Nová slovinská vláda, která by měla být vytvořená do 10. února neplánuje žádné radikální změny ve slovinské zahraniční politice a bude udržovat dobré sousedské vztahy se všemi sousedy, v souladu s hlavními body koaliční smlouvy. Tu strana SDS uveřejnila v neděli na své webové stránce a ukazuje, že mezinárodní arbitráž, která byla stanovená na základě slovinské a chorvatské dohody podepsané v roce 2009 by měla být považována za příležitost, jak může Slovinsko hájit své národní zájmy.
Archiv rubriky: Chorvatsko
Aktivisté Hnutí za Chorvatsko neuznávají výsledek referenda o vstupu do EU
Odpůrci vstupu do Evropské unie (EU) neuznali výsledky nedělního referenda a oznámili řadů protestů v rámci celé země. Aktivisté také uvedli, že kampaň pro vstup byla dle jejich názoru „jednosměrná“, aniž by došlo k diskusím ohledně výhod a nevýhod vstupu do EU. Představitel skupiny Drazen Keleminec uvedl, že hlasování bylo nedemokratické, protože dle jeho slov vyhrožovala ministryně zahraničí Vesna Pusic, že penzisté zůstanou bez příjmů, pokud nebudou volit pro vstup.
Chorvatsko a Albánie si vzájemně uznaly řidičské průkazy
Albánie a Chorvatsko podepsaly bilaterální dohodu o vzájemném uznávání řidičských průkazů při návštěvě chorvatského prezidenta Ivo Josipovice v albánské Tiraně, kde se setkal s prezidentem Albánie Bamirem Topi. Při společné tiskové konferenci pak chorvatský prezident Josipovic prohlásil, že Albánie by měla získat status kandidátské země EU při svém jubilejním 100. výročí získání nezávislosti 28. listopadu 2012.
Výsledek chorvatského referenda – Chorvatsko schválilo vstup do EU
67% hlasů v referendu se vyjádřilo pro vstup Chorvatska do EU, které by se tak v červenci 2013 po ratifikaci vstupu současnými členskými státy mělo stát 28. členem EU. Referenda se zúčastnilo navzdory odhadům pouze 42% voličů a chorvatští nacionalisté, kteří se obávají o chorvatskou suverenitu, nyní požadují opakování referenda, které je dle jejich názoru nelegitimním pro nízkou účast.
Dnes probíhá chorvatské referendum o vstupu do EU
Podle průzkumu veřejného mínění se očekává, že 60% voličů vstup do Evropské unie (EU) podpoří. Oponenti se bojí o ztrátu suverenity země pouze dvě desetiletí poté, co se Chorvatsko stalo nezávislým státem. Podle podporovatelů návrhu je vstup do EU z dlouhodobého hlediska nejlepší možností. Chorvatsko v dnešní době trpí vysokou nezaměstnaností a řadou ekonomických problémů. Všechny hlavní parlamentní strany vstup podporují. Pokud se Chorvaté v referendu vyjádří pro vstup, musí vstup schválit ještě všech 27 států bloku.
Chorvatsko podpořilo autonomii federativní země Bosny a Hercegoviny – Republiky srbské
Chorvatský prezident Ivo Josipovic prohlásil před nadcházejícím setkáním prezidentů Srbska, Chorvatska a Bosny a Hercegoviny 3. února na Mt. Jahorina v jihovýchodní Bosně a Hercegovině, že vnímá existenci Republiky srbské jako ústavní realitu federace Bosny a Hercegoviny. Chorvatsko je podle jeho slov přesvědčeno u důležitosti komunikace a spolupráce s každým dílčím subjektem Bosny a Hercegoviny. Federace Bosna a Hercegovina je složena ze dvou federativních entit – chorvatské-bosenské Bosny a Hercegoviny a srbské Republiky srbské, mezi jejichž politickými představiteli trvá napjatý vztah. Chorvatský prezident vyzval, aby se obě federativní části staraly „sami o sebe“ a nehledaly řešení každého interního sporu v mezinárodních arbitrážích. Prezident Josipovic dále v souvislosti s posledními událostmi řekl, že prezident Republiky srbské Milorad Dodik byl vždy během jejich setkání spravedlivý a objektivní.
Chorvatský parlament označil členství v EU za strategický národní zájem
Chorvatský parlament přijal rezoluci o tom, že členství Chorvatska v Evropské unii je strategickým národním zájmem. Rezoluce dále vyzývá občany Chorvatska, aby 22. ledna v referendu o přistoupení Chorvatska k EU tento zájem podpořili.
OBSE uzavřela svůj úřad v Chorvatsku
Generální tajemník Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) Lamberto Zannier a chorvatský prezident Ivo Josipovič byli přítomni na slavnostním uzavření úřadu v Záhřebu. Chorvatský prezident poděkoval za pomoc OBSE v posledních 15 letech, stejně jako za přínos organizace při řešení konfliktů v této oblasti. Mise OBSE v Chorvatsku započala v roce 1996 a čítala přibližně 800 zaměstnanců.
