Za tento leden poklesl japonský export o 9,3%, zatímco import vzrostl o 9,8% v porovnání s lednem 2011. Důvodem je především stále silný japonský jen a také velká závislost na dovozu paliv kvůli nukleární krizi v zemi zapříčiněné březnovou nehodou v jaderné elektrárně Fukushima Daiichi. Japonské obchodní statistiky dále poškodil i pokles poptávky v klíčových odbytištích, jakými jsou USA a EU. Nejvíce sjou těmito skutečnostmi zasaženi výrobci automobilů.
Archiv rubriky: Asie
Francie a Velká Británie zůstaly bez íránské ropy
Írán oznámil ukončení prodeje ropy britským a francouzským podnikům. Podle médií je toto opatření reakcí na rozhodnutí EU uvalit embargo na dodávky íránské ropy, přijaté v lednu. Íránská státní televize dnes také ukázala záběry z vojenského cvičení, které v zemi údajně nedávno proběhlo – dle pozorovatelů se jedná o signál Teheránu pro západní země, vyslaný dva dny před plánovanou návštěvou inspektorů z MAAE.
Japonská vláda se dohodla na navýšení daní
Kabinet se tak dohodl na zdvojnásobení daní v horizontu následujících tří let. V dubnu 2014 by se měla stávající 5% daň zvýšit na 8% a v říjnu 2015 na konečných 10%. Návrh však ještě potřebuje projít japonským parlamentem, kam poputuje v letošním březnu. Zvýšení státního příjmu z daní je klíčové pro nastolení nových sociálních opatření. Ročně by se měly výdaje na sociální zabezpečení obyvatelstva navýšit o 12,6 miliard USD.
Japonský císař Akihito se podrobil operaci srdce
Zákrok provedený v Tokyjské univerzitní nemocnici trval pět hodin. Císař Akihito (78) si na svůj špatný zdravotní stav v posledních měsících velmi stěžoval. Pro mnoho Japonců má císař stále velký význam, ačkoliv je jeho funkce dnes již převážně symbolická. Císař Akihito nahradil v roce 1989 ve funkci svého otce Hirohita.
Tisíce Kurdů protestují ve Štrasburku proti uvěznění bývalého vůdce Strany kurdských pracujících
Dle policie se demonstrace proti uvěznění bývalého vůdce Strany kurdských pracujících (PKK) Abdullah Ocalana zúčastnilo asi 15 tisíc osob. Okolo 40 tisíc Kurdů ze zemí severní Evropy vyzvalo k lékařské prohlídce zmíněného, jenž si odpykává doživotní trest na ostrově İmralı v Marmarském moři, jenž patří Turecku. Demonstranti z Německa, Francie, Švýcarska, Itálie a Rakouska vyjádřili solidaritu s 18 Kurdy, kteří kvůli kauze drží hladovku již 32 dnů.
Izraelský ministr obrany varuje před závody ve zbrojení a vyzývá svět k „ochromujícím sankcím“ na Írán
Izraelský ministr obrany Ehud Barak v japonském Tokiu prohlásil, že Írán vyzbrojený jadernými zbraněmi, ačkoliv Írán doposud jaderné zbraně nevlastní a popírá, že by na jejich výrobě pracoval, by mohl vyvolat nové závody ve zbrojení na Blízkém východě. „Jaderný Írán je hrozbou pro celý svět a ostatní země regionu jako Egypt, Saúdská Arábie či Turecko se pak pokusí o získání vlastního jaderného potenciálu,“ řekl izraelský ministr obrany a vyzval svět k „ochromujícím sankcím“ proti Íránu, které by ho přinutily vzdát se svého jaderného programu.
Íránské vojenské lodě vpluly do Středozemního moře – míří k Sýrii
Suezským průplavem po obdržení povolení od egyptské Nejvyšší vojenské rady do Středozemního moře vpluly dvě íránské vojenské lodě, torpédoborec se zásobovací lodí, které míří k břehům Sýrie kvůli dohodě z minulého roku na vzdělávání syrských námořníků. Írán nemá s žádnou jinou zemí v regionu jakoukoliv námořní dohodu.
Britský ministr zahraničí varoval před „horší studenou válkou“ s Íránem a upozornil na možnost vojenské konfrontace
Britský ministr zahraničí William Hague v rozhovoru pro Daily Telegraph prohlásil, „íránská snaha o získání zbraní hromadného zničení Íránská snaha může vyvolat novou studenou válku a snaží se vyvolat závody v jaderném zbrojení na Blízkém východě, které by mohly být mnohem nebezpečnější, než v době napětí mezi Východem a Západem.“ Britský ministr zahraničí je dle svých slov přesvědčen, že Írán pokračuje na vývoji jaderných zbraní, což prý povede ke snaze všech národů Blízkého východu získat jadernou zbraň. Ministr Hague na závěr upozornil, že „na stole stále zůstávají všechny možnosti řešení konfliktu“, tedy včetně vojenské konfrontace. Írán již několikrát popřel, že by měl snahu vyvinout jaderné zbraně a svůj jaderný program označuje za čistě mírový.
