USA přiznaly Afghánistánu zvláštní status

Americká ministryně zahraničí Hillary Clinton na své nečekané návštěvě Afghánistánu přiznala zemi zvláštní bezpečnostní status. Tlumočila tak rozhodnutí amerického prezidenta Baracka Obamy. USA také označily Afghánistán za hlavního spojence mimo NATO. Zvláštní bezpečnostní status umožňuje Afghánistánu lepší přístup k americkým zbraním či k výcviku vojsk americkými instruktory. Podobný status má například Izrael. Americká ministryně zahraničí prohlásila, že USA neponechají Afghánistán osudu, až válka v roce 2014 skončí. V reakci na tato prohlášení pronesl kritiku USA afghánský prezident Hamid Karzai, který kritizoval vměšování USA do záležitostí Afghánistánu.

 

Afghánský prezident Hamid Karzai kritizoval USA za vměšování se do afghánských vnitřních záležitostí

Podle slov Afghánského prezidenta Hamida Karzaie se USA svojí politikou pokouší vměšovat do vnitřních záležitostí Afghánistánu. Spojené státy americké pak podle Hamida Karzaie označují vládu Afghánistánu za korupční a nekompetentní proto, aby si udržely vliv na chod země. Kritizuje také chmurné vize USA a NATO ohledně vývoje v Afghánistánu po roce 2014, kdy mají odejít alianční vojska. Prezident Karzai vyslovil názor, že tyto vize mají ospravedlnit delší setrvání cizích vojsk v Afghánistánu. Tuto kritiku USA afghánský prezident vyslovil v reakci na nečekanou návštěvu americké ministryně zahraničí Hillary Clinton.

Americká ministryně zahraničí bez ohlášení navštívila Afghánistán

Americká ministryně zahraničí Hillary Clinton dnes nečekaně navštívila afghánské hlavní město Kábul. Setkala se s afghánským prezidentem Hamidem Karzaiem. Hovořili o vzájemných vztazích ve vojenské i civilní oblasti. Americká ministryně zahraničí označila Afghánistán za hlavního spojence USA mimo Severoatlantickou alianci. Návštěva v Kábulu je zastávkou americké ministryně zahraničí na cestě do Japonska, kde se má setkat s hlavními sponzory války v Afghánistánu.

Národnímu leteckému dopravci v Čadu byl pozastaven provoz

Národní dopravce Air Toumai, který provozoval regionální i mezinárodní lety, např. do sousedního Kamerunu, Gabonu, Pobřeží Slonoviny a sezónní lety do Saudské Arábie a Dubaje, byla pozastavena činnost na základě odhalených bezpečnostních problémů. Mezinárodní sdružení leteckých dopravců (IATA) uvádí, že přestože se letectví v Africe zlepšilo, stále kvůli své nehodovosti patří k nejhorším na světě.

Švýcarsko bude pokračovat v nákupu íránské ropy

Švýcarské Federální ministerstvo hospodářství v pátek uvedlo, že se země nepřidá k embargu na íránskou ropu. Mluvčí švýcarského ministerstva zahraničí dále uvedl, že země, která není členských státem EU, chce i nadále udržovat s Íránem dobré vztahy. USA vyjádřily „zklamání“ nad tímto rozhodnutím švýcarských politiků.

Generální tajemník NATO se sešel s chorvatským předsedou vlády

Generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen navštívil Chorvatsko. Sešel se zde s chorvatským předsedou vlády Zoran Milanovicem. Hovořili o větším zapojení Chorvatska do fungování NATO. Chorvatsko je členem NATO od roku 2009. Anders Fogh Rasmussen ocenil přínos Chorvatska při vedení policejní a vojenské školy v afghánském hlavním městě Kábul.  Podle generálního tajemníka je Chorvatsko zárukou stability na Balkáně.

