničí Nikolaj Mladenov. Investiční dohoda má podle jeho slov být zpočátku zaměřena na oblast cestovního ruchu, zemědělství a infrastruktury, její podpis se očekává v květnu letošního roku. Ministr zahraničí se nyní nachází na oficiální návštěvě v Kataru jako člen bulharské vládní delegace v čele s bulharským premiérem Bojko Borisovem.
Kosovský premiér přislíbil zastavit konání srbských voleb v Kosovu
Kosovský premiér Hashim Thaçi prohlásil, že konání srbských voleb v Kosovu je nepřijatelné jak pro kosovské instituce, tak pro místní obyvatele. Premiér dále na středečním zasedání vlády uvedl, že tento krok je otevřenou tendencí Srbska k vytvoření napětí nejen v Kosovu, ale také v jiných částech regionu. Upozornil, že Kosovo použije všechny institucionální prostředky k zabránění konání těchto voleb, které mezi jinými označil za nezákonné. Věc komentoval i představitel německého velvyslanectví Matthias Kiesler, jenž uvedl, že konání těchto voleb by bylo porušením mezinárodního práva, především pak rezoluce č. 1244.
Ukrajina je zklamaná odložením podpisu smlouvy o přidružení k EU
Oznámil to v interview pro německý deník Die Welt ukrajinský premiér Mykola Azarov. Dle jeho názoru Evropská unie (EU) oddaluje podpis smlouvy o přidružení z „uměle vytvořených důvodů“. Uvedl také, že není důležité zabývat se otázkou, kdo je za opoždění zodpovědný, ale tím, zda-li bude smlouva oboustranně výhodná. „Pokud tomu tak je, má být podepsána. My tento krok neoddalujeme,“ uvedl premiér. Dementoval také názor, že důvodem pro oddálení bylo odsouzení bývalé ukrajinské premiérky Julie Tymošenko. „V obecné rovině na Ukrajině nic demokracii neohrožuje.“ V úterý mluvčí Evropské komise (EK) Maja Kocijanczicz uvedla, že k parafování smlouvy by mohlo dojít již 30. března.
Inflace v eurozóně dosáhla v únoru 2,7%
Zobrazují to oficiální údaje zveřejněné ve středu, ačkoliv Francie a Německo uvedly menší cifru 2,5%. Jedná se tak již o 15. měsíc v řadě, kdy inflace eurozóny překročila stanovený cíl 2%, v říjnu 2011 dosáhla dokonce 3%. Největší zátěží pro inflaci jsou dle oficiálních údajů náklady na bydlení a transport. Dle šéfa Evropské centrální banky (ECB) Maria Draghiho se situace v eurozóně nyní stabilizovala a vyšší inflace proto není zásadním problémem. Za ten považuje především nízkou konkurenceschopnost některých členských zemí. Pan Draghi tak znova vyzval ke strukturálním reformám.
Evropský parlament přijal usnesení o Makedonii, znova zdůraznil doporučení o zahájení vstupních rozhovorů
Evropský parlament (EP) ve středu přijal drtivou většinou hlasů usnesení o pokroku Makedonie v roce 2011, v němž poslanci znovu naléhají na Radu Evropské unie (ministři členských států), aby stanovila termín pro zahájení jednání o členství Makedonie v EU co nejdříve. Usnesení také zdůrazňuje úsilí země ve věci integrace do unie.
Došlo k formálnímu schválení 2. záchranného plánu pro Řecko, záchranný fond uvolní téměř 40 miliard eur
Členské státy eurozóny se dnes formálně dohodly na udělení 2. záchranného balíčku pro Řecko, jenž by měl zajistit finance pro tento stát do roku 2014. Bylo také odsouhlaseno, že že dočasný záchranný fond – Evropský fond finanční stability (EFSF) uvolní podle programu první splátku peněz o objemu 39,4 miliard eur.
2 bývalí řečtí socialističtí ministři oznámili vytvoření nové politické strany
Dva z bývalých socialistických ministrů řecké vlády oznámili vytvoření vlastní politické strany v době, kdy se země připravuje na nadcházející předčasné volby. Bývalá ministryně pro rozvoj Louka Katseli byla vyloučena ze socialistické strany PASOK již v únoru poté, co odmítla hlasovat pro některé z reforem, které požadovali veřejní věřitelé Řecka výměnou za pokračující mezinárodní finanční výpomoc. Aktivitu bývalé ministryně podpořil bývalý ministr vnitra a spravedlnosti Haris Kastanidi, jenž by měl v nové straně získat jednu z vedoucích pozic. Paní Katseli slíbila zmírnit úsporná opatření v zemi, která prohloubila pět let trvající recesi zdejší ekonomiky.
