Hnutí nezúčastněných států podpořilo íránský jaderný program a vyjádřilo znepokojení nad postupem MAAE vůči Íránu

Zástupci členských států Hnutí nezúčastněných států (NAM), které sdružuje 118 zemí, zasedající v Radě guvernérů Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) v sídle OSN ve Vídni vydali prohlášení, ve kterém vyjádřili znepokojení nad tím, že MAAE nebyla schopna Íránu předat dokumenty obviňující Írán z údajných prací na vojenském jaderném programu. Státy NAM také podpořily íránské právo na mírový jaderný program a zdůraznily, že jde o základní právo každé země, která podepsala Smlouvu o nešíření jaderných zbraní (NPT).

Podle agentury Reuters čínská společnost Huawei údajně porušila embargo uvaleného na Írán

Podle agentury Reuters v rámci smlouvy na mimo jiné dodání některých produktů mezi Huawei Technologies a íránským telefonním operátorem MTN Irancell došlo k porušení embarga, když společnost dodala některé zakázané počítačové vybavení. Huawei Technologies toto obvinění popřelo a mluvčí společnosti uvedl, že dodávku zakázaného vybavení zprostředkovala společnost Fakour, od které se Huawei distancuje. Oddělení společnosti Fakour, Fakour Sun Microsystems, uvádí Huawei Technologies na svých internetových stránkách jako svého zákazníka.

Poradce nejvyššího íránského vůdce vyzývá mocnosti k uznání práva Íránu na mírový jaderný program

Poradce íránského ajatolláha Ali Akbar Velayati vyzval světové mocnosti, aby formálně uznali íránské právo na mírový jaderný program v rámci Smlouvy o nešíření jaderných zbraní (NPT), které je Írán členem. Západní státy dlouhodobě odmítají uznat íránské právo na obohacování uranu kvůli údajnému porušování smlouvy již dříve, ze kterého západní země Írán viní. Írán naopak tvrdí, že v rámci členství v NPT má nárok na provozování kompletního cyklu výroby jaderného paliva pro mírové účely, tedy včetně provozovaní jaderných centrifug na obohacování uranu.

Americký velvyslanec v Izraeli prohlásil, že USA jsou připraveny na vojenský úder proti Íránu

Americký velvyslanec v Izraeli Daniel Shapiro na audienci prohlásil, že Spojené státy americké jsou připraveny na vojenský úder proti Íránu. Podle jeho slov to neznamená, že je to jediná možnost řešení íránského jaderného programu. Oznámil, že USA mají plán pro vojenskou intervenci. Americký prezident Barack Obama sdělil, že nevylučuje žádnou možnost řešení situace, ale prozatím dává přednost diplomacii. Írán zatím nehodlá pozastavit obohacování uranu.

Senát Spojených států amerických pozdržel schválení dalších sankcí vůči Íránu

Senát Spojených států amerických prozatím neschválil návrh na uvalení dalších sankcí na Írán. Návrh zákona přišel od zákonodárců z demokratické strany. Někteří republikáni jej ovšem odmítli podepsat. Podle jejich názoru nenabízí zákon žádná východiska. Sankce nepovažují za dostatečně tvrdé a chybí jim nástin možného vojenského řešení. Proti tomuto návrhu postavili rezoluci republikánské členky Kongresu Ileany Ros-Lehtinen, která obsahuje nesmlouvavější postup vůči Íránu.

Írán varuje společnost Google před žalobou kvůli vynechávání názvu „Perský záliv“

Íránské ministerstvo zahraničí varovalo americkou společnost Google před žalobou kvůli využívání alternativního názvu pro Perský záliv. Společnost Google podle Íránu záměrně na některých svých mapách odstranila označení Perského zálivu a stejně tak v některých případech označuje oblast pouze jako „Záliv“. Írán vede v poslední době spor s ostatními arabskými státy v oblasti, které se pokusili zavést užívání pojmu „Záliv“, zatímco Írán se proti tomuto brání a požaduje „správné“ pojmenování „Perský záliv“ s odvoláváním se na starověké mapy a tradiční užívání tohoto názvu.

Bahrajn předal íránskému chargé d’affaires protestní nótu kvůli údajnému hrubému porušení své suverenity ze strany Íránu

Bahrajn předvolal íránského chargé d’affaires na protest proti tomu, co nazývá „hrubým porušení své suverenity“ ze strany Íránu. Důvodem protestu je íránská kritika nových plánů Rady pro spolupráci v Zálivu (GCC), která ze saúdskoarabské iniciativy uvažuje o vytvoření užší politické a vojenské unie. Íránské ministerstvo totiž v reakci na pondělní zasedání GCC v Saúdské Arábii uvedlo, že „Bahrajn by měl věnovat pozornost volání svého lidu namísto hledám spojení s jinými arabskými monarchiemi v perském zálivu“. Stejně tak v rámci kritiky íránský poslanec Ali Larijani v parlamentu prohlásil, že „pokud by měl být Bahrajn začleněn do jiné země, pak to musí být Írán, nikoliv Saúdská Arábie“.

