Turecký ministr zahraničí Ahmet Davutoğlu oznámil zavedení vlastních sankcí vůči Sýrii. Byly pozastaveny veškeré ekonomické transakce mezi Istanbulem a Damaškem a zmrazeny všechny vládní prostředky. Stejně tak byl zakázán vstup syrských vládních představitelů a obchodních zástupců na turecké území. Turecko dále opakovaně vyzvalo prezidenta Sýrie, Bashara al-Assada k ukončení násilí a odstoupení.
Archiv rubriky: Turecko
Sýrie dostala od Arabské ligy jednodenní ultimátum
Liga arabských států dala Sýrii ultimátum jednoho dne na podpis protokolů, které umožní Arabské lize vyslat do Sýrie mezinárodní pozorovatele monitorovat situaci. Pokud Sýrie nevyhoví požadavkům, bude čelit sankcím ze strany Arabské ligy. Shodli se na tom zástupci členských států v Káhiře, kterou nyní zmítají nepokoje kvůli vojenské vládě. Turecko mezitím již zcela otevřeně vyzvalo syrského prezidenta Bashara al-Assada, aby odstoupil, a Francie navrhla vytvoření „humanitárních koridorů“, které by umožnili do země dopravovat humanitární pomoc pro civilisty v nouzi. Francouzský návrh ovšem zatím Arabská liga neprojednávala.
Turecký premiér se omluvil Kurdům
Turecký premiér Recep Tayyip Erdogan pronesl omluvu za to, že turecká armáda během kurdského povstání ve třicátých letech zmasakrovala více než 13.000 příslušníků tohoto etnika. Jedná se o vůbec první podobnou oficiální omluvu Ankary. Premiér zároveň vyzval k omluvě i nejsilnější opoziční stranu, která byla v době masakru u moci.
Turecko podepsalo smlouvu o průzkumech ložisek ropy a zemního plynu se společností Shell, zatímco Kypr zkoumá své zásoby s pomocí Američanů
Turecká státní ropná společnost Petroleum Corporation (TPAO) podepsala smlouvu s Anglo-holandským energetickým gigantem Shell o průzkumech zásob ropy a zemního plynu v oblasti Středomoří a jihovýchodní Anatolie. Tento krok Turecko podniklo poté, co vláda Kypru, kterou Turecko neuznává, podepsala stejnou dohodu s americkou energetickou společností Noble v oblasti jižního pobřeží Kypru.
Selhalo zasedání států PABSEC kvůli sporu o pojmenování Kosova
Selhalo 38. zasedání Valného shromáždění pro hospodářskou spolupráci v oblasti Černého moře (PABSEC), které se konalo v hlavním městě Albánie, Tiraně. Důvodem byl požadavek Ruska a Srbska, aby byla provedena v programu zasedání textová změna, neboť v dokumentu se o kosovské delegaci hovořilo jako o „delegaci Republiky Kosovo“. Albánie odmítla označení odstranit. Je to tak poprvé v historii PABSEC, kdy členské státy – Albánie, Arménie, Ázerbájdžán, Bulharsko, Gruzie, Řecko, Moldávie, Rumunsko, Rusko, Turecko, Ukrajina a Srbsko ruší zasedání bez výsledku.
Turecký prezident: „Turecko má stále zájem o vstup do EU“
Turecký prezident Abdullah Gül tvrdí, že jeho země má i nadále zájem o vstup do EU, a to i přes krizi eurozóny. Turecký prezident, který se nyní chystá na třídenní státní návštěvu Velké Británie, kde má s britským premiérem Davidem Cameronem projednávat především situaci v Sýrii, dále pro Sunday Telegraph řekl, že je přesvědčen, že Turecko by posílilo EU. V EU však přesto přetrvává silný odpor k možnému vstupu Turecka.