Nezaměstnanost ve Velké Británii stoupla na 17-leté maximum 8.4%
Dokládají to oficiální údaje zveřejněné ve středu. Oproti 4. čtvrtletí 2011 však nezaměstnanost stoupla pouze o 0,1%. Nyní je ve Velké Británii 2,67 milionů nezaměstnaných, ekonomicky aktivních obyvatel.
Italský premiér by mohl být nástupcem šéfa ministrů financí eurozóny Junckera
Dle šéfa ministrů financí eurozóny (tzv. „euroskupiny“) Jeana Claude Junckera by mohl být Mario Monti, nynější italský premiér, jeho adekvátním nástupcem v této funkci. Šéf euroskupiny přesto připomněl, že rozhodnutí je na panu Montim. Dle francouzského deníku Le Monde tuto volbu podporuje i předseda Evropské rady (ER) Herman Van Rompuy. Pan Juncker již dříve uvedl, že po sedmi letech ve funkci hodlá v červnu 2012 „předat štafetu“.
Ratingová agentura Fitch zlepšila rating Řecka na B- se stabilním výhledem
Z „dočasné platební neschopnosti“ se nyní rating Řecka zvýšil na B-. Tento krok je spojen s dokončení restrukturalizace řeckého dluhu výměnou části dluhopisů soukromých investorů. Rating přesto nadále zůstává ve velmi spekulativním pásmu a týká se pouze nově vydaných dluhopisů podle řeckého zákona. Pokud jde o dluhopisy vydané dle zahraničních zákonů, u kterých nebyla ještě výměna dohodnuta, zůstává rating v kategorii C.
Česká republika postaví v Kosovu čistírnu odpadních vod za 400 tisíc eur
V rámci českého programu rozvojové spolupráce byl v úterý položen základní kámen nové čistírny odpadních vod ve vesnici Harilaç v kosovské obci Fushe. Tento projekt je finančně podporován Českou republikou a budou jej realizovat české firmy Ircon sro, Dekonta, a TopolWater. Z čistírny, u které se očekává, že bude plně funkční v září 2013, bude těžit na 1500 obyvatel zmíněné vesnice. Český velvyslanec v Kosovu Jiří Doležel položení základní kamene komentoval slovy: „Česká republika podporuje Kosovo nejen politicky, ale i v mnoha jiných oblastech, jakými jsou například ochrana životního prostředí či vzdělání.“
Britský premiér: „Svět počítá se spojenectvím Britů a Američanů“
Britský premiér David Cameron a americký prezident Barack Obama označili spojenectví obou zemí za „unikátní a zásadní“. Toto označení předchází britské návštěvě Washingtonu. Během společného setkání by oba představitelé měli projednávat to, co nazývají „další fázi“ v Afghánistánu, kdy se aliance bude snažit předat zodpovědnost za bezpečnost v zemi od roku 2014 Afgháncům. Dalšími tématy bude nynější situace v Íránu a Sýrii. V otázce rostoucího napětí mezi Izraelem a Íránem ohledně íránského jaderného programu oba představitelé vyjádřili názor, že je zde „dostatek času a prostoru pro diplomatické řešení“.
Srbsko se rozhodlo uspořádat volby 6. května, do lokálních voleb chce zahrnout obce v Kosovu
Srbsko se rozhodlo uspořádat parlamentní a lokální volby 6. května 2012. S výjimkou obcí v Srbsku předpokládá země dle mluvčí srbského parlamentu Slavicy Djukic Dejanovic také uspořádaní voleb v některých obcích v Kosovu. Mluvčí uvedla, že srbská vláda ve spolupráci s UNMIK přijme správné kroky, aby k volbám v Kosovu došlo. Část mezinárodního společenství se proti tomuto kroku ostře ohradila. Například britský velvyslanec v Kosovu Ian Cliff uvedl, že tyto volby na teritoriu Kosova nebudou povoleny. Dle jeho výpovědi plán Ahtisaari nepočítá s žádným zvláštním statusem pro sever této země.
