OSN vyčlenila 104 milionů dolarů pro poskytování pomoci světově nejvíce opomíjeným humanitárním krizím, kde přetrvává nedostatek finančních prostředků. Třináct zemí, mezi nimiž bude Jižní Súdán největším příjemcem, tak získá potřebné finanční prostředky. Mezi další státy jsou Džibuti, Eritrea, Středoafrická republika, Čad, Pobřeží slonoviny, Konžská republika, Severní Korea, Nepál, Pákistán, Filipíny, Haiti a Sýrie.
Archiv rubriky: Asie
Čína zkritizovala evropské rozhodnutí embarga íránské ropy
Čínské ministerstvo zahraničí odsoudilo evropské rozhodnutí embarga íránské ropy ze začátku tohoto týdne. Ministerstvo uvedlo v prohlášení ve čtvrtek, že tlak a sankce ohledně íránského jaderného programu „nejsou konstruktivním přístupem.“ Čína je důsledně proti sankcím vůči Íránu, který je významným čínským obchodním partnerem. Hospodářská spolupráce mezi oběma státy se rozšířila v posledních letech, částečně kvůli stažení západních firem z Íránu.
Írán zvažuje zavedení embarga před Evropskou unii
Členové íránského parlamentu by mohli příští neděli schválit návrh zákona o zastavení vývozu íránské ropy do evropských zemí, předtím, než evropské rozhodnutí nabude reálné platnosti. Evropská unie se v pondělí dohodla na zavedení embarga na íránskou ropu od 1. července 2012.
Americké ministerstvo financí odstřihlo od amerického finančního systému třetí největší íránskou banku
Banka Tejerat byla zasažena americkými sankcemi proto, že poskytovala finanční služby několika íránským bankám a podnikům, které se dle USA podílejí na vytvoření zbraní hromadného ničení. Tato akce se týká 23 finančních institucí, mezi nimi i největších státem vlastněným íránských bank. „V době, kdy jsou banky odstřihávány od íránského systému, jeho měna oslabuje a ekonomika se propadá, je tato akce útokem na jeden z mála zbývajících přístupových bodů Íránu k mezinárodnímu finančnímu systému“, řekl David S. Cohen, tajemník ministerstva financí USA pro terorismus a finanční zpravodajství. Banka Tejerat má přes 2000 poboček v Íránu a zahraniční pobočky v Paříži a Tádžickém Dušanbe. Tato sankce by též mohla způsobit zahrnutí banky Tejerat do nejnovějšího systému protíránských sankcí, kdy by od amerického finančního systému byly odstřiženy společnosti, které s bankou Tejerat nějakým způsobem spolupracují, jak se již stalo v jiných případech (Spojené státy uplatnily protiíránské sankce na první tři společnosti)
Další střety v pákistánské oblasti Kurram
Poslední střety mezi vládními vojáky a tamními ozbrojenci na tomto kmenovém území si vyžádaly 23 obětí. V oblasti Kurram ležící poblíž hranice s Afghánistánem byla pákistánskou vládou v červenci minulého roku vyhlášena ofenzíva proti ozbrojeným jednotkám napojeným na hnutí Taliban a teroristickou skupinu Al-Káida. Novináři mají v současné době vstup do této oblasti zakázán, ale dle zprávy pákistánského armádního velení by měly mít vládní složky tuto oblast již pod kontrolou.
Pákistánský prezident na návštěvě Barmy
Cílem návštěvy prezidenta Asif Ali Zardariho je prodiskutovat se svým barmským protějškem potenciální ekonomické a obchodní vztahy obou zemí a zároveň se setkat s tamní opoziční představitelkou Aung San Suu Kyi. Jedním z bodů agendy tohoto setkání bude také budoucí spolupráce Barmy a Pákistánu v sektoru těžby ropy a zemního plynu.
Papuu Novou Guineu zasáhly masivní sesuvy půdy
Zasaženo bylo především vnitrozemí tohoto státu, přičemž vládní zdroje uvádí okolo 40 mrtvých ve dvou nejvíce zasažených vesnicích. Katastrofa se navíc udála poblíž továrny sloužící ke zpracování zemního plynu, která je projektem společnosti ExxonMobil. Mluvčí této společnosti uvedl, že vzhledem k okolnostem byly veškeré výrobní procesy pozastaveny.
Japonsko uveřejnilo obchodní statistiky- první deficit po 30 letech
Japonský import vzrostl v roce 2011 o 12%, zatímco export meziročně klesl o 2,7%. To má za následek deficit v hodnotě 32 miliard dolarů. Příčinou takovýchto statistik je podle vládní mluvčí především katastrofa z 11 března minulého roku a také rozsáhlé záplavy v Thajsku, kde působí mnoho japonských subdodavatelů.
