Írán oznámil v pátek nové vojenské cvičení v úžině Hormuz, která je nejdůležitějším ropným uzlem na světě. Agentura Reuters přinesla informace od nejmenovaného diplomata o tom, že Mezinárodní agentura pro energii (IEA) již diskutuje o krizovém plánu na využití strategických zásob ropy v USA, EU a Japonsku a úplném nahrazení dovozu ropy z Perského zálivu, který by v případě, že by Írán zablokoval Hormuz, zcela zkolaboval. Celkem by tak po dobu jednoho měsíce byly strategické zásoby schopny uvolnit 14 milionů barelů denně po dobu jednoho měsíce. Jen Hormuzským průlivem ale v současnosti denně projde 16 milionů barelů ropy denně.
Archiv rubriky: Asie
Bývalý šéf turecké armády byl vzat do vazby – je obviněn z plánování převratu
Turecký státní zástupce požádal o vzetí do vazby bývalé hlavy turecké armády Ilkera Basbuga, který opustil tureckou armádu v roce 2010 kvůli údajné přípravě ultra-nacionalistického spiknutí proti tureckému premiérovi Tayyip Erdoganovi. Jedná se tak o pokračování vlny zatýkání v březnu 2011, kdy byl mimo jiné zatčen i šéf bezpečnostních složek.
EU odsuzuje útoky proti šíitům v Iráku
Nejvyšší diplomatka Evropské unie Catherine Ashton ve středu odsoudila násilí mířené proti šíitským muslimům v Iráku, během kterých padlo asi 68 mrtvých. „Ashton důrazně odsuzuje poslední vlnu bezohledného násilí v Iráku,“ oznámil její kancelář v tiskové zprávě. „Diplomatka vyjadřuje politování nad smrtí a škodami způsobenými teroristickými činy, které jen přispívají ke zhoršení již tak nestabilní politické situace.“ Ashton, která je vysokou představitelkou EU pro zahraniční věci, vyzvala všechny irácké skupiny, aby se angažovaly ve skutečném dialogu s cílem řešit své spory.
Diplomatická konzultace mezi Kubou a Pákistánem
Havanu navštívil pákistánský ministr zahraničí Alamgir Bashar Khan Babor, který se zde setkal se svým kubánským protějškem Marcosem Rodriguezem. Hovořili hlavně o mezinárodní politice. Pákistánský ministr zdůraznil důležitost podobných setkání, díky kterým jsou vztahy mezi oběma zeměmi velice přátelské. Při setkání padla zmínka i o americkém embargu, které Pákistán odsuzuje. Země si pomáhají i vojensky. V roce 2005 poslala Kuba více jak 2000 vojáků do Pákistánu. Ten na oplátku poslal pomoc, když ostrov zasáhla série hurikánů v roce 2008.
Japonsko nakoupilo dluhopisy EFSF v hodnotě 300 milionů eur
Ve čtvrteční aukci nakoupilo Japonsko tříleté dluhopisy ochranného valu eurozóny EFSF v hodnotě 300 milionů eur, oznámila agentura Reuters. Evropský fond finanční stability tak získá plánované peníze pro podporu zadlužených států eurozóny – Portugalska a Irska. Záchrannému fondu pomohl především top AAA rating, který je však podmíněn ratingy ostatních zemí eurozóny. Japonsko projevilo o dluhopisy značný zájem a hodlá v jejich nákupu pokračovat.
Čína a Japonsko hodlají omezit dovoz íránské ropy po rozhodnutí EU
Po rozhodnutí členů EU o zastavení dovozu íránské ropy, začaly o omzení nákupu ropy z Íránu uvažovat i Japonsko a Čína, největší íránský obchodní partner, která již dříve omezila svůj dovoz z Íránu téměř o polovinu. Japonsko bude zvažovat škrty v nákupech taktéž po konzultaci s USA. EU, Čína a Japonsko byly doposud odběrateli zhruba poloviny veškerého íránského ropného exportu, který činí 2,6 milionu barelů denně. Podle odborníků to pro Írán bude znamenat kritické snížení příjmu tzv. tvrdé měny, tedy amerických dolarů, což významně ztíží dovoz potravin a základních potřeb pro 74 milionů íránských obyvatel. Politologové se přesto shodují, že se Írán k situaci postavil velmi „statečně“, když íránský ministr zahraničí Ali Akbar Salehi prohlásil,že jeho země nyní „přečká bouři“. Írán za dva měsíce čekají parlamentní volby poprvé od problematických prezidentských voleb v roce 2009, které vedly k masovým demonstracím.
V hlavním městě Iráku došlo k dalším bombovým útokům
Čtyři bomby v převážně šíitských muslimských oblastech v Bagdádu zabily nejméně 25 lidí, další desítky jsou nyní hospitalizovány. V Iráku i v zahraničí zatím stále více rostou obavy z dalšího vývoje pod vládou šíítského premiéra Nuri al-Maliki, který na konci minulého roku zahájil kroky proti několika sunnitským politikům.
Syrská vláda podle svého tvrzení zadržuje 552 osob spojených s nepokoji, 755 jich již propustila.