Americká ministryně zahraničí požaduje, aby Rusko doplatilo na podporu syrského prezidenta

V Paříži jedná skupina „Přátelé Sýrie„, která vystupuje proti vládě syrského prezidenta Bashara Al-Assada. Americká ministryně zahraničí Hillary Clinton na této schůzce řekla, že Čína a především Rusko musí negativně pocítit dopady své podpory současné syrské vládě. Obě země mají podle americké ministryně zahraničí zaplatit za své diplomatické jednání. Syrskou vládu podle Hillary Clinton nelze tolerovat poté, co došlo k jejímu sporu s Tureckem. Členové „Přátel Sýrie“ se shodli na požadavku větších sankcí vůči Sýrii podle kapitoly 7 charty OSN, která umožňuje použití ekonomických diplomatických a v některých případech i vojenských prostředků. Zástupci Sýrie, Ruska ani Číny nebyli na jednání pozváni.

 

Zásobovací vozy NATO směly po 7 měsících projet Pákistánem

Pákistán se rozhodl po 7 měsících znovu otevřít zásobovací trasy pro konvoje Severoatlantické aliance. Ve čtvrtek poprvé projely zásobovací vozy NATO přes pákistánské území do Afghánistánu. Zásobovací cesty uzavřela pákistánská vláda pro jednotky NATO poté, co bezpilotní letoun Severoatlantické aliance zabil 24 pákistánských vojáků. NATO a USA mají zájem na otevřenosti těchto tras pro svá vojska, kvůli obtížné cestě zásobovacích konvojů do Afghánistánu. Pákistán ještě minulý měsíc přerušil jednání o otevření zásobovacích tras. Pákistánská vláda ustoupila požadavkům NATO teprve poté, co se veřejně omluvila ministryně zahraničí USA Hillary Clinton.

Republikánský kandidát na prezidenta Mitt Romney během července navštíví Izrael

V rámci jeho návštěvy v zemi by se sním měli setkat izraelský ministerský předseda Benjamin Netanyahu, izraelský prezident Shimon Peres, palestinský ministerský předseda Salam Fayyad a zástupci opoziční Strany práce v Jeruzalémě. Podle analytiků jde ze strany M. Romneyho o snahu získat přízeň části židovských voličů, kteří jsou naklonění spíše současnému prezidentu B. Obamovi a zároveň získat více zkušeností se zahraniční politikou, ve které prozatím za současným prezidentem v předvolebních průzkumech jasně zaostává.

Kuvajtský premiér, jenž minulý týden podal demisi, byl znovu pověřen sestavením vlády

Kuvajtský emír Sabah Al-Ahmad Al-Jaber Al-Sabah pověřil sestavením nové vlády bývalého premiéra Jabera Al-Mubarak Al-Hamad Al-Sabah. Informovala o tom státní agentura KUNA. Tento krok má pomoci vyřešit politickou krizi země. Po vytvoření  nové vlády má emír formálně rozpustit Národní shromáždění a plánuje uspořádat nové parlamentní volby. Ty se s největší pravděpodobností budou konat po ramadánu, který letos začíná 19. července.

Francouzská armáda odevzdala Afgháncům kontrolu nad klíčovou afghánskou provincii Kapisa

Francie chce stáhnout většinu svých vojáků ze země do konce letošního roku a to přes nesouhlas Aliance, která se na summitu v Chicagu dohodla na stažení spojeneckých vojsk z mezinárodní operace ISAF do konce roku 2014. Kapisa je jednou z velmi nestabilních afghánských provincii severovýchodně od Kábulu. V minulém roce v Afghánistánu zemřelo  34 francouzských vojáků, všichni v této provincii.

Západní země požadují, aby Rusko poskytlo syrskému prezidentovi Basharovi al-Assadovi azyl

Ruský deník Kommersant ve středu uvedl, že západní země v čele s USA požadují, aby Rusko udělilo syrskému prezidentovi Basharovi al-Assadovi azyl a napomohlo tak ukončit syrskou krizi. Kreml však tento krok údajně neplánuje. Velmoci společně jednaly o situaci v Sýrii naposledy v sobotu v Ženevě, kde se shodly na tom, že země potřebuje přechodnou vládu.