Čínská vláda potvrdila již druhý střet v provincii Sichuan hraničící s Tibetem
Při konfliktu s čínskými bezpečnostními složkami byl zastřelen jeden Tibeťan, který dle policejního vyjádření napadl sídlo tamních pořádkových služeb. Dle vyjádření tibetské strany začali čínští policisté střílet na lidi, kteří demonstrovali proti náboženskému útlaku poblíž tamní policejní stanice. Při podobných protestech v nedaleké provincii Draggo byli na začátku týdne zastřeleni další dva lidé. Samotní pozorovatelé v oblasti tvrdí, že objektivní posouzení situace je téměř nemožné, jelikož je do problematických částí je velmi omezený přístup.
Turecko vydalo jasný pokyn pro své diplomaty: „lobbujte všude proti francouzskému zákonu“
Turecko prozatím pozdrželo oznámení chystaných sankcí proti Francii, aby tak podle vyjádření turecké vlády usnadnilo rozhodování francouzským senátorům o případné ústavní stížnosti. Turecko vydalo pokyn všem svým diplomatům, aby na mezinárodní scéně i ve Francii přesvědčili alespoň 60 francouzských senátorů k podání stížnosti na nový francouzský zákon o arménské genocidě k francouzskému ústavnímu soudu. Turecká vláda díky tomu, že proti zákonu ve francouzském Senátu hlasovalo 86 senátorů, věří v úspěch svých snah.
Liga arabských států požádala OSN o pomoc při ukončení „krveprolití“ v Sýrii
Generální tajemník Arabské ligy Nabil Elaraby, poté co Sýrii opustili všichni arabští pozorovatelé a Sýrie odmítla plán Arabské ligy, vyzval OSN k pomoci při ukončení povstání a násilností. Včera k takovému kroku Arabskou ligu vyzvala Velká Británie poté, co Arabská liga svou předchozí žádost o pomoc stáhla. Velkým zastáncem angažmá OSN a Rady bezpečnosti OSN je Katar, který již navrhoval i vyslání arabských vojenských jednotek do Sýrie. Syrský ministr zahraničí Walid al-Moualem na rozhodnutí Arabské ligy reagoval slovy, že se jedná o spiknutí za účelem dosáhnout vojenské intervence v Sýrii.
Proti francouzskému zákonu o popírání genocidy vystoupil Ázerbájdžán
Dle kavkazského souseda Arménie, Ázerbájdžánu, ztratila Francie tím, že návrh zákona o arménské genocidě schválila, důvěryhodnost jako prostředník v ázerbajdžánsko-arménském konfliktu o Náhorní Karabach a měla by okamžitě odstoupit od této role. Země se tak připojila k Turecku, které zákon ostře zkritizovalo. „Francie se dopustila zrady,“ uvedl Ali Ahmadow, generální tajemník vládnoucí Nové strany Ázerbájdžánu. Arménský ministr zahraničí Edward Nalbandian naopak ohodnotil krok Francie jako „významný den“ v dějinách francouzsko-arménského přátelství.
Francouzský ministr zahraničí Juppé: „Vojáky z Afghánistánu nebudeme stahovat“
Pan Alain Juppé označil informace o tom, že by francouzští vojáci mohli být kvůli incidentu z minulého týdne odvolání z Afghánistánu do konce roku 2012, za nepodložené. Minulý pátek byli 4 vojáci francouzských jednotek zabití, 15 pak zraněno při střelbě afghánského vojáka. Dle názoru ministra takový návrh nebyl řádně promyšlen a prostudován. Po incidentu byl do země poslán francouzský ministr obrany, který by měl dnes předat prezidentovi Sarkozymu informace o tamější situaci. Na incident zareagoval i prezidentský kandidát v nadcházejících volbách Francois Hollande.
Předseda tureckého parlamentu odmítl pozvání z Izraele
Předseda tureckého parlamentu Cemil Cicek odmítl pozvání izraelského protějšku Reuvena Rivlin. Předseda tureckého parlamentu v dopise vysvětlil, že pozvání není možné přijmout do té doby, než se zlepší současné vztahy mezi oběma zeměmi. Dále Cemil Cicek uvedl v dopise pro hlavu izraelského parlamentu: „jsem si jist, že znáte turecké podmínky pro normalizaci vzájemných vztahů.“
Austrálie se připojila k uvalení ropného embarga na ropu z Íránu
Australský ministr zahraničí Kevin Rudd po jednání s britským ministrem zahraničí Williamem Hague oznámil, že Austrálie se připojí k uvalení embarga na dovoz íránské ropy. Podle slov australského ministra Austrálie provede stejné paralelní opatření, jaké přijala včera Evropská unie.
Sýrie od Ruska koupí 36 cvičných vojenských letadel za 550 milionů dolarů
Podle zpravodajství Kommersant s odvoláním na státní agenturu pro zprostředkovávání vývozu a dovozu vojenského materiálu a technologií Rusko uzavřelo se Sýrií dohodu o prodeji 36 pokročilých cvičných letounů nové generace Jak-130 za 550 milionů dolarů. USA již dohodu odsoudily s tím, že jde o nerozvážný krok – podle expertů existují obavy z toho, že by v případě převratu v Sýrii došlo k rabování vojenského materiálu. Rusko ale kritiku odmítá s tím, že neexistuje žádné zbrojní embargo, které by takový obchod zakazovalo a že Sýrie je suverénním státem.
