Čína zveřejnila plán na zavedení speciální ekonomické zóny Qianhai

Zóna Qianhai by měla být zřízena ve městě Shenzen, které leží v blízkosti Hong Kongu. Bylo zároveň prvním městem, kde Čína zavedla v roce 1982 ekonomické reformy. Úkolem této zóny bude otestovat schopnost plné konvertibility čínského juanu. Jedná se o poslední ze série opatření, která mají za cíl otevřít čínské kapitálové trhy a povzbudit ekonomiku země. Výstavba bude zahájena v roce 2013 a měla by trvat 8 let. Od roku 2005, kdy byl pro čínský juan zaveden směnový koš, vzrostla jeho hodnota proti dolaru téměř o 30%.

Vesmírná loď Shenzhou 9 úspěšně splnila misi a přistála podle plánu

Návratový modul kosmické lodi Shenzhou 9 spolu s tříčlennou posádkou úspěšně přistál v plánovaném místě autonomní oblasti Vnitřního Mongolska. Návrat lodi sledoval v pekingském řídicím středisku spolu s dalšími čínskými politickými představiteli také premiér země Wen Jiabao. Čína usiluje o vytvoření stálé vesmírné stanice na oběžné dráze, obdobě mezinárodní vesmírné stanice ISS. Tu provozují společně Spojené státy, Rusko, Kanada, Japonsko a evropské země. Její menší čínská obdoba by měla být postavena do roku 2020.

Evropská unie požádala Světovou obchodní organizaci o konzultace v otázce čínské obchodní politiky vzácných nerostů

EU spolu s USA a Japonskem tvrdí, že Čína navýšila vývozní cla a zároveň snížila vývozní kvóty tak, aby záměrně zvýhodnila domácí trh. Čína obvinění popírá, omezení obchodu se vzácnými nerosty je údajně nutné z důvodu ochrany životního prostředí a zabezpečení domácí poptávky. Komisař EU pro obchod Karel De Gucht uvedl, že čínská omezení obchodu se vzácnými nerosty porušují závazky vůči Světové obchodní organizaci (WTO) a negativně ovlivňují globální trh. K žádosti o konzultace došlo po sérii bezvýsledných jednání mezi oběma stranami. Přibližně 97% roční produkce vzácných nerostů, klíčových surovin pro výrobu high-tech výrobků, je vyprodukováno právě v Číně. WTO by měla závěrečnou zprávu zveřejnit do 6 měsíců.

Vietnam označil jednání Číny v oblasti Jihočínského moře za porušení své suverenity

Stalo se tak poté, co čínská těžební společnost China National Offshore Oil Corporation (CNOOC) uvedla, že pro zahraniční společnosti je vyhrazeno celkem 9 těžebních bloků v oblasti Jihočínského moře. Vietnamské ministerstvo zahraničí upozornilo, že ropné bloky, které společnost nabízí, se nachází uvnitř vietnamské ekonomické zóny. Kroky společnosti označilo za nelegální a zároveň za porušení suverenity státu. Čínský ministr zahraničí Hong Lei uvedl, že se jedná o bežnou obchodní aktivitu a požádal Vietnam, aby dále nezhoršoval situaci. Státní těžební společnost PetroVietnam vyzvala mezinárodní společnosti k bojkotu čínské nabídky. Kromě Číny a Vietnamu se spor o oblast Jihočínského moře, bohatou na naleziště ropy a zemního plynu, týká také Filipín, Bruneje, Malajsie a Tchaj-wanu.

Čína nabídla státům Latinské Ameriky půjčku ve výši 10 miliard dolarů

Půjčka by měla být použita pro rozvoj infrastruktury v regionu. Oznámil to čínský premiér Wen Jiabao během své návštěvy Latinské Ameriky. Již dříve premiér Jiabao uvedl, že Čína přemýšlí nad smlouvou o volném obchodu s členskými státy Organizace jihoamerického trhu (MERCOSUR).

