Turecký ministr energetiky Taner Yildiz informoval o tom, že se uskutečnila jednání o udělení výjimky ze sankcí USA na dovoz ropy ze sousedního Íránu. Podle tureckého ministra současná jednání probíhají na „úrovni firem“. Turečtí představitelé odmítli připojit se k nejnovějším sankcím USA a EU vůči Íránu, které zahrnují zákaz dovozu ropy, protože prosazují jednání a diplomacii před nátlakem. Turecko je ovšem také významným dovozcem a zastavení dovozu by si nyní nemohlo dovolit, neboť 1/5 zemního plynu a 1/3 ropy pochází z Íránu.
Archiv rubriky: Turecko
Došlo ke střetu turecké policie s Kurdy
15 lidí bylo zraněno během 10 tisícové demonstrace u příležitosti kurdských oslav Navroz (Nového roku), které se odehrávaly v úterý. Policie proti demonstrantům zasáhla vodními děly a slzným plynem, demonstranti odpovídali kameny. Poslední střet mezi tureckou policii a Kurdy se tak odehrál 2 dny po silvestrovských oslavách v Istanbulu, během kterých bylo zraněno nejméně 9 osob. Již dříve Kurdové požadovali, aby mohli uspořádat silvestrovské oslavy v neděli, což je tradičně v turecké kultuře den klidu. Úřady tento požadavek zamítly a povolily jako jediný den oslav středu, což následně vyvolalo vlnu demonstrací.
USA osvobodily Japonsko a 10 zemí EU od finančních sankcí díky omezení dovozu íránské ropy
USA osvobodily Japonsko a dalších 10 zemí EU – Belgii, Velkou Británii, Českou republiku, Francii, Německo, Řecko, Nizozemí, Polsko a Španělsko – od finančních sankcí, protože se jim podařilo výrazně omezit dovoz íránské ropy. Osvobození se ovšem nadále netýká Číny, Indie a významných amerických spojenců Jižní Korey a Turecka, kteří patří mezi největších 10 dovozců íránské ropy. Zatímco Jižní Korea povede již druhé kolo jednání o možném omezení dovozu íránské ropy, Turecko již dříve uvedlo, že kromě sankcí OSN nebude proti Íránu podnikat žádné kroky. Stejný postoj má i Indie.
25 tisíc německých alevitů protestovalo proti tureckému premiérovi
Až 25 tisíc lidí se shromáždilo v Bochumi v západním Německu na protest proti plánovanému udělení ceny za toleranci tureckému premiérovi Recep Erdogan Tayippovi. Demonstraci pořádala komunita alevitů žijících v Německu. Jeden z demonstrantů se vyjádřil slovy: „Tady v Německu jsme cizinci, jsme cizinci v naší vlastní zemi. Nevíme, kam jít jako Kurdové a alevité“.
Bulharsko chce dosáhnout dohody o propojení plynárenských sítí s Tureckem
Bulharsko se dle diplomatického zdroje snaží o dohodu s Tureckem, která by vedla k propojení jejich plynárenských sítí, což by pro zemi představovalo alternativu k plynu z Ruska, na kterém země nyní závisí. Jednání o této věci by mělo být hlavním důvodem návštěvy bulharského premiéra Bojko Borisova v Ankaře 20. března. Projekt, jenž by částečně mohla financovat Evropská unie (EU) v rámci úsilí o diverzifikaci dodávek energie, by vedl, v naléhavých případech, k přepravě ázerbájdžánského plynu do Bulharska. Dle diplomatického zdroje Sofia již dosáhla předběžné dohody s Baku o koupi alespoň 1 miliardy krychlových metrů plynu ročně. K propojení potrubí z Tureckem by došlo mezi severozápadním regionem Turecka Thrace a bulharským jižním městem Haskovo.
Turecký premiér prohlásil, že Izrael páchá „státní terorismus“ a označil dění v Izraeli za „pomalou a systematickou genocidu“
Turecký premiér Recep Tayyip Erdogan v tureckém parlamentu odsoudil izraelskou vládu za „spáchání masakru smrtícími nálety“ na Pásmo Gazy, informují o tom izraelské noviny Jerusalem Post. Turecký premiér dále prohlásil, že „Tel Aviv má opět své nálety na Palestince poté, co se mu nepodařilo Gazu zničit zadržováním potravin, léků a paliva“. Turecký premiér dále prohlásil, že „v Palestině je pomalu a systematicky páchána genocida“ od počátku 20. století,“ a označil Pásmo Gazy za „největší vězení světa“. Závěrem své řeči turecký premiér vyjádřil podporu palestinským bojovníkům za svobodu a vyzval izraelské občany, aby se postavili proti „státnímu terorismu své vlády“.
