Ministři zahraničí Vietnamu a Srí Lanky podepsali Memorandum o porozumění v ekonomické, vědecké a technologické spolupráci

Vietnamský ministr zahraničí Pham Binh Minh se dnes setkal v Hanoji s jeho protějškem ze Srí Lanky G.L. Peirisem, aby spolu prodiskutovali bilaterální vztahy mezi zeměmi. Oba ministři se dále kladně vyjádřili o rozvoji vztahů mezi Vietnamem a Srí Lankou a potvrdili další spolupráci zvláště v oblastech politiky, obrany a bezpečnosti, ekonomiky a obchodu, fosilních paliv a školství.

V Pákistánu pokračují demonstrace proti NATO

V Pákistánském městě Peshawar probíhají demonstrace tisíců lidí proti otevření zásobovacích tras pro NATO. Jedná se o další ze série protestů. Demonstrující poukazují na pokračující útoky amerických dronů. Upozorňují, že vláda otevřením zásobovacích tras otevřeně obešla parlament, který prohlásil, že Pákistán nebude spolupracovat s NATO, dokud budou vojenské akce amerických dronů na pákistánském území pokračovat. Demonstrace tak nesměřují jen proti Severoatlantické alianci, ale i proti pákistánské vládě.

Asijská rozvojová banka (ADB) snížila kvůli krizi v Evropě odhad růstu Asie na tento a příští rok

Dalším faktorem snížení odhadu růstu je pomalé oživení růstu v USA. Odhad ekonomického růstu v Asii pro rok 2012 snížila ADB o 0,3% na 6,6 procenta a pro rok 2013 o 0,2 procenta na 7,1%. Na snížení odhadu se podepsalo zvláště zpomalení hospodářského růstu Číny a vysoká inflace v Indii. Odhady pro jihovýchodní Asii zůstaly prakticky nezměněny.

Námořnictvo Srí Lanky zatklo 61 nelegálních emigrantů směřujících do Austrálie žádat o azyl

Nelegální přistěhovalce, kteří mířili do Austrálie, zatklo srílanské námořnictvo na východním pobřeží Srí Lanky a eskortovalo do města Trincomalee. Jedná se již o třetí případ nelegálního převážení osob během dvou dnů. Do dnešní doby bylo zatčeno na 315 utečenců, z toho 131 osob bylo zadrženo během posledních dvou incidentů. Většina lodí převážející imigranty pochází z Indonésie a cílem přistěhovalců je právě zmiňovaná Austrálie. Mezi Austrálií a Indonésií byla nedávno uzavřena dohoda na spolupráci proti pašování osob.

Pákistán: spory o znovuotevření případu korupční aféry současného prezidenta země pokračují

Národní shromáždení, dolní komora pákistánského parlamentu, schválilo tento týden návrh zákona, který poskytuje imunitu jak prezidentovi a premiérovi země, tak vládním ministrům. Dle mnohých analytiků souvisí s termínem 25. července, který byl nejvyšším soudem nařízen novému premiérovi Raja Pervez Ashrafovi jako limit pro znovuotevření korupčního případu současného prezidenta země. Odmítnutí tohoto kroku byla také jedna z příčin, proč byl v červnu letošního roku na žádost pákistánského nejvyššího soudu z funkce odvolán bývalý premiér Yousuf Raza Gilani. Tento zákon, který nyní musí být schválen horní sněmovnou parlamentu a podepsán prezidentem, by tak vyloučil odvolání současného premiéra z funkce.

Pákistán: „dlouhý pochod“ na protest proti znovuotevření zásobovacích tras jednotek NATO proběhl bez větších konfliktů

Celkem dvoudenní pochod organizovaný desítkami pákistánských politických a náboženských hnutí proběhl bez závažnějších konfliktů. Během shromáždení před budovou parlamentu v hlavním pákistánském městě Islámábád oznámili jeho organizátoři konání dalších dvou protestních pochodů v průběhu následujících 2 týdnů. Protestní pochod byl zahájen v neděli v provincii Punjab a z města Lahore poté pokračoval do hlavního města Islámábád. Pochod provázela přísná bezpečnostní opatření. Další dva pochody by měly vést mimo jiné skrze hraniční přechody s Afghanistánem Chaman a Torkham, které jsou využívány pro zásobování jednotek NATO.

