Řecký ministr zahraničí Stavros Demas prohlásil, že nedávné výroky tureckého ministra pro evropské záležitosti Egemena Bagise o možnosti anexe Severokyperské turecké republiky ukazují skutečné turecké záměry ve vztahu ke „kyperské otázce“. Řecký ministr řekl, že „je nyní jasné, kdo je na vině z nedostatku pokroku u jednacího stolu“, a zdůraznil, že Řecko je nadále odhodláno dosáhnout celkového řešení situace na Kypru a Objasnil, že Řecko je i nadále odhodlána k dosažení celkového dohodnutého řešení kyperského problému a že odmítá přistoupit k dialogu v rámci „nějakého alternativního plánu Turecka a jeho hrozeb“.
Archiv rubriky: Asie
Turecko se připravuje na „rozhodující“ diplomatické kroky v otázce Sýrie
Turecký ministr zahraničí Ahmet Davutoglu prohlásil, že Turecko se připravuje na „rozhodující“ diplomatickou iniciativu při řešení situace v Sýrii. Turecký ministr zahraničí připomněl, že turecký premiér Recep Tayyip Erdogan se 28. března chystá navštívit íránský Teherán, kde se 29. března bude konat summit Ligy arabských států, a dále že se na začátek dubna chystá plánovaná konference o Sýrii v Istanbulu. Ministr Davutoglu dále uvedl, že Turecko komunikuje a nadále bude jednat o Sýrii i s Ruskem, a to i přes „rozdílné názory“.že Turecko bude nadále mluvit s Ruskem v této otázce, bez ohledu na rozdíly v názorech. Podle tureckého ministra jak Rusko tak Írán očekávaly, že se syrské vládě podaří situaci uklidnit a že se nastaví kurz směrem k reformám, ovšem Turecko dle slov svého ministra takové přesvědčení již dávno ztratilo.
Turecký ministr zahraničí: „došlo k obrovskému promarnění příležitosti, když Západ odmítl dohodu mezi Tureckem, Íránem a Brazílií o uranu“
Turecký ministr zahraničí Ahmet Davutoglu prohlásil, že došlo k promarnění obrovské příležitosti v řešení situace mezi Íránem a Západem, když Západ odmítl dohodu, která se podařila sjednat Turecku, Brazílii a Íránu v Teheránu. Podle tureckého ministra zahraničí by navrhovaná smlouva vedla k tomu, že by Írán mezinárodnímu společenství odevzdal 1 800 kg obohaceného uranu ze svých současných 3 000 kg a pro příště by obohacený uran odebíral ze zahraničí, přičemž by zastavil vlastní obohacování uranu. Ministr Davutoglu uvedl, že třeba si uvědomit, že i Írán se snaží vybrat si mezi „ziskem a ztrátou ze sankcí a ziskem a ztrátou své jaderné energie“.
Jednání mezi Íránem a mocnostmi se uskuteční v tureckém Istanbulu na začátku dubna
Očekává se, že schůzka mezi Íránem a 5 stálými členy Rady bezpečnosti OSN (USA, Velká Británie, Francie, Rusko a Čína) spolu s Německem se uskuteční na začátku dubna v tureckém Istanbulu. Uvedl to pro deník Radikal turecký ministr zahraničí Ahmet Davutoglu s tím, že cílem by mělo být dosažení toho, aby Írán zastavil obohacování uranu.
Otázka intervence v Sýrii rozděluje Kongres Spojených států amerických
Generál americké armády Martin Dempsey v Kongresu oznámil, že Barack Obama požádal Pentagon o vypracování předběžné studie k případné intervenci proti syrské vládě prezidenta Bashara Al-Assada. Americký senátor John McCain požaduje vojenskou intervenci Spojených států v Sýrii. Ministr obrany Spojených států Leon Panetta s unilaterální akcí nesouhlasí a požaduje spolupráci s mezinárodním společenstvím. Martin Dempsey i Leon Panetta upozorňují, že protivzdušná obrana Sýrie je zhruba 5x silnější, než byla armáda libyjského prezidenta Muammara Kaddáfího. Podotkli také, že zásoby chemických a biologických zbraní jsou v Sýrii až 100x větší než byly v Libyi.
Mocnosti vyzvaly Írán k otevření své vojenské základny Parchin pro inspektory MAAE
USA, Rusko, Čína, Velká Británie, Francie a Německo vyzvaly Írán k dodržení svého slibu a ke vpuštění inspektorů Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) na vojenskou základnu Parchin, kde podle MAAE mohlo docházet k jaderným testům. Poslední návštěva zástupců MAAE v Íránu selhala, protože íránská vláda odmítla inspektory vpustit do vojenského komplexu Parchin, ovšem Írán později přislíbil, že základnu pro kontrolory otevře. Podle analytiků jde po dlouhé době o překvapivě jednotný postoj všech mocností vůči Íránu.