Chorvatsko zahájí boj proti šedé ekonomice
Chorvatský ministr práce a sociálních věcí Mirando Mrsic dnes oznámil, že vláda zintenzivní boj proti šedé ekonomice, neboť situace je pro sociální systém neúnosná. Podle jeho odhadů v Chorvatsku načerno pracuje přes 300 000 lidí, kteří jsou hlášeni jako nezaměstnaní a pobírají sociální dávky. Ministerstvo hodlá zahájit zpracování nového seznamu „žadatelů o podporu“ s tvrdšími pravidly a pro získání představy o počtu obyvatel, kteří jsou skutečně bez práce.
Vstup do EU pomůže chorvatské stagnující ekonomice, říká chorvatský prezident
Členství v EU posílí chorvatskou stagnující ekonomiku, tvrdí chorvatský prezident Ivo Josipovic jen několik dní před chorvatským referendem o vstupu do EU. Podle prezidenta Chorvatska přinese EU „ještě větší otevřenost a vystaví zemi potřebné hospodářské soutěži, know-how a vzdělání“. Chorvatský prezident dále přislíbil, že se země nevzdá své suverenity, že bude pouze „inteligentně investovat její část do nejvíce prosperujícího politického a hospodářského společenstvím na světě“.
Chorvatská inflace za rok 2011 dosáhla 2,3%
Informaci poskytl národní statistický úřad agentuře AFP. Ceny alkoholu a tabákových výrobků vzrostly o 6,8%, zatímco ceny potravin o 3,6%. Ceny energií také vzrostly o 2,7%. Chorvatsko, které má vstoupit do Evropské unie v roce 2013, očekává dle prognózy Světové banky a Chorvatské centrální banky v letošním roce recesi. Růst ekonomiky za rok 2011 se pohyboval okolo 0,4%.
Chorvatská národní banka předpovídá pokles HDP o 0,2% v roce 2012
Hlavním důvodem nyní předpovídaného poklesu, jsou významné změny v mezinárodních trendech a silné fiskální konsolidace veřejných financí. Tento stav se však změní k pozitivnímu díky mírnému růstu exportu zboží a služeb a posílení kapitálových investic především v soukromém sektoru. Předpovědi pro rok 2013 jsou pozitivní: podle HNB by se měl chorvatský HDP zvýšit o 1,2%.
MMF varuje Chorvatsko před dopadem evropské krize
Na první tiskové konferenci Mezinárodního měnového fondu (MMF) v tomto roce ve Washingtonu bylo zdůrazněno, že evropská krize se nevyhne Chorvatsku. Ředitel MMF pro zahraniční vztahy Gerry Rice prohlásil, že v souvislosti s očekávaným poklesem globální ekonomiky bude Chorvatsko čelit velkému ovlivnění evropskou ekonomickou krizí a bude tak v tomto roce čelit i velkým výzvám. Přesto podle ředitele Gerry Rice MMF doposud neobdrželo žádné žádosti o podporu ze strany nové chorvatské vlády. MMF hodlá podrobnou prognózu situace v Chorvatsku, které má tento rok přistoupit k EU, zveřejnit do 12 dnů.
Chorvatsko bude pravděpodobně čelit recesi v roce 2012, růst poklesne o 0,2%
Ekonomika Chorvatska, připraveného vstoupit do Evropské unie v roce 2013, se pravděpodobně sníží o 0,2 % v tomto roce, oznámila zdejší centrální banka ve středu. „Pokles bude odrážet zejména nižší růst zahraniční poptávky doprovázen očekávaným nízkým růstem ekonomik členských zemí EU, jakož i strukturálními nedostatky chorvatské ekonomiky.“ V roce 2011 ekonomika země rostla o 0,4%, především díky turistice. Centrální banka předpokládá návrat růstu o 1,2% v roce 2013.
Byla zahájena kampaň na podporu chorvatského referenda o vstupu do EU
Chorvatský ministr zahraničí Vesna Pusic vyzval občany Chorvatska, aby podpořili členství země v Evropské unii při referendu, které se bude konat 22. ledna. Ministr Pusic tak zahájil vládní kampaň na podporu vstupu do EU, která apeluje na chorvatskou politickou, geografickou a historickou pozici v rámci evropského kontinentu. Při kampani bude rozdáno přes 2 miliony letáků o EU přímo do jednotlivých domácností a bude fungovat speciální telefonní linka na dotazy pro občany. Podle průzkumu agentury Ipsos Puls v prosinci 2011 podporovalo vstup Chorvatska do EU až 60% obyvatel, zatímco 33% se stavělo proti.