Bílý dům ocenil uvalení embarga na dovoz íránské ropy Evropskou unií

Mluvčí Bílého domu Jay Carney dále poznamenal, že tento krok Evropské unie (EU) je zásadní součásti diplomatického tlaku vyvíjeného na Írán v souvislosti s jeho jaderným programem. Embargo na dovoz ropy do států EU vstoupilo v platnost 1. července tohoto roku. Další jednání o jaderném programu islámského státu budou probíhat během tohoto týdne v Istanbulu.

Od 1. července vstoupilo v platnost embargo Evropské unie na dovoz íránské ropy

Důvodem je nedostatečný pokrok ve věci jednání o íránském jaderném programu. Teherán tvrdí, že embargo nebude mít na zemi žádný vliv, za své klíčové exportní země považuje Indii, Čínu, Severní Koreu a Japonsko. Poslední jednání o íránském jaderném programu proběhlo v Moskvě, další je naplánováno na 3. července v Istanbulu. Již dříve získaly Belgie, Velká Británie, Česká republika, Francie, Německo, Řecko, Itálie, Nizozemsko, Polsko a Španělsko od USA výjimku, která předpokládá, že země jichž se týká, mohou dovoz íránské ropy obnovit po 180 dnech.

Vláda Kuvajtu podala demisi

Kuvajtský emír Sabah Al-Ahmad Al-Jaber Al-Sabah přijal demisi vlády pod vedením premiéra Jabera Al-Mubarak Al-Hamad Al-Sabah, která čelí politické krizi vzniklé se zvolením nového parlamentu. Kuvajtský ústavní soud dokonce minulý měsíc anuloval výsledky voleb z února 2012, v nichž zvítězili islamisté, což vede k faktickému obnovení předchozího složení parlamentu. Vláda, která demisi podala, povede zemi do nových voleb, které by se měly uskutečnit po skončení islámského ramadánu.

Zasedání v Ženevě o Sýrii skončilo závěrem, že v Sýrii by měla vzniknout přechodná vláda

Ministři zahraničí Ruska, USA, Číny, Velké Británie, Francie, Turecka, Kataru, Kuvajtu a Iráku spolu s generálním tajemníkem OSN Ban Ki-moonem a generální tajemníkem Arabské ligy Nabilem El-Araby se shodli na jednání o Sýrii ve švýcarské Ženevě, že v Sýrii by měl vzniknout přechodný řídící orgán, který „může zahrnovat členy současné vlády i opozice stejně jako dalších významných skupin, a to na základě vzájemného souhlasu. Oznámil to zvláštní vyslanec OSN a Arabské ligy pro Sýrii Kofi Annan. Původní znění návrhu doporučení přechodné vlády počítalo s „vyloučením stran, které by mohly vést ke ztrátě důvěry v přechodnou vládu, ovšem proti tomuto se ostře postavilo Rusko i Čína, kteří podporují syrského prezidenta Bashara al-Assada.

V Ženevě probíhá jednání Rady bezpečnosti OSN a zemí blízkovýchodního regionu o Sýrii

Během této schůze ministrů zahraničních věcí stálých členů Rady bezpečnosti OSN (Rusko, Čína, USA, Velká Británie, Francie) a blízkovýchodních států by měl zvláštní vyslanec OSN a Ligy arabských států Kofi Annan předložit plán na vytvoření dočasné vlády národní jednoty. K podpoře předání moci v Sýrii před jednáním vyzval Čínu a Rusko britský ministr zahraničních věcí William Hague. Dle něj nemůže politickou transformaci v zemi vést syrský prezident Bashar al-Assad. Na jednání nebyli pozvání zástupci Sýrie, stejně tak Íránu, o což usiloval ruský prezident Vladimír Putin. Syrský prezident Assad před časem uvedl, že jeho země nepřijme „žádný nesyrský model řešení, ať už bude vycházet ze strany velmocí, nebo spřátelených zemí“. O stavu své země mají dle jeho názoru rozhodovat Syřané.