Pákistán postaví plynovod společně s Íránem i přes americké hrozby sankcí
Pákistánský prezident Asif Ali Zardari při mediální konferenci o připravovaném projektu stavby ropovodu a plynovodu na dopravu ropy z Íránu do Pákistánu uvedl, že Pákistán projekt dokončí i přes varování ze strany USA, že by mohl čelit sankcím. Pákistán totiž dlouhodobě čelí nedostatku energie a projekt má být jedním z řešení. Konference se účastnil i íránský prezident Mahmoud Ahmadinejad. Závěrem prezident Pákistánu prohlásil: „vztahy mezi Pákistánem a Íránem nebudou ohroženy žádným mezinárodním tlakem jakéhokoliv druhu.“
Izrael vydal oficiální varování: „Írán a Hizballah plánují útoky proti Izraelcům a Židům po celém světě“
Izrael varoval své občany, že Írán a libanonská organizace Hizballah plánují útoky proti izraelským a židovským cílům po celém světě. Varování je založeno na varování Izraelského protiteroristického úřadu, který vychází z výslechů všech podezřelých napojených na bombové útoky v Gruzii, Indii a Thajsku. Úřad také zvýšil úroveň horzby na „oranžovou“, což znamená, že disponuje informacemi o plánovaných útocích. Izrael také vyzval Židy, aby zůstali „bdělí“.
Turecký ministr energetiky: „sankce Západu proti Íránu dopadají na turecká bedra, obchod s Íránem ale probíhá bez problému“
Turecký ministr energetiky Taner Yıldız při zasedání hospodářské turecko-jihoafrické komise v Ankaře prohlásil, že spory mezi Západem a Íránem dopadají na ceny paliv v Turecku i přes snahu vlády vyvažovat rostoucí cenu ropy kvůli napětí novými dvoustrannými dohodami.“Jen pronesení slova „sankce“ dopadá na turecká bedra,“ uvedl turecký ministr energetiky a oznámil, že obchodní vztahy Turecka s Íránem neutrpěly žádné škody a nadále pokračují „jako obvykle“.
Čína- další nepokoje kvůli konfiskacím půdy místními autoritami
Při demonstracích na východě země v provincii Zhejiang bylo zatčeno přes 200 obyvatel. Zprávu o tom přinesla místní média, která zároveň podotkla, že již bylo dosaženo dohody a celá situace tak byla uklidněna. Podobné spory jsou mezi lokální samosprávou a obyvateli čínských vesnic čím dál tím častější. Zatím poslední a největší nepokoje způsobené konfiskacemi půdy proběhly v prosinci minulého roku v provincii Guangdong.
V Sýrii zemřel reportér amerického deníku New York Times Anthony Shadid
Anthony Shadid, držitel Pullitzerovy ceny, který pracoval pro New York Times, Washington Post a další americká média zemřel v Sýrii. Okolnosti jeho smrti nejsou zcela jasné, ale předpokládá se, že jeho smrt nezavinil režim prezidenta Bašíra Asada. Anthony Shadid se věnoval monitoringu Syrské osvobozenecké armády a dalších forem protestu proti syrskému režimu.
Poradce bývalého prezidenta George W. Bushe Stephen Hadley zhodnotil sankce proti Íránu
Poradce pro bezpečnost bývalého amerického prezidenta George W. Bushe prohlásil, že sankce výrazně poškodí íránskou ekonomiku, ale nijak neoslabí íránskou bojovnost. Írán podle jeho názoru sice nabídl návrat k rozhovorům, ale přesto nadále pokračuje v jaderném programu. Stephen Hadley se domnívá, že případné rozhovory s Íránem nebudou mít žádný efekt.
Kyperské ministerstvo zahraničí vyzvalo Turecko, aby zastavilo hrozby
Kyperská vláda uvedla, že nároky Turecka v otázce kyperské ekonomické zony jsou neopodstatněné a v rozporu s mezinárodním právem a vyzvala Ankaru k ukončení jejího „nelegálního, provokativního a arogantního chování.“ Kyperská vláda dále uvedla, že je odhodlána pokračovat ve využívání přírodních zdrojů a ochrany svých práv mírovými prostředky, v souladu s mezinárodním právem.
Generální tajemník NATO navštívil Ankaru u příležitosti 60. výročí členství Turecka v Alianci
Během své návštěvy se generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen setká s tureckým prezidentem Abdullahem Gülem a ministrem zahraničních věcí Ahmetem Davutoglu. Zúčastní se také společné schůze parlamentních výborů obrany a zahraniční politiky a Parlamentního shromáždění NATO. A. F. Rasmussen bude také hlavním hostem pátečního společného diskuzního panelu Turecko – NATO.
