Bývalý turecký prezident byl obviněn ze zločinů proti státu

Vysloužilý generál Kenan Evren, který se v roce 1980 postavil do čela vojenského převratu a stal se sedmým tureckým prezidentem, byl obviněn ze zločinů proti státu, přičemž státní zástupci pro něj žádají doživotní trest. Stejný trest žádají státní zástupci i pro druhého obviněného, kterým je generál Tahsin Şahinkaya podílející se v roce 1980 na převratu po boku bývalého prezidenta Evrena.

Turecko odmítá nové sankce Západu proti Íránu

Turecko se postavilo proti novým sankcím zaměřeným proti Íránu, a to i přes silný tlak USA, o kterém informují místní média. Zatímco USA chtějí, aby se Turecko, významný obchodní partner Íránu, přidalo k nové vlně tvrdých sankcí namířených proti íránské centrální bance a ropnému průmyslu. Ankara trvá na tom, že bude dodržovat pouze sankce uvalené OSN. Íránský velvyslanec v Turecku Bahman Hosseinpour pak prohlásil, že USA se snaží narušit dobré vztahy Íránu s Tureckem.

Turecký premiér: „Je na čase, aby Turecko převzalo vedoucí roli v řešení konfliktu v Sýrii“

Turecký premiér Tayyip Erdogan prohlásil, že jeho země je ohrožena nepokoji v Sýrii a proto se bude muset chopit vedoucí iniciativy v řešení. Turecký premiér dále prohlásil: „Situace v Sýrii je na cestě k náboženské, sektářské a rasové válce a tomu je třeba zabránit.“ Turecko je od počátku nepokojů v Sýrii jedním z největších představitelů tvrdé politiky vůči syrské vládě a vede v počtu uvalených sankcí. Stejně tak se neoficiálně hovoří o turecké materiální podpoře syrských povstalců.

Venezuelský prezident Hugo Chávez odsoudil výrok Washingtonu a přijal prezidenta Íránu

Prezidentu Chávezovi se příčí varování USA před navázáním úzkých vztahů s Íránem. Írán je totiž pod velkým tlakem kvůli svému jadernému programu, který kritizují západní mocnosti. Prezident Ahmadinejad je právě na návštěvě Latinské Ameriky, kde je jeho první zastávkou právě Venezuela. Prezident Chávez, který se netají podporou íránského prezidenta, se ke kauze vyjádřil se slovy, že ,, se latinsko-americký lid už nikdy nebude podřizovat Američanům“. Dodal také, že výroky mluvčího Ministerstva zahraničí Spojených států amerických ho rozesmály.

Írán zahájil provoz dalšího zařízení na obohacování uranu

Írán zahájil provoz zařízení na obohacování uranu Fordow, která se nachází hluboko uvnitř místní hory. Informaci přinesla agentura Reuters od nejmenovaného diplomata, ovšem potvrdila ji i Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE), jejíž úředníci byly při spuštění provozu na místě. Naplnilo se tak včerejší oznámení šéfa Íránské agentury pro atomovou energii.

Arabská liga překvapivě zrušila svou žádost o pomoc OSN v Sýrii

Liga arabských států po svém zasedání v Káhiře opět vyzvala syrskou vládu, aby ukončila násilí proti demonstrantům a umožnila pozorovatelům Arabské ligy svobodně pracovat v zemi, ovšem překvapivě zrušila svou žádost o pomoc OSN, kterou prosazoval především Katar. Z průběhu jednání v Káhiře podle Reuters vyplývá, že syrská vláda zatím jen částečně realizovala svůj slib stáhnout vojáky z měst. Arabská liga pak schválila prodloužení pozorovatelské mise a 19. ledna 2012 mají ministři zahraničních věcí členských států projednat souhrnnou zprávu pozorovatelů v Sýrii. Syrská opozice zatím prohlašuje, že jednání Arabské ligy je „bezzubé“ a pouze dává více času syrskému prezidentovi Basharu al-Assad.

Spojené arabské emiráty chtějí urychlit výstavbu ropovodu kvůli hrozbám z Íránu

Spojené arabské emiráty (SAE) oznámily, že hodlají urychlit výstavbu ropovodu Habshan-Fujairah, který má zajistit export ropy z Blízkého východu a který zbaví export závislosti na strategickém průlivu Hormuz, který by v budoucnu mohl Írán uzavřít. Ministr pro energetiku Mohammad bin al-Dhaen Hameli oznámil, že ropovod má být uveden do provozu do šesti měsíců, tedy již na konci června 2012. Ropovod má mít kapacitu pro transport 1,5 milionu barelů ropy denně z Habshan v SAE do Fujairah na pobřeží Ománského zálivu.

