V Tripolisu spolu o budoucnosti Libye jednají zástupci USA, Turecka a libyjské povstalecké prozatímní vlády (NTC).
Archiv rubriky: Turecko
Turecký prezident Abdullah Gül je na oficiální návštěvě Německa
Přestože německé imigrační zákony podle A.Güla porušují lidská práva, vyzval turecký prezident 3 miliony svých krajanů žijících v Německu, aby se nadále učili německy. Na rozdíl od premiéra Erdogana nepožaduje za klíčové otevření tureckých škol v Německu. Prezident musel dnes svůj projev o turecko -německých vztazích kvůli údajné bombě na berlínské Humboldtově univerzitě přednést na jiném místě. I přes snahy Ankary je však pro německou kancléřku Angelu Merkel vstup Turecka do EU stále nepřijatelný. Německá vláda Turkům nabízí pouze strategické partnerství.
Turecko opět varuje EU ohledně předsednictví Kypru: „dostaví se skutečná krize vzájemných vztahů“
Tisková agentura Anadolu s odvoláním na náměstka tureckého premiéra Besira Atalaye oznámila, že Turecko skutečně sáhne ke zmrazení vztahů s EU, dojde-li k předání předsednictví EU v roce 2012 Kyperské republice. Stejné varování přišlo již v červenci od tureckého ministra zahraničí Ahmeta Davutoglu (čtěte zde).
Egyptský premiér pro tureckou televizi: „mírové smlouvy s Izraelem nám nejsou svaté“
Egyptský premiér Essam Sharaf v rozhovoru pro turecký televizní kanál vysílaném i v egyptské státní televizi uvedl, že smlouvy z Camp David, které zaručili Izraeli uznání ze strany Egypta a mimo jiné i silná omezení přítomnosti egyptské armády na Sinaji, nejsou posvátnou záležitostí a Egypt je připraven v zájmu míru a stability v regionu otevřít novou diskusi a uvažovat o změnách. Egyptský premiér tak vyšel vstříc požadavkům většiny Egypťanů, kteří od vypuknutí krize s Izraelem volají po tvrdém postupu vůči židovskému státu. Stejně tak premiér zalichotil i současné turecké politice, která ochlazuje vztahy s Izraelem ve všech směrech.
Turecký premiér propaguje sekularismus v Tunisku
Turecký premiér Tayyip Erdogan ve svém projevu v Tunisku prohlásil, že není žádný problém v existenci islámu spolu s demokracií. Turecký premiér vyzval obyvatele Tuniska, aby neměli strach z vlivu islámu, který může být pro zemi přínosem. Učinil tak při své druhé zastávce v rámci svého arabského turné s cílem rozšiřovat turecký regionální vliv, s čímž se turecká vláda nijak netají. V Tunisku ovšem u demokratů panují velké obavy z islamistické strany Ennahda, která byla po 20 let zakázána a nyní se očekává její velký úspěch v nadcházejících volbách.
Turecký premiér zahájil svou cestu po arabských státech, nyní je v Egyptě
Turecký premiér Taypip Erdogan dorazil do Egypta, čímž zahájil své turné po zemích, které jsou ovlivněny tzv. arabským jarem. Příjezd tureckého premiéra byl nadšeně vítán a většina egyptských aktivistů se shoduje na tom, že je nyní pro Egypt zásadní udržovat dobré vztahy s Tureckem, přičemž samotné Turecko vnímají jako hlavu, která povede arabský svět do nové a silné opozice vůči Izraeli, jak uvedl aktivista z Hnutí 6. dubna Mohammed Adel.
Turecký premiér chystá turné po arabských zemích, kde proběhla revoluce
Rostoucí vliv a snaha Turecka stát se vedoucí muslimskou zemí se potvrzuje i v dalším kroku tureckého premiéra Tayyipa Erdogana, který se tento týden ve stínu zhoršujících se vztahů s Izraelem chystá navštívit Tunisko, Libyi i Egypt. Podle analytiků Turecko stále více posiluje svůj ekonomický vliv v zemích bývalé Osmanské říše a poslední krok, kdy se Turecko rozhodlo vyslat vojenskou flotilu na ochranu Arabů proti izraelským námořním hlídkám, je podle expertů významným signálem pro ostatní arabské země. Turecký premiér má vystoupit na Káhirské univerzitě, kde se očekává, že nastíní tureckou vizi nového rozvoje regionu.