Turecké letectvo bombardovalo severní Irák
Turecká vojenská letadla podnikla v noci z úterý na středu vlnu náletů na území severního Iráku, kde se útoky zaměřovaly především na základny kurdských separatistů. Podle velitele pohraniční stráže autonomní kurdské provincie Dahuk plukovníka Husseina Tamra došlo k náletům na třech místech, přičemž útoky nemají žádné lidské oběti.
Řecko se ohradilo proti prohlášení Turecka o možné anexi Severního Kypru
Řecký ministr zahraničí Stavros Demas prohlásil, že nedávné výroky tureckého ministra pro evropské záležitosti Egemena Bagise o možnosti anexe Severokyperské turecké republiky ukazují skutečné turecké záměry ve vztahu ke „kyperské otázce“. Řecký ministr řekl, že „je nyní jasné, kdo je na vině z nedostatku pokroku u jednacího stolu“, a zdůraznil, že Řecko je nadále odhodláno dosáhnout celkového řešení situace na Kypru a Objasnil, že Řecko je i nadále odhodlána k dosažení celkového dohodnutého řešení kyperského problému a že odmítá přistoupit k dialogu v rámci „nějakého alternativního plánu Turecka a jeho hrozeb“.
Turecko se připravuje na „rozhodující“ diplomatické kroky v otázce Sýrie
Turecký ministr zahraničí Ahmet Davutoglu prohlásil, že Turecko se připravuje na „rozhodující“ diplomatickou iniciativu při řešení situace v Sýrii. Turecký ministr zahraničí připomněl, že turecký premiér Recep Tayyip Erdogan se 28. března chystá navštívit íránský Teherán, kde se 29. března bude konat summit Ligy arabských států, a dále že se na začátek dubna chystá plánovaná konference o Sýrii v Istanbulu. Ministr Davutoglu dále uvedl, že Turecko komunikuje a nadále bude jednat o Sýrii i s Ruskem, a to i přes „rozdílné názory“.že Turecko bude nadále mluvit s Ruskem v této otázce, bez ohledu na rozdíly v názorech. Podle tureckého ministra jak Rusko tak Írán očekávaly, že se syrské vládě podaří situaci uklidnit a že se nastaví kurz směrem k reformám, ovšem Turecko dle slov svého ministra takové přesvědčení již dávno ztratilo.
Turecký ministr zahraničí: „došlo k obrovskému promarnění příležitosti, když Západ odmítl dohodu mezi Tureckem, Íránem a Brazílií o uranu“
Turecký ministr zahraničí Ahmet Davutoglu prohlásil, že došlo k promarnění obrovské příležitosti v řešení situace mezi Íránem a Západem, když Západ odmítl dohodu, která se podařila sjednat Turecku, Brazílii a Íránu v Teheránu. Podle tureckého ministra zahraničí by navrhovaná smlouva vedla k tomu, že by Írán mezinárodnímu společenství odevzdal 1 800 kg obohaceného uranu ze svých současných 3 000 kg a pro příště by obohacený uran odebíral ze zahraničí, přičemž by zastavil vlastní obohacování uranu. Ministr Davutoglu uvedl, že třeba si uvědomit, že i Írán se snaží vybrat si mezi „ziskem a ztrátou ze sankcí a ziskem a ztrátou své jaderné energie“.
Jednání mezi Íránem a mocnostmi se uskuteční v tureckém Istanbulu na začátku dubna
Očekává se, že schůzka mezi Íránem a 5 stálými členy Rady bezpečnosti OSN (USA, Velká Británie, Francie, Rusko a Čína) spolu s Německem se uskuteční na začátku dubna v tureckém Istanbulu. Uvedl to pro deník Radikal turecký ministr zahraničí Ahmet Davutoglu s tím, že cílem by mělo být dosažení toho, aby Írán zastavil obohacování uranu.