Chorvatsko stáhne své obvinění z genocidy proti Srbsku
Chorvatský ministr zahraničí Vesna Pusić oznámil, že Chorvatsko stáhne své obvinění z genocidy proti Srbsku. Chorvatský ministr řekl pro Jutarnji List: „… jsou dvě možnosti. Jednou z nich je řešit problémy, jako jsou pohřešované osoby, odcizení majetku a souzení válečných zločinů, druhou možností je udržovat konflikt nízké intenzity mezi námi a Srbskem.., což je nezodpovědné a nemorální.“ Nová chorvatská vláda, složená z vítězů prosincových voleb, tak zcela a překvapivě otáčí dosavadní postoj Chorvatska. Srbsko, které Chorvatsko žaluje ze stejného důvodu, se ke stažení chorvatského obvinění zatím nevyjádřilo.
Chorvatský ex-prezident dostal pokutu za urážku francouzského právníka
Chorvatský soud v pátek rozhodl, že bývalý prezident Stipe Mesić bude muset zaplatit pokutu v hodnotě 9.400 eur jako náhradu škody za urážku francouzského právníka, napsala agentura Hina. Právník Jurasinovic žaloval exprezidenta Mesiće po tom, co ten v roce 2006 prohlásil, že advokát byl měl navštívit psychiatrickou léčebnu v Záhřebu „protože tam mohou pomoci lidem, jako je on.“ Právník argumentoval tím, že prohlášení bývalého vůdce značně poskvrnilo jeho obraz ve Francii. Díky tomu získal pověst „šíleného právníka.“
Chorvatská ekonomika bude čelit těžkým časům, říká nový premiér
Nově zvolený chorvatský premiér Zoran Milanovic v pátek varoval, že jeho země bude čelit „nebezpečné situaci“. Zároveň v rámci představování svého nového kabinetu chorvatskému parlamentu slíbil bojovat proti hospodářské krizi. „Chorvatsko není zmítáno chaosem, je však v nebezpečné situaci, v tzv. bodě zlomu,“ řekl premiér Milanovic, čímž poukázal na vážný hospodářský neklid v zemi, která se připravuje na svůj vstup do Evropské unie v roce 2013. Dále uvedl, že návrh úsporného balíčku bude první velkou výzvou nového kabinetu. Chorvatsko musí limitovat své státní výdaje a konsolidovat rozpočet.
Poprvé zasedl nový chorvatský parlament
Nový chorvatský parlament poprvé zasedl, předsedou parlamentu se stal Boris Sprem, jeho místopředsedy pak jsou Josip Leko, Nenad Stazic a Milorad Batinic. V parlamentu má většinu středolevá koalice Kukuriku v čele se Sociálně demokratickou stranou, jejíž předseda Zoran Milanovic se stal novým chorvatským premiérem.
Bosenští zemědělci se obávají ztráty primárního trhu
Důsledkem regulací, na které bude za rok přistupovat Chorvatsko během své přípravy na vstup do Evropské unie, bosenští farmáři ztratí velkou část primárního odbytu svého zboží. 16% celkového vývozu potravin a více než 50% vývozu mléka přitom dosud putovalo do Chorvatska. Bosenští farmáři, základ zdejší ekonomiky, musí čelit faktu, že se stali poslední obětí politické paralýzy, která zachvátila zemi od voleb v říjnu 2010.
Bosna nemá centrální vládu, žádný státní rozpočet a co je velice znepokojující pro farmáře – žádné ministerstvo zemědělství. Potravinové a veterinární orgány nejsou schopné pokrýt dostatek směrnic a předpisů za účelem harmonizace bosenských předpisů pro bezpečnost potravin s normami EU. „Už teď máme zpoždění,“ řekl Jurij Afanasiev, ředitel programu OSN pro rozvoj v Bosně.
V Chorvatsku proběhne referendum o vstupu do EU
Událost by měla proběhnout 22. ledna 2012, oznámil prezident země Ivo Josipovic. Předpokládá se, že návrh vstupu do EU podpoří většina hlasujících. Smlouva mezi Chorvatskem a EU připravující půdu pro vstup této balkánské země do bloku byla podepsána 9. prosince. Právoplatným 28. členem by se tak Chorvatsko mělo stát již 1. července 2013.
Chorvatský prezident jmenoval nového premiéra
Chorvatský prezident Ivo Josipovic pověřil vítěze chorvatských voleb Zorana Milanovice sestavením nové vlády, která bude složena z koalice Kukuriku středo-levicových stran pod vedením SDP, která ve volbách získala většinu hlasů – celkem 80 ze 151 křesel. Nový chorvatský parlament poprvé zasedne příští týden. Před novou levicovou vládou stojí úkol dovést Chorvatsko do EU v roce 2013 a postavit se chorvatské malátné ekonomice, která je od roku 2009 většinou v recesi.
Chorvatsko bude do úplného přijetí do EU „aktivním pozorovatelem“
Chorvatsko včera podepsalo dohodu o vstupu do Evropské unie v roce 2013. Stane se tak druhým členským státem regionu bývalé Jugoslávie. Přijetí přitom mohly zabránit územní spory se Slovinskem, což byl jeden z důvodů, proč vyjednávání o vstupu trvalo více jak sedm let. Předseda Evropské rady Van Rompuy oznámil, že Chorvatsko zaujme statut „aktivního pozorovatele“ na všech unijních fórech do doby, než se stane platným členem.