Indie sníží objem dovozu íránské ropy o 11%

Indie, která je jedním z nějvětších dovozců íránské ropy na světě, tak v současnosti hledá alternativná zdroje, nutné pro zajištění energetické bezpečnosti země. Snížením objemu dovozu Indie reaguje na apel ze strany USA, které prostřednictvím hrozby uložení finančních sankcí usilují o ukončení íránského jaderného programu.

Jihoafrické republice hrozí sankce ze strany USA kvůli dovozu íránské ropy

Washington žádá Jihoafrickou republiku, aby zastavila dovoz surové ropy z Íránu, který čelí sankcím, kvůli obohacování uranu. Objem dovozu ropy z Íránu Jihoafrickou republikou se konstantně zvyšuje. Washington pohrozil Jihoafrické republice ekonomickými sankcemi, pokud ropu nepřestane dovážet. Mluvčí Jihoafrické asociace ropného průmyslu Avhapfani Tshifularo to označil za politický nátlak a požádal Spojené státy americké o výjimku.

Írán nehodlá zastavit obohacování uranu

Íránský velvyslanec při Mezinárodní agentuře pro atomovou energii (MAAE) Ali Asghar Soltanieh ve svém projevu v rámci přípravného výboru MAAE pro rok 2015 uvedl, že Írán nikdy nezastaví obohacování uranu a bude důsledně pokračovat ve svém programu mírového využití jaderné energie. Írán dále prostřednictvím svého velvyslance při MAAE vyzval k vytvoření bezjaderné zóny na Blízkém východě v rámci jaderného odzbrojování a potvrdil své závazky vyplývající ze Smlouvy o nešíření jaderných zbraní (NPT).

USA úspěšně testovaly systém protiraketové obrany nové generace

Námořnictvo Spojených států amerických úspěšně provedlo test protiraketového systému „nové generace“. Ve středu vystřelilo námořnictvo obrannou raketu poblíž Havaje, kterou úspěšně sestřelilo cvičnou balistickou střelu. Podle amerických představitelů se jedná o zásadní posun v protiraketové obraně, jak pro USA, tak pro jejich spojence. Protiraketový systém SM-3 je schopen čelit nejmodernějším jaderným hrozbám, především ze strany KLDR a Íránu.

Demokraté a republikáni vedou v USA spor o škrtech v armádním rozpočtu

Představitelé republikánské strany USA kritizují rozpočtovou politiku amerického prezidenta Baracka Obamy vzhledem k armádě Spojených států amerických. Podle nich Barack Obama podceňuje bezpečnost USA v oblasti raketové a protiraketové obrany. Republikánská strana požaduje větší investice do armády na vybudování kvalitní ochrany východního pobřeží USA před balistickými raketami. Demokraté poukazují na fakt, že státy, které představují hlavní hrozbu pro USA – Severní Korea a Írán – nemají rakety, které by byly schopny dosáhnout na území Spojených států. Pentagon považuje další výdaje v této oblasti za zbytečné.

Mluvčí íránského parlamentu vyzval OSN, aby zabránila narušování irácké suverenity cizími mocnostmi

Mluvčí íránského parlamentu Ali Larijani oznámil, že Írán má zájem na udržení bezpečnosti a stability Iráku. Apeloval na OSN, aby zajistila, že žádné cizí mocnosti nebudou narušovat iráckou bezpečnosti a suverenitu. Zároveň také vyzval OSN, aby hrála větší roli v irácké tranzici k demokracii. Podle zvláštního vyslance OSN je hlavním úkolem mezinárodního společenství zmírňovat napětí mezi jednotlivými frakcemi v Iráku. Zdůraznil také roli Teheránu v této oblasti.

Turecko výrazně navyšuje dovoz íránské ropy

Turecko podle statistik Hurriyet Daily News a informací agentury PressTV v březnu 2012 z Íránu dováželo 270 000 barelů ropy denně, což je téměř ztrojnásobení dovozu ve srovnání s únorem 2012. Celkem Turecko v březnu dovezlo 1,174 milionů tun íránské ropy, což představuje její nejvyšší měsíční nákupy od července 2011. Stejně tak z informací vyplývá, že ve srovnání se stejným obdobím minulého roku Turecko navýšilo dovoz surové ropy o 90%. 

