Poradce prezidenta Spojených států Baracka Obamy John Clapper uvedl před výbory Senátu Spojených států, že Írán ponechává otevřenou možnost výroby jaderných zbraní, ale není to potvrzený, ani jednoznačný fakt. Oproti tomu izraelský premiér Benjamin Netanjahu při návštěvě Washingtonu prohlásil, že veřejnost si musí uvědomit, že Írán jednoznačně vyrábí jadernou bombu. Mezinárodní institut pro strategická studia v tomto izraelského premiéra podpořil,když vydal prohlášení, že snaha Íránu utajit své laboratoře na obohacování uranu svědčí o pokusu co nejrychleji zhotovit jadernou bombu.

V rámci svého projevu na konferenci lobbistické skupiny Výboru pro americko-izraelské veřejné záležitosti (AIPAC) se tak bývalý ředitel CIA L. Panetta jasně vyjádřil k současné situaci s íránským jaderným programem. Podle jeho slov by „vojenská akce měla být až poslední možnou alternativou, když vše ostatní selže. Nikdo by však neměl pochybovat o tom, že pokud všechny diplomatické pokusy nevyjdou, USA budou jednat.“ V současnosti se po roce opět rozbíhají rozhovory na mezinárodní úrovni mezi Íránem a světovými mocnostmi, které Izrael přijímá s určitou zdrženlivostí.

V Bílém domě se v pondělí sešli americký prezident Barack Obama a izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Tématem schůzky byla bezpečnostní hrozba ze strany íránského jaderného programu. Prezident Obama řekl, že přímo neodmítá žádné řešení, ale sám preferuje diplomatickou cestu. Izraelský předseda vlády zdůraznil, že Izrael má právo se bránit a rozhodnutí o jeho obraně patří pouze Izraeli. Barack Obama upozornil, že si nepřeje závody v nukleárním zbrojení v tak nestabilním regionu jako je Blízký východ.

Americký prezident B. Obama a izraelský ministerský předseda B. Netanyahu zatím nebyli schopni nalézt společnou řeč ohledně možnosti a případného časového horizontu vojenské akce související s íránským jaderným programem. Ačkoliv prezident Obama zostřil před společnou schůzkou rétoriku týkající se íránské problematiky, oba spojenci se stále silně rozcházejí v určení konkrétních hranic a omezení, jejichž překročení Iránem by vyvolalo vojenskou intervenci. Přestože prezident Obama při svém projevu v rámci summitu nejvlivnějších amerických židovských organizací tento víkend prohlásil, že „je připraven vojensky reagovat s použitím všech dostupných sil, aby zabránil islámské republice sestrojit atomovou bombu“, poselství směrem k izraelským politikům je jednoznačné – „stále je ještě dostatek času na diplomatické řešení a využití nátlaku v podobě sankcí.“ Izrael, který považuje íránský jaderný program za přímé ohrožení své existence, již dal několikrát jasně najevo, že čas na diplomacii pomalu vypršel. Izraelská vláda se obává především toho, že Írán využije získaného času k přesunutí svých zařízení hlouběji pod zem, kde již na ně nebude možné efektivně zaútočit.

Americký prezident B. Obama jasně deklaroval, že Spojené státy nedopustí, aby Irán vlastnil jaderné zbraně. Toto silné vyjádření přichází v předvečer jednání s izraelským ministerským předsedou B. Netanyahuem, při kterém se oba politici pokusí překlenout vzájemné rozdíly a názorové neshody posledních měsíců a vytvořit jednotnou strategii vůči Iránu. Dle zástupců Bílého domu mají tato vyjádření zvýšit tlak na Irán vyzdvihnutím možnosti vojenské intervence a zároveň snížit šanci, že by k útoku přistoupil sám Izrael bez ohledu na mezinárodní dohodu. Vzájemné vztahy Izraele a USA byly v posledních měsících narušovány právě nejednotou v možném postupu proti Iránu. Izraelští zástupci si opakovaně stěžovali na přílišnou opatrnost a nejednoznačné poselství směrem k Iránu ze strany Spojených států.  Pro prezidenta Obamu jde v předvolebním období o boj na více frontách – zatímco neklid okolo íránského jaderného programu a možnost války přispívají k politicky tolik nepopulárnímu nárůstu cen pohonných hmot v USA, nejednoznačný postoj k možnému vojenskému zásahu znamená ztrátu podpory mezi židovským obyvatelstvem.