Syrské úřady zveřejnily seznam 552 lidí zadržených během 10-měsíční vzpoury proti vládě prezidenta Bashara al-Assada, syrský státní televize uvedla ve čtvrtek. Minulý syrská vláda propustila zadržených 755 lidí.
Britský ministr zahraničí na návštěvě Barmy vyzývá k dalším demokratickým reformám
Ministr zahraničí Velké Británie William Hague na setkání s Barmským prezidentem Theinem Sein uvedl, že Británie vítá veškeré dosavadní pro-demokratické změny v zemi, avšak očekává podniknutí dalších nezbytných kroků ze strany barmské vlády. Mezi ně se řadí například propuštění všech politických vězňů, důvěryhodný průběh dubnových voleb, zlepšení přístupu humanitární pomoci do země a zefektivnění mírových rozhovorů na problémových kmenových územích. Poté je prý britská vláda připravena na pozitivní reakce spojené s rušením sankcí a dalších restrikcí vůči Barmě. Na své dvoudenní návštěvě se britský ministr setkal i s hlavní představitelkou opozice Aung San Suu Kyi.
Členové EU se dohodli na zákazu dovozu íránské ropy
Oficiálně by měli rozhodnutí potvrdit na setkání ministrů zahraničí na konci ledna. EU se tak podobně jako USA snaží vyvinout tlak na zastavení íránského jaderného programu. Írán odmítl hrozby nových sankcí, stejně jako nařčení Západu z toho, že se země snaží vyvinout jaderné zbraně. Země také odmítla spojitost mezi rekordně nízkou úrovni své měny tento týden a represivními opatřeními USA.
Čína ignoruje daň z emisních povolenek EU
Čínské největší letecké společnosti nebudou platit novou daň Evropské unie zaměřenou na snižování emisí oxidu uhličitého. Mluvčí Čínského sdružení leteckých dopravců, které zastupuje aerolinky jako China Southern Airlines, China Eastern Airlines a Hainan Airlines řekl, že Čína se nezapojí do evropského obchodu s emisními povolenkami, které již v minulosti kritizovala. Letecké společnosti, které nebudou platit novou evropskou daň EU můžou být pokutovány a může jím být dokonce zakázáno létat do regionu. Čína oznámila, že může zavést odvetná opatření.
Jihokorejský prezident se chystá na návštěvu Číny
Prezident Lee Myung-bak se na návštěvě Pekingu setká se svým čínským protějškem, aby spolu prodiskutovali otázky vývoje situace na Korejském poloostrově a vzájemného strategického partnerství obou zemí. Bude se jednat o první setkání jihokorejského a čínského prezidenta od smrti severokorejského vůdce Kim Jong-ila.
Kuba a KLDR si vyjádřily podporu
Stalo se tak v kubánské Havaně. Severokorejský ambasador Kwon Sung Chol a kubánský ministr zahraničí Marcos Rodriguez se shodli na tom, že obě země mají velice podobnou zahraniční politiku, ve které si vyjádřili podporu. Severokorejský ambasador navíc odsoudil americké embargo. Ministr Rodriguez zase vyjádřil podporu myšlence sjednocení Koreí, která by vedla k většímu blahu lidí a spokojenějšímu životu. Nezapomněl kondolovat k úmrtí vůdce Kim Jong- Ila. V rámci shledání byla ambasadoru Sung Cholovi udělena Medaile přátelství.
Francouzský senát rozhodne o návrhu zákona o genocidě
Minulý měsíc prošel Národním shromážděním (dolní komorou francouzského parlamentu) návrh zákona, který zakazuje popírání arménské genocidy. Tento měsíc by měl francouzský Senát rozhodnout, vstoupí-li návrh zákona v platnost. Přes velké protesty Turecka, vládní představitelé předpokládají, že návrh projde. Francie je jednou z více jak 20 zemí, které uznaly zabíjení Arménů z let 1915-16 za genocidu.
Politické angažmá Kataru v posledních letech výrazně roste
Katarský emirát, který má i přes svou malou rozlohu nejvyšší HDP na světě, sehrál nejvýznamnější roli ve finanční pomoci libyjským rebelům při povstání proti Muammarovi Kaddádímu. Mimo jiné byl i místem jednání rebelů s Západem a organizoval Fórum na podporu libyjského povstání. Katar zároveň stojí za iniciativou Ligy arabských států proti Sýrii a jejími sankcemi a zároveň se nyní začal angažovat ve zprostředkování jednání mezi Talibanem, Afghánskou vládou a USA ve svém hlavním městě Doha, kde má být zřízena politická kancelář Talibanu. V Kataru zároveň sídlí a je financován největší arabský zpravodajský kanál Al Jazeera, který mimo jiné nedávno oznámil rozšíření své působnosti i na Balkánský poloostrov. Katarský emirát zároveň provozuje fond pro financování palestinské samosprávy. Země se dále jako obrovská zásobárna zemního plynu snaží předehnat Dubaj ve Spojených arabských emirátech (SAE) v souboji o finanční a kulturní centrum oblasti, což dokazuje i hoštění mistrovství světa ve fotbale v roce 2022.