Etiopie podepsala smlouvy na nové železniční tratě v hodnotě 3,2 miliardy USD

Turecká firma Yapi Merkezi a čínská společnost Communications Construction Company vystaví v zemi železniční tratě v celkové hodnotě 3,2 miliardy USD, které mají spojit Etiopii s přístavem Tadjourah v Džibutsku. Turecká firma Yapi Merkezi předpokládá, že svou část železniční sítě za 1,7 miliardy USD postaví do 42 měsíců. Výstavba železnic je součástí pětiletého rozvojového plánu, který Etiopie zahájila v roce 2010 a na základě něhož má země pokračovat ve zkvalitnění energetiky a posílení infrastruktury, včetně nových železnic. Hospodářsky rostla Etiopie posledních pět let za sebou. Obchodní vztahy s Čínou a Tureckem by mohly ekonomiku země ještě podpořit.

Amnesty International: Čína, Ukrajina a Súdán poslaly zbraně do Jižního Súdánu

Podle zprávy Amnesty International (AI) získal Jižní Súdán súdánské zbraně, čínské nášlapné miny a ukrajinské tanky. Dodávka zbraní se konala v roce 2007 navzdory mírové dohodě mezi Súdánem a Súdánským lidovým hnutím (SPLM), které bojovalo za nezávislost jihu země, v roce 2005. Zbraně jsou podle zprávy AI využívány v konfliktu v regionu Mayom Country v jihosúdánském státě Unity, který leží na severu země při hranici se Súdánem.

Čína a Chile do roku 2015 zdvojnásobí objem vzájemného zahraničního obchodu

Ten by tak měl dosáhnout hodnoty 60 miliard USD. Oznámil to čínský premiér Wen Jiabao během návštěvy Latinské Ameriky.  Země se zavázaly poskytovat investorům bezpečné investiční prostředí. Mezi klíčové zakázky patří největší čínský projekt v Chile, areál na výrobu elektrické energie prostřednictvím solárních panelů,  jehož hodnota je přibližně 900 milionů USD. Podílí se na něm  společnost Sky Solar, China Development Bank a průmyslová skupina Sigdo Koppers.

Země BRIC zaznamenávají největší pokles měn za posledních 14 let

Měny zemí BRIC zaznamenaly podle agentury Bloomberg ve druhém čtvrtletí roku 2012 nejvyšší pokles od roku 1998. V rámci všech rozvojových zemí přitom nejrychleji poklesl brazilský real, ruský rubl a indická rupie. Investoři nyní hromadně stahují peníze z těchto trhů, což způsobuje další depreciaci měn. V Brazílii je nejvyšší počet soukromých bankrotů za poslední tři roky, cena za barel ruské vývozní ropy klesla na minimum za poslední rok a půl. Real ve druhém čtvrtletí klesl o 12%, rubl o 11,5% a rupie o 10%. Čínský jüan klesl o pouhých 1,2% (téměř pětkrát méně než euro), ale stojí za zmínku, že během krize v letech 2008-2009 se jeho měnový kurz neměnil. Odborníci očekávají, že měny Ruska, Indie a Brazílie do konce roku ztratí asi 15% své hodnoty. Pokles měn v zemích BRIC již způsobil vážné škody mnoha významným společnostem. Země BRIC patří jako největší rozvojové země na světě mezi 12 největších ekonomik. Jejich celkový HDP tvoří více než 13 bilionů dolarů, což odpovídá zhruba čtvrtině světového produktu.

MMF získal celkem 456 miliard USD a zdvojnásobil tak objem současné kapacity úvěrových zdrojů

Na summitu zemí skupiny G20 to uvedla výkonná ředitelka fondu Christine Lagarde. Mezi 12 přispěvatelskými členy jsou také země BRICS, které podmínily tento krok dodržením všech plánovaných reforem, na kterých se MMF shodl v roce 2010. Jedná se zejména o reformu volebního systému, díky které získají větší vliv během jednání a hlasování. Čína fondu poskytne celkem 43 miliard USD, Rusko, Indie a Brazílie poskytnou 10 miliard USD a JAR 2 miliardy USD.