První íránská jaderná elektrárna pojede na plný výkon od začátku února tohoto roku

Jaderná elektrárna Bushehr byla připojena k íránské elektrické rozvodné síti 3. září 2011. Celkového výkonu 1000 megawattů by měl první reaktor typu VVER dosáhnout 1. února. Íránská vláda při výstavbě svojí první jaderné elektrárny, která se nachází na jihu země, významně spolupracovala s Ruskem. Fereydoun Abbasi-Davani, šéf Íránské agentury pro atomovou energii, zároveň uvedl, že Írán již ukázal zástupcům Mezinárodní agentury pro atomovou energii svoje centrifugy na výrobu obohaceného uranu.

Ruské válečné lodě zakotvily v syrském přístavu Tartous

Lodě ruského vojenského námořnictva provádějící hlídku na východě Středozemního moře včera zakotvily v syrském přístavu Tartous, kde se nachází materiální a technické zabezpečení ruské flotily. Informovalo o tom ruské ministerstvo obrany, podle nějž by lodě v přístavu měly kotvit do 9. ledna. Tento krok je mnohými pozorovateli považován za zřejmý projev podpory Ruska syrskému prezidentovi Bašárovi al-Assadovi. Podle ruského námořnictva se nicméně jedná pouze o součást plánovaného cvičení a zakotvení nemá se situací v Sýrii žádnou souvislost.

Evropské státy diskutují oddálení zákazu dovozu íránské ropy

Dle Evropské unie se může plánované embargo na dovoz íránské ropy opozdit o několik měsíců, protože se evropské státy bojí dalšího šoku pro krizí sužované ekonomiky. Diskuze o zákazu, probíhající v Bruselu, nabízejí odklad o 1 až 12 měsíců. Dle agentury Reuters žádá nejdelší oddálení Řecko, které na íránské ropě značně závisí. Státy jako Británie, Francie, Nizozemsko a Německo chtějí oddálit platnost embarga o maximální lhůtu tří měsíců.

Írán oznámil nové vojenské cvičení v úžině Hormuz – napětí roste a Západ připravuje zásoby ropy

Írán oznámil v pátek nové vojenské cvičení v úžině Hormuz, která je nejdůležitějším ropným uzlem na světě. Agentura Reuters přinesla informace od nejmenovaného diplomata o tom, že Mezinárodní agentura pro energii (IEA) již diskutuje o krizovém plánu na využití strategických zásob ropy v USA, EU a Japonsku a úplném nahrazení dovozu ropy z Perského zálivu, který by v případě, že by Írán zablokoval Hormuz, zcela zkolaboval. Celkem by tak po dobu jednoho měsíce byly strategické zásoby schopny uvolnit 14 milionů barelů denně po dobu jednoho měsíce. Jen Hormuzským průlivem ale v současnosti denně projde 16 milionů barelů ropy denně.

Bývalý šéf turecké armády byl vzat do vazby – je obviněn z plánování převratu

Turecký státní zástupce požádal o vzetí do vazby bývalé hlavy turecké armády Ilkera Basbuga, který opustil tureckou armádu v roce 2010 kvůli údajné přípravě ultra-nacionalistického spiknutí proti tureckému premiérovi Tayyip Erdoganovi. Jedná se tak o pokračování vlny zatýkání v březnu 2011, kdy byl mimo jiné zatčen i šéf bezpečnostních složek.

EU odsuzuje útoky proti šíitům v Iráku

Nejvyšší diplomatka Evropské unie Catherine Ashton ve středu odsoudila násilí mířené proti šíitským muslimům v Iráku, během kterých padlo asi 68 mrtvých. „Ashton důrazně odsuzuje poslední vlnu bezohledného násilí v Iráku,“ oznámil její kancelář v tiskové zprávě. „Diplomatka vyjadřuje politování nad smrtí a škodami způsobenými teroristickými činy, které jen přispívají ke zhoršení již tak nestabilní politické situace.“ Ashton, která je vysokou představitelkou EU pro zahraniční věci, vyzvala všechny irácké skupiny, aby se angažovaly ve skutečném dialogu s cílem řešit své spory.