 

Útok amerických bezpilotních letounů v severním Pákistánu si vyžádal 28 obětí

Nejméně v 19 případech se jednalo o civilisty. Útoky bezpilotních letounů pokračují navzdory opakovaným žádostem pákistánské vlády o jejich přerušení. V červnu letošního roku hnutí Taliban varovalo před sabotáží kampaně proti dětské obrně v případě, že nedojde k ukončení útoků. USA tvrdí, že útoky zasahují pouze ozbrojence, dle mnohých kritiků však většinu obětí tvoří právě civilisté. Od počátku roku 2012 tak zemřelo více než 150 osob.

Zásobovací vozy NATO směly po 7 měsících projet Pákistánem

Pákistán se rozhodl po 7 měsících znovu otevřít zásobovací trasy pro konvoje Severoatlantické aliance. Ve čtvrtek poprvé projely zásobovací vozy NATO přes pákistánské území do Afghánistánu. Zásobovací cesty uzavřela pákistánská vláda pro jednotky NATO poté, co bezpilotní letoun Severoatlantické aliance zabil 24 pákistánských vojáků. NATO a USA mají zájem na otevřenosti těchto tras pro svá vojska, kvůli obtížné cestě zásobovacích konvojů do Afghánistánu. Pákistán ještě minulý měsíc přerušil jednání o otevření zásobovacích tras. Pákistánská vláda ustoupila požadavkům NATO teprve poté, co se veřejně omluvila ministryně zahraničí USA Hillary Clinton.

Nový pákistánský premiér Raja Pervez Ashraf odmítá výzvu nejvyššího soudu k dalšímu projednání případu korupční aféry prezidenta země

Oznámení, ve kterém potvrdil tuto informaci, proběhlo v návaznosti na rozhodnutí pákistánského nejvyššího soudu, který minulou středu poskytl novému premiérovi 14denní lhůtu pro znovuotevření případu, ve kterém čelí současný prezident Asif Ali Zardari obvinění z korupce. Pákistánský premiér R. P. Ashaf uvedl, že prezident země má právo na imunitu po celou dobu působení v úřadu.

Pákistán: při útoku amerického bezpilotního letounu zahynulo osm osob

Údajně se jednalo o islamistické ozbrojence. K incidentu došlo v Severním Waziristánu, nedaleko hranic s Afghánistánem. Útoky bezpilotních letounů jsou jednou z klíčových příčin zhoršujících se vztahů mezi Pákistánem a USA, neboť ohrožují civilní obyvatelstvo. Zahájeny byly v roce 2008. Podle průzkumu veřejného mínění Pew Global Attitudes Project pro rok 2012 považuje 75% Pákistánců USA za nepřítele státu. V porovnání s loňskými výsledky vzrostla tato hodnota o 5%. Průzkum zároveň ukázal na zásadní pokles podpory současného prezidenta země a většinové Lidové strany. Ta poklesla od roku 2008 téměř o 50%.

Austrálie neschválila návrh azylového zákona

Na rozhodnutí australského senátu reagovala premiérka Julia Gillard s lítostí a předseda opoziční Liberální strany Tony Abbott se vyjádřil, že se tím problém s běženci dostal do „slepé uličky“. Návrh azylového zákona se v Austrálii začal projednávat souběžně s haváriemi dvou lodí, které převážely ilegální imigranty. Jednalo se především o utečence ze Srí Lanky, Indonésie a Afghánistánu. Australská vláda navrhla kompromis, podle kterého měli být ilegální imigranti mířící do Austrálie posíláni do Malajsie. Opoziční politici s tím však nesouhlasili především z toho důvodu, že Malajsie není signatářem dohody OSN. Navrhují proto, aby byli žadatelé o azyl posíláni na ostrov Nauru v Pacifiku. Návrh zamítnutého azylového zákona obsahoval obě možnosti řešení.