Bulharsko-turecká dohoda o propojení plynárenských soustav
Bulharsko a Turecko podepíší politickou dohodu, která podpoří výstavbu plynovodu s cílem propojení plynárenských soustav obou zemí skrze Kaspické moře, což zároveň umožní spojení Evropy s plynem z Ázerbájdžánu. Oznámil to bulharský ministr pro energetiku, Traikov, po jednání se svým tureckým protějškem Tanerem Yildizem v Istanbulu. Důvodem je snaha EU i Bulharska diverzifikovat své energetické dodavatele, které dnes z většiny tvoří pouze ruský Gazprom. Zároveň se chystá vybudování propojené energetické sítě s Řeckem, Rumunskem a Srbskem. Plánovaný 77 km dlouhý plynovod bude ročně schopen přepravit až 3 miliardy kubických metrů a kapacita bude možná ještě zdvojnásobit.
Francie podporuje Turecko ve tvrdém přístupu k Sýrii
Francouzský ministr zahraničí, Alain Juppé, v Turecku prohlásil, že je nyní příliš pozdě pro současnou syrskou vládu na to, aby zůstala u moci. Francie je podle slov svého ministra přesvědčena o tom, že Sýrie není ochotna realizovat reformní program. Francouzský ministr to řekl při setkání s hlavou tureckého parlamentního výboru pro zahraniční vztahy, Volkanem Bozkirem. Zároveň Francie podpořila turecký přístup k syrské otázce a navrhal, aby Turecko na své 910 km dlouhé hranici se Sýrií vytvořilo nárazníkové zóny na ochranu civilistů a syrské opozice s tím, že by takové opatření Francie podporovala před mezinárodním společenstvím. Francie mimo jiné ve středu odvolala svou diplomatickou misi z Damašku.
V Istanbulu zasedá energetické fórum – Turecko kritizuje svět za lhostejnost k Sýrii
Turecký premiér Recep Tayyip Erdogan dnes ostře zkritizoval mezinárodní společenství za velmi slabou kritiku situace v Sýrii. „Kritiky bychom se dočkali, kdyby Sýrie měla bohaté zásoby ropy jako Libye,“ prohlásil turecký premiér. Podle Turecka svět Sýrii nevěnuje dostatečnou pozornost a péči, protože se nejedná o bohatou zemi, turecký premiér kritiku mezinárodního společenství pronesl u příležitosti energetického fóra v Istanbulu. Turecký premiér dále uvedl, že přehlížení masakrů a lhostejnost zasazuje nenapravitelné rány do svědomí lidstva, zvláště pak při srovnání s libyjskou krizí. Turecko bylo dříve velmi blízkým spojencem Sýrie, ovšem vzhledem k současnému vývoji a tureckému ekonomickému růstu se Turci snaží expandovat a stát se vůdčím státem regionu, přičemž navazují co nejlepší vztahy s novými revolučními vládami v Egyptě, Tunisku i Libyi. Evropská unie zatím zakázala dovoz syrské ropy, což tvořilo 95% syrského exportu a Turecko pohrozilo zastavením společného průzkumu syrských ropných ložisek a omezením vývozu turecké elektřiny.
Turecko vyzývá k jednotné a rychlé reakci mezinárodního společenství proti Sýrii
Turecko vyzvalo mezinárodní společenství k jednotné reakci a zastavení krveprolití v Sýrii. Turecké ministerstvo zahraničí ve svém prohlášení uvádí: „Postoj syrské vlády poukazuje na nutnost, aby mezinárodní společenství začalo jednat.“ Turecko se obecně staví do čela zemí, které podporují povstalce a po odhlasování pozastavení členství Sýrie v Arabské lize byly jeho ambasády v Sýrii napadány vládními přívrženci.
Iráčtí Kurdové informují o dalším bombardování severního Iráku
Mluvčí Kurdské strany pracujících (PKK), Dozdar Hammo, prohlásil, že turecké vojenské letouny dnes po dobu jedné hodiny bombardovala autonomní území severního Iráku, Kurdistán, kde má PKK své základny.