Turecký premiér vyzývá k solidaritě se syrskými občany
„Je důležité dodržet solidaritu se syrskými občany, i přes fakt, že rozhodnutí Rady bezpečnosti OSN skončilo neúspěchem,“ poznamenal včera v telefonickém rozhovoru s britským premiérem Davidem Cameronem turecký premiér Recep Tayyip Erdoğan. Představitel Turecka dále uvedl názor, že mezinárodní společenství by nemělo stát stranou a dívat se na stoupající počet obětí násilí, které se nyní pohybuje na asi 7 tisících. V Turecku se dle jeho slov nyní nachází asi 10 tisíc syrských uprchlíků. Pan Erdogan také zmínil setkání „skupiny přátel Sýrie“, kde by měla být prioritou „podpora iniciativy Arabské ligy“ v této věci. Konzultace mezi Tureckem a Spojeným královstvím budou dle slov obou premiéru nadále pokračovat.
Valné shromáždění OSN přijalo rezoluci o Sýrii, Rusko a Čína hlasovaly proti
Valné shromáždění OSN schválilo ve čtvrtek většinou hlasů rezoluci, která odsuzuje vojenské operace syrské vlády proti opozici a smrt civilistů, a zároveň také podporuje výzvu Ligy arabských států k rezignaci syrského vůdce Bashara Al-Assada. Pro text rezoluce sestavený Egyptem a dalšími arabskými státy hlasovalo 137 z celkových 193 států zastoupených ve Valném shromáždění. Proti bylo 12 zemí včetně Ruska, Číny, Venezuely, KLDR a Íránu, ostatní země se zdržely hlasování. Ruský velvyslanec při OSN Vitalij Churkin po hlasování uvedl: „Ve velké míře je návrh rezoluce odrazem tendencí, které nás znepokojují – snaha izolovat syrské vedení, odmítnutí jakéhokoliv kontaktu s ním, vnucení vzorce politického urovnání zevně.“
Venezula pošle do Sýrie palivo
Vláda prezidenta Cháveze hodlá poslat palivo s nízkým obsahem síry do Sýrie. Tato akce by mohla zlomit důsledky mezinárodních sankcí, které byly na Sýrii uvaleny a podpořit tak její vládu. Tanker plující pod venezuelskou vlajkou by měl přistát v syrském městě Baniyas příští týden. Bude se tak jednat o druhou dodávku venezuelského paliva do Sýrie od konce loňského listopadu. Palivo pochází z rafinérie Puerto la Cruz, kde těží státní Petróleos de Venezuela.
USA stále monitorují Hizballáh
Zmocněnkyně Ministerstva vnitřní bezpečnosti USA Janet Napolitano prohlásila, že Spojené státy americké stále monitorují činnost ozbrojené libanonské šíitské skupiny Hizballáh. Podle jejích informací momentálně nehrozí žádný útok proti americkým cílům. Přesto nadále úřad sleduje aktivity Hizballáhu. Republikánský kongresman Peter King vyjádřil obavy z možnosti nebezpečné aktivizace Hizballáhu v důsledku rostoucích nepokojů na Blízkém východě. Spojené státy nadále považují Hizballáh za teroristickou skupinu.
Spojené státy vyzývají Bahrajn k redefinici bezpečnostní politiky
Ministerstvo zahraničí Spojených států amerických kritizuje způsob nasazování bahrajnských ozbrojených sil, který podle amerických představitelů selhává. Nezávislá komise posoudila reakci Bahrajnských úřadů na protest, svolaný k výročí šíitského povstání proti sunnitské monarchii, jako neadekvátní. Mluvčí Ministerstva zahraničí USA Victoria Nuland vyzvala Bahrajnskou vládu k redefinici bezpečnostní politiky.
OSN rozhoduje o rezoluci vůči Sýrii
Valné shromáždění Organizace spojených národů se pravděpodobně ve čtvrtek usnese na rezoluci, která odsoudí počínání syrského prezidenta Bashara Al-Assada. Prezident Assad používá vojenské síly proti povstalcům a civilnímu obyvatelstvu. OSN pravděpodobně odsoudí násilí Assadova režimu a porušování lidských práv ze strany Sýrie. Rezoluce bude mít pouze deklaratorní charakter, kvůli odporu ze strany Ruska a Číny, jakožto stálých členů Rady bezpečnosti OSN.
USA zahájí vyjednávání s afghánskou vládou a Talibanem
Spojené státy zahájí třístranné vyjednávání s prezidentem Afghánistánu Hamídem Karzáím a islamistickou skupinou Taliban. Předmětem vyjednávání bude uzavření příměří mezi ozbrojenými složkami Talibanu a afghánskou vládou. Americký ministr obrany Leon Panetta zopakoval svůj úmysl ukončit americké vojenské operace v Afghánistánu do roku 2014. Věří, že Americká armáda společně se svými spojenci ze Severoatlantické aliance připravila v zemi podmínky pro uzavření příměří mezi znepřátelenými stranami a nastolení vlády práva. Pro uzavření příměří se ovšem bude muset Taliban zřeknout Al-Káidy, odmítnout násilí a zavázat se k respektování afghánské ústavy.