Vysloužilý generál Kenan Evren, který se v roce 1980 postavil do čela vojenského převratu a stal se sedmým tureckým prezidentem, byl obviněn ze zločinů proti státu, přičemž státní zástupci pro něj žádají doživotní trest. Stejný trest žádají státní zástupci i pro druhého obviněného, kterým je generál Tahsin Şahinkaya podílející se v roce 1980 na převratu po boku bývalého prezidenta Evrena.
Archiv rubriky: Turecko
Turecko odmítá nové sankce Západu proti Íránu
Turecko se postavilo proti novým sankcím zaměřeným proti Íránu, a to i přes silný tlak USA, o kterém informují místní média. Zatímco USA chtějí, aby se Turecko, významný obchodní partner Íránu, přidalo k nové vlně tvrdých sankcí namířených proti íránské centrální bance a ropnému průmyslu. Ankara trvá na tom, že bude dodržovat pouze sankce uvalené OSN. Íránský velvyslanec v Turecku Bahman Hosseinpour pak prohlásil, že USA se snaží narušit dobré vztahy Íránu s Tureckem.
Turecký premiér: „Je na čase, aby Turecko převzalo vedoucí roli v řešení konfliktu v Sýrii“
Turecký premiér Tayyip Erdogan prohlásil, že jeho země je ohrožena nepokoji v Sýrii a proto se bude muset chopit vedoucí iniciativy v řešení. Turecký premiér dále prohlásil: „Situace v Sýrii je na cestě k náboženské, sektářské a rasové válce a tomu je třeba zabránit.“ Turecko je od počátku nepokojů v Sýrii jedním z největších představitelů tvrdé politiky vůči syrské vládě a vede v počtu uvalených sankcí. Stejně tak se neoficiálně hovoří o turecké materiální podpoře syrských povstalců.
Bývalý šéf turecké armády byl vzat do vazby – je obviněn z plánování převratu
Turecký státní zástupce požádal o vzetí do vazby bývalé hlavy turecké armády Ilkera Basbuga, který opustil tureckou armádu v roce 2010 kvůli údajné přípravě ultra-nacionalistického spiknutí proti tureckému premiérovi Tayyip Erdoganovi. Jedná se tak o pokračování vlny zatýkání v březnu 2011, kdy byl mimo jiné zatčen i šéf bezpečnostních složek.
Francouzský senát rozhodne o návrhu zákona o genocidě
Minulý měsíc prošel Národním shromážděním (dolní komorou francouzského parlamentu) návrh zákona, který zakazuje popírání arménské genocidy. Tento měsíc by měl francouzský Senát rozhodnout, vstoupí-li návrh zákona v platnost. Přes velké protesty Turecka, vládní představitelé předpokládají, že návrh projde. Francie je jednou z více jak 20 zemí, které uznaly zabíjení Arménů z let 1915-16 za genocidu.
Turecký premiér se setkal s premiérem Gazy a představitelem Hamasu
Turecký premiér Recep Tayyip Erdogan se v Istanbulu setkal s premiérem Gazy Ismailem Haniya, který jednal i jako představitel hnutí Hamas. Turecko vyjádřilo svou podporu Palestincům a vzájemnému usmiřování. Premiér Ismail Haniya je v Istanbulu na své první oficiální návštěvě a zahájil tak svou regionální cestu po případných palestinských spojencích. Turecko se pak dlouhodobě snaží usmířit a sladit hnutí Fatah a Hamas.
Rusko chce uspíšit začátek výstavby plynovodu South Stream
Poté, co Turecko udělilo povolení k výstavně plynovodu na jeho území, ruský premiér Vladimír Putin ohlásil, že začátek výstavby by se mohl přesunout na konec roku 2012. Původní návrh předpokládal se začátkem stavby v roce 2013. Plynovod by měl být spuštěn v roce 2015. Výkonný ředitel firmy Gazprom Alexei Miller řekl, že projekt byl vyčíslen na 16,5 miliard eur, z čehož Rusko by mělo zaplatit asi 7,5 miliardy.