Syrská opozice prolomila tabu – žádá mezinárodní společenství o pomoc
Syrská Generální komise, která zastřešuje protesty a opozici proti syrskému prezidentu Assadovi poprvé přímo vyzvala k zahraniční intervenci. Mluvčí Generální komise Ahmad al-Chatíb prohlásil, že dochází ke stále větším ztrátám na životech a lidé jsou si již vědomi nutnosti zásahu zvenčí, stejně tak ale uvedl, že žádost o přímou vojenskou intervenci zatím demonstranti nechtějí. Důvodem je i to, že v takovém případě by syrská vláda mohla považovat kroky Generální komise za vlastizradu a podle toho zareagovat. Proto opozice žádá vstup zahraničních pozorovatelů a ochránců lidských práv na území Sýrie. Turecko, které sousedí se Sýrií, již oznámilo, že se tenčí jeho trpělivost k toleranci zásahů armády, při který již mělo být zabito přes 3000 civilistů, přičemž další tisíce jsou zatčeny a další tisíce lidí jsou nezvěstné. Podle některých odborníků by stále tvrdší postoj Turecka mohl souviset s jeho současným vzestupem v zahraniční politice a může tak být signálem pro budoucí zásah u svého syrského souseda.
Turecko přerušuje vojenský obchod s Izraelem a chce posílit svou vojenskou přítomnost ve Středomoří
Turecko opět zvýšilo politický tlak na Izrael, který se odmítá omluvit za smrt tureckých aktivistů u palestinských břehů. Turecký premiér Tayyip Erdogan oznámil, že turecká strana ruší veškerý vzájemný obchod s vojenským materiálem. Premiér Erdogan ovšem pohrozil dalšími sankcemi, které vláda proti Izraeli připravuje, agentura AFP dokonce uvedla, že Turecko hodlá zrušit obchodní vztahy s Izraelci. Stejně tak chce Turecko zvýšit své vojenské hlídky ve východním středomoří a posílit tak svou vojenskou přítomnost v oblasti. Turecký premiér se také chystá na návštěvu Egypta, který s Izraelem vede podobnou diplomatickou roztržku poté, co byli zabiti egyptští vojáci na egyptské straně hranice izraelskou stíhačkou. Premiér Erdogan se dle svých slov hodlá „poradit s egyptskými přáteli“ na dalším postupu a poté možná i navštívit pásmo Gazy.
Turecko bude žalovat Izrael u Mezinárodního soudního dvora
Poté, co se Izrael definitivně odmítl omluvit za smrt 9 Turků, kteří se snažili prolomit blokádu Gazy s humanitární pomocí minulý rok, vypovědělo Turecko izraelského velvyslance z Ankary. Dále Turecko v reakci na zprávu OSN, podle níž je blokáda Gazy legální, oznámilo ústy svého ministra zahraničí Ahmeta Davutoglu, že bude požadovat přezkoumání blokády i zásahu u Mezinárodního soudního dvora. Zpráva vyšetřovací komise OSN není podle Turků závazným dokumentem a nesouhlasí s jejím výsledkem.
Turecko zřídí svou ambasádu v Somálsku
Turecký premiér Tayyip Erdogan dnes při své návštěvě v Mogadišu oznámil, že Turecká republika bude mít své stálé zastoupení v Somálsku. Stejně tak hned v první den své návštěvy přislíbil turecký premiér, že Turecko postaví silnici z centra Mogadiša na letiště, zajistí nové vrty studen a lepší zásobování vodou a stejně tak chce pomoci s výstavbou škol a nových obytných domů. Turecko se stále více aktivněji zapojuje do dění v Africe a zvláště v Somálsku, ve kterém brzy může skončit dlouholetá občanská válka.
