Tvrdé boje vzplanuly ve městě na jihu Jemenu, které v rukou drží síly Al-Kaidy a dalších islamistických milic. Tento stav je podle odborníků varovným signálem o možném vývoji v zemi a potvrzuje varování prezidenta Saleha. Jemenský prezident Ali Abdullah Saleh se nadále nachází na území Saúdské Arábie, ovšem je velkou otázkou, jak se zachová. Jemenský viceprezident Abu-Rabbu Mansour Hadi, který od včerejška zastupuje prezidenta Saleha, oznámil, že prezident se vrátí do několika nejbližších dnů přičemž naznačil, že významný vliv na jeho kroky bude mít postoj právě Saúdské Arábie, která má na politickou elitu Jemenu tradiční vliv. Ovšem právě informace o postoji Saúdské Arábie jsou značně odlišné – zatímco vládní úředníci tvrdí, že Saúdové nebudou do Salehových rozhodnutí zasahovat, jemenští analytici Economist Intelligence Unit se shodují, že se prezident Saleh nevrátí, a stejně tak se objevily informace i o tom, že EU, USA i Saúdská Arábie na prezidenta Saleha tlačí, aby zůstal v exilu, neboť jeho návrat by vedl ke katastrofě a občanské válce ve všech ohledech.
Archiv rubriky: Blízký východ
Obyvatelé Jemenu oslavují odchod tamního prezidenta do exilu
Prezident Ali Abdullah Saleh odjel do Saudské Arábie a o jeho návratu kolují značné pochyby. V exilu se léčí ze zranění, která utrpěl po pátečních útocích. V ulicích propukly oslavy, avšak boje na území Jemenu ještě zdaleka neustaly.
Turecko ochromeno blížícími se volbami
Parlamentní volby, které proběhnou 12. června, ochromují celou zemi. Země žije volebními kampaněmi a politickými tématy. Politické strany se snaží do poslední chvíle získat co nejvíce voličů a zaměřují se především na etnické menšiny, jejichž hlasy mohou být rozhodující. Nejvýznamnější politické strany se totiž podle průzkumů pohybují na podobných výsledcích. I útoky radikální strany PKK (Partiya Karkerên Kurdistan) jsou na běžném denním pořádku.
Premiér Netanjahu: „Izrael bude bránit své hranice před protesty Palestinců“
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu se vyjádřil k plánovaným protestům Palestinců podél izraelských hranic – oznámil, že se armáda bude chovat zdrženlivě, ovšem jakékoliv překročení hranic bude bránit. Za poslední měsíc izraelská armáda zabila 13 Palestinců při zabraňování tisícovkám utečenců z Gazy, Libanonu i Sýrie překročit hranice. Palestinci plánují uspořádat protesty v neděli, kdy bude 44. výročí války na Blízkém východě v roce 1967, kdy Izrael dobyl východní Jeruzalém, pásmo Gazy, západního břeh a Golanské výšiny.
Boje v Jemenu jsou srovnatelné s občanskou válkou a podle vyslance USA zesílí
Armáda věrná jemenskému prezidentovi Salehovi nadále bojuje s kmenovými ozbrojenci a povstalci, přičemž boje sílí a rostou počty obětí. Hlavní město Sanaa je centrem pouličních bojů a zastavilo letecký provoz. Americký vyslanec, který do Jemenu dorazil, aby se pokusil zabránit občanské válce se domnívá, že násilí ještě poroste, neboť se nepodařilo zprostředkovat žádné vyjednávání.
Egypt přezkoumává možné obnovení dodávek zemního plynu do Izraele
Poté, co došlo k útoku na egyptský plynovod do Izraele byl dovoz do židovského státu zastaven po dobu více než jednoho měsíce. Izrael s Egyptem podepsal v roce 2005 smlouvu o dodávkách zemního plynu na 20 let, ovšem ta byla podepsána za vlády prezidenta Husniho Mubaraka. Nová vláda slibovala přezkoumání všech smluv o vývozu ropy a plynu, a to především do Izraele a Jordánska, kvůli podezření na zvýhodněné smlouvy sjednané prezidentem Mubarakem. Nyní ministr pro ropné záležitosti Abdullah Ghorab oznámil, že otázka vývozu je v přezkumném řízení
Katar zmrazil majetek bývalého prezidenta Tuniska
Tuniské ministerstvo spravedlnosti oznámilo, že se Katar po dohodě s tuniským ministrem spravedlnosti rozhodl zmrazit účty a majetek bývalého tuniského prezidenta Zine al-Abidine Ben Aliho i jeho ženy. V Kataru měl prezident několik bankovních účtů i majetek, mimo jiné do Kataru po převratu v Tunisu uprchl i Ben Aliho nevlastní syn.