USA údajně neplánují operace tajných služeb v Afghánistánu po roce 2014
Po odchodu amerických vojáků z Afghánistánu prý nejsou v plánu žádné další akce CIA pro tuto zemi, řekl médiím admirál William McRaven, který je velitelem zvláštních operací americké armády.
Spojené státy americké stále intenzivně řeší otázku íránského jaderného programu
Poradce prezidenta Spojených států Baracka Obamy John Clapper uvedl před výbory Senátu Spojených států, že Írán ponechává otevřenou možnost výroby jaderných zbraní, ale není to potvrzený, ani jednoznačný fakt. Oproti tomu izraelský premiér Benjamin Netanjahu při návštěvě Washingtonu prohlásil, že veřejnost si musí uvědomit, že Írán jednoznačně vyrábí jadernou bombu. Mezinárodní institut pro strategická studia v tomto izraelského premiéra podpořil,když vydal prohlášení, že snaha Íránu utajit své laboratoře na obohacování uranu svědčí o pokusu co nejrychleji zhotovit jadernou bombu.
Již tři dny jednají představitelé Spojených států amerických a Severní Korey v Pekingu
Zástupci Spojených států amerických a Severní Korey již dva dny jednají o amerických dodávkách potravin pro Severní Koreu. Severní Korea v minulém týdnu oznámila ukončení svého jaderného programu a pozastavení obohacování uranu. Zároveň pozvala do země pozorovatele OSN. Chce za to od Spojených států amerických 240 000 tun potravin. Americký vyslanec pro lidská práva v severní Korey Robert King řekl, že rozhovory znamenají velký posun kupředu ve vzájemných vztazích Severní Korey a USA. Oznámil také, že předmětem rozhovorů jsou nyní technické detaily americké potravinové pomoci, jako například, do kterých přístavů budou vpuštěny americké lodě či, které nevládní organizace zajistí monitoring distribuce.
Libye byla Ruskem obviněna z výcviku syrských povstalců – libyjský premiér s americkou ministryní zahraničí to popírá
Libyjský premiér Abdurrahim El-Keib popřel po setkání s americkou ministryní zahraničí Hillary Clinton, obvinění vznesené Ruskem v Radě bezpečnosti OSN o tom, že Libye cvičí syrské povstalce. „Pokud jde o výcvikové tábory, nejde-li o něco, co se děje bez vládního souhlasu, nevím o ničem takovém,“ prohlásil libyjský premiér, přičemž americká ministryně zahraničí později uvedla, že „věří, že šlo ze strany libyjského premiéra o pevné popření existence takových táborů. Ruský velvyslanec při OSN Vitalij Churkin totiž uvedl, že Rusko vlastní informace o tom, že Libye „zřídila speciální školící centra pro syrské rebely, ve kterých jsou povstalci vyzbrojováni a cvičeni v boji za svržení syrského prezidenta Bashara al-Assada. Podle vyjádření ruského velvyslance je taková podpora povstalců nepřijatelná a rozdmýchává nestabilitu na Blízkém Východě.
Jihoafrická republika spustí projekt výstavby jedné z největších jaderných elektráren světa
Jihoafrická republika (JAR) podle státních úřadů hodlá v příštích měsících zahájit výběrová řízení spojená s výstavbou plánované jaderné elektrárny o výkonu 9 600 megawatt s 6 jadernými reaktory. Výstavba jednoho z největších jaderných projektů na světě byla v posledním roce nejistá v souvislosti s havárií v japonské jaderné elektrárně Fukushima, ovšem nyní získává reálnou podobu. Jaderná elektrárna by dle plánů jihoafrické vlády měla zahájit provoz v roce 2024 a její stavba bude stát v rozmezí 21,2 miliard až 53 miliard dolarů. Zájem o výstavbu již projevily francouzská Areva a EDF, japonská Toshiba, americká společnost Westinghouse Electric Corp., čínská Guangdong Nuclear Power Group, jihokorejská Korea Electric Power Corp (KEPCO) a ruský Rosatom. Jihoafrický ministr pro energetiku Dipuo Peters zatím oznámil, že vláda JAR již v první fázi uvolnila ze svého rozpočtu 15,9 miliardy dolarů. V JAR se prozatím nachází jediná jaderná elektrárna v celé Africe, a to elektrárna Koeberg o výkonu 1800 megawatt u Kapského města.