Turecko udělilo povolení k výstavbě plynovodu South Stream
Projekt orientován na lukrativní energetické trhy v Evropě, jenž byl dohodnut v říjnu letošního roku, bude dopravovat ruský plyn do Evropy pod Černým mořem. Rusko teď tak bude moci obejít Ukrajinu, kde se další obchod nepodařil. Gazprom má tak 50% podíl v projektu, italská Eni 20% a francouzský EDF a německý Wintershall oba po 15%. Výstavba plynovodu by měla být dokončená do roku 2015. Hlavním konkurentem projektu South Stream je Evropskou unií podporován plynovod Nabucco, který by měl přepravovat plyn z kaspické oblasti do Rakouska přes jižní Evropu.
Kypr potvrdil nález zemního plynu,Turecko se staví proti
Průzkumné práce budou trvat více jak 70 dní. Tento nález by mohl pomoci státní ekonomice, která je zmítána finančními problémy. Prezident Dimitris Christofias uvedl, že průzkumné vrty odhalily pole s 5 až 8 biliony kubických stop zemního plynu v oblasti Středozemního moře. Objev učinila americká firma, Noble energy. Turecko je přitom proti jakémukoliv vrtání v této oblasti. Nález by totiž mohl způsobit, že Kypr bude energeticky soběstačný na několik desítek let. Pro zemi, která bojuje s ekonomickou krizí a jejíž růst pro rok 2012 se odhaduje na pouhých 0,2%, je to velká šance. Turecko však tvrdí, že Kypr nemá právní nárok na hledání ropy a plynu. Do této oblasti tak poslalo své průzkumné lodě.
Turecko povolilo stavbu South Stream
Ruský premiér Vladimir Putin dnes oznámil, že se Rusko a Turecko dohodly na udělení stavebního povolení pro plynovod South Stream, který má vést ruský plyn z Černého moře přes turecké teritoriální vody do Evropy a obejít tak současné tranzitní země Bělorusko a Ukrajinu. Povolení bylo poslední překážkou zahájení výstavby. První větev plynovodu by měla být spuštěna v roce 2015, roční objem přepravy má dosahovat 63 miliard metrů krychlových plynu. Náklady na projekt, který má konkurovat evropskému projektu Nabucco, se odhadují na 15,5 miliardy eur (cca 400 miliard Kč). Dalším výsledkem jednání Gazpromu s tureckou státní plynárenskou firmou Botas je prodloužení dvou současných smluv na dodávky ruského plynu do Turecka do roku 2015 a 2021. Od příštího roku Turecko rovněž zvýší objem nákupu plynu z Ruska o dvě miliardy metrů krychlových na 27,5 miliardy.
Izrael uvažuje o oficiálním uznání arménské genocidy
Izraelští zákonodárci uvažují o oficiálním uznání genocidy Arménů v roce 1915 provedenou osmanskými Turky. Izraelské ministerstvo zahraničí již varovalo zákonodárce, že takový krok by mohl „dorazit“ již tak vyhrocené vztahy s Tureckem. Kvůli stejnému kroku ve Francii, kde byl vydán zákon o arménské genocidě, totiž Turecko přerušilo veškeré diplomatické vztahy.
Turecko obvinilo Francii z genocidy v Alžírsku
Turecký premiér Recep Tayyip Erdogan obvinil Francii z provádění masakrů v Alžírsku v době osmileté občanské války, kdy podle odlišných zdrojů bylo zabito 300 000-1 milion lidí (tedy 15% alžírské populace). Turecký premiér prohlásil, že „těla Alžířanů byla hromadně spalována v pecích“ a turecký ministr zahraničí Ahmet Davutoglu srovnal francouzskou politiku v souvislosti s přijetím zákona o arménské genocidě s politikou „arabských diktátorů jako byl Kaddáfí či je al-Assad“.