V Rusku začalo nové kolo jednání o íránském jaderném programu

Dvoudennímu setkání mezi Íránem a šesti světovými mocnostmi (USA, Velká Británie, Čína, Rusko, Francie a Německo) předcházela bezvýchodná jednání v Istanbulu a Bagdádu v uplynulých dvou měsících. Velmoci požadují, aby Írán obohacoval uran nanejvýš na 20%, což je dostačující pro energetické a výzkumné účely, avšak znemožňuje případné sestrojení atomové bomby. Na oplátku velmoci prohlásily, že jsou připraveny začít s pomocí s jadernými bezpečnostními opatřeními. Teherán však požaduje zrušení všech sankcí, včetně embarga EU na dovoz íránské ropy a opatření USA proti íránské centrální bance.

Čínský prezident Hu Jintao navštívil Dánsko

Během jeho třídenní návštěvy byly mezi dánskými a čínskými firmami podepsány smlouvy o vývozu a investicích v hodnotě cca. 3 miliard amerických dolarů, zároveň bylo uzavřeno 11 dohod týkajících se klimatu, rybářství, zdraví či potravin. Podle slov čínského prezidenta „tyto kroky dokazují, jak důležitou roli připisujeme našemu vztahu s Dánskem.“ Podle většiny oslovených analytiků je však hlavní příčinou čínské návštěvy v zemi ostrov Grónsko, který sice leží na rozhraní Atlantiku a Severního ledového oceánu a má vlastní vládu a parlament, ale je autonomní součástí Dánského království. Grónsko je z geopolitického hlediska důležité pro své zásoby minerálů a v budoucnu by se mohlo stát oblastí, kde se budou střetávat strategické zájmy USA a Číny.

Čínský premiér navštíví několik států Latinské Ameriky

Premiér Wen Jiabao povede čínskou delegaci na konferenci OSN týkající se trvale udržitelného rozvoje, která se koná v brazilském Rio de Janeiru pod názvem Rio+20. Mimo jiné navštíví čínský premiér i Uruguay, Argentinu a Chile, kam byl pozván na oficiální návštěvu tamními hlavami států. Cílem této návštěvy bude objasnit tamním vládám čínskou politiku v rámci trvale udržitelného rozvoje a posílit bilaterální vztahy s jednotlivými zeměmi. Premiér Wen Jiabao promluví i k vedení Hospodářské komise pro Latinskou Ameriku a Karibik v Chile.

V Číně úspěšně odstartovala kosmická pilotovaná loď Shenzhou-9, mezi členy posádky je také žena

Osm minut po startu, který proběhl v čínském kosmodromu v poušti Gobi v severozápadní provincii Kan-su, vstoupila kosmická loď Shenzhou-9 na oběžnou dráhu. Během několika dní by se měla spojit s orbitálním modulem Tiangong-1, který byl na oběžnou dráhu uveden v září 2011. Součástí celkem tříčlenné posádky je také první čínská kosmonautka. Pobyt posádky ve vesmíru by neměl trvat déle než 12 dní, během kterých by měla být provedena řada experimentů. Čína usiluje o vytvoření stálé vesmírné stanice na oběžné dráze, obdobě mezinárodní vesmírné stanice ISS. Tu provozují společně Spojené státy, Rusko, Kanada, Japonsko a evropské země. Její menší čínská obdoba by měla být postavena do roku 2020.

Čína popřela informace o dodávkách vojenského vybavení do KLDR

Podle informací japonských zpravodajských agentur byly důkazy o dodávkách klíčových komponentů pro stavbu balistických střel dlouhého doletu nalezeny v roce 2011 v japonské Osace. Pokud by se potvrdila pravdivost obvinění, znamenalo by to porušení rezoluce Rady bezpečnosti OSN, přijaté v červnu roku 2009. Opatření vyzývá všechny členy OSN ke kontrole obsahu zboží výváženého do Severní Korey a posílení zbrojního embarga. Zároveň je zavazuje k likvidaci jakéhokoliv materiálu, který by souvisel s výrobou balistických střel či vývojem jaderného programu.  Podle dostupných informací poskytují čínské úřady příhodné podmínky pro jeho pašování. Čínské ministerstvo zahraničních věcí veškerá obvinění popřelo. Čína je dlouhodobě jedním z klíčových spojenců KLDR a již v minulosti čelila v souvislosti s vývojem severokorejského raketového programu obvinění ze spolupráce s KLDR.