Turecko evakuuje rodiny a turecké zaměstnance svých diplomatů ze Sýrie
Turecko zahájilo evakuaci svého nediplomatického personálu ze Sýrie poté, co dnes došlo k demonstracím před tureckou ambasádou v Damašku a u řady tureckých konzulátů po celé zemi. Informuje o tom agentura Anatolia. Turecký velvyslanec v Sýrii, Omer Onhon a diplomatický sbor zatím zůstanou v Damašku. Tisíce demonstrantů zaútočilo přes noc na turecké zastupitelské úřady kvůli významné podpoře, kterou Ankara vyjádřila rozhodnutí Arabské ligy o dočasném vyloučení Sýrie. V městech Latakia a Aleppo demonstranti dokonce pronikli do budov.
USA vyzývá Turecko k uklidnění svých vztahů se sousedy, chce-li být garantem stability na Blízkém východě
Americká ministryně zahraničí Hillary Clinton naléhá na Turecko, aby nastavilo bezproblémové vztahy se svými sousedy v regionu a aby se více snažilo stmelovat demokratické výdobytky. USA se pak nelíbí „pichlavé vztahy, jaké má nyní Turecko s Izraelem, a mělo by je nepravit, chce-li se Turecko považovat za lídra regionu, řekla americká ministryně. Stejně tak USA vyzývají Turky k vytvoření návrhu nové ústavy do roku 2012, ve které bude jasně zaručena ochrana lidských práv a menšin včetně garantování svobody médií. „Chce-li se Turecko plně realizovat, musí posílit svou demokracii a podporovat mír ve svém regionu,“ prohlásila Hillary Clinton. Turecko je pro USA stále více „žhavým tématem“, neboť během 10 let se více než ztrojnásobil objem turecké ekonomiky a reformy v ekonomické oblasti vedou k rozsáhlé turecké expanzi v regionu a do Afriky. Stejně tak jsou ale USA nervózní z tvrdého přístupu Turecka vůči Izraeli a námořním sporům s Kyprem kvůli těžbě zemního plynu.
Hamid Karzáí vyzývá k regionální spolupráci v boji proti teroristickým skupinám
Afghánský prezident vyzval okolní státy k zintenzivnění spolupráce při potlačování činnosti teroristických skupin za afghánskými hranicemi. Bez tohoto společného úsilí prý nebude možné nastolit v zemi mír po odchodu spojeneckých vojsk. Na strategickém summitu v Istanbulu prezident Karzáí dále apeloval na Pákistán, aby více pracoval na omezení aktivity ozbrojenců na svém území. Islámábád i nadále popírá, že by ozbrojence jakkoliv podporoval.
Východ Turecka zasáhlo silné zemětřesení
Zemětřesení o síle 7,2 stupně na východě Turecka, které nejvíce zasáhlo město Ercis v provincii Van, si již vyžádalo 85 životů a více než 1000 zraněných. Podle vyjádření místních úřadů ale počet obětí pravděpodobně bude ještě stoupat – seismologická observatoř Kandilli očekává až 1000 mrtvých. Bylo poškozeno nebo pobořeno velké množství budov.
Turecká ofenzíva na irácké hranici pokračuje
Podle velení tureckých jednotek se vojákům podařilo zneškodnit nejméně 49 kurdských ozbrojenců při posledním dva dny trvajícím střetu v hraničním pásmu. Turecká vláda se rozhodla pro razantní akci proti kurdským rebelům po nedávném útoku, při kterém zahynulo 24 tamních vojáků, a který byl nejkrvavějším útokem vedeným proti turecké armádě od roku 1990.
Turecko a Írán budou společně bojovat proti kurdským rebelům
Mezitím, co již třetí den pokračuje turecká ofenzíva proti kurdským separatistům na hranicích Turecka s Irákem, se dohodl íránský a turecký vládní kabinet na společném postupu v otázce eliminace hrozby ze strany kurdských ozbrojenců. Obě země považují odstranění teroristické hrozby v podobě kurdských rebelů za bezpodmínečně nutnou záležitost.