Turecká spolupráce s Evropskou unii je ohrožená důsledkem francouzského zákonu o genocidě
Turecko už několik dnů hrozilo sankcemi, pokud francouzští poslanci schválí zákon, který činí ilegálním veřejné popírání arménské genocidy. Turecký ministr pro Evropskou unii Egemen Bagis teď hrozí bojkotem francouzského zboží. „Turecký národ je emocionální a dokáže reagovat. Turci si mohou vybírat v jakých obchodech budou nakupovat,“ řekl ve svém prohlášení. Ve Francii dnes žije půl milionu Arménu, kteří dle polského listu Gazeta Wyborcza, mají mnohem silnější lobbisty než francouzští Turci. Francouzští komentátoři připomínají, že Evropská unie, jejíž vztah s Tureckem je nyní ohrožen, zemi potřebuje ve strategických rozhovorech se syrským diktátorem a ke kontrole íránského rozvoje jaderného programu. Proti novému zákonu se vyhradili i historici, kteří tvrdí, že tímto způsobem je jim znemožněno pátrat po historické pravdě. Turecko, které se snaží stát členem EU již více jak 60 let, ztratilo naděje na vstup. Především Francouzi a Němci totiž s tímto krokem nesouhlasí. Dle tureckého velvyslance Candana Azera se turecko-francouzské vztahy zhoršily poté, co se francouzským prezidentem stal Nikolas Sarkozy, který dává jasně najevo své stanovisko nesouhlasu s tureckým vstupem do EU.
Turecká reakce na francouzský zákon se stále více stupňuje – byly zrušeny politické i vojenské projekty
Turecký premiér Recep Tayyip Erdogan oznámil politické a vojenské sankce v reakci na přijetí francouzského zákona o ilegalitě popírání arménské genocidy. Turecko již odvolalo svého velvyslance z Paříže a zrušilo všechny naplánované vzájemné politické návštěvy, stejně jako společné vojenské projekty, včetně společných cvičení. V Paříži dnes došlo také k protestům několika tisíc francouzských Turků.
Turecký velvyslanec byl odvolán z Francie
Turecko tento krok učinilo na protest poté, co francouzští poslanci schválili návrh zákona, který činí ilegálním veřejné popírání arménské genocidy z let 1915-1916. Zatímco Arméni říkají, že za oběti této genocidy padlo více jak 1.5 milionů osob, Turci tvrdí, že konečná čísla se pohybují kolem 300 tisíc osob. Ankara dále tvrdí, že mnoho Turků také padlo poté, co se Arméni vzbouřili proti Osmanské říši. Asi 20 zemí již uznalo turecké počínání v těchto letech za genocidu. Velvyslanec Tahsin Burcuoglu opustí Francii již tento pátek. Další opatření budou oznámená tureckým premiérem, jimž je Recep Tayyip Erdogan, sdělila agentura AFP.
Francouzští poslanci schválili návrh zákona, který činí ilegálním popírání arménské genocidy
Navzdory tureckým výtkám tak poslanci učinili nezákonným popírání, že zabíjení Arménů za 1. světové války byla genocida. Zákon získal podporu většiny hlasujících v Národním shromáždění. Na začátku příštího roku by tak měl návrh předstoupit před senát. Turecko odmítá označení „genocida“ a již upozorňovalo Francii na vážné důsledky toho, vstoupí-li návrh zákona v platnost. Francouzský ministr zahraničí Alain Juppé se veřejně postavil proti tomuto návrhu. Bude-li však prosazen, za veřejné popírání genocidy bude vyměřen trest roku vězení a pokuta 45.000 eur. Arméni říkají, že až 1,5 milionu lidí bylo zabito osmanskými Turky v letech 1915-16.
