Koalice KUKURIKU vyhrála parlamentní volby v Chorvatsku, jedná se o neúplné ale oficiální výsledky Státní volební komise. Koalice vedená socialisty má již jistých 78 křesel, zatímco dosavadní vládnoucí HDZ obdržela 42 mandátů spolu s dalšími třemi křesly od chorvatské diaspory. Tyto výsledky, jak uvádí zprávu chorvatská média, vycházejí z výsledků zpracovaných z 10% volebních místností. Chorvatský parlament (Sabor) čítá 151 členů, přičemž subjekty musí mít nejméně 71 hlasů k sestavení vlády.
Archiv rubriky: Chorvatsko
V Chorvatsku začaly parlamentní volby
Očekává se, že chorvatští voliči „zúčtují“ s vládnoucími konzervativci, kteří mají za sebou několik korupčních afér uprostřed hospodářské krize. Podle průzkumů by konzervativní Chorvatská demokratická unie (HDZ) měla být nahrazena středo-levou koalicí vedenou sociálními demokraty (SDP) ve spolupráci s dalšími třemi stranami. Podle průzkumů získá koalice s přehledem absolutní většinu ve 151-členném parlamentu. Pravděpodobný nový premiér Zoran Milanovic, šéf socialistů, ovšem bude muset čelit obtížné ekonomické situaci EU, která ovlivňuje i chorvatské hospodářství. Ekonomika Chorvatska je už tak poslední 3 roky většinou v recesi průměrný hospodářský růst činí 0,5% podle odhadu chorvatské centrální banky.
Evropský parlament odhlasoval přijetí Chorvatska do EU
Evropský parlament dle očekávání odhlasoval vstup Chorvatska do EU, Chorvatsko tak bude moci slavnostně podepsat přístupovou smlouvu 9. prosince, podle které se stane členem EU 1. července 2013. Přístupovou smlouvu nyní musí ratifikovat všech 27 členů EU, ovšem neočekávají se komplikace.
Nejlépe je na tom s korupcí na Balkánu Makedonie a Chorvatsko
Podle indexu vnímání korupce vytvořeného nevládní organizací Transparency International je na Balkánském poloostrově obecně velmi vysoká korupce, ovšem nejlépe si mezi balkánskými státy překvapivě vede Makedonie spolu s Chorvatskem. V Indexu vnímání korupce má Makedonie a Chorvatsko index 62. Pro příklad Rumunsko a Černá Hora má 69, Bulharsko 73, Srbsko spolu s Řeckem 78, Albánie 87, Bosna a Hercegovina 91 a Kosovo 110.
Kosovští Srbové zranili 21 mužů sil KFOR při bránění zátarasů
Mluvčí mise EULEX v Kosovu, Uwe Nowitzki, konečně potvrdil, že došlo ke zranění 21 vojáků. Jeden z mužů byl těžce zraněn nákladním vozem, 5 utrpělo lehká zranění a zbylých 15 mužů má pouze povrchová zranění. Vojáci byli zraněni při odstraňování zátaras na cestě jižně od Rudare, kde se jim na odpor postavili místní Srbové. Síly KFOR byly dokonce zatlačeny kamiony se štěrkem. KFOR pak podle svého prohlášení bylo nuceno použít i varovných výstřelů a slzného plynu spolu s obušky v zájmu vlastní ochrany nasazených mužů. Operace nakonec byla v zájmu předejití vážnému incidentu a zranění na obou stranách zrušena bez výsledku.
