Bývalá europoslankyně Jana Hybášková byla jmenována Catherine Ashtonovou, ministryní zahraničních věcí EU, na post šéfky delegace EU v Iráku. ČR tak získala první významnou funkci v rámci rozvíjejících se diplomatických služeb EU.
Bývalá europoslankyně Jana Hybášková byla jmenována Catherine Ashtonovou, ministryní zahraničních věcí EU, na post šéfky delegace EU v Iráku. ČR tak získala první významnou funkci v rámci rozvíjejících se diplomatických služeb EU.
Německý prezident Christian Wulf dnes zahájil návštěvu států Perského zálivu Kuvajtu a Kataru u příležitosti oslav 20. výročí osvobození Kuvajtu od irácké okupace. Cestu do Bahrajnu z důvodů nepokojů v zemi zrušil. Ústředním tématem prezidentovy návštěvy budou právě převraty v arabských zemích. Christian Wulf vyjádřil přesvědčení, že by se Německo mělo v tuto chvíli v arabském světě více angažovat. Prezidenta doprovází mimo jiné generální ředitel Německých drah Rüdriger Grube, šéf koncernu Hochtief Herbert Lütke-Stratkötter a zástupce společnosti Volkswagen.
Ministr zahraniční SAE Sheikh Abdullah bin Zayed al-Nahayan se dohodl s tureckým ministrem zahraničí Ahmetem Davutoglu na vyslání humanitární pomoci lidem v rozbouřené Libyi. Již zítra vyšlou SAE dvě plná letadla do Turecka. Letadla pak už budou spadat pod kompetenci Turecka, které má zajistit doručení zásob a zdravotnických potřeb do nepokojné země. SAE i turecký ministr se vyjádřili, že se pokusí pro Libyi udělat v rámci humanitární pomoci co nejvíce.
Zvláštní vyslanec pro Pákistán a Afganistán Richard Holbrooke přiznal, že je nutné pokusit se v dnešní době o diskuze s vůdci Talibanu. Rozhovory již byly zahájeny, mezi nejdiskutovanější témata patří podle vyslance možnost uzavření politického koncenzu o případném vyřešení a ukončení války v Afganistánu. Jednání však zatím nepřinesla žádné konkrétní výsledky.
Smlouva o dodávce leteckých protilodních střel „Jachont“ Sýrii je podle slov ruského ministra obrany Anatolije Serďukova ve stavu realizace. Plnění smlouvy podepsané v roce 2007 potvrdilo ministerstvo již v minulém roce, proti čemuž ostře vystoupily Spojené státy americké a Izrael. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu loni v srpnu osobně požádal ruského premiéra Vladimíra Putina, aby Moskva od smlouvy s Damaškem upustila. Izrael se obává toho, že Sýrie předá rakety libanonskému radikálnímu hnutí Hizballáh, které ruskou výzbroj používalo proti izraelské armádě v druhé libanonské válce. Anatolij Serďukov však obavy Izraele označil za bezdůvodné a upozornil na to, že Rusko již podobné protilodní rakety Sýrii dodalo a Jachont jsou v podstatě jen modernizovanou verzí stejné výzbroje.
V pátek na společné schůzi projednával americký prezident Barack Obama momentální dění v Libyi s tureckým premiérem Recepem Tayyipem Erdoğanem. Hovořili o zajištění bezpečnosti tureckých a amerických občanů, dále také o nutnosti podpoření libyjského lidu humanitární pomocí.
Francouzský prezident Nicolas Sarkozy dnes zavítal do Ankary. Nepřijel ale zastupovat Francii, nýbrž skupinu G20. Prezidentova návštěva trvala jen několik hodin, na což všichni reagovali zklamaně, nejvíce pak turecký premiér Recep Tayyip Erdoğan. Premiér se pak k setkání vyjádřil slovy, podle kterých si turecko-francouzské vztahy zaslouží víc pozornosti a poukázal také na to, že francouzský prezident Sarkozy do Turecka nepodnikl oficiální cestu, zatímco jak turecký premiér Erdoğan, tak prezident Abdullah Gül do Francie ano. Nejvyšší představitelé státu a G20 projednávali na ankarském setkání zahraniční a politické otázky, program G20, íránský jaderný program a situaci na Blízkém Východě.
Mezinárodní agentura pro atomovou energii (IAEA) oznámila, že je hluboce znepokojena informacemi, které v nedávné době obdržela o iránském nukleárního programu. Agentura získala zprávy o vývoji nových nukleárních střel s vysokým doletem a apeluje na hlavní město Iránu Teherán, aby započal s okamžitou spoluprací a diskuzí o budoucnosti, kterou se celý nukleání program bude ubírat.
Dva němečtí žurnalisté, Marcus Hellwig a Jens Koch, kteří byli uvězněni od října 2010 v Iránu za nepovolenou špionáž, byli propuštěni pouze s vysokou pokutou zpět do vlasti. Důvodem zadržení byl pokus o rozhovor se synem a právníkem Sakineha Mohammadi Ashtianiho, který byl odsouzen podle systému islámského náboženského práva šaría k trestu smrti ukamenováním.
To prohlásil afghanský ministr obrany Abdul Rahim Wardak. Došlo tak na slova amerického viceprezidenta Joea Bidena, který řekl, že některé jednotky i přes plánované stažení v roce 2014 mohou zůstat, bude-li to afghanská vláda potřebovat.
Indická ministryně zahraničí Nirupama Rao vyjednávala v Libyi povolení pro přistání letadel a lodí na tamním území. Indie má v libyjském státě 18 000 občanů, stejně jako Pákistán, který zatím hlásí, že jsou jeho obyvatelé v bezpečí. Poměrně mnoho občanů- 50 000 převážně dělníků- má v Libyi také Bangladéš, která již stejně jako ostatní rozbíhá evakuační plány.