V Íránu se stupňuje napětí mezi prezidentem a parlamentem – prezident Ahmadínežád údajně jednal protiprávně
Íránský parlament schválil tvrzení svého energetického výboru, který ve své zprávě došel k závěru, že íránský prezident Mahmúd Ahmadínežád jednal protiprávně, když se rozhodl odvolat ministra pro ropný průmysl a jeho agendu zahrnout do svého úřadu. Prezident Ahmadínežád odvolal ministra ropného průmyslu Massouda Mirkazemiho v rámci svého plánu na sloučení několika ministerstev a snížení jejich počtu z 21 na 17. To se nelíbí konzervativním vládnoucím elitám. Íránský parlament zároveň rozhodl, že věc podstoupí soudům, které mají v této otázce rozhodnout. Íránští zákonodárci se v posledních měsících již několikrát střetli s prezidentem v zásadních politických otázkách a obecně se zvyšuje tlak na prezidenta, aby odstoupil.
Írán odmítl přelet letounu s německou kancléřkou Merkelovou
Letoun s německou kancléřkou Angelou Merkel musel kroužit nad Tureckem, jelikož Teherán zamítl přelet letadla nad svým územím. Celý incident trval asi dvě hodiny, poté přišlo z hlavního města Iránu nové povolení. Kancléřka Merkelová cestovala z Berlína do Dillí, kde měla naplánovanou státnickou návštěvu. Německé Ministerstvo zahraničí okamžitě předvolalo iránského velvyslance v Berlíně a požaduje vysvětlení celé záležitosti, která může podle expertů přerůst až v diplomatickou rozepři.
Karzáí se ostře pustil do počínání NATO v Afghanistánu
Po dalším náletu na jihozápadě země, který zabil čtrnáct civilistů, se afghánský prezident Hamid Karzáí ostře obul do operací USA a celého NATO s prohlášením obsahujícím výrazy jako „poslední varování“, „veliké chyby“ a „vraždění civilistů“. Bílý dům přislíbil, že vezme celou situaci zcela vážně v potaz a na místo neštěstí již byl vyslán vyšetřovací tým.
Rusko je proti jednání o Sýrii v Radě bezpečnosti OSN
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v telefonickém rozhovoru se svým syrským protějškem Walidem Muallemem potvrdil, že Rusko nepovažuje za nutné jednat o situaci v Sýrii v Radě bezpečnosti OSN. Moskva tímto dala opět najevo, že odmítá zvažovat návrh rezoluce RB OSN vypracovaný Velkou Británií, Francií, Německem a Portugalskem, který požaduje okamžité ukončení násilí proti demonstrantům v Sýrii. Ruský prezident Dmitrij Medvěděv již dříve prohlásil, že není zastáncem zpřísnění ekonomických sankcí vůči Sýrii.
Jemen pohlcuje občanská válka
Vůdci jednotlivých jemenských kmenů postupně oznamují, že zahajují boje s vojenskými jednotkami věrnými jemenskému prezidentovi Salehovi. Boje vzrůstají především mimo hlavní město Sanaa, ačkoliv se v dnešních odpoledních hodinách podařilo vyjednat dočasné příměří pro obě strany. Podle svědků jsou v pohotovosti i jemenské vojenské letouny, které přelétávají nad Sanaa. Do čela kmenové opozice se proti prezidentovi Salehovi postavil kmenový vůdce Sadeq al-Ahmar, který prohlásil, že jakýkoliv pokus prezidenta o návrat k boji povede k válce.
Prezident USA Barack Obama měl proslov na téma změny v arabském světě
Americký prezident Obama vyslovil myšlenku, že revoluce a protesty vedoucí ke svrhnutí autoritativních režimů představují v arabském světě historický mezník. Prezident prohlásil, že změny usilující o zavedení demokracie budou plně podporovány Spojenými státy a přinesou všem státům jen cestu k novému blahobytu. Kromě toho vyjádřil naději v otázce vyřešení izraelsko-palestinských vztahů a tvrdě vyzval syrského prezidenta Assada k dialogům s demonstranty.
KLDR údajně vyměňovala raketovou techniku s Íránem
Podle OSN měla Severní Korea i navzdory zákazu jakéhokoliv obchodu s jadernou a raketovou technologií sdílet a vyměňovat určité technologické poznatky s Íránem. KLDR provedla minulý rok dva jaderné testy a na konci roku údajně vstoupila do poslední fáze obohacování uranu. Tamní armáda však zatím ještě nedisponuje dostatečně výkonným nosičem, který by mohl donést těžší jaderné hlavice na větší vzdálenost.
Pakistán znepokojen honbou USA na vůdce Talibanu Omara
Pakistán je zaskočen a znepokojen snahou Spojených států amerických o dopadnutí vůdce Talibanu Omara. Ten se podle americké kontrarozvědky nachází v současnosti na území státu Pakistán, konkrétně ve městě Quetta nedaleko od afgánských hranic. Pakistánská vláda však popřela jeho přítomnost, a dokonce prohlásila, že zmiňované město Quetta, kde se Omar údajně má nacházet, vůbec neexistuje.