V kazašském městě Zhanaozen byl prodloužen výjimečný stav
Kazašský prezident Nursultan Nazarbajev oznámil prodloužení výjimečného stavu v ropném městě Zhanaozen do 31. ledna. Výjimečný stav zde byl vyhlášen 17. prosince po několika měsících drobných stávek místních dělníků, které nabraly na intenzitě a vedly ke střetům s bezpečnostními složkami, při kterých zahynulo nejméně 17 lidí. Výjimečný stav měl skončit 5. ledna 2012.
Taliban hodlá otevřít politickou kancelář v Kataru
Afghánský Taliban otevře svoji politickou kancelář v Doha v Kataru, která by měla vést jednání se spojenci v Afghánistánu. Podle oznámení Talibanu by mělo kromě Kataru v budoucnu být více prostředníků. Krok Talibanu vnímá pozitivně afghánská vláda chystající zvláštní výbor určený k jednání. USA pak byly vyzvány, aby propustily vězně ze základny Guantanamo na Kubě, což experti vnímají jako velmi riskantní krok vzhledem k nepředvídatelnosti Talibanu.
Stoupá cena ropy kvůli napětí kolem Íránu i rostoucí spotřebě Číny
Za barel ropy WTI se nyní platí 101 dolarů, za směsnou ropu Brent pak 110 dolarů za barel. Analytici tvrdí, že tyto cenové nárůsty jsou způsobeny politickým napětím kolem íránského vojenského cvičení a nebezpečí obsazení Hormuzského průlivu, který je nejdůležitějším tranzitním uzlem ropy. Dalším důvodem je ale i velmi dobrá ekonomická situace Číny, která je spolu s USA největším spotřebitelem ropy.
USA nehodlají stáhnout své lodě z Perského zálivu
Americké ministerstvo obrany v reakci na íránské varování oznámilo, že bude pokračovat v nasazení válečných lodí v Perském zálivu, aby tak byl zachován „konstantní stav vysoké bdělosti, zajišťující ochranu plynulosti námořního obchodu“.
Total a Sinopec budou investovat 4,5 miliardy dolarů do těžby břidlicového plynu v USA
Francouzská společnost Total včera ohlásila, že investuje 2,3 miliardy dolarů do těžby břidlicového plynu v USA. Největší francouzský koncern tak koupí palivo díky 25% akcií amerických firem Chesapeake Energy a EnerVest. Do roku 2014 bude koncern dále investovat do těžby tohoto plynu ve státě Ohio. Čínský gigant Sinopec v úterý informoval o podobné investici – celkem 2,2 miliardy dolarů do koupě jedné třetiny podílů v pěti konsesích na využití nerostného bohatství břidlic ve státech Alabama, Colorado, Mississippi a Ohio.
Syrští povstalci varují před zvýšením bojové aktivity
Velitel ozbrojených syrských rebelů (FSA) plukovník Riad Al-Asaad pohrozil, že se zvýší intenzita útoků na vládu prezidenta Bashara al-Assada, pokud se nezlepší kvalita pozorovatelské mise Ligy arabských států, která informuje o končícím vládním zásahu proti protestům. „Pokud budeme mít pocit, že se situace nezlepšuje, překvapíme syrskou vládu i celý svět,“ pronesl ve svém rozhovoru pro Reuters plukovník. Arabská liga mezitím sama řeší problém pozorovatelské mise v Sýrii, neboť poradní orgány jsou přesvědčeny o tom, že pouze nepřímo napomáhá syrské vládě v potlačování opozice.
Francie chce sankce EU proti Íránu do konce ledna
Francie chce přesvědčit své evropské partnery, aby byly proti Íránu přijaty podobné sankce, jaké uvalily USA, do konce ledna, uvedl to francouzský ministr zahraničí Alain Juppé pro televizní kanál I-Tele. Podle jeho slov Francie navrhuje zmrazení aktiv íránské centrální banky a uvalení embarga na dovoz íránské ropy do EU.
Írán začíná být pod tlakem kvůli novým tvrdým sankcím
Kvůli novým sankcím, které v USA vstoupily v platnost 1. ledna 2012, klesla hodnota íránského rialu vůči americkému dolaru o 40%. Analytici se shodují, že se vůbec poprvé může jednat o skutečný tvrdý dopad sankcí na íránskou ekonomiku. USA totiž sankcemi odřízlo veškeré finanční instituce, které spolupracují s íránskou centrální bankou, od amerického finančního systému, čímž blokují cesty pro platby za íránskou ropu. U EU se očekává, že podobné sankce zavede již na konci ledna 2012 a spekuluje se i o možném zákazu dovozu íránské ropy, což samotný Írán považuje za nereálné a spekulace zpochybňuje. Írán se dostává i do tlaku svého největšího obchodního partnera, Číny, která kvůli sankcím požaduje slevy na íránskou ropu a snížila dovoz z Íránu téměř o polovinu, přičemž se import snaží nahradit z Ruska a Vietnamu, se kterými již podepisuje pojistné smlouvy.