Turecké aerolinie opět v Somálsku
Po více jak dvaceti letech, kdy v Somálsku neexistuje stabilní a funkční vláda, turecké aerolinie zahájily komerční lety do hlavního města Mogadišu. Na palubě prvního letu do Somálska byl turecký místopředseda vlády Bekir Bosdag, který se v zemi sešel s prezidentem. Letadla budou do Somálska z Turecka pravidelně létat dvakrát do týdne.
Turecko hodlá anektovat Severní Kypr, pokud nedojde k dohodě
Turecký ministr pro evropské záležitosti Egemen Bagis řekl pro severokyperské noviny Kibris, že Turecko bude zvažovat anektování Severokyperské turecké republiky v případě, že nedojde k dosažení dohody o sjednocení ostrova. Prezident Kyperské republiky Dimitris Christofias a prezident Severokyperské turecké republiky Dervis Eroglu minulý rok za asistence OSN spolu uzavřeli minulý rok dohodu o pokračování rozhovorů o opětovném sjednocení ostrova. Turecko podle ministra Bagise podporuje jakoukoliv dohodu, které se podaří dosáhnout za souhlasu obou stran, „ať už to je sjednocení, rozdělení na dva nezávislé státy či připojení Severokyperské turecké republiky k Turecku. Ne všichni Turci na Kypru ale připojení k Turecku podporují – šéf severokyperské opoziční Republikánské strany Turků (CTP) Ozkan Yorganciogly uvedl, že myšlenka anexe je nepřijatelná. Turecko uvedlo, že pokud nedojde k uzavření dohody na Kypru do 1. července, kdy převezme předsednictví EU Kyperská republika, přeruší dialog s EU až do té doby, dokud se nestane předsedou EU jiný stát.
Výbuch bomby u sídla tureckého premiéra
V hlavním městě Ankaře došlo k výbuchu menší bomby u sídla tureckého premiéra asi hodinu před zahájením zasedání vlády. Byl lehce zraněn jeden člověk. K útoku se zatím nepřihlásila žádná organizace ani hnutí.
Jordánsko varuje před válkou s Íránem
Jordánský premiér Awn Khasawneh varoval při setkání s tureckými zákonodárci v Jordánsku před válkou s Íránem. Podle slov jordánského premiéra by válka s Íránem vrátila celou oblast o několik desítek let zpět a měla by katastrofální dopad na celý region. „Každé řešení íránské otázky by mělo být diplomatické,“ prohlásil premiér Khasawneh.
Francouzský prezident požaduje nový návrh zákona o popírání arménské genocidy
Reaguje tak na včerejší rozhodnutí Ústavní rady, která minulý návrh zamítla. Kancelář francouzského prezidenta Nicolase Sarkozy rozhodnutí komentovala slovy, že „popírání genocidy je netolerovatelné a musí být potrestáno“. Francie se kvůli tomuto návrhu dostala do krize ve vztahu s Tureckem, silně jí kritizoval také Ázerbájdžán.
Turecko chce spolupracovat s Regionální vládou Kurdistánu ve snaze oslabit Kurdskou stranu práce
Náměstek ministra pro veřejnou bezpečnost a pořádek Murat Özçelik, bývalý velvyslanec Turecka v Iráku, navštívil kurdskou autonomní oblast, aby ve městě Arbil na severu Iráku jednal s prezidentem místní autonomní Regionální vlády Kurdistánu (KRG) Masoudem Barzani, stejně jako s šéfem kurdských tajných služeb a premiérem Nechirvanem Barzani. Turecko chce vystupňovat tlak na místní kurdskou vládu ve snaze více a efektivněji spolupracovat v boji proti Kurdské straně práce (PKK), kterou Turecko považuje za teroristickou organizaci. Již včera turecká Národní bezpečnostní rada (MGK) vyzvala irácké Kurdy k přijetí „nezbytných opatření a konkrétní kroky k vyčištění oblastní do bojovníků PKK“.