Ománské bezpečnostní síly zatkly protestující demonstranty
Podle oficiální zprávy došlo k zatčení desítek demonstrantů v ománském městě Salalah požadujících nové pracovní příležitosti a vyšší výplaty. Bezpečnostní síly střílely podle výpovědi očitých svědků varovné výstřely do vzduchu a zničily stany na prostranství, kde si prostestující vytvořili svůj tábor.
USA vyvrací, že cílem operace bylo zabít Bin Ladena
Generál Eric Holder ve svém projevu řekl, že celá akce měla za cíl zajmout nebo zabít vůdce obávané teroristické skupiny. Jeho zajetí bylo žádanější a v případě, že by jednotky nebyly samy ohroženy, nemělo dojít k jeho zabití. Podle armádního velení ale neměly vojáci na výběr.
Dvě nejdůležitější města Jemenu jsou ochromena – přes 20 lidí již bylo zabito
Hlavní město Jemenu Sanaa a průmyslové centrum Taiz jsou ochromeny novými masovými nepokoji. V ulicích dochází k otevřeným střetům a bezpečnostní složky jen dnes zastřelily přes dvě desítky lidí. Demonstranti stále požadují odchod jemenského prezidenta. Prezident Jemenu Ali Abdullah Saleh se dříve již dohodl s opozicí na odchodu výměnou za beztrestnost, ovšem při podepisování smluv svůj postoj změnil, čímž dle expertů zcela zablokoval možnost mírového řešení situace v Jemenu.
Tanky syrské armády ostřelují město Homs
Armádní tanky ostřelovaly rezidenční čtvrti v Homsu, podle bojovníků za práva v Sýrii jde již o třetí město napadené tankovými jednotkami. Zároveň je podle zpráv v Homsu slyšet i střelba z těžkých kulometů. Město Homs se ukázalo jako nejlidnatější centrum odporu proti prezidentu Sýrie Basharu al-Assadovi. Zatím došlo k zabití dvou lidí. Bratranec prezidenta Assada v rozhovoru pro New York Times prohlásil, že rodina Assadů se rozhodně nevzdá a bude bojovat až dokonce, neboť v zemi vládne již 41 let.
USA nestáhne z Pákistánu ředitele tamní CIA i přes zveřejnění jeho jména
To prosáklo na veřejnost v jednom z tištěných lokálních médií. Předchozí ředitel CIA v této zemi musel být stažen právě z důvodu odtajnění jeho identity. Vztahy obou zemí jsou od zabití Osamy Bin Ladena napjaté. Pákistánský premiér Gilani dokonce označil americkou operaci za narušení suverenity země.
Libyjští povstalci získali příslib financí od Západu i arabských zemí
Koalice západních zemí s arabskými státy se dohodly na finanční pomoci pro libyjské povstalce v řádech milionů dolarů. Ministři USA, Francie, Velké Británie a Itálie se v Římě spolu s ministry Kataru, Kuvajtu a Jordánska dohodli na vytvoření fondu pro vedení povstalecké kampaně s cílem svržení Muammara Kaddafiho. Americká ministryně zahraničí Hillary Clinton ve Washingtonu vyjádřila tak, že se pokusí o změnu federálního zákona tak, aby bylo možné předat libyjským povstalcům alespoň nějaké prostředky z 30 miliard dolarů zmražených Libyi v USA. Libyjská vláda považuje tyto kroky za pirátství – podle Libye rebelové nejsou žádným způsobem oprávněni převzít peníze zabavené státu Libye, neboť se nejedná ani o právnickou osobu, ani o suverénní stát a nebyla vydána žádná rezoluce OSN, přičemž se zmraženými majetky by se podle vlády nemělo nakládat.
Bin Ládin stál za teroristickými útoky v Somálsku a Jemenu
Podle oficiální zprávy USA stál šéf al Qaedy Osama bin Ladin za teroristickými útoky v Jemenu a Somálsku. Tato tvrzení vyplývají z důkazů nalezených v bin Ladinově úkrytu v pakistánském Abbottábádu. Americký prezident Barack Obama již vyznamenal na vojenské základně Fort Campbell ve státě Kentucky členy komanda, které při tajné akci teroristu zabilo.
Proběhlo jednání palestinských frakcí v Káhiře a byla podepsána dohoda
Dnes byla podepsána konečná dohoda v Káhiře mezi vůdcem Fatahu, prezidentem palestinské samosprávy Mahmoudem Abbasem, a šéfem Hamasu Khaledem Meshaalem. Podepsání dohody, která po 4 letech sporů sjednocuje oba nejsilnější tábory a zavazuje vytvoření prozatímní vlády, která palestinská území dovede k řádným volbám. Izrael již odsoudil egyptské angažmá i dohodu. Dohoda byla ovšem hned v začátku ohrožena kvůli protokolárním neshodám, neboť vůdce Hamasu Khaled Meshaal nesouhlasil s tím, aby seděl mezi zástupci ostatních palestinských frakcí, zatímco prezident palestinské samosprávy Mahmoud Abbas sedí na pódiu v čele.