Poté, co generální tajemník OSN Ban Ki-Moon nařídil vyšetřit incident ve vesnici Houla , některé státy reagovaly vypovězením syrských diplomatů. Ke kroku se slovy francouzského prezidenta „po jednáních na vysoké úrovni s britským premiérem Davidem Cameronem“ rozhodla Francie, Velká Británie, Německo, Itálie a Austrálie. Stejný krok potvrdil i kanadský ministr zahraničních věcí John Baird.
Archiv rubriky: Německo
Ruský prezident Vladimír Putin v tomto týdnu navštíví Bělorusko, Francii a Německo
Staronový ruský prezident Vladimír Putin ve čtvrtek navštíví Bělorusko, později se přesune do Německa a Francie. Všechny tři zmíněné státy jsou klíčovými obchodními partnery Ruské federace a prezident bude během své cesty rokovat s jejich hlavními představiteli – Alexandrem Lukašenkem, Angelou Merkel a Francoisem Hollandem. Jednání by se měla týkat dluhové krize v eurozóně a nynější situace v Sýrii.
Francouzský premiér Jean-Marc Ayrault kritizoval kandidaturu německého ministra financí Wolfganga Schaeuble na šéfa euroskupiny
Dle francouzského premiéra Jean-Marc Ayraulta je Evropa „unavená klimatem úspor a škrtů zbaveným jakýchkoliv perspektiv“ s čímž spojuje právě německého ministra financí Wolfganga Schaeuble. Již dříve přinesl podobnou zprávu německý deník Der Spiegel, jenž uvedl, že francouzský prezident Francois Hollande nebude proti kandidatuře Schaeubla, pokud se ten vzdá postu ministra financí. Schaeuble toto stanovisko odmítá. V EU nyní probíhají i jednání ohledně obsazení postů ředitele Evropské banky pro obnovu a rozvoj a ředitele nového stálého mechanismu eurozóny – záchranného fondu ESM. Dle některých analytiků by mělo Německo, jako největší země eurozóny, získat jeden z těchto postů, nejpravděpodobněji právě post šéfa euroskupiny.
Německo: Je nutné změnit podmínky finanční pomoci pro Řecko
Původní podmínky 2. záchranného plánu pro Řecko dle německé vlády neodpovídají realitě a měly by být změněny. Problémem je údajně přílišný optimismus ohledně cyklického hospodářského vývoje země. Již nyní se eurozóna a některé státy EU na případný odchod Řecka připravují. Dle poradce německé vlády Petera Bofingera je řecký státní dluh, představující asi 160% HDP, stále příliš velký. Ke snížení na 120% HDP by dle jeho názoru nemělo dojít až v roce 2020, ale již nyní.
Německá Deutsche Bank doporučuje Řecku zavést paralelní měnu k euru, „geuro“
Experti německé banky Deutsche Bank naznačili, že pokud by v nadcházejících řeckých volbách zvítězily strany, které nesouhlasí s úspornými opatřeními, země by mohla zavést paralelní měnu k euru. Tu by tvořily dluhopisy řecké vlády a bylo by možné jí devalvovat, což měna Euro neumožňuje. „Geuro“ by tak mohlo napomoci k novému nastartování řeckého hospodářství.
Mezinárodní pomoc pro Rwandu se zvýšila o 7 %
Africká banka, Belgie, Evropská komise, Německo, Nizozemsko, Velká Británie a Světová banka zvýšily finanční pomoc Rwandě o 7 % na 489 milionů USD pro fiskální rok 2012/2013. Mezinárodní pomoc pro rok předcházející byla v hodnotě 458 milionů USD. Finanční prostředky jsou určeny na zdravotnictví, školství a infrastrukturu. Rwanda patří mezi největší africké příjemce finanční pomoci v přepočtu na obyvatele.
Slovensko podporuje Francii ve věci návrhu emise evropských dluhopisů, Německo stále proti
Slovenský premiér Robert Fico (SMER) uvedl, že bude podporovat iniciativu Francie emitovat evropské dluhopisy, tzv. eurobondy, na financování konkrétních investičních projektů. Tento názor chce Slovensko zastávat i na zítřejším neformálním summitu EU v Bruselu. Fico však dodal, že jeho vláda je ochotná podporovat hospodářský růst eurozóny jen pokud nebudou ohroženy cíle konsolidace veřejných financí. Mluvčí německé vlády v pondělí znovu zdůraznil, že země je proti emisi eurobondů. Dosavadní neformální spojenectví Francie a Německa tak s příchodem Francoise Hollanda bude nejspíše podrobeno zkoušce. Rozpory v názorech již nastaly ohledně stažení francouzských vojsk z Afghánistánu a ratifikaci fiskálního paktu.
Německý odborový svaz IG Metall vyjednal zvýšení mezd o 4,3%
Ačkoliv zástupci největšího německého odborového svazu IG Metall původně od zaměstnavatelů požadovali zvýšení platů o 6,5%, stále se jedná o nejvýraznější zvýšení mezd od roku 1992. Součástí kolektivní smlouvy, která se bude vztahovat na celé Německo, je také zajištění školení pro nové zaměstnance a omezení pracovních smluv na dobu určitou.