V prosinci se v Haagu před Mezinárodním soudním dvorem sejdou Srbsko a Chorvatsko kvůli vzájemným obviněním z genocidy
Právní týmy Chorvatska a Srbska se v prosinci sejdou před Mezinárodním soudním dvorem v Haagu, kde se mají určit další právní kroky ve sporu mezi oběma zeměmi, které se navzájem obviňují z genocidy proti svým občanům. Srbsko 4. listopadu předložilo nové důkazy proti Chorvatsku přičemž se očekává, že Chorvatsku bude uložena tří až šestiměsíční lhůta na předložení argumentů k novým srbským důkazům. Pokud se obě země do té doby nerozhodnou vypořádat své spory mimosoudně, hlavní přelíčení proběhne pravděpodobně na přelomu roku 2012 a 2013, píše Vecernji List. V prosinci 2011 by se Chorvatsko se Srbskem mělo dohodnout na svědcích a důkazech, které budou soudu předloženy k rozhodování. Srbská strana se podle dostupných informací hodlá zaměřit na evidenci 7000 srbských obětí chorvatského generála Ante Gotoviny, který byl nedávno v Haagu odsouzen za válečné zločiny. Chorvatsko obviňuje Srbsko z genocidy během války v letech 1991 a 1995 již od roku 2009. Ačkoliv se prezidenti obou zemí shodli na tom, že by se spor měl řešit mimo soud, je takový výsledek nepravděpodobný vzhledem k silně odlišným názorům.
Al Jazeera spouští televizní kanál pro Balkán
Vedení nové televize bude umístěno v Sarajevu, v Bosně a Hercegovině, zatímco dojde k vytvoření i regionálních sídel v chorvatském Záhřebu, srbském Bělehradě a makedonské Skopji. Vysílání pokryje území Slovinska, Bosny a Hercegoviny, Chorvatska, Srbska, Kosova a Černé Hory. Dosavadní investice pro vybavení nové televize stály Al-Džazíru 10 milionů dolarů a vysílání má prozatím být v arabštině a angličtině.
Chorvatsko podepíše smlouvu o vstupu do EU 9. prosince
Chorvatsko podepíše svou smlouvu o přistoupení k Evropské unii 9. prosince v Bruselu, oznámil to chorvatská premiérka Jadranka Kosor po zasedání vlády v Záhřebu. Chorvatsko, podle slov premiérky Kosor, výrazně pokročilo a úspěšně se mu podařilo splnit požadavky na větší boj proti organizovanému zločinu a korupci, stejně jako muselo odblokovat veto Slovinska vyřešením hraničního sporu. Poté, co bude 9. prosince 2011 podepsána smlouva o vstupu do EU, musí být schválena referendem v Chorvatsku a následně ratifikována parlamenty všech 27 stávajících členů EU. Celý tento proces by měl být ukončen 1. července 2013, kdy by se Chorvatsko mělo oficiálně stát 28. zemí EU a zároveň druhou republikou bývalé Jugoslávie.
Bývalý chorvatský premiér čelí obvinění z úplatkářství
Bývalý chorvatský premiér, Ivo Sanadera, je obviněn z úplatkářství a obohacování se za války v Jugoslávii v 90. letech. Sanadera je obviněn z přijmutí úplatku ve výši 10 milionů Euro od maďarské ropné společnosti MOL, která měla rozhodující vliv na chorvatskou ropnou společnost INA. Bývalý premiér mimo jiné údajně dával společnosti MOL větší pravomoci v INA, než které jí příslušely z jejího akciového podílu na INA. Sanader je v současnosti vyšetřován kvůli 6 různým podezřením z korupce – mimo jiné i kvůli nelegálnímu financování tehdejší vládnoucí strany HDZ. Sanader všechno popírá a v otázce ropných společností se brání tím, že všichni ministři schvalovali jeho kroky, o kterých byl informován i prezident Stjepan Mesić.
Balkánští ministři obrany se v Kosovu dohodli na užší spolupráci
Šest balkánských ministrů obrany, kromě Srbska, se na svém zasedání v Kosovu, zavázalo úžeji spolupracovat na řešení regionální stability. Ministři obrany ze Slovinska, Chorvatska, Makedonie, Černá Hory, Albánie a Kosova se na setkání ve městě Peja dohodly na posílení spolupráce v oblasti regionální bezpečnosti. Srbsko ke konferenci nebylo přizváno pro svou politiku bojkotu všech jednání, kterých se účastní Kosovo.
