Horní komora italského parlamentu v úterý večer podpořila většinou hlasů zákon ratifikující smlouvu o přistoupení Chorvatska k Evropské unii. stalo se tak v méně než dvou týdnech od doby, kdy zákon podpořila dolní komora parlamentu. Rozhodujícího zasedání se zúčastnil i mluvčí chorvatského parlamentu Boris Sprem.
Archiv rubriky: Chorvatsko
V Chorvatsku proběhly protesty proti smlouvě ACTA
Desítky lidí protestovaly v sobotu v chorvatských městech Záhřeb a Osijek proti mezinárodní smlouvě proti padělatelství ACTA. Podle demonstrantů omezuje smlouva svobodu přístupu k internetu a svobodu veřejného projevu, a také zvyšuje možnost kontroly občanů ze strany státu. Chorvatský prezident Ivo Josipovic již tento týden oznámil, že na téma smlouvy ACTA bude otevřena široká diskuze. Zároveň zdůraznil, že legitimní cíl chránit autorská práva nesmí ohrozit svobodu projevu na internetu.
Chorvatsko za posledních 12 let přišlo na daních o 7 miliard eur
Chorvatsko podle údajů chorvatského ministerstva financí přišlo za posledních dvanáct let kvůli nezaplaceným daním celkem o 51,3 miliardy kun (cca 169 miliard Kč), což je polovina výše státního rozpočtu Chorvatska. Největší dluh vznikl v loňském roce, kdy nebylo odvedeno 11,7 miliard kun. Informace o tom, že se státu nepodařilo vybrat tak vysokou částku, vyvolala kritiku chorvatské veřejnosti, zejména proto, že vláda oznámila od 1. března letošního roku zvýšení DPH z 23 na 25 procent. Poslanci chorvatského parlamentu včera hlasovali pro přijetí zvláštních opatření týkajících se zaplacení daňového dluhu způsobeného hospodářskou krizí. Ta umožňují požádat o odpis pohledávky všem dlužníkům, kteří do 30 dnů uhradí své dluhy.
Chorvatsko a Kypr zvýší v rámci boje s krizí DPH
Chorvatsko a Kypr se chystají od počátku příštího měsíce zvýšit daň z přidané hodnoty ve snaze vyrovnat se s krizí a získat další příjmy do státního rozpočtu. Chorvatsko plánuje zvýšit DPH z 23% na 25%, čímž se stane jednou z evropských zemí s nejvyšší sazbou DPH, a to vedle Dánska, Švédska a Norska. Na Kypru se od 1. března zvýší daň z přidané hodnoty z 15% na 17%. Kyperská vláda tím chce dosáhnout snížení schodku státního rozpočtu v roce 2012 na 2,4% hrubého domácího produktu země. V loňském roce činil schodek 6%. Zvýšení DPH bylo navrženo jako součást balíčku nových úsporných opatření, která zahrnují také zavedení tzv. daně z luxusu nebo minoritní podíly ve státem vlastněných společnostech.
Prezident Kypru: „Kyperské předsednictví EU bude úspěšné“
Kypr v červenci vystřídá v pozici předsednického státu Evropské unie (EU) Dánsko, které v lednu přejalo štafetu po Polsku. Mezi výzvy šestiměsíčního předsednictví země patří otázka společné zemědělské politiky a nový víceletý finanční rámec. Prezident Demetris Christofiass také zdůraznil imigrační problém, a vyjádřil naději, že budou provedena rozhodnutí, která by definovala budoucí strategie EU v této důležité otázce, která se týká také Kypru.
Chorvatská vláda plánuje v roce 2012 investovat 1,6 mld. euro do energetiky a infrastruktury
Chorvatsko plánuje v letošním roce investovat 1,6 miliardy euro do projektů v oblasti energetiky a infrastruktury za účelem oživení oslabené ekonomiky, informoval dnes místopředseda chorvatské vlády Radimir Cacic, citovaný agenturou AFP. Podle jeho slov mají téměř jednu miliardu z této částky poskytnout Světová banka, Evropská banka pro obnovu a rozvoj a Evropská investiční banka.