Turecký premiér zahájil návštěvu Somálska
Turecký premiér Tayyip Erdogan dnes zahájil plánovanou návštěvu hladomorem postiženého Somálska. Premiér se chystá navštívit uprchlické tábory a jednat o pomoci. Podle odborníků se ale nyní Turecko, hostící na začátku týdne summit Organizace islámské spolupráce (OIC), především snaží ukázat své ambice a začít vlastní expanzi na africké trhy.
Izrael se opět odmítl omluvit za smrt 9 tureckých občanů
Izraelská vláda oznámila Spojeným státům, které se snaží zprostředkovat usmíření mezi Tureckem a Izraelem, že se neomluví za zabití 9 tureckých občanů , kteří se účastnili prolomení blokády Gazy lodí aktivistů 31. května 2010. Kabinet izraelského premiéra Benjamina Netanjahu to oznámil po závěru vyšetřování incidentu komisí OSN, která podpořila blokádu Gazy Izraelem. Reakce Tureckého premiéra Tayyipa Erdogana byla stejně tak nesmířlivá – Turecko odmítlo akceptovat zjištění komise, stejně tak odmítá jakékoliv zlepšení vztahů s Izraelem, dokud nebude zrušena blokáda Gazy a z Izraelské strany nepřijde omluva a stejně tak Turecko vzkázalo USA, že hrozí vytvoření nepřekonatelné mezery mezi jím a Izraelem. Pro USA jsou oba tyto státy nejdůležitějšími spojenci v oblasti Blízkého východu a proto se snaží co nejaktivněji spor urovnat.
Organizace islámské spolupráce (OIC) pošle Somálsku 350 milionů dolarů
Organizace islámské spolupráce (OIC), která mimořádně zasedá v Tureckém Istanbulu kvůli hladomoru ve východní Africe, rozhodla o pomoci Somálsku částkou 350 milionů dolarů. Oznámil to generální tajemník OIC Ekmeleddin Ihsanoglu přičemž také přislíbil další závazky ve výši až 500 milionů dolarů. Turecký premiér Tayyip Erdogan v souvislosti s dnešním jednáním OIC odsoudil „západní milionáře“ za lhostejnost a zkritizoval západní kapitalismus. Stejně tak se Turecko významně odvolávalo na islámskou zbožnost a soudržnost při vyzývání k pomoci Somálsku. Podle Velké Británie nyní hrozí v Somálsku smrt vyhladověním 400 000 dětí.
Syrská armáda shromažďuje stovky zajatců v Latakii, Turecko situaci přirovnalo k Libyi
Zatímco trvá již 4 dni tankový útok na sunnitský syrský přístav Latakia, kde se syrská armáda snaží rozprášit nepokoje namířené proti prezidentu Basharu al-Assadovi, zahájili vojáci shromažďování stovek zajatců na místním sportovním stadionu. Podle zahraničních diplomatů v Damašku se šíří stále více alarmujících zpráv o mučení a nesnesitelných podmínkách vězněných. Turecký premiér Tayyip Erdogan zatím oznámil, že Turecká republika považuje dění v Sýrii za stejné s děním v Libyi, kde proti sobě stojí povstalecké síly a libyjská armáda věrná Muammarovi Kaddafimu.
V Istanbulu proběhlo zasedání Organizace islámské konference (OIC), Turecko se chce angažovat v Africe
Po mimořádném zasedání 57 členských států Organizace islámské konference (OIC) oznámil turecký premiér Tayyip Erdogan, že spolu se svou rodinou a tureckým ministrem zahraničí navštíví Somálsko. Somálsko se stává hlavním tématem světových vůdců kvůli velkým bezpečnostním rizikům vyvstávajícím z rozšiřujícího de hladomoru. Podle expertů se ale také Turecko rozhodlo zahájit svou vlastní finanční expanzi do Afriky a využívá při tom síly islámského svátku Ramadánu, na který se turecký premiér odvolává. Afrika se v současnosti dostává pro své surovinové bohatství a obrovský potenciál do hledáčku nových velmocí jako je Čína, Brazílie či Indie a Turecko díky své rostoucí politické a ekonomické moci začíná prosazovat svůj vliv.