Ve svém projevu na zahájení konference kosovská prezidentka Atifete Jahjaga prohlásila: „Díváme se do budoucnosti na cestu evropské integrace a členství v NATO.“
Chorvatsko bude v EU podporovat Makedonii
Chorvatsko bude podporovat Makedonii v euroatlantickém integračním úsilí. Jako budoucí člen EU hodlá Chorvatsko i přes otevřený bilaterální problém Makedonie s Řeckem podporovat a stát za makedonskými zájmy, oznámil to chorvatský prezident Ivo Josipovic po setkání s makedonským protějškem Gjorge Ivanovem. Makedonský prezident Ivanov Chorvaty požádal, aby spolu se Slovinskem podpořili Makedonii při sporu Řeckem.
EU vyjádřila své znepokojení nad snahou Chorvatska zneuznat veškerá obvinění ze Srbska
EU je znepokojena rozhodnutím Chorvatska zrušit srbské obžaloby za válečné zločiny spáchané v 90. letech za války v Jugoslávii. EU se nelíbí návrh zákona, který již kritizovalo i Srbsko a který by zrušil všechna rozhodnutí srbských soudů týkající se chorvatských občanů. Vedoucí delegace EU v Chorvatsku Paul Vandoren již oznámil, že předložil chorvatské vládě řadu otázek a vyjádřil znepokojení EU. Návrh zákona, který také rusší veškeré právní úkony z dob bývalé Socialistické federativní republikyJugoslávie a Jugoslávské národní armády (JNA).
Francie: „Srbsko se nesmí stát členem EU, pokud se nesmíří se svými sousedy“
Francouzský ministr pro evropské záležitosti Jean Leonetti při své návštěvě Srbska a Chorvatska řekl, že Srbsko má své místo v Evropě, ale pouze pokud dovede své zahraniční vztahy ke smíření se sousedními státy, pokud ne, Franice nikdy nebude podporovat jeho vstup do EU. Dále francouzský ministr Leonetti prohlásil, že Chorvatsko má evropskou perspektivu, neboť se mu podařilo dosáhnout značného pokroku.
Srbsko kritizuje chorvatský návrh nového zákona o tom, že veškerá obvinění ze Srbska vztahující se k 90. létům jsou neplatná“
Srbský státní tajemník Slobodan Homen v reakci na návrh nového chorvatského zákona označil novou normu za zcela absurdní. Nový chorvatský zákon by totiž označoval veškerá obvinění vznešená v Srbsku, která by se týkala 90. let, za neplatná. Chorvatský zákon také předpokládá zrušení platnosti veškerých právních aktů Jugoslávské národní armády a socialistické Jugoslávie. Srbský státní tajemník prohlásil: „Je velmi neobvyklé, aby byl přijat zákon, který ohrožuje možnost a právo státních zástupců a soudů jednat ve jménu spravedlnosti. A možná je slovo „neobvyklé“ mírné slovo, protože si nemyslím, že by se něco podobného kdy stalo v moderní éře Evropy.“ Podle tajemníka Homena je zákon problematický i z hlediska lidských práv a regionálních vztahů. Stejně tak Srbsko poukazuje na vzájemnou dohodu s Chorvatskem o vydávání občanů obviněných z organizovaného zločinu, kterou v minulosti iniciovalo právě Chorvatsko. Pokud by chorvatský zákon vešel v platnost, bylo by to podle Srbů v rozporu i s touto dohodou. Chorvatský prezident Ivo Josipovic již prohlásil, že návrh tohoto zákona je velmi špatným nápadem, přičemž se domnívá, že jedinou cestou je dohoda Chorvatska se Srbskem o tom, že nikdo, kdo se dopustil jakéhokoli trestného činu, by neměl uniknout spravedlnosti.
Největší IT skupina v Chorvatsku je vyšetřována pro korupci
Chorvatský protikorupční úřad USKOK zahájil vyšetřování největší IT skupiny v zemi M SAN, která jen v loňském roce uzavřela smlouvy se státními podniky a ministerstvy za 60 milionů euro. Budou přezkoumány všechny smlouvy s veřejnými institucemi a státními podniky uzavřené od roku 2004, oznámil to deník Jutarnji List. Příslušné orgány již zažádaly o veškerou dokumentaci o službách poskytovaných M SAN a platbách, které za ně společnost od státu obdržela – jedná se o energetickou státní spoečnost HEP, Centrální administrační centrum pro E-Hrvatska, ministerstvo zemědělství a ministerstvo pro vědu. Společnost také obdržela od bývalého chorvatského premiéra Ivo Sanadera 300 000 euro za „konzultace“, bývalý premiér Sanader je v současnosti prověřován v souvislosti s několika dalšími podvody.