Chorvatsko s Bosnou a Hercegovinou řeší vzájemný obchodní režim po vstupu Chorvatska do EU
Chorvatsko a Bosna a Hercegovina jednají o úpravě obchodního režimu, aby se co nejvíce zmírnily dopady vstupu Chorvatska do EU v příštím roce. Bosenský náměstek ministra obchodu Dragisa Mekic řekl, že jednání o obchodnímu protokolu bylo zahájeno v Chorvatsku, neboť nový obchodní režim zcela změní současná cla a kontroly, zvláště pak u potravinářských výrobků dovážených do Bosny a Hercegoviny. Stabilizační a asociační dohoda počítá ke dni 1. 1. 2013 se zrušením většiny cel pro potraviny dovážené do Bosny a Hercegoviny z EU, clo má zůstat pro dovoz mléka, mléčných výrobků a zvířat.
Česká republika bude ratifikovat vstup Chorvatska do EU
Zprávu potvrdil český prezident Václav Klaus po setkání s jeho protějšky ze Srbska, Slovenska a Chorvatska v České republice. Slovensko již přístup Chorvatska do Unie ratifikovalo.
Proběhne společné jednání prezidentů Srbska, Chorvatska, Slovenska a České republiky
Oznámila to tisková kancelář srbského prezidenta, jímž je Boris Tadic. V sobotu se tak srbský prezident setká se svým českým protějškem Václavem Klausem, slovenským protějškem Ivanem Gašparovičem a chorvatským protějškem, jímž je Ivo Josipovic na čtyřstranném jednání v České republice.
Bulharský parlament jednomyslně ratifikoval smlouvu o přistoupení Chorvatska k EU
Bulharské Národní shromáždění dnes ráno jednomyslně ratifikovalo dohodu o přistoupení Chorvatska do Evropské unie. Bulharsko se tak čtvrtou zemí po Slovensku, Maďarsku a Itálii, a zároveň první, kde nikdo nehlasoval proti ratifikaci.
Chorvatská vláda plánuje v letošním roce propustit 5000 zaměstnanců veřejného sektoru
Rozpočtové škrty ve veřejném sektoru ve výši 2 mld. HRK (cca 6,7 miliard Kč), naplánované na letošní rok chorvatskou vládou, zahrnují mimo jiné propuštění okolo 5000 zaměstnanců, a to zejména se smlouvami na dobu určitou. Podle chorvatského ministra práce Mirando Mrsice existuje prostor pro snižování pracovních míst a redukce nebude mít dopad na kvalitu služeb ve veřejném sektoru.
Náměstek americké ministryně zahraničí navštíví Balkán
Ve dnech 16. až 20. února navštíví náměstek americké ministryně zahraničí William Burns země západního Balkánu, konkrétně Srbsko, Bosnu a Hercegovinu, Kosovo a Chorvatsko. Informovalo o tom americké ministerstvo zahraničí, v jehož zprávě se uvádí, že během své návštěvy bude W. Burns klást důraz zejména na otázku euroatlantické integrace a na posílení regionální spolupráce s těmito zeměmi. Bude rovněž apelovat na řešení klíčových otázek, jako je právní stát a hospodářský rozvoj.
Chorvatský prezident v se v Izraeli omluvil za zločiny proti Židům a informoval o chystaných restitucích
Chorvatský prezident Ivo Josipovic se u příležitosti ukončení své návštěvy Izraele omluvil v izraelském parlamentu za zločiny spáchané proti Židům během druhé světové války na území Chorvatska, při kterých zahynulo 80% místní židovské populace. Chorvatský prezident pak informoval, že jeho země se chystá přijmout změny v právních předpisech, které se budou týkat i restitucí majetku zabaveného v Chorvatsku za druhé světové války. Dále prezident Josipovic prohlásil: „Ve chvíli, kdy se Chorvatsko stane členem EU, Izrael získá dalšího přítele v EU.“ Chorvatský prezident také pochválil izraelskou ekonomiku jako jednu z nejpříkladnějších, postavenou na vysoké přidané hodnotě.
