Její představitelé to přiznaly poté, co vyšlo po předběžných výsledcích najevo, že opoziční strana Samajwadi získala ve státě drtivou převahu (220 ku zhruba 30 ze 403 křesel). Kongresová strana zaznamenala špatné výsledky i v dalších státech, přičemž většinu získala pouze ve státě Manipur. Tyto volby jsou podle tamních pozorovatelů klíčové pro odhad výsledků celostátních voleb, které jsou naplánované na rok 2014.
Archiv rubriky: Asie
Turecké aerolinie opět v Somálsku
Po více jak dvaceti letech, kdy v Somálsku neexistuje stabilní a funkční vláda, turecké aerolinie zahájily komerční lety do hlavního města Mogadišu. Na palubě prvního letu do Somálska byl turecký místopředseda vlády Bekir Bosdag, který se v zemi sešel s prezidentem. Letadla budou do Somálska z Turecka pravidelně létat dvakrát do týdne.
Představitelé Spojených států i nadále váhají s vojenským řešením Íránské otázky
Izraelští představitelé se obávají, že Írán v případě, že získá jadernou bombu, umožní proliferaci nukleárních zbraní radikálním organizacím jako je Hizballáh či Hamás. Nejvyšší představitelé americké armády ovšem zmiňují rizika, která sebou nese vojenské řešení konfliktu. Zdůrazňují, že konflikt může vyvolat rozsáhlou válku, která zasáhne větší část Blízkého východu, což není v zájmu Spojených států. Problémem jsou také již dnes stoupající ceny ropy.
Proběhly rozhovory mezi prezidentem Arménie Serzh Sargsyanem a Generálním tajemníkem NATO Anders Fogh Rasmussenem
Generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen přivítal arménského prezidenta Serzh Sargsyana na velitelství NATO v Bruselu. Hovořili o pokračující spolupráci Severoatlantické aliance s Arménií. Zároveň také generální tajemník ocenil přínos Arménie pro operaci ISAF v Afghánistánu.
Všech 5 stálých členů Rady bezpečnosti OSN se shodlo na obnovení rozhovorů s Teheránem
V únoru zaslal Saeed Jalili, íránský vyslanec pro jednání o nukleárním programu, dopis, ve kterém nabídl obnovení rozhovorů o íránském atomovém projektu. Teherán zdůrazňuje, že íránský jaderný program slouží k zajištění elektrického proudu a neobsahuje vojenskou složku. OSN ovšem varovala, že je pravděpodobné, že Írán skrývá svoji práci na jaderné zbrani. Teherán nabídl, že do země opět pozve inspektory z Mezinárodní agentury pro atomovou energii, které předtím ze země vykázal. OSN se rozhodla na tuto výzvu reagovat a je ochotna obnovit rozhovory s Íránem.
Americký prezident Barack Obama se sešel s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahu
V Bílém domě se v pondělí sešli americký prezident Barack Obama a izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Tématem schůzky byla bezpečnostní hrozba ze strany íránského jaderného programu. Prezident Obama řekl, že přímo neodmítá žádné řešení, ale sám preferuje diplomatickou cestu. Izraelský předseda vlády zdůraznil, že Izrael má právo se bránit a rozhodnutí o jeho obraně patří pouze Izraeli. Barack Obama upozornil, že si nepřeje závody v nukleárním zbrojení v tak nestabilním regionu jako je Blízký východ.
Napětí v Turecku kvůli útoku na menšinu alevitů – premiér slibuje bezpečnost
Turecký premiér Recep Tayyip Erdogan slíbil zjistit ochranu největší náboženské menšiny v Turecku, alevitů, kteří tvoří až 20% obyvatel. V posledních dnech narůstají obavy o jejich bezpečnost, neboť došlo k drancování 25 domů této menšiny na jihovýchodě ve městě Adiyaman, přičemž turecký ministr vnitra Idris Naim Sahin uvedl, že domy alevitů byly dokonce před útokem označovány dětmi červenou barvou. Incident rozdmýchal velké obavy samotných alevitů, neboť k podobnému označování došlo v roce 1978, kdy bylo v provincii Kahramanmaras povražděno přes 100 alevitů. Alevité, kteří neuznávají velkou část tradičních islámských tradic, jsou často nejen v Turecku označováni za kacíře.
Toyota chce zvýšit prodej a podíl na evropském trhu s automobily
Výkonný ředitel automobilového výrobce Toyota uvádí, že společnost prošla po dopadu japonského tsunami v loňském roce na prosperitu firmy obnovou a očekává zvýšení jak prodeje, tak podílu na evropském trhu. Společnost uvádí, že očekává prodej 835 tisíc vozů na 56 evropských trzích v roce 2012.