Chorvatsko se snaží penalizovat albánský export
Chorvatsko na obchodním jednání mezi EU a balkánskými zeměmi přišlo s návrhem, který může ohrozit albánský export. Většina albánského vývozu je založena na surovinách, které pocházejí ze zahraničí, proto Chorvatsko požaduje, aby kvóty pro naplnění značky „made in Albania“ byly navýšeny ze současných 45% na 75% produktu původem z Albánie. To by samozřejmě způsobilo i zvýšení poplatků, které Albánie musí platit za vývoz zahraničního zboží. Výsledkem je, že albánský export by téměř zdvojnásobil svou cenu, což by bylo pro albánský export fatální, jak říká Flamur Hoxha, předseda albánské Národní komory oděvního průmyslu. Nové kvóty na vývoz by měly být přijaty již v listopadu, ale albánské ministerstvo hospodářství tvrdí, že Albánie nebyla dostatečně zapojena v procesu vyjednávání a i přes chorvatské návrhy není nic závazně přijato.
Chorvatsko uzavřelo přístupové rozhovory s EU
Dohoda o vstupu do EU by mohla být podepsána v listopadu. Členství Chorvatska v EU má v zemi podporu napříč politickým spektrem. Vláda doufá, že se stane impulzem k novým reformám.
Začíná summit EU, Chorvatsko ale přístupové rozhovory ještě neukončí
Chorvatsko je již velmi blízko ukončení přístupových rozhovorů, ale stále mu zbývá uzavřít 2 vyjednávací kapitoly, což jednání protáhne na samotný konec června. Chorvatský prezident Ivo Josipović přitom doufal, že by Chorvatsko současně s oslavami výročí 20 let od vyhlášení nezávislosti na Jugoslávii oslavilo i ukončení vstupních rozhovorů.
Papež Benedikt XVI. je na návštěvě Chorvatska
Dnes se papež setkal s prezidentem Ivem Josipovičem a premiérkou Jadrankou Kosorovou, která připomněla důležitost návštěvy svatého otce v době, kdy si Chorvatsko připomíná 20. výročí svého vzniku. Papež ujistil Chorvaty, že Vatikán podporuje vstup jejich země do EU. Vstupní rozhovory by měly být ukončeny ještě tento měsíc.
Rumunsko počítá s účastí Ruska ve výstavbě ropovodu Constanţa-Terst
O možném zapojení Ruska do výstavby ropovodu informoval generální ředitel rumunské společnosti Oil Terminal Silvio Wagner. Šance na účast Ruska se podle něj zvýšily poté, co ruský ministr energetiky Sergej Šmatka oznámil o možném výstupu Ruska z projektu transbalkánského ropovodu Burgas-Alexandrupolis. Dohodu o výstavbě ropovodu Constanţa-Terst podepsaly Rumunsko, Chorvatsko a Srbsko v roce 2008, realizace projektu bude stát 3,5 miliardy dolarů. Ropovod má zajistit dodávky ropy z Kaspického a Černomořského regionu přes rumunský přístav Constanţa do Srbska, Chorvatska, Slovinska, Itálie, Rakouska a Německa.
K sankcím proti Bělorusku se připojilo dalších 9 států
K sankcím Evropské unie proti běloruským vládním představitelům, kteří se účastnili potlačení opozice po prosincových prezidentských volbách, se připojilo dalších devět zemí, které nejsou členy EU, ale udržují s ní úzké vztahy. Patří k nim Chorvatsko, Makedonie, Černá Hora, Albánie, Bosna a Hercegovina, Srbsko, Island, Lichtenštejnsko a Norsko.