Východní Turecko již podruhé za čtvrtletí zasaženo zemětřesením
Východním Tureckem otřáslo další zemětřesení o síle 4.2. Předchozí zemětřesení o síle 5.9 bylo na východě země zaznamenáno 19.května tohoto roku. Lidé zasažení prvním zemětřesením se nestačili ještě vzpamatovat a už musí znovu opravovat vzniklé škody. I přesto, že je známo, že se Turecko nachází v tektonické zóně a k zemětřesením zde dochází často, na takovouto sílu nebyli mnozí obyvatelé připraveni. Podle odborníků je možno očekávat ještě další silné otřesy.
Turecko: Lídr PKK hovoří o možných dalších útocích separovaných členů strany
Lídr turecké strany PKK Abdullah Öcalan hrozí premiérovi R.T.Erdoğanovi a vládě dalšími útoky na turecké obyvatelstvo v případě, že turecká vláda nedostojí svým slibům ohledně integrace Kurdů a řešení „kurdské“ otázky. Podle Öcalana je jen otázkou času, kdy se ozbrojené střety mezi kurdskými a tureckými vojáky, které si už vyžádaly desítky mrtvých, přesunou z lesů a luk do měst. Je ale nutno dodat, že Öcalan prozatím střety bezdůvodně nevyhledává – separovaní členové PKK však situaci vidí jinak. Dle Öcalanova tvrzení, které adresoval turecké vládě, je již třeba od slov přejít ke skutkům.
Turecko je připraveno zmrazit vztahy s EU
Turecký ministr zahraničí Ahmet Davutoğlu na tiskové konferenci z 13.7. prohlásil, že pokud řecká část Kypru pozastaví jednání o členství Turecka s EU a ujme se příští červen předsednictví EU bez toho, aby byl rozdělený ostrov znovu sjednocen, nastane patová situace a Turecko zmrazí s unií své vztahy. Turecko svou případnou blokádou Rady EU prakticky nemá co ztratit.
Turecká vláda slibuje pokračovat v demokratických reformách i přesto, že útoky PKK nepolevují
Turecká vláda veřejně přislíbila pokračovat v připravovaných reformách a v hledání kompromisů v řešení „kurdské otázky“ i přes to, že PKK ve čtvrtek brutálně zabila 13 tureckých vojáků. Premiér Recep Tayyip Erdoğan prohlásil, že PKK stejně nezbude nic jiného, než složit zbraně, protože Turecko se žádných okolností nerozdělí. Navíc si je jist, že tyto útoky ze strany PKK turecké obyvatele nezastraší, ba naopak posílí jejich jednotu.
Turecko: Přívrženci PKK unesli 3 členy turecké armády
V jihovýchodní provincii Diyarbakır byli uneseni 2 vojáci a jeden zdravotník. Guvernér provincie Mustafa Toprak nařídil po zmizelých členech armády rozsáhlou pátrací operaci. Podle dostupných informací bylo auto se jmenovanou posádkou přepadeno přívrženci teroristické skupiny PKK. Útoky a spory s PKK poslední dobou nabývají na intenzitě – podobnými případy je nyní zmítán celý jihovýchod země – i přes to, že se lídr PKK Abdullah Öcalan nechal nedávno slyšet, že je načase v kurdské otázce postupovat již nenásilnými kroky.
Turecko se zaměřuje na vysokoškolské vzdělávání
Na podzim, v novém akademickém roce, otevře dalších 9 univerzit své dveře novým studentům. Celkový počet vysokých škol v zemi se tak vyšplhá na 166. Turecká vláda chce zajistit, aby všichni mladí lidé, kteří mají zájem o studium, měli možnost umístit se v kapacitních tabulkách přístupných univerzit. Zvýší se také počet možných přidělených stipendií. Z celkového počtu je asi 62 škol soukromých.
Arménie je připravena navázat diplomatické styky s Tureckem
Arménský premiér Tigran Sargsyan vyjádřil naději, že Turecko naváže na dohody z roku 2009, které předpokládají normalizaci vzájemných vztahů a otevření hranic mezi oběma státy. Turecko-arménské hranice zůstávají zavřené od roku 1993, kdy vypukla válka o Náhorní Karabach a Ankara na znamení solidarity s Ázerbájdžánem přerušila s Arménií kontakty. Dalším sporným bodem v turecko-arménské dohodě je uznání arménské genocidy.