Krvavý konflikt v Turecku si vyžádal 24 obětí
Na turecké pozice u hranic s Irákem zaútočila tzv. Strana kurdských pracujících (PKK). Kurdští povstalci zabili 24 tureckých vojáků a další byli zraněni. PKK oznámila, že takto reagovali na nedávné zabití pěti kurdských povstalců v Iráku. Turecké speciální oddíly pronásledují útočníky v iráckých horách.
Nezaměstnanost v Turecku klesla na 9,1%
V období mezi začátkem června a koncem srpna klesla míra nezaměstnanosti v Turecku o 1,5%, jak uvádí tamní statistický úřad. Nejvíce lidí bez práce je podle statistik ve městech a to 11,5%.
Řecko vyzývá Turecko, aby nemilitarizovalo problematiku východního středomoří
Řecké ministerstvo zahraničí vyzývá Turecko, aby se vyvarovalo porušování mezinárodního práva a aby dalo přednost cestě vzájemného porozumění před „militarizací“ diskuse. Dále mluvčí řeckého ministerstva Gregory Delavekouras informoval o řeckém plánu na vytvoření řecko-turecké Rady pro spolupráci.
Turecko považuje Izrael za regionální jadernou hrozbu
Turecký premiér Recep Tayyip Rdogan oznámil, že jeho země považuje Izrael ua jadernou hrozbu pro blízkovýchodní region. Premiér Turecka prohlásil, že zatímco Západ považuje za jadernou hrozbu Írán, ve skutečnosti je jadernou hrozbou Izrael, který jaderné zbraně vlastní. uvedl do turecký premiér Recep Tayyip Erdogan jako regionální jaderná hrozba.
Zatímco se Západ může předpokládat, že Izrael a jeho okolní národy budou pod hrozbou Írán s jadernými zbraněmi je Izrael, který na rozdíl od Íránu jaderné zbraně vlastní, uvedl to Jerusalem Post. Premiér Erdogan také zopakoval, že diplomatické vztahy Turecka s Izraelem můžou být obnoveny pouze tehdy, když se Izrael oficiálně omluví ua smrt tureckých aktivistů v roce 2010 u Gazy.
Turecký premiér na návštěvě Jihoafrické republiky
Turecký premiér Tayyip Erdogan navštívil Jihoafrickou republiku, kde se sešel s viceprezidentem JAR Kgalema Motlanthem. Turecký premiér prohlásil, že v rámci své pro-africké politiky hodlá Turecko sdílet své odborné zkušenosti a znalosti s Jihoafrickou republikou, největší ekonomikou Afriky. Turecko v posledním roce s Afrikou usilovně rozvíjí své diplomatické i obchodní vztahy, což dokazuje i 23 velvyslanectví na africkém kontinentě, přičemž plánuje otevřít dalších 20 zastupitelských úřadů – Turecko má tak v současnosti v Africe spolu se Španělskem nejvíce ambasád hned po Velké Británii, bývalé koloniální mocnosti č. 1. V posledním desetiletí se více než ztrojnásobil turecko-africký obchod a dosáhl obratu 15,7 miliard dolarů, přičemž stále zůstává daleko za Čínou, která ročně zobchoduje 125 miliard dolarů. Turecko se ani netají svou inspirací v Brazílii, která vyhlásila v roce 2005 tzv. rok Afriky a zahájila svou expanzi na tento kontinent.
Turecko považuje smrt šéfa zahraničních operací Al-Kaidy za velký úspěch
Turečtí vysocí představitelé vyjádřili svůj optimismus nad zabitím jednoho z nejvýše postavených šéfů Al-Kaidy. Anwar al-Awlaki, který byl zabit v Jemenu údajně stál za zahraničními útoky Al-Kaidy a i za útokem na Světové obchodní centrum v USA. Podle Turků by jeho smrt mohla znamenat začátek pádu Al-Kaidy a i dalších teroristických organizací. Turecko totiž v posledních letech čelí útokům ze strany Al-Kaidy. Bývalý turecký ministr zahraničí Hikmet Cetin považuje zaměřené útoky na teroristické vůdce za účinnou strategii, která pomáhá ochromovat teroristickou činnost. Přesto ale vyzval mezinárodní společenství k aktivnímu boji.