Země BRIC zaznamenávají největší pokles měn za posledních 14 let

Měny zemí BRIC zaznamenaly podle agentury Bloomberg ve druhém čtvrtletí roku 2012 nejvyšší pokles od roku 1998. V rámci všech rozvojových zemí přitom nejrychleji poklesl brazilský real, ruský rubl a indická rupie. Investoři nyní hromadně stahují peníze z těchto trhů, což způsobuje další depreciaci měn. V Brazílii je nejvyšší počet soukromých bankrotů za poslední tři roky, cena za barel ruské vývozní ropy klesla na minimum za poslední rok a půl. Real ve druhém čtvrtletí klesl o 12%, rubl o 11,5% a rupie o 10%. Čínský jüan klesl o pouhých 1,2% (téměř pětkrát méně než euro), ale stojí za zmínku, že během krize v letech 2008-2009 se jeho měnový kurz neměnil. Odborníci očekávají, že měny Ruska, Indie a Brazílie do konce roku ztratí asi 15% své hodnoty. Pokles měn v zemích BRIC již způsobil vážné škody mnoha významným společnostem. Země BRIC patří jako největší rozvojové země na světě mezi 12 největších ekonomik. Jejich celkový HDP tvoří více než 13 bilionů dolarů, což odpovídá zhruba čtvrtině světového produktu.

Indie zná kandidáty dvou největších politických stran na post prezidenta země

Opoziční Indická lidová strana (BJP) nominovala svého kandidáta na post prezidenta země. Stal se jím bývalý ministr a spoluzakladatel středolevicové strany NCP P. A. Sangma. K nominaci došlo týden poté, co svého kandidáta navrhla také většinová strana Indický národní kongres (INC). Stal se jím současný ministr financí P. Mukherjee. Volba 13. prezidenta se bude konat 19. července 2012. Vítěz nahradí současnou prezidentku Pratibha Patil. Prezident Indické republiky je hlavou státu a vrchním velitelem ozbrojených sil. Volí ho volební shromáždění složené ze členů obou komor parlamentu a také zákonodárci jednotlivých států. Ústavní pravomoci v zemi vykonává zejména Rada ministrů v čele s premiérem. Funkce prezidenta tak je zejména reprezentativní.

Americká diplomacie zaznamenává bojkot ze strany Pákistánu

Podle oficiální zprávy amerického ministerstva zahraničí zažívá americká diplomacie bojkot ze strany Pákistánu. USA tvrdí, že obstrukce ze strany pákistánské vlády znemožňují práci americkým diplomatům v zemi. Obstrukce podle amerického ministerstva zahraničí začala praktikovat pákistánská vláda v květnu 2011, jako reakci na zabití 24 pákistánských vojáků vrtulníky Severoatlantické aliance. Zpráva dále uvádí, že situace se od té doby zhoršuje a ohrožuje tak nejen práci americké diplomacie v Pákistánu, ale také fungování Severoatlantické aliance v regionu.

 

V Pákistánu byl vydán zatykač na kandidáta Lidové strany na post premiéra země

Makhdoom Shahabuddin, kandidát preferovaný současným prezidentem, čelí obvinění z překročení dovozních kvót efedrinu v době, kdy působil na postu ministra zdravotnictví. Prozatím není zřejmé, zda vydaný zatykač ohrozí jeho kandidaturu. Podle mnohých odborníků se může navzdory zatčení i nadále ucházet o post premiéra země, kterého má Národní shromáždění zvolit již dnes. K uvolnění postu došlo poté, co byl bývalý premiér země na žádost nejvyššího soudu odvolán z funkce. Stalo se tak z důvodu odmítnutí znovuotevření korupční aféry současného prezidenta, který čelí obvinění z praní špinavých peněz, ke kterému mělo dojít v 90. letech prostřednictvím švýcarských bank.

Bangladéš – po vlně protestů byl obnoven provoz více než 300 továren na výrobu oděvů

Celkem se protestů, během nichž došlo k demolici vybavení továren a srážkám s policií, zúčastnily desítky tisíc zaměstnanců. Důvodem byly požadavky na lepší pracovní a finanční podmínky. V současné době se průměrná měsíční mzda, při 6 pracovních dnech a pracovní době v rozmezí 10 až 16 hodin, pohybuje mezi 20 až 36 USD. Zvýšení platů, ke kterému došlo před dvěma lety, zaměstnanci označují z důvodu inflace za nedostatečné. Protesty se konaly v průmyslové oblasti Ashulia nedaleko hlavního města Dháka, která poskytuje přibližně půl milionu pracovních míst. V oblasti se nachází zejména podniky textilního průmyslu, který je klíčovým tahounem ekonomiky země. Mezi největší obchodní partnery továren patří například společnosti Tesco a Walmart.