Mocnosti opět obnoví rozhovory s Íránem o jeho jaderném programu
EU oznámila, že šest mocností vyjednávajících s Íránem o jaderném programu – USA, Rusko, Čína, Francie, velká Británie a Německo – souhlasilo s obnovením jednání na žádost Íránu. Informovala o tom šéfka zahraniční politiky EU Catherine Ashton krátce poté, co k obnovení přímých jednání vyzvalo Rusko. Jedná se o reakci na žádost zaslanou íránským jaderným vyjednavačem Saeedem Jalili 14. února Catherine Ashton. Podle šéfky diplomacie EU se nyní mocnosti musí dohodnout na datu obnovení rozhovorů.
Íránský ambasador v Havaně zdůraznil důležitost vztahů Íránu a zemí Latinské Ameriky
Pan Ali Chegeni, íránský ambasador na Kubě uvedl, že ,, politika USA, která se zaměřila na izolaci Íránu na poli mezinárodní politiky, nesplnila svá očekávání. Důkazem mohou být prohlubující se vztahy Íránu se zeměmi Latinské Ameriky“. Hlavně pak s Venezuelou, Kubou, Nikaraguou a Ekvádorem, tedy se zeměmi, které navštívil íránský prezident Mahmoud Ahmadinejad při své cestě do Latinské Ameriky. Pan ambasador dodal, ,, že právě tyto země podporují fakt, aby měl Írán svobodný přístup k jaderným technologiím“.
Čína snížila cílovou úroveň hospodářského růstu pro rok 2012 na 7,5%
V posledních osmi letech byla tato úroveň na 8%. To ovšem vzbuzovalo obavy o přehřátí čínské ekonomiky, působilo potíže s vysokou inflací a prohlubovalo majetkové rozdíly. Čína chce podle slov svého vedení zajistit trvale udržitelný růst, a připravit tak stabilní půdu pro novou vládu, která zemi zanedlouho převezme. Čínské HDP naposled meziročně vzrostlo o 9,2%.
Čínský premiér Wen Jiabao zahájil poslední Národní lidový kongres před výměnou ve vedení země
Na posledním parlamentním zasedání v rámci současného vedení se bude řešit především agenda ekonomiky v souvislosti s plánovaným udržitelným růstem, otázky obrany a armády ve spojitosti s konfliktem v Jihočínském moři, ale i záležitosti ohledně konfiskací půdy, které poslední dobou hýbou náladami místního obyvatelstva. Desetidenního setkání s zúčastní na 3000 delegátů z celé Číny.
Indická vláda s okamžitou platností zakázala vývoz veškeré bavlny
Důvodem je pokles produkce této suroviny, který byl zapříčiněn nemocemi, jež napadly úrodu v mnoha částech země. Zboží šlo však poměrně rychle na odbyt, především kvůli čínské poptávce, která odebírala okolo 80% veškeré produkce a hnala tak nahoru ceny této suroviny. Jejího nedostatku a vysokých cen se však obávali domácí textilní výrobci. Indie je po Číně druhým největším vývozcem bavlny na světě.
Maulvi Faqir Mohammad již není druhým mužem pákistánského Talibanu
Podle dostupných zdrojů zatím nebylo uvedeno proč byl Maulvi Faqir Mohammad ze své funkce radou Talibanu odvolán. Objevily se však spekulace o tom, že se jedná o vnitřní rozpory a boje o moc v rámci tohoto ozbrojeného hnutí. Maulvi Faqir Mohammad zatím nebyl nikým oficiálně nahrazen a prý by mohl do budoucna v rámci Talibanu zastávat jinou funkci.
Čínská vláda opět zvýší oficiální rozpočet na obranu státu
A to konkrétně o 11,2%. Důvodem je především eskalující napětí v Jihočínském moři, které má za následek i větší aktivitu jednotek USA v regionu. Podle vládních představitelů je nutné modernizovat techniku a udržet výdaje na obranu v souladu s celkovým ekonomickým růstem země. Minulý rok činilo navýšení rozpočtu na obranu státu 12,7%. Finance pro rok 2012 se budou pohybovat ve výši 110 miliard USD.
Po odchodu USA z Iráku dochází k návratu Al Qaedy do země
Poté, co odešli američtí vojáci z Iráku v druhé polovině roku 2011, se zvýšila aktivita teroristické sítě Al Qaeda, upozornil ředitel CIA David Petraeus. Al Qaeda prý nachází příznivce v zemi mezi sunnity, kteří nesouhlasí se šíitským předsedou vlády Nourim al-Malikim.