Čína a Japonsko hodlají omezit dovoz íránské ropy po rozhodnutí EU

Po rozhodnutí členů EU o zastavení dovozu íránské ropy, začaly o omzení nákupu ropy z Íránu uvažovat i Japonsko a Čína, největší íránský obchodní partner, která již dříve omezila svůj dovoz z Íránu téměř o polovinu. Japonsko bude zvažovat škrty v nákupech taktéž po konzultaci s USA. EU, Čína a Japonsko byly doposud odběrateli zhruba poloviny veškerého íránského ropného exportu, který činí 2,6 milionu barelů denně. Podle odborníků to pro Írán bude znamenat kritické snížení příjmu tzv. tvrdé měny, tedy amerických dolarů, což významně ztíží dovoz potravin a základních potřeb pro 74 milionů íránských obyvatel. Politologové se přesto shodují, že se Írán k situaci postavil velmi „statečně“, když íránský ministr zahraničí Ali Akbar Salehi prohlásil,že jeho země nyní „přečká bouři“. Írán za dva měsíce čekají parlamentní volby poprvé od problematických prezidentských voleb v roce 2009, které vedly k masovým demonstracím.

 

V hlavním městě Iráku došlo k dalším bombovým útokům

Čtyři bomby v převážně šíitských muslimských oblastech v Bagdádu zabily nejméně 25 lidí, další desítky jsou nyní hospitalizovány. V Iráku i v zahraničí zatím stále více rostou obavy z dalšího vývoje pod vládou šíítského premiéra Nuri al-Maliki, který na konci minulého roku zahájil kroky proti několika sunnitským politikům.

 

Členové EU se dohodli na zákazu dovozu íránské ropy

Oficiálně by měli rozhodnutí potvrdit na setkání ministrů zahraničí na konci ledna. EU se tak podobně jako USA snaží vyvinout tlak na zastavení íránského jaderného programu. Írán odmítl hrozby nových sankcí, stejně jako nařčení Západu z toho, že se země snaží vyvinout jaderné zbraně. Země také odmítla spojitost mezi rekordně nízkou úrovni své měny tento týden a represivními opatřeními USA.

Francouzský senát rozhodne o návrhu zákona o genocidě

Minulý měsíc prošel Národním shromážděním (dolní komorou francouzského parlamentu) návrh zákona, který zakazuje popírání arménské genocidy. Tento měsíc by měl francouzský Senát rozhodnout, vstoupí-li návrh zákona v platnost. Přes velké protesty Turecka, vládní představitelé předpokládají, že návrh projde. Francie je jednou z více jak 20 zemí, které uznaly zabíjení Arménů z let 1915-16 za genocidu.

Politické angažmá Kataru v posledních letech výrazně roste

Katarský emirát, který má i přes svou malou rozlohu nejvyšší HDP na světě, sehrál nejvýznamnější roli ve finanční pomoci libyjským rebelům při povstání proti Muammarovi Kaddádímu. Mimo jiné byl i místem jednání rebelů s Západem a organizoval Fórum na podporu libyjského povstání. Katar zároveň stojí za iniciativou Ligy arabských států proti Sýrii a jejími sankcemi a zároveň se nyní začal angažovat ve zprostředkování jednání mezi Talibanem, Afghánskou vládou a USA ve svém hlavním městě Doha, kde má být zřízena politická kancelář Talibanu. V Kataru zároveň sídlí a je financován největší arabský zpravodajský kanál Al Jazeera, který mimo jiné nedávno oznámil rozšíření své působnosti i na Balkánský poloostrov. Katarský emirát zároveň provozuje fond pro financování palestinské samosprávy. Země se dále jako obrovská zásobárna zemního plynu snaží předehnat Dubaj ve Spojených arabských emirátech (SAE) v souboji o finanční a kulturní centrum oblasti, což dokazuje i hoštění mistrovství světa ve fotbale v roce 2022.

Taliban hodlá otevřít politickou kancelář v Kataru

Afghánský Taliban otevře svoji politickou kancelář v Doha v Kataru, která by měla vést jednání se spojenci v Afghánistánu. Podle oznámení Talibanu by mělo kromě Kataru v budoucnu být více prostředníků.  Krok Talibanu vnímá pozitivně afghánská vláda chystající zvláštní výbor určený k jednání. USA pak byly vyzvány, aby propustily vězně ze základny Guantanamo na Kubě, což experti vnímají jako velmi riskantní krok vzhledem k nepředvídatelnosti Talibanu.

Stoupá cena ropy kvůli napětí kolem Íránu i rostoucí spotřebě Číny

Za barel ropy WTI se nyní platí 101 dolarů, za směsnou ropu Brent pak 110 dolarů za barel. Analytici tvrdí, že tyto cenové nárůsty jsou způsobeny politickým napětím kolem íránského vojenského cvičení a nebezpečí obsazení Hormuzského průlivu, který je nejdůležitějším tranzitním uzlem ropy. Dalším důvodem je ale i velmi dobrá ekonomická situace Číny, která je spolu s USA největším spotřebitelem ropy.