Syrská opozice rezolutně odmítá výzvu OSN a Ligy arabských států k dialogu a ukončení bojů
Zvláštní vyslanec OSN a Ligy arabských států pro Sýrii Kofi Annan vyzval k „ukončení zabíjení a k nalezení způsobu dosažení nových reforem a zahájení dialogu“, ovšem syrská opozice a povstalci výzvu nekompromisně odmítli s tím, že „vládní represe zničily veškeré vyhlídky na vyjednání“. OSN uvádí, že v Sýrii bylo od začátku nepokojů, které vypukly na začátku roku 2011 zabito více než 7500 lidí.
Rusko: „rebelové se v Sýrii dopouští útoků na infrastrukturu, školy i nemocnice a mučí civilní obyvatelstvo“
Zástupce ruského velvyslance v Sýrii Michail Lebedev uvedl v reakci na zasedání jednodenního humanitárního fóra o Sýrii v sídle OSN v Ženevě, že syrští povstalci se dopouští po celé zemi rozsáhlých útoků na syrskou infrastrukturu včetně škol a nemocnic. Dále Lebedev tvrdí, že rebelové mučí civilní obyvatelstvo a že v Sýrii je podle jeho odhadů minimálně 15 000 členů různých teroristických organizací ze zahraničí, kteří bojují proti syrské vládě. Podle slov ruského diplomata jde počet těchto bojovníků vzhledem k nekontrolovatelným syrským hranicím velmi těžko přesně určit.
Magazín Forbes zveřejnil žebříček nejbohatších osob
Na prvním místě žebříčku, který každoročně vypracovává magazín Forbes, se po třetí v řadě umístil mexický magnát Carlos Slim, jehož předmětem zájmu jsou zejména telekomunikace. Jeho majetek se odhaduje na 69 miliard dolarů. Pan Slim je následován zakladatelem společnosti Microsoft Billem Gatesem a americkým investorem Warrenem Buffettem. Největší pád od minulého roku zaznamenal indický ocelový magnát Lakshmi Mittal, který se nyní umístil na 21. místě, což znamená propad o 10 míst.
Řecko zapojeno do řešení syrské krize
Řecký ministr zahraničí Stavros Dimas se setkal se tříčlennou delegací syrského Národního koordinačního výboru pro demokratickou změnu (NCC), vedenou aktivistou za lidská práva Haithamem Mannou. Setkání se uskutečnilo v rámci mezinárodního úsilí o nalezení mírového řešení krize v Sýrii. Ministr během jednání znova naléhal na potřebu okamžitého příměří, ochranu neozbrojených občanů a možnost poskytnutí humanitární pomoci a požádal, aby byl informován o nejnovějším vývoji. Zástupci syrské opozice ocenili postoj Řecka a upozornili na dlouhodobé přátelské vazby a vzájemný respekt mezi oběma národy. Uvedli také, že Řecko má silnou pozici v regionu Blízkého východu, což je důvodem, proč je jeho pozice velmi důležitá v kontextu úsilí o mírové řešení syrské krize.
Írán zřídí novou Nejvyšší radu pro kybernetický prostor a Národní centrum pro kyberprostor
Íránský ajatolláh Seyyed Ali Khamenei uložil íránskému prezidentovi za úkol zřízení Nejvyšší rady pro kybernetický prostor v rámci sví nové vyhlášky, ve které je zdůrazněn „vliv internetu na individuální a společenský život a nutnost jeho kontroly tak, aby se zabránilo jeho škodlivým dopadům na úkor příležitostí, které lidem nabízí“. Nejvyšší rada pro kybernetický prostor bude dále pověřena zřízením Národního centra pro kyberprostor, které by mělo zkoumat a vyhodnocovat aktivitu na internetu v Íránu i v mezinárodním měřítku a navrhovat k řešení případné „vzniklé problémy“. Nejvyšší rada pro kybernetický prostor se bude skládat v čele s íránským prezidentem Mahmoudem Ahmadinejadem z předsedy Národního poradního shromáždění Íránu, unikátního postu šéfa soudnictví, hlavy IRIB (Islamic Republic of Iran Broadcasting), ministra pro komunikaci a informační technologie a z ministra kultury, islámské orientace a inteligence.