Íránský soud zrušil trest smrti pro amerického občana obviněného ze špionáže pro CIA
Amir Mirzai Hekmati je americký občan a bývalý člen amerických ozbrojených sil, který byl v lednu v Íránu zadržen a obviněn ze špionáže pro CIA a ze snahy vytvářet dojem o íránském terorismu. Amir Mirzai Hekmati tato obvinění popřel. Íránský soud jej poté odsoudil k smrti. Dnes íránský soudce Gholamhossein Mohseni-Ejei svůj verdikt zrušil. Amir Mirzai hekmati nadále zůstává ve vězení.
Židovská komunita ve Spojených státech tlačí na prezidenta Baracka Obamu, aby zaujal nesmlouvavé stanovisko vůči Íránu
Na 14 000 amerických židů a podporovatelů Izraele se sešlo o víkendu, aby vyjádřili souhlasné stanovisko s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem. Tvrdší postoj vůči Íránu požadují i někteří republikánští senátoři, kteří požadují, aby prezident Barack Obama jasně definoval, za jakých podmínek bude zahájena vojenská operace proti Íránu. Prezident Obama i izraelský premiér budou také hovořit se třemi nejvýznamnějšími prezidentskými kandidáty z republikánské strany.
Americký politolog Fareed Zakaria vyzývá Spojené státy k akceptování afghánské reality
Podle amerického politologa Fareeda Zakarii ukázaly nedávné protesty proti americké přítomnosti v Afghánistánu, že většina afghánské populace nepodporuje snahu Spojených států vybudovat v zemi demokracii a stabilní instituce. Vláda v Kábulu, která spolupracuje se Spojenými státy americkými má podporu Tádžiků, Hazarů a Uzbeků, ale nikoli významného kmene Paštunů. Zakaria upozorňuje, že roční rozpočet afghánské armády je 12 miliard dolarů a je hrazen USA. Dále varuje, že Spojeným státům se pravděpodobně nepodaří vybudovat vládu, kterou b y uznávala celá populace Afghánistánu.
Incident se spálením koránu zvýšil počet sebevražedných atentátníků v Afghánistánu
V posledních týdnech došlo k masivnímu nárůstu sebevražedných atentátů v rámci země. Sami atentátníci pak využívají nové strategie, kdy se bomba ukrývá např. v turbanu či se pro útoky a jako zástěrka využívají děti. Velitel afghánské armády generál M. Karimi v interview pro Reuters prohlásil, že Taliban využil celé situace k vybičování protizápadních nálad v zemi na maximum hlavně díky svým internetovým stránkám a rádiovým relacím. Incident také silně zkomplikoval spojeneckou snahu stabilizovat situaci v regionu před plánovaným odchodem amerických vojenských sil na konci roku 2014.
Obama a Netanyahu zatím nenachází shodu v pohledu na vojenský zásah v Iránu
Americký prezident B. Obama a izraelský ministerský předseda B. Netanyahu zatím nebyli schopni nalézt společnou řeč ohledně možnosti a případného časového horizontu vojenské akce související s íránským jaderným programem. Ačkoliv prezident Obama zostřil před společnou schůzkou rétoriku týkající se íránské problematiky, oba spojenci se stále silně rozcházejí v určení konkrétních hranic a omezení, jejichž překročení Iránem by vyvolalo vojenskou intervenci. Přestože prezident Obama při svém projevu v rámci summitu nejvlivnějších amerických židovských organizací tento víkend prohlásil, že „je připraven vojensky reagovat s použitím všech dostupných sil, aby zabránil islámské republice sestrojit atomovou bombu“, poselství směrem k izraelským politikům je jednoznačné – „stále je ještě dostatek času na diplomatické řešení a využití nátlaku v podobě sankcí.“ Izrael, který považuje íránský jaderný program za přímé ohrožení své existence, již dal několikrát jasně najevo, že čas na diplomacii pomalu vypršel. Izraelská vláda se obává především toho, že Írán využije získaného času k přesunutí svých zařízení hlouběji pod zem, kde již na ně nebude možné efektivně zaútočit.
Čína hodlá vyslat do Sýrie zvláštního vyslance
Syrská armáda obsazuje města Deraa a provádí operace na zajištění města Homs, které se jí podařilo dobýt. V Deraa dochází k útokům na obou stranách, armáda se snaží obsadit město zatímco povstalci napadají bezpečnostní stanoviště. Čína mezitím vzhledem k situaci oznámila, že je připravena do Sýrie vyslat zvláštního vyslance, který by se měl pokusit uklidnit konflikt.
35 států MAAE zasedá kvůli íránskému jadernému programu
Zasedá konference 35 států Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE), v rámci které chtějí USA, Izrael a jejich spojenci přesvědčit Čínu a Rusko ke společným krokům zaměřeným proti íránskému jadernému programu. Zasedání 35 členů MAAE má přezkoumat zprávu od šéfa MAAE, ve které se uvádí, že „Írán by mohl pracovat na výrobě jaderných zbraní“.