Skupina G8 řešila nynější situaci v eurozóně
Během setkání představitelů skupiny G8 v Camp Davidu došlo k vyjádření společného zájmu na dalším pokračování Řecka v eurozóně, to je však podmíněno implikací předem dohodnutých opatření. Velká Británie a Německo však oponovaly Francií, která chce podpořit růst ekonomiky měnové unie omezením úsporných opatření. Ruský premiér Dmitrij Medveděv během jednání uvedl, že jeho země si ponechá část svých finančních rezerv v eurech, aby trhům nevyslala špatný signál.
Německá kancléřka Angela Merkel navrhuje, aby Řecko uspořádalo referendum o členství v eurozóně
Německá kancléřka Angela Merkel v souvislosti s nynější situaci v Řecku dnes v telefonním rozhovoru navrhla řeckému prezidentovi Karolosovi Papouliasovi, aby Řecko společně s příštími parlamentními volbami uspořádalo referendum o členství v eurozóně. Agentura Reuters dnes zveřejnila zprávu, že komisař EU pro obchod Karel de Gucht potvrdil, že Evropská komise (EK) a Evropská centrální banka (ECB) pracují na scénáři pro případ, že by Řecko eurozónu opustilo.
Německo zažilo minulý rok největší příliv přistěhovalců za posledních 16 let
Příčinou je krize v Evropě a také loňské ukončení výjimky, kterou si Německo a Rakousko vymohly po přistoupení států východní Evropy v roce 2004. Výjimka, která měla chránit německý a rakouský pracovní trh, se týkala omezení pohybu pracovních sil pro občany zemí bývalého východního bloku. Údaje Spolkového statistického úřadu říkají, že imigrace vzrostla zejména z Řecka, Španělska, Polska, Maďarska, Bulharska a Rumunska.
Německá kancléřka Angela Merkel oznámila, že Norbert Röttgen končí ve funkci ministra životního prostředí
Röttgen na sebe vzal vinu za nedělní prohrané regionální volby v Severním Porýní-Vestfálsku, kde strana Křesťanskodemokratické unie (CDU) utrpěla historicky nejhorší výsledek. Na pozici ministra životního prostředí navrhla kancléřka Merkel jednoho ze svých stoupenců Petera Altmaiera. Odvolaný Norbert Röttgen byl německými médii nazýván „korunním princem“ Angely Merkel a o jeho osobě se mluvilo jako o kancléřky možném nástupci.
Řecko čekají nové parlamentní volby, návrh technokratického kabinetu neuspěl
Politickým stranám se nepodařilo utvořit technokratický kabinet, země tak směřuje k dalším parlamentním volbám. Ve středu bude jmenován prozatimní kabinet. Kvůli této zprávě se včera akcie na západoevropských burzách propadly na nové letošní minimum. Dle Evropského statistického úřadu (Eurostat) se také zhoršil odhad hospodářského růstu Řecka. Nynější prognóza hovoří o poklesu o 6,2% HDP. Ačkoliv všechny strany, které jednaly s prezidentem země Karolosem Papouliasem, požadují revizi 2. záchranného plánu, dle německého ministra financí Wolfganga Schaeubla není tento krok již možný. Postup Řecka ve zmenšování svého zadlužení v následujících měsících tak prozatím není jasný. Dluh země se nyní pohybuje kolem 130% HDP.
Francie a Německo budou úzce spolupracovat ve věci zvyšování hospodářského růstu v Evropě
Během dnešního 1. oficiálního setkání německé kancléřky Angely Merkel a nově uřadujícího francouzského prezidenta Francoise Hollanda se obě strany dohodly na úzké spolupráci ve věci zvyšování hospodářského růstu v Evropě. „Německo a Francie chápou jejich společnou odpovědnost za Evropu a na summitu EU příští měsíc musí nabízet společné nápady na oživení hospodářského růstu,“ uvedla kancléřka.
Německá ekonomika se vyhnula recesi, v 1. čtvrtletí roku vzrostla o 0,5% HDP
Německá ekonomika tak dle předběžných údajů rostla mnohem rychleji, než se předpokládalo. Po poklesu ekonomiky o 0,2% HDP v posledním čtvrtletí loňského roku tak nyní zaznamenala růst o 0,5% HDP a vyhnula se recesi. Dle analytiků bude mít na další vývoj německé ekonomiky vliv výsledek nynější situace v Řecku i případné „úspěšné navázaní přátelství s novým francouzským prezidentem„. Důvodem růstu v 1. čtvrtletí byl jak vývoz, tak zvýšení domácí spotřeby. Pokles byl naopak zaznamenán u investic.