Velká Británie chce, aby Liga arabských států vyzvala Radu bezpečnosti OSN k činnosti v otázce Sýrie
Britský ministr zahraničí William Hague vyzval Ligu arabských států, aby vytvořila tlak na Radu bezpečnosti OSN a požádala o odsouzení zákroku probíhajícího proti povstání v Sýrii a zažádala o pomoc. Velká Británie chce, aby arabské země tímto krokem pomohly přimět Rusko a Čínu k ukončení blokování jakékoliv rezoluce proti Sýrii. Arabská liga totiž začátkem ledna svou žádost o pomoc, prosazovanou hlavně Katarem, stáhla. Rada bezpečnosti by podle britského ministra měla přijmout „vhodná řešení, která pomohou zachraňovat životy.“ Rusko v Radě bezpečnosti OSN již dříve navrhlo vlastní rezoluci.
Íránské tajné služby: „Ropné embargo může v důsledku mít ozdravný dopad na íránskou ekonomiku“
Šéf íránské tajné služby Heidar Moslehi se vyjádřil k rozhodnutí o ropném embargu EU na íránskou ropu – ve své řeči prohlásil, že embargo nebude účinné vzhledem k diverzifikaci íránského exportu ropy a potřebám ekonomik jako je Indie či Čína. Dále Heidar Moslehi dokonce uvedl, že embargo může mít ozdravný dopad na íránskou ekonomiku, která se tak zbaví provázanosti s ekonomikami západních států. Informaci přinesla tisková agentura IRNA.
Šéf francouzské diplomacie Alain Juppé vyzval Turecko k zachování klidu
Během stoupajícího napětí kvůli francouzskému zákonu, který zakazuje popírání arménské genocidy vyzval francouzský ministr zahraničí Alain Juppé tureckou vládu k zachování klidu. Dle jeho názoru se země navzájem potřebují a po vlně emocí se situace ustálí. On sám se již dříve vyslovil proti návrhu. Turecko vyhrožuje stálými sankcemi proti Francii. Kritici zákona upozorňují na to, že zákon byl schválen 3 měsíce před prezidentskými volbami, kde by arménská menšina mohla ovlivnit celkový výsledek. Návrh zákona byl předložen stranou současného prezidenta Sarkozyho, který se uchází o znovuzvolení.
Turecko označilo nový francouzský zákon za rasistický
Francouzský zákon o popírání arménské genocidy je dle tureckého premiéra rasistickým. Turecký premiér Recep Tayyip Erdogan uvedl, že zákon „zabíjí svobodu smýšlení“. Zákon již způsobil značné napětí mezi oběma zeměmi, které jsou v rámci organizace NATO spojenci. Turecký premiér uvedl, že vláda promýšlí odpověď na tento krok.
Francouzský Senát schválil zákon o popírání arménské genocidy
Zákon tak činí ilegálním popírání toho, že zabíjení Arménů osmanskými Turky v letech 1915-1916 byla genocida. Turecko již dříve informovalo, že v případě schválení zákona uvalí na Francii nové sankce. Nyní musí být zákon schválen prezidentem Nicolasem Sarkozym, jehož strana zákon navrhla. Ten žádal již dříve o dialog s Tureckem, které se vyslovilo tvrdě proti zákonu. O podobném zákonu uvažuje Izrael.
Írán oznámil, že v případě ohrožení exportu své ropy zablokuje Hormuzský průliv
Írán Mohammad Kossari, náměstek ředitele parlamentního výboru pro zahraniční záležitosti a bezpečnost, obvinil EU ze zahájení „psychologické války“ poté, co bylo rozhodnuto o uvalení embarga na Íránskou ropu od 1. července. Pro tiskovou agenturu Fars dále náměstek Kossari oznámil, že pokud dojde k jakémukoliv narušení v souvislosti s prodejem íránské ropy, Írán definitivně uzavře Hormuzský průliv. Dále je Írán podle jeho slov připraven v případě, že by se Američané pokusili prolomit blokádu silou, zasáhnout americké cíle po celém světě. Do Perského zálivu zatím vplula americká posílená 5. flotila spolu s britskými a francouzskými loděmi, načež Írán reagoval smířlivě. Spojené státy již uvítaly ropné embargo EU a prezident USA Barack Obama v reakci prohlásil, že USA jsou připraveny ukládat další sankce proti Íránu, aby zabránily „vážné hrozbě íránského jaderného programu“. Teherán ovšem opět popřel, že by jeho jaderný program měl sloužit vojenským účelům.
Nové bombové útoky v Iráku namířené opět proti šiítským muslimům
V hlavním městě Iráku opět došlo k bombovým útokům v převážně šiítské oblasti Sadr. Bomby v zaparkovaných automobilech zabily na místě 10 lidí a dalších víc než 30 zranily. Irák byl od prosince zasažen již čtyřmi velkými útoky tohoto typu poté, co z Irákzu odešla americká armáda. V zemi rostou obavy z vypuknutí náboženského násilí a krize, k němuž došlo již na přelomu let 2006 – 2007 a z rozpadnutí křehké vládní koalice šiítů a sunnitů.