V Pákistánu bylo oznámeno jméno prvního kandidáta na post premiéra země

Je jím bývalý ministr textilního průmyslu Makhdoom Shahabudiina, nominováný většinovou Pákistánskou lidovou stranou (PPP). K rozhodnutí došlo na zasedání strany v hlavním městě Islámábád, kterého se zúčastnil také prezident země Asif Ali Zardari a již bývalý premiér Yusuf Raza Gilani. Ke zvolení nového premiéra země by mělo dojít na pátečním zasedání Národního shromáždění, které za tímto účelem svolal prezident. K nominování kandidáta došlo den poté, co nejvyšší soud shledal bývalého premiéra Yusuf Raza Gilaniho jako nezpůsobilého pro vykonávání úřadu. K rozhodnutí došlo v souvislosti s dubnovým soudním sporem, ve kterém byl bývalý premiér odsouzen pro pohrdání soudem, z důvodu odmítnutí žádosti na znovuotevření případu korupční aféry, do které měl být údajně zapleten také současný prezident země.

Ratingová agentura Fitch snížila výhled indické ekonomiky na negativní

Agentura zemi upozornila na nutné zavedení reforem, omezení korupce a nalezení efektivního řešení současné ekonomické situace. Uvedla zároveň, že indická vláda učinila prozatím pouze drobné kroky ke snížení deficitu státního rozpočtu. Rozhodnutí bylo zveřejněno několik dní poté, co země obdržela varování od ratingové agentury Standard & Poor’s. Navzdory očekáváním centrální banka na začátku tohoto týdne uvedla, že v současné době neplánuje snížit míru diskotní sazby, která tak zůstává na úrovni 8%. Své rozhodnutí zdůvodnila hrozbou růstu inflace.

MMF získal celkem 456 miliard USD a zdvojnásobil tak objem současné kapacity úvěrových zdrojů

Na summitu zemí skupiny G20 to uvedla výkonná ředitelka fondu Christine Lagarde. Mezi 12 přispěvatelskými členy jsou také země BRICS, které podmínily tento krok dodržením všech plánovaných reforem, na kterých se MMF shodl v roce 2010. Jedná se zejména o reformu volebního systému, díky které získají větší vliv během jednání a hlasování. Čína fondu poskytne celkem 43 miliard USD, Rusko, Indie a Brazílie poskytnou 10 miliard USD a JAR 2 miliardy USD.

Taliban varoval, že pokud USA nezastaví útoky dronů v Pákistánu, tak bude sabotovat kampaň proti dětské obrně

Šéf pákistánského Talibanu sídlícího v provincii Severní Waziristan Hafiz Gul Bahadur prohlásil, že pokud Spojené státy americké okamžitě nezastaví útoky bezpilotních letounů v Pákistánu, tak bude hnutí Taliban sabotovat kampaň proti dětské obrně v zemi. Podle vyjádření Talibanu jsou americké letecké útoky pro civilní obyvatelstvo mnohem horší, než dětská obrna. Pákistán patří mezi 3 země na světě, kterým se stále nepodařilo dětskou obrnu zlikvidovat.

 

Pokračující vlny násilí při protestech zaměstnanců vedly v Bangladéši k uzavření 300 továren na výrobu oděvů

Majitelé tří set továren uzavřeli své závody na neurčito po několikadenních násilných nepokojích, které vyvolali nespokojení zaměstnanci. K tomuto kroku došlo po selhání vyjednávání o platech a pracovních podmínkách mezi zástupci producentů oděvů a zaměstnanců. Podle svědků použila policie k rozehnání davu gumové projektily a vodní děla. Zaměstnanci se dožadují zvýšení minimálních platů kvůli narůstajícím životním nákladům v zemi, po násilných protestech v Bangladéši v roce 2010 došlo k navýšení minimální mzdy pro miliony zaměstnanců v oděvním průmyslu na současných 37 amerických dolarů měsíčně. Případné delší uzavření továren by mohlo mít silně negativní dopad na ekonomickou situaci země, jejíž vývoz je z hlavní části tvořen právě oděvním průmyslem.

Ministři zahraničí Indie a Kuby se dohodli na posílení bilaterálních vztahů

Ministři zahraničí Bruno Rodriguez a S.M. Krishna absolvovali celkem dvě společná zasedání, při kterých Indie vyjádřila zájem o posílení především ekonomické spolupráce. Indický ministr zahraničí Krishna zároveň oznámil i plánovanou návštěvu ministra obchodu a průmyslu Jyotiraditya Scindia, který by měl do Havany zavítat příští měsíc.