Islamisté v Jemenu pod pohrůžkou zabití zajatců žádají propuštění vězňů – rozpoutalo to boje na jihu
Skupina Ansar al-Sharia (bojovníci islámského práva) podle oznámení agentury Reuters prostřednictvím této agentury pohrozila zabitím 73 vládních vojáků, jestliže nebudou propuštěni věznění členové této skupiny. Po oznámení následovalo spuštění prudkých bojů na jihu Jemenu mezi vládními jednotkami a islamistickými povstalci, které podle neoficiálních údajů stály život již více než 110 lidí.
Francie pochybuje o možném úspěchu nových jednání s Íránem, USA se pak obávají světového konfliktu
Francie prostřednictvím svého ministra zahraničí Alaina Juppé vyjádřila nedůvěru v plánované obnovení „jaderných rozhovorů“ šesti mocností (USA, Rusko, Čína, Německo, Francie a Velká Británie) s Íránem, který podle ministra Juppé „nepůsobí skutečnou ochotou“ jednat o budoucnosti svého jaderného programu. Americký prezident Barack Obama naopak dnes vyjádřil naději, že by nové rozhovory mohly zklidnit „válečné bubny“ a stejně tak projevil obavu z toho, že by možný izraelský útok na Írán mohl „pod tlakem ulice“ v jednotlivých arabských státech rozdmýchat blízkovýchodní či dokonce celosvětový konflikt a stejně tak ohrozit světovou ekonomiku.
Americký senát podpořil možnost uvalení cla na dotované zboží z Číny a Vietnamu
Předpokládá se, že návrh zákona projde sněmovnou reprezentantů a poté se dostane k prezidentu B. Obamovi. Kritici tohoto opatření poukazují na to, že vede k eskalaci napětí mezi zeměmi. Jeho obhájci naproti tomu argumentují záchranou tisíců amerických pracovních míst. Předseda senátní finanční komise M. Baucus prohlásil, že „přijetím tohoto zákona se postavíme za americké pracovníky i firmy v boji proti čínským neférovým obchodním praktikám.“ V současnosti je clo uplatňováno na dovoz oceli, hliníku, papíru a chemických výrobků z Číny a na dovoz plastových tašek z Vietnamu, což podle odhadů chrání okolo 80 tisíc pracovních míst na americkém trhu.
Ministr obrany USA Panetta: „Pokud diplomacie selže, přistoupíme k vojenské akci“
V rámci svého projevu na konferenci lobbistické skupiny Výboru pro americko-izraelské veřejné záležitosti (AIPAC) se tak bývalý ředitel CIA L. Panetta jasně vyjádřil k současné situaci s íránským jaderným programem. Podle jeho slov by „vojenská akce měla být až poslední možnou alternativou, když vše ostatní selže. Nikdo by však neměl pochybovat o tom, že pokud všechny diplomatické pokusy nevyjdou, USA budou jednat.“ V současnosti se po roce opět rozbíhají rozhovory na mezinárodní úrovni mezi Íránem a světovými mocnostmi, které Izrael přijímá s určitou zdrženlivostí.
Prezident USA Barack Obama: „nové rozhovory jsou šancí na zklidnění válečných bubnů“
Americký prezident Barack Obama oznámil, že nové „jaderné rozhovory“ s Íránem nabízí novou šanci na „zklidnění zvuku válečných bubnů“. Rozhodnutí opět přistoupit k rozhovorům oznámila včera představitelka EU pro zahraniční politiku Catherine Ashton. Prezident USA pak také ve stínu otevřených spekulací o přípravách na vojenský útok na Írán uvedl, že američtí politici, kteří válku s Íránem obhajují, by také měli vysvětlit náklady na ni a představit přínosy, jaké by mohla taková vojenská akce přinést.
Thajské letiště Don Muang znovu v provozu po rozsáhlých povodních z minulého roku
Druhé bangkokské letiště sloužící především pro vnitrostátní lety bylo po několika měsících opět uvedeno do provozu. Thajská premiérka přitom tvrdí, že budou podniknuty kroky potřebné k tomu, aby již nedošlo k dalšímu zaplavení tohoto strategického objektu. Rozsáhlé povodně zaplavily v minulém roce na dvě třetiny země a způsobily četné majetkové i hospodářské škody.
Goldman Sachs zaznamenává první ztráty na asijské půdě od roku 2008
Následkem této skutečnosti zaznamenala tato americká investiční banka pokles i na čínském akciovém trhu. Asijská divize Goldman Sachs oznámila za rok 2011 ztrátu 103 milionů USD, což je zásadní pokles oproti výdělku za rok 2010 v podobě 2,1 miliardy USD. Společnost byla zasažena především poklesem hodnoty svého podílu v Industrial & Commercial Bank of China (ICBC), což samo o sobě znamenalo ztrátu 517 milionů USD.