Odvolací soud Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii zamítl žádost 12 západních vojenských a právních expertů o status „amicus curiae“
Odvolací senát Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii (ICTY) rozhodl o neudělení statusu „amicus curiae“ 12 západních vojenských a právních expertů, kteří chtěli vstoupit se svými posudky a důkazy do procesu s bývalými chorvatskými generály Ante Gotovinou a Mladenem Markacem s tím, že žadatelé o status „amicus curiae“ hodlají spíše než řešit právní okolnosti procesu přinést nové důkazy. „Odvolací senát není přesvědčen, že tvrzení žalobců budou pomáhat při určování problémů v odvolacím řízení,“ uvedl předseda senátu Theodor Meron. 12 předních expertů chtělo skrze žádalo soud, aby znovu zvážil rozhodnutí na základě jejich znaleckých posudků. Soud rozhodl, že oba generálové jsou vinni z válečných zločinů při řízení ostřelování uprchlíků chorvatskými silami v průběhu 1995 při ofenzivě známé jako operace bouře, při níže Chorvaté obsadily území osídlené převážně chorvatskými Srby. Odvolací soud dále uvedl, že 12 žadatelů neprokázalo vztah k obviněným generálům, ačkoliv tak mělo učinit, přičemž soud vyjádřil pochybnosti nad skutečnou motivací žádosti o status „amicus curiae“.
Maďarsko ratifikovalo vstup Chorvatska do EU
Maďarský parlament v pondělí 334 hlasy ratifikoval smlouvu o přistoupení Chorvatska k Evropské unii (EU), informaci potvrdilo i chorvatské ministerstvo zahraničních věcí. Země je tak 2. po Slovensku, jenž smlouvu dosud ratifikovala. Aby Chorvatsko mohlo vstoupit do EU 1. července 2013, musí zbylých 25 členských států unie učinit stejný krok do 30. června 2013.
Chorvatská úsporná opatření se nedotýkají katolické církve, lidé se proti tomu bouří
Chorvati kritizují nový vládní návrh rozpočtu, který v rámci úspor omezuje výdaje na vzdělávání, zdravotnictví či sociální systém, ale neomezuje výdaje pro katolickou církev. Chorvatská vláda se brání tím, že je vázána mezinárodní smlouvou s Vatikánem, kterou je nucena respektovat. Kritici ovšem namítají, že v článku 15/II dohody mezi Svatým stolcem a Chorvatskou republikou je řečeno, že v případě změny zásadních okolností je možné zahájit jednání o nových podmínkách dohody – podle kritiků je pak současná ekonomická situace v Evropě dostatečným důvodem a naplňuje podmínky stanovené v této dohodě.
Chorvatská delegace na návštěvě Izraele a Palestiny
Delegace vedená chorvatským prezidentem Ivo Josipovicem se má zabývat snahou o výrazné posílení vzájemné spolupráce Izraele a Chorvatska v oblasti vědy, techniky a vysokoškolského vzdělávání, a především pak hospodářské oblasti. Řešit se má i mírotvorný proces na Blízkém východě. Chorvatský prezident Josipovic se má setkat s velitelem Pozorovatelské mise OSN v Golanských výšinách (UNDOF) kvůli kontingentu chorvatských vojáků. Dále se se s chorvatským prezidentem sejde izraelský prezident Shimon Peres, premiér Benjamin Netanyahu a předseda parlamentu Reuven Rivlin. Chorvatský prezident ale má navštívit i město Ramallah na Západním břehu Jordánu a dále se sejde s prezidentem Palestinské samosprávy Mahmoudem Abbasem a palestinským premiérem Salamem Fayyad. Zvláštní jednání pak mezi sebou povedou chorvatský ministr zahraničí Vesna Pusic s izraleským ministrem zahraničí Avigdorem Liebermanem.