V německém Severním Porýní-Vestfálsku se konaly nejsledovanější regionální volby ve státě
Nejsledovanější zvláště proto, že Severní Porýní-Vestfálsko je nejlidnatější spolkovou zemí Německa s téměř 18 milióny obyvatel a výsledky v této spolkové zemi již v minulosti předznamenaly výsledek voleb celostátních. Podle předběžných výsledků vyhrála Sociálnědemokratická strana (SPD) s 39%, druhá skončila Křesťanskodemokratická unie (CDU) s 26,3% a třetí Zelení s 11,5%. Podle předpokladů vytvoří SPD koalici se stranou Zelených, která jim zajistí většinu. Pro stranu kancléřky Angely Merkel to znamená historicky nejhorší výsledek v této spolkové zemi. Předběžné výsledky zveřejnily německé televize ARD a ZDF.
Dolní komora polského parlamentu schválila fiskální pakt
Před ratifikací jej ještě musí schválit horní komora parlamentu. Ke schválení došlo přes výhrady premiéra Donalda Tuska. O fiskálním paktu se v průběhu týdne hovořilo především kvůli požadavkům nově zvoleného francouzského prezidenta Francoise Hollanda, jenž žádá jeho revizi. Proti tomu se ostře postavilo Německo, které slovy kancléřky Angely Merkel „nechce podporovat ekonomický růst vytvářením dalších dluhů.“
Konsorcium Nord Stream zkoumá možnosti prodloužení plynovodu o další dva prameny
Uvedl to mluvčí společnosti Ulrich Lissek. Experti budou analyzovat technické řešení, možný průběh výstavby nových plynovodů, jejich vliv na životní prostředí a očekávané náklady na investice. Akcionáři plynovodu Nord Stream jsou: ruský Gazprom, německé koncerny BASF a EonRuhrgas Winterhall, holandské Gasunie a francouzský GDF Suez. 2. větev plynovodu byla dostavěná v dubnu.
Řecké politické strany stále nesestavily vládu, Německo varuje před zastavením finanční pomoci
Předseda řecké strany Nová demokracie (ND) Antonis Samaras v pátek řekl, že jeho strana by byla ochotná podílet se na vládě národní jednoty, jejichž cílem by bylo udržet zadlužené Řecko v eurozóně a provést revizi dohody o finanční pomoci se svými zahraničními věřiteli. „Snažíme se sestavit vládu. Stále existuje naděje, „řekl.
Dále dotyčný apeloval na konzervativní poslance, aby se zmobilizovali proti Koalici radikální levice (SYRIZA), neboť dle jeho slov má tato strana „nezodpovědné a populistické taktiky“, které ohrožují členství Řecka v eurozóně. Tlak na Řecko nyní vyvíjí především Německo, jehož ministr zahraničí Guido Westerwelle v pátek varoval, že země nedostane žádné další tranše, pokud nepřikročí k provádění reforem, na kterých se dohodla s EU a MMF.
Francie fiskální pakt v podobě, v jaké se nachází, neratifikuje
Mluvčí budoucího francouzského prezidenta F. Hollanda Pierre Moscovici řekl, že dohodu o přísné kontrole rozpočtů ve stavu, v jakém se nachází, Francie ratifikovat nebude. Ratifikace se tedy pár dní po Hollandově zvolení zastavila. Z června na květen posunulo ratifikaci Německo, kde jí odmítli podpořit opoziční sociální demokraté. Kancléřka Angela Merkel však změny v podepsané smlouvě odmítá.
61% dotazovaných Evropanů nesouhlasí s embargem íránské ropy
Zprávu zveřejnila agentura PressTV, která odkazuje na průzkum společnosti German Marshall Fund, který byl 23.-26. dubna prováděn po telefonu. Většina z 2100 dotazovaných Evropanů- konkrétně Němců, Francouzů, Rakušanů, Švédů a Poláků- dle průzkumu nesouhlasí s uvalením embarga na íránskou ropu, kterou v lednu schválili ministři zahraničních věcí EU. 35% dotazovaných je pro sankce, 4% neměly na věc názor.
Šéf německé SPD viní za současnou situaci v Řecku kancléřku Angelu Merkel
Předseda německé socialistické strany SPD Sigmar Gabriel se nechal slyšet, že kancléřka Merkel se svou politikou úspor Řecko zruinovala a nese také vinu za vstup neonacistů do aténského parlamentu. Reagoval tak na výsledky nedělních řeckých parlamentních voleb a současnou situaci v Řecku.
Asijské akciové trhy se po zveřejnění volebních výsledků v Evropě výrazně propadly
Indexy většiny z nich se propadly na úroveň tříměsíčního minima. Mezi hlavní příčiny patří obava z budoucnosti řešení dluhové krize eurozóny. Výsledky francouzských a zejména pak řeckých voleb ukázaly na nespokojenost občanů se stávajícími úspornými opatřeními. Klíčovou obavou investorů je zejména strach z budoucnosti fiskálního paktu související s otázkou schopnosti spolupráce Německa a Francie. Názor nového francouzského prezidenta Francois Hollanda na znovuprojednávání fiskálního paktu se diametrálně liší od postoje německé kancléřky Angely Merkel. Kromě poklesu asijských akciových trhů se na své tříměsíční minimum propadla také hodnota eura. Cena ropy klesla o 1%. Dle mnohých analytiků situaci na asijských trzích negativně ovlivnilo také podezření na pokles hospodářského růstu USA, způsobené zpomalením růstu tvorby pracovních míst.