Čína obhajuje svůj dovoz íránské ropy

Mluvčí čínského ministerstva zahraničí Liu Weimin prohlásil, že čínský dovoz ropy z Íránu probíhá přes transparentní kanály, které nejsou v rozporu s rezolucí OSN a nepoškozují zájmy jiných zemí. Dále vyjádřil nesouhlas Číny s jednostrannými sankcemi USA a některých dalších zemí proti Íránu a zdůraznil, že čínský dovoz íránské ropy je založen na ekonomických potřebách Číny. Toto prohlášení čínské ministerstvo učinilo den poté, co USA udělily nové výjimky ze svého embarga pro dovoz íránské ropy, do kterých nezahrnulo Čínu.

Čínský prezident Hu Jintao navštíví Dánsko

Návštěva, která se bude konat v průběhu příštího týdne, znamená průlom ve vzájemných vztazích obou zemí. Ty jsou od roku 2009 negativně poznamenány sporem ohledně návštěvy a přijetí tibetského duchovního vůdce dalajlamy dánskými státními představitely. Jedním z klíčových témat jednání budou zejména ekonomické vztahy obou zemí. Z Dánska zamíří Hu Jintao na summit G20, kteý se bude konat v mexickém městě Los Cabos.

Čínská ekonomika vykázala v květnu překvapivé výsledky

Meziročně vzrostla hodnota exportu o 15,3% a zároveň poklesla míra inflace na úroveň 3%. Přesto zůstávají hodnoty průmyslové produkce a maloobchodních tržeb i nadále na nižší úrovni, než je vládou stanovený cíl. Minulý týden snížila centrální banka poprvé po více než třech letech míru diskotních sazeb, s cílem podpořit domácí poptávku po úvěrech.

V Číně vrcholí přípravy na start pilotované kosmické lodi Shenzhou 9

Čína přibližně v polovině června 2012 uskuteční start pilotované kosmické lodě Shenzhou 9, která bude obsazena celkem tříčlennou posádkou. Prozatím není vyloučeno, že mezi členy posádky bude také žena. Přibližně tři dny po startu kosmické lodi by mělo dojít ke spojení s čínským orbitálním modulem Tiangong-1, který byl na oběžnou dráhu uveden v září 2011. Podle aktuálního plánu na něm mají dva kosmonauti  pracovat po dobu 10 dní. První pilotovaný let do vesmíru uskutečnila Čína v roce 2003.

Během summitu Šanghajské organizace pro spolupráci došlo k setkání prezidentů Číny, Íránu a Afghánistánu

Čínský prezident Hu Jintao vyzval Írán, který je klíčovým dodavatelem ropy do Číny, k otevřenějšímu přístupu při vyjednáváních týkajících se jeho jaderného programu. Těch se kromě Íránu zúčastní dalších šest jaderných velmocí, mezi které patří USA, Velká Británie, Francie, Rusko, Německo a Čína. Jednání se budou konat v průběhu příštího měsíce. Prezident Číny se během 10. summitu  organizace setkal také s afghánským prezidentem a nabídl mu finanční pomoc o velikosti 24 milionů USD ročně a prohloubení spolupráce obou zemí po odchodu vojsk Severoatlantické aliance v roce 2014.

Čína poprvé od roku 2008 snížila míru diskontních sazeb

Tento krok má za cíl podporu růstu ekonomiky, který byl v prvním čtvrtletí letošního roku nejnižší za poslední tři roky. Čínská centrální banka snížila míru roční depozitní a zápůjční sazby o 25 bazických bodů. Opatření vstoupí v platnost 8. června a mělo podpořit domácí poptávku po úvěrech a hospodářskou soutěž.