Evropský parlament podporuje proces kosovské integrace do EU
Kosovský ministr zahraničních věcí Enver Hoxhaj byl ujištěn největšími parlamentními frakcemi Evropského parlamentu (EP), Evropskou lidovou stranou (EPP) a Progresivní alianci socialistů a demokratů v Evropském parlamentu (S&D), že budou od Srbska žádat, aby se ke Kosovu chovalo „evropským způsobem“. Představitel EPP také řekl, že parlamentní skupina bude vytvářet tlak na příslušné mechanismy Evropské unie (EU) pro novou dynamiku v procesu evropské integrace Kosova, počínaje liberalizací vízového režimu a začátkem studie proveditelnosti.
Tvrzení, že bývalý libyjský vůdce Kaddafi podpořil Sarkozyho může francouzského prezidenta poškodit v nadcházejících volbách
Podle francouzského investigativního novináře Fabrice Arfiho přispěl bývalý libyjský plukovník Muammar Kaddafi sumou 50 milionů eur francouzskému prezidentu Sarkozymu na předvolební kampaň v roce 2007. Uvedl tak pondělní britský deník The Guardian. Nicolas Sarkozy v tom samém dni informaci dementoval. Dle některých názorů by tato neoficiální informace mohla snížit prezidentovy šance na znovuzvolení.
Německo-polské vztahy ohrožují polské snahy o rozšíření jádra
Polsko je rozhodnuto rozvíjet své jadernně-energetické odvětví, aby splnilo své energetické potřeby. Toto rozhodnutí ohrožuje vztahy Polska s jeho západním sousedem, který před časem schválil odklon od jaderné energetiky. Polsko argumentuje tím, že německý zamítavý postoj je vnitřní politika státu a samo Německo prý dle polské vlády těžilo z jaderné energie celá desetiletí. Odlišná filozofie ohledně jaderné energie hrozí, že naruší vztahy mezi oběma zeměmi, které jsou nejlepší za poslední tisíciletí.
Robert Fico zahajuje jednání o podobě budoucí vlády
Na čtvrtek svolal, předseda strany Směr-SD, Robert Fico schůzku zástupců parlamentních stran. Na schůzce chce diskutovat například o možných ústavních změnách. Straně Směr-SD chybí v parlamentu sedm hlasů k ústavní většině. O výsledcích schůzky bude Robert Fico informovat ještě ve čtvrtek prezidenta Gašparoviče a ten by mu měl předat pověřovací listinu k sestavení vlády, jakožto předsedovi vítězné strany v parlamentních volbách.
Maďarsku byly zmraženy dotace z kohezního fondu EU pro rok 2013
Na zmražení 495 milionů eur z kohezních fondů EU se dnes shodli ministři financí států EU. K tomuto bezprecedentnímu kroku se rozhodli po shodě o tom, že Budapešť nedostatečně bojuje s nadměrným rozpočtovým deficitem. O peníze však Maďarsko přijít nemusí, když přesvědčí partnery v EU, že situaci aktivně řeší.
Maďarsko překračuje limity pro rozpočtový deficit, může tak přijít o peníze z fondů EU
Dnes se v Bruselu sejdou ministři financí států EU, kteří by měli rozhodnout o zmrazení 495 milionů eur z kohezních fondů EU vyčleněných pro Maďarsko na rok 2013. Představitelé EU se domnívají, že Budapešť dostatečně nebojuje proti nadměrným rozpočtovým deficitům. I vzhledem k tomuto pravděpodobnému rozhodnutí bude však mít Maďarsko dostatečný čas na nápravu, a tudíž bude mít i nadále možnost peníze v roce 2013 získat.
Etnické incidenty v Makedonii pokračují
Členové „Křesťanské organizace“ (Hristianska Organizacija) Makedonie spálili albánskou vlajku, což doprovázeli proti-albánskými rasistickými zvoláními. Dva muži ve videu ukazujícím tento čin vyzvali ke křesťanské jednotě proti Albáncům. Záznam je doprovázen anglickými titulky. Mezi jinými členové zmínili, že přichází konec islámského náboženství, boha a mešit. Albánská Červeno-černá aliance tento čin odsoudila a vyzvala USA a EU k zastavení těchto nepokojů „než bude příliš pozdě“. Evropská komise (EK) narůstající etnické napětí v Makedonii odsoudila, mluvčí komisaře Štefana Fulleho pro rozšiřování vyzval k uklidnění situace. Tato situace a provádění Ohridské rámcové dohody (ORD) z roku 2001 by měly být hlavními body komisařovy agendy v rámci jednání s makedonským prezidentem Nikolou Gruevskim, jenž začne 15. března.