V lednu bylo v Chorvatsku více než 334 tisíc nezaměstnaných
Jejich počet se tak od prosince loňského roku zvýšil o 6 %. Oproti lednu 2011 však letošní leden zaznaměnal meziroční úbytek o 0,01 % a je to tedy již pátý rok, kdy nezaměstnanost meziročně klesá. Na pracovní trh má značný vliv sezónní (ne)zaměstnanost, kdy jsou určité profese (např. práce ve stavebnictví) činné je v některých obdobích roku.
Extrémně špatné počasí paralyzuje chorvatskou těžbu zemního plynu
Chorvatská těžební společnost INA oznámila, že je kvůli technickým obtížím způsobeným špatným počasím nucena snížit produkci zemního plynu. Těžba plynu byla zastavena v 6 ze 16 mořských těžebních plošin v severním Jadranu. Kvůli extrémně špatným povětrnostním podmínkám v současnosti ani není možný přístup ke zmíněným 6 plošinám, kde se zastavila těžba, a INA dle svého vyjádření pracuje na obnovení zásobování plošin elektrickou energií, od které jsou odpojeny.
Bývalý chorvatský prezident: „Je třeba změnit Daytonskou dohodu“
Bývalý chorvatský prezident Stjepan Mesić soudí, že Daytonská dohoda se musí změnit tak, aby se byla Bosna a Hercegovina uvedena do funkčního stavu. „Způsob, jakým dnes Bosna a Hercegovina funguje, je prostě nefunkční a zůstane takový tak dlouho, dokus bude tento stát strukturován podle Daytonské dohody, ke které se musí přestat přistupovat jako k modle.“ pronesl ex-prezident Mesić v článku pro Novi Sad Dnevnik. Bývalý chorvatský prezident je přesvědčen o tom, že Bosna a Hercegovina je slabinou regionu a tehdejší „daytonské řešení“ neodpovídá dnešní skutečnosti. „Daytonská dohoda byla jako bufet, ze kterého si každý vzal pouze to, na co měl chuť, ale již se zapomnělo na ty, kteří si přejí, aby se Bosna opět v kouři zhroutila,“ uvedl Stjepan Mesić a zdůraznil, že funkční soustátí Bosny a Hercegoviny je i nadále prioritou pro stabilitu Balkánu, přičemž zkritizoval setkání na hoře Jahorina – „nevšiml jsem si, že by byl učiněn nějaký pokrok v této oblasti.“
Prezidenti Bosny a Hercegoviny, Srbska a Chorvatska se setkali na hoře Jahorina
Poblíž hlavního města Bosny a Hercegoviny, Sarajeva, se na hoře Jahorina setkali představitelé těchto tří států, aby podle svého prohlášení „potvrdili orientaci všech tří zemí na posílení vzájemných dobrých vztahů“. Situace se výrazně změnila poté, co v Chorvatsku byla zvolena sociálně-demokratická vláda naladěná na regionální spolupráci. Řešila se zde iniciativa chorvatského prezidenta Ivo Josipoviće s cílem dosažení mezinárodní dohody, která by usnadnila proces stíhání osob odpovědných za válečné zločiny.
Česká republika hodlá spolu s Chorvatskem vést vrtulníkový výcvik sil NATO
Řekl to český ministr obrany Alexandr Vondra pro českou ČT24 po jednání NATO v Bruselu. Podle vyjádření českého ministra obrany by základní a část pokročilého výcviku probíhala v České republice na vojenské základně u města Pardubice, zatímco zbylá část by se odehrávala v Chorvatsku u města Zadar, kde jsou podle českého ministra ideální terénové podmínky.
Prezident EU očekává bezproblémové odhlasování vstupu Chorvatska do unie
Prezident Evropské unie Herman von Rompuy uvedl na pondělním setkání s chorvatským premiérem Zoran Milanovicem v Bruselu, že očekává bezproblémovou ratifikaci chorvatské přístupové smlouvy členskými státy tak, aby se Chorvatsko mohlo stát 28. členem unie v příštím roce. Prezident také pogratuloval premiérovi k výsledku referenda o vstupu do unie, které proběhlo minulý týden.