Několik tisíc Turků protestuje v centru Paříže proti chystanému francouzskému zákonu o genocidě
Několik tisíc francouzských Turků demonstruje v centru Paříže před parlamentním hlasováním o návrhu zákona, který označuje za trestný čin popírání genocidy proti Arménům spáchané Turky v roce 1915. Kvůli zákonu již také výrazně vzrostlo napětí mezi Francií a Tureckem, neboť turecký premiér Tayyip Erdogan se proti zákonu ostře postavil, a v případě přijetí zákona hrozí tvrdými opatřeními ze strany Turecka. Turecký premiér také poslal osobní dopis francouzskému prezidentovi Nicolasovi Sarkozymu, ve kterém upozorňuje na francouzskou historii a nevyjasněné zločiny Francouzů například za občanské války v Alžírsku z let 1954- 1962 či na nejasné angažmá Francie za genocidy ve Rwandě v roce 1994.
V Turecku byli pozatýkáni novináři kvůli údajnému teroristickému spiknutí
Turecká policie zatkla více než 30 novinářů, které podle svého vyjádření podezírá z vazeb na kurdské rebely, kteří bojují s tureckou vládou o nezávislost Kurdů. V posledních měsících bylo zatčeno již několik stovek osob kvůli podobným důvodům, byli mezi nimi starostové měst s podezřením z vazeb na zakázanou kurdskou Stranu práce (PKK), kterou Turecko obviňuje ze separatismu a terorismu.
Kvůli zákonu o arménské genocidě hrozí Francii ohrožení vztahů s Tureckem
Turecký premiér Recep Tayyip Erdogan vyzval francouzského prezidenta Nicolase Sarkozy k zablokování nového francouzského zákona „o arménské genocidě“. Podle tureckého premiéra by zákon měl vážné následky na vztahy obou zemí, neboť se podle premiéra Erdogana přímo zaměřuje na Turecko, turecký národ a turecké komunity žijící ve Francii, což je projev nepřátelství. Informaci uvedla agentura Anatolia.
Turecká ekonomika razantně roste, prohlubuje se ale i deficit
Turecká ekonomika ve třetím čtvrtletí vykázala růst 8,2%. V současnosti je Turecko 17. největší ekonomikou světa a dlouhodobě jeho ekonomika roste jedním z nejrychlejších temp. Turecký statistický úřad (TUIK) dále uvedl, že turecké HDP vzrostlo za posledních 9 měsíců o 9,6%. Turecko ale také trápí velký deficit ve výši 31,5 miliard dolarů (23,7 miliardy euro), přičemž deficit tak podle turecké centrální banky od začátku roku narostl o 94%.
Turecko oznámilo nové sankce proti Sýrii
Turecko oznámilo nový soubor sankcí vůči Sýrii, které zahrnují novou 30% daň na veškeré zboží ze Sýrie. Informaci o dani přinesla televize NTV, která citovala ministra obchodu Hayati Yaziciho.
Turecko uvítalo rozhodnutí ICJ ve prospěch Makedonie
Turecko uvítalo rozhodnutí Mezinárodního soudního dvora (ICJ) o pochybení Řecka při zablokování vstupu Makedonie do NATO v roce 2008 v Rumunsku. ICJ rozhodl, že Řecko porušilo dohodu s Makedonií z roku 1995. Turecké ministerstvo zahraničí ve svém prohlášení uvedlo, že plně podporuje makedonskou integraci do Evropy a mezinárodních organizací včetně NATO.
Americký viceprezident jednal s tureckým premiérem – dohodli se spolu na boji proti kurdským teroristům
Americký viceprezident Joe Biden ujistil tureckého premiéra Tayyipa Erdogana, že má plnou podporu v boji proti terorismu. Stalo se tak při návštěvě amerického viceprezidenta v Istanbulu, kde s tureckým vedením řešil regionální otázky a americké stažení z Iráku. Oba státy se také dohodly, že zintenzivní boj proti kurdské Straně pracujících (PKK). USA nyní hodlají vytvořit spojeneckou osu USA-Turecko- Irák, ačkoliv mnozí pochybují o schopnosti Iráku fungovat bez americké vojenské přítomnosti, a to i vzhledem k poslednímu útoku ve vládním centru Bagdádu.