Vysoká představitelka Evropské unie pro zahraniční záležitosti a bezpečnostní politiku Catherine Ashton a ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov dnes podepsali společné prohlášení o situaci v severní Africe a na Blízkém Východě, v němž Evropská unie a Rusko vyjadřují podporu „úsilí arabských zemí o spravedlivější a šťastnější život“ a nabízí těmto zemím hospodářskou i jinou pomoc. Prohlášení rovněž zdůrazňuje nutnost obnovení izraelsko-palestinského dialogu, který je důležitým faktorem pro stabilní vývoj v celém regionu.
Podle Íránu plavba vojenských lodí do Sýrie skrze Suezký průplav nebyla vojenským cvičením, ale jen poselstvím míru a přátelských vztahů. Stejně tak Írán odmítá izraelské protesty s tím, že Izrael se jen snaží narušit klidný průběh přátelských aktů. Izrael naopak tvrdí, že Írán záměrně využívá destabilizované situace v regionu k nabití vlivu. Íránci dále věří, že dojde k obnovění dobrých styků s Egyptem, které dle nich byly zpřetrhány spojenectvím bývalého prezidenta Mubaraka s USA.
Turecko, které má v Libyi 25 000 občanů vyslalo na jejich záchranu loďstvo, nyní však bylo požádáno zástupci dalších vláda o spolupráci v rozsáhlých evakuačních operacích. Celkem se do evakuace svých občanů hodlá zapojit 21 států z celého světa, přičemž jen Evropská unie bude ze země evakuovat svých 10 000. Spojené státy americké již řeší odvoz svých 600 občanů.
Velká Británie nyní rozpačitě zvažuje své další kroky, neboť Bahrajn a Libye ( od roku 2004, kdy se země vzdala nároků na chemické, biologické a atomové zbraně) jsou významnými obchodními partnery ve zbrojní oblasti. V Británii se ozývají hlasy kritizující skutečnost, že britské kulky zabíjejí pro-demokratické demonstranty. Vláda od vypuknutí nepokojů v Libyi již zrušila 50 licencí na vývoz zbraní do Bahrajnu i Libye, avšak otázkou je, za jakou politickou cenu.
Na příkaz tureckého premiéra Recepa Tayyipa Erdoğana dnes trajekty Orhangazi 1 a Osmangazi evakuovaly zhruba 1.200 tureckých civilistů z Libye. Premiér Erdoğan důrazně vyzývá vůdce protesty zmítané země M. Kaddáfího, aby ukončil veškeré násilné útoky na demonstranty v ulicích. Takovýmto jednáním libyjský vůdce podle tureckého premiéra jen situaci zhoršuje a ještě více ohrožuje jednotu země.
Ruská společnost Gazprom Něfť provádí odminování ložiska Badra v Iráku a na očištěných místech zahajuje seismologické průzkumné práce. Projekt těžby v tomto ložisku je plánovaný na dobu 20 let s možností prolongace o 5 let. Podle předběžných odhadů činí zásoby ložiska přes 2 miliardy barelů ropy.
Pakistán dnes v oficiálním prohlášení popřel jakoukoli diplomatickou imunitu uvězněného Raymonda Davise, který je obviněn ze zastřelení dvou občanů Pakistánu. Davis se odvolává na sebeobranu při loupežném přepadení, soudní líčení začíná v pátek 25. února 2011. Pakistán tak nevyslyšel žádosti USA o okamžitém propuštění vězně a soud prý proběhne zcela bez vlivu Spojených států.
Studenti z univerzity v Sanaa zapálili automobil, o kterém tvrdí, že se v něm nacházeli provládní lidé. Demonstrace stále pokračují a univerzita v Sanaa je jen jedním z center odporu v zemi.
Maďarský ministr zahraničí Janos Martonyi, jehož země předsedá Evropské unii, upozornil izraelského ministra zahraničí Avigdora Liebermana, že vzhledem k velmi nestabilní situaci na Blízkém východě není nadále možné blokovat mírová jednání s autonomní Palestinou. EU varuje, že vratký klid v oblasti je pod časovým tlakem.
Desetisícové pochody zaplavily ulice hlavního města Manama. Jde o opoziční protesty a stejně tak o spontánní akce mladých lidí, kteří hromadně volají po pádu vlády. V současnosti se k protestujícím přidali i šíítští muslimové, kteří protestují proti královské rodině Bahrajnu, která se hlásí k sunnitskému islámu.
Na úterý jsou plánovány další masové protesty, které souvisejí s příjezdem Hassana Mushaima, který je čelním představitelem nejsilnějšího opozičního hnutí Haq. Centrum protestů, Náměstí perel, je obsazeno tisíci lidí a počet se tále zvětšuje, zatímco počty obětí protestů se postupně zvyšují. Lidé také upozorňují na desítky nezvěstných. Bahrajn proto zrušil známý automobilový závod Gran Prix, který se měl uskutečnit 11. března s kvalifikačním závodem již 3. března.
Oblasti Judei a Samaří, kvůli kterým podala palestinská samospráva s arabskými zeměmi stížnost Radě bezpečnosti OSN se žádostí o rezoluci proti výstavbě nových židovských domů, měli být dle tohoto zákona uzány za svrchované území Izraele a již neměli být pod správou ministerstva obrany, čímž by výstavba byla zcela povolena, což je v přímém rozporu s palestinskými zájmy. Výbor vlády dal ale odmítnutím jasně najevo, že v hlasování zítra v Izraelském parlamentu očekává negativní postoj koaličních poslanců.