Austrálie neschválila návrh azylového zákona

Na rozhodnutí australského senátu reagovala premiérka Julia Gillard s lítostí a předseda opoziční Liberální strany Tony Abbott se vyjádřil, že se tím problém s běženci dostal do „slepé uličky“. Návrh azylového zákona se v Austrálii začal projednávat souběžně s haváriemi dvou lodí, které převážely ilegální imigranty. Jednalo se především o utečence ze Srí Lanky, Indonésie a Afghánistánu. Australská vláda navrhla kompromis, podle kterého měli být ilegální imigranti mířící do Austrálie posíláni do Malajsie. Opoziční politici s tím však nesouhlasili především z toho důvodu, že Malajsie není signatářem dohody OSN. Navrhují proto, aby byli žadatelé o azyl posíláni na ostrov Nauru v Pacifiku. Návrh zamítnutého azylového zákona obsahoval obě možnosti řešení.

Byl vyhlášen stav nejvyšší pohotovosti pro armádu Saúdské Arábie

Podle íránské agentury PressTV saúdskoarabský král Abdullah bin Abdul Aziz Al Saud vydal tajným dokumentem adresovaným nejvyšším velitelům bezpečnostních a zpravodajských sil stejně jako ministrům obrany a vnitra pokyn k „přípravě proti cizím nebo teroristickým útokům“, a to kvůli „neklidné situaci v regionu“. Saúdské ministerstvo obrany pak dnes vyhlásilo stav nejvyšší pohotovosti pro všechny své složky.

Etiopie podepsala smlouvy na nové železniční tratě v hodnotě 3,2 miliardy USD

Turecká firma Yapi Merkezi a čínská společnost Communications Construction Company vystaví v zemi železniční tratě v celkové hodnotě 3,2 miliardy USD, které mají spojit Etiopii s přístavem Tadjourah v Džibutsku. Turecká firma Yapi Merkezi předpokládá, že svou část železniční sítě za 1,7 miliardy USD postaví do 42 měsíců. Výstavba železnic je součástí pětiletého rozvojového plánu, který Etiopie zahájila v roce 2010 a na základě něhož má země pokračovat ve zkvalitnění energetiky a posílení infrastruktury, včetně nových železnic. Hospodářsky rostla Etiopie posledních pět let za sebou. Obchodní vztahy s Čínou a Tureckem by mohly ekonomiku země ještě podpořit.

Jižní Korea přeruší dovoz íránské ropy

Dovoz bude pozastaven s platností od 1. července. Jedná se o součást opatření EU a USA, které mají za cíl přimět Írán k omezení jeho jaderného programu. Jihokorejské ministerstvo financí uvedlo, že chybějící dodávky íránské ropy budou zastoupeny dovozem z Iráku, Kuvajtu, Kataru a Spojených arabských emirátů. Jižní Korea je čtvrtým největším dovozcem íránské ropy a prvním státem v oblasti, který učinil podobné opatření.

Ruský prezident Vladimir Putin: „Pokud Izrael zaútočí na Írán, Rusko nebude nečinně přihlížet“

Takové prohlášení učinil podle íránského informačního serveru „irdiplomasi.ir“ ruský prezident Vladimir Putin během své návštěvy Izraele. Při setkání s izraelským prezidentem Shimonem Peresem, premiérem Benjaminem Netanjahuem a ministrem zahraničí Avigdorem Liebermanem ruský prezident zdůraznil, že Moskva odmítá myšlenku vojenského útoku na Írán, protože by mohl vést k situaci připomínající události v Iráku a Afghánistánu.

Hamas vyzval Rusko, aby aktivizovalo svou roli při řešení blízkovýchodní otázky

Rusko by mělo posílit svou roli při řešení problémů na Blízkém východě a oslabit tak americkou hegemonii v regionu. Uvedl to mluvčí Hnutí islámského odporu (Hamas) dr. Sami Abu Zuhri ve svém oficiálním prohlášení, v němž Rusko vyzval, aby učinilo seriózní kroky k přinucení Izraele k respektování práv palestinského lidu. Mluvčí Hamasu zároveň pozval ruského prezidenta Vladimira Putina na návštěvu Gazy pro utvořené představy o zdejší situaci. Ve dnech 25. – 26. června podnikl Vladimir Putin pracovní cestu po Blízkém východě, během níž navštívil také území palestinské samosprávy, kde se setkal s její hlavou Mahmúdem Abbásem.