Turecko zvažuje vytvoření humanitárního koridoru bez Rady bezpečnosti OSN s odvoláním na události v Kosovu v roce 1999
Turecko zvažuje možnost vytvoření humanitárního koridoru do Sýrie bez podpory Rady bezpečnosti OSN, stejně jako k tomu došlo v Kosovu v roce 1999, neboť Rusko a Čína jasně deklarovaly, že vetují jakékoliv rozhodnutí, které budou považovat za „nevyvážené“. Podle Turecka „může mezinárodní společenství hledat alternativní legitimní způsoby, jak vytvořit humanitární koridor do Sýrie“. Turecko se odvolává na příklad Kosova, kde byly v roce 1999 USA a NATO zřízeny humanitární koridory aniž by o tom rozhodla Rada bezpečnosti OSN. Turecko údajně také počítá s tím, že by mohlo svůj postoj změnit Rusko po nadcházejících prezidentských volbách. Předseda tureckého parlamentu Cemil Cicek mezitím opět vyzval arabské země k činům.
Francouzská Ústavní rada zamítla zákon o zákazu popírání arménské genocidy
Francouzský nejvyšší soudní orgán v úterý rozhodl, že zákon podpořený prezidentem Nicolasem Sarkozym o nelegálnosti popírání arménské genocidy je protiústavní, protože porušuje svobodu projevu. Ačkoliv je rozhodnutí Ústavní rady v této věci konečně, prezident 1. února uvedl, že pokud rada zákon zamítne, on sám předloží nový návrh týkající se této věci. Turecko uvítalo rozhodnutí rady slovy, že „země se tak vyhnuly závažné krizi ve vzájemném vztahu“.
Libyjský prozatímní premiér se svým doprovodem na první zahraniční cestě v Turecku, Kataru a Spojených arabských emirátech
Libyjský prozatímní premiér Abdurrahim el-Keib v rámci své první oficiální zahraniční cesty navštívil před dvěma dny Turecko, kde se setkal s tureckým premiérem Recep Tayyip Erdoğanem. Součástí delegace byl i libyjský ministr práce, ministr vnitra, ministr hospodářství a ministr pro energetiku. Po návštěvě Turecka navštívila libyjská delegace Katar a nyní je ve Spojených arabských emirátech. Hlavním tématem ve všech navštívených zemích je poválečná rekonstrukce Libye.
Turecko a Uzbekistán budou rozvíjet spolupráci v bezpečnostních otázkách
Turecká vládní instituce TIKA (Turkish Cooperation and Development Agency) včera informovala o tom, že Turecko a Uzbekistán během týdenní návštěvy delegace z uzbeckého ministerstva vnitra ve dnech 19. až 26. února učinily významné kroky na podporu rozvoje spolupráce v bezpečnostních otázkách mezi těmito zeměmi, jejichž diplomatické vztahy byly po dobu více než deseti let poměrně chladné. Důraz bude kladen zejména na posílení spolupráce mezi policejními útvary a vytváření prostředí pro budoucí společné operace proti mezinárodním organizovaným zločineckým skupinám.
Turecký ministr pro evropské záležitosti se setkal s tureckými zástupci Evropského židovského parlamentu
Turecký ministr pro evropské záležitosti Egemen Bağış se setkal se dvěma turecko-židovskými občany a členy Evropského židovského parlamentu (EJP), jimž jsou Cefi Kamhi a Vital Denis Ojalvo Öner. Ministr pogratuloval oběma zvoleným zástupcům do EJP, kteří získali podporu 3,379 tureckých voličů židovského původu. Všeobecných voleb do parlamentu, které organizovala Evropská židovská unie (EJU), se zúčastnilo okolo 400 tisíc osob po celé Evropě. EJP má za cíl bojovat proti antisemitismu, jeho první schůze proběhla minulý týden v Bruselu v Evropském parlamentu (EP). Tato instituce si klade za cíl být centrem pro 3 miliony Židů žijících v Evropě.
Za rok 2011 poskytlo Turecko 365 milionů dolarů na pomoc Somálsku
Uvedla to v prohlášení kancelář premiérova koordinátora styků s veřejností, v rámci mezinárodní konference o Somálsku, která proběhla ve čtvrtek v Londýně. Hladomor v loňském roce zabil v zemi okolo 29 tisíc dětí a Turecko stojí v čele států usilujících o poskytnutí pomoci této suchem zmítané zemi a její podobně postiženým sousedním státům. Istanbul hostil mezinárodní konferenci o Somálsku, které se zúčastnili i generální tajemník OSN Ban Ki-moon, v květnu 2010.