61% dotazovaných Evropanů nesouhlasí s embargem íránské ropy

Zprávu zveřejnila agentura PressTV, která odkazuje na průzkum společnosti German Marshall Fund, který byl 23.-26. dubna prováděn po telefonu. Většina z 2100 dotazovaných Evropanů- konkrétně Němců, Francouzů, Rakušanů, Švédů a Poláků- dle průzkumu nesouhlasí s uvalením embarga na íránskou ropu, kterou v lednu schválili ministři zahraničních věcí EU. 35% dotazovaných je pro sankce, 4% neměly na věc názor.

Čína a Írán využívají pro obchod s ropou čínský juan

Čína tak podporuje pozici juanu jako mezinárodní měny, schopné konkurovat americkému dolaru. Íránský velvyslanec v USA zároveň potvrdil informaci o tom, že zisky z obchodu s Čínou využívá Írán pro nákup čínského zboží a služeb. Čína, která je momentálně největším odběratelem íránské ropy, snížila objem jejího dovozu během prvního čtvrtletí letošního roku o 50%. Dle mnohých analytiků se ale jedná pouze o prostředek k vyjednání lepších obchodních podmínek. Podle informací deníku Financial Times probíhají obchodní transakce mezi zeměmi zejména prostřednictvím ruských bank.

USA opět apelují na Indii v otázce dovozu íránské ropy

K dalšímu jednání o této otázce došlo během návštěvy země americkou ministryní zahraničních věcí Hillary Clinton. Přestože americká ministryně ocenila snahu země o snížení objemu odběru íránské ropy, upozornila, že může v této otázce učinit více. Jako potenciálního náhradního dodavatele ropy označila Saudskou Arábii. Během neděle se v Kalkatě setkala také s aktivisty bojujících proti obchodu s lidmi.

Nejčastěji na světě cenzuruje média Eritrea

Podle zprávy Výboru na ochranu novinářů (CPJ) je Eritrea na prvním místě žebříčku, který hodnotí cenzuru médií. CPJ uvádí, že všechna eritrejská média jsou kontrolována vládou a zahraniční novináři nemají přístup do země. V první desítce cenzury médií se kromě Eritrey umístila i Severní Korea, Sýrie, Írán, Rovníková Guinea, Uzbekistán, Barma, Saudská Arábie, Kuba a Bělorusko.

USA posílají moderní stíhačky na základnu vzdálenou 320 km od Íránu

Spojené státy americké poslaly stíhačky typu F-22 na základnu Al Dafra ve Spojených arabských emirátech. Tato základna je vzdálena zhruba 320 km od Íránu. Stíhačky typu F-22 jsou momentálně nejmodernějším typem stíhacího letounu na světě a zatím nebyly použity v boji. Představitelé Spojených států amerických oznámili, že se nejedná o manifestaci síly, ale o rutinní záležitost.

Afghánistán a Írán se dohodly na výměně vězňů

Celkem je v íránských věznicích zadrženo na 3 tisíce Afghánců. Posílení bilaterálních vztahů má klíčovou roli pro pozici Íránu jako garanta stability v oblasti, v souvislosti s odchodem vojsk severoatlantické aliance v roce 2014. I přesto zůstávají vztahy mezi zeměmi i nadále křehké. V současnosti je Írán útočištěm více než jednoho milionu afghánských uprchlíků.

Írán uvažuje o poskytnutí americké vojenské technologie Číně; Spojené státy americké pochybují, že Írán technologii získal

Írán, který oznámil, že získal vojenské technologie ze zadrženého amerického bezpilotního letadla, uvažuje o jejich poskytnutí Číně. Tato technologie znemožňuje radarům, aby bezpilotní letadlo zachytily. Američané ovšem pochybují, že se Íránu podařilo technologii skutečně rozluštit, či že jsou schopni podobný letoun postavit. Americký ministr obrany Leon Panetta vyjádřil své pochybnosti nad Íránským úspěchem. Americký senátor Joe Lieberman prohlásil, že bezpilotní letadlo je příliš sofistikované na to, aby jej Írán dokázal zkonstruovat.

Írán byl po útoku hackerů donucen dočasně odstavit ropná zařízení

Počítačový virus napadl jak interní systém íránského ministerstva ropného průmyslu, tak systém státní ropné společnosti. Zařízení sice musela být preventivně odstavena, nicméně podle tvrzení íránského ministerstva ropného průmyslu nedošlo k ovlivnění produkce této suroviny. Vláda však přiznává ztrátu některých dat uživatelů stránek, přičemž klíčová data by prý měla zůstat nedotčená. Odstaveno muselo být i zařízení na ostrově Kharg, které zajišťuje 90% íránského ropného vývozu. Tamní vláda uvedla znovu v činnost kybernetickou krizovou komisi, která byla zřízena v roce 2010 po útoku viru Stuxnet.