Tento krok má usnadnit uzavření jedné z nejdůležitějších dopravních tepen světa, Írán tak údajně reaguje na embargo na dovoz íránské ropy, které EU uplatňuje od 1. července 2012. Pro návrh zákona se během hlasování vyslovilo 150 z 290 poslanců. Hormuzským průlivem nyní proudí okolo 40% exportu ropy.
Archiv rubriky: Írán
USA oznámily, že plánují vojenské cvičení v oblasti Perského zálivu
Spojené státy americké oznámily, že spolu s dalšími 20 spřátelenými zeměmi plánují uskutečnit vojenské cvičení v oblasti Perského zálivu. Cvičení se bude zaměřovat na vyhledávání odstraňování podmořských min. Pentagon zdůraznil, že se nejedná o vzkaz Íránu, ale o bezpečnostní cvičení, které je zaměřeno proti útoku extrémistických organizací. V září by měly USA posílit flotilu patrolující v oblasti Perského zálivu. Nedávno přitom ještě USA zvažovaly, zdali se nemají z oblasti úplně stáhnout. Administrativa amerického prezidenta Baracka Obamy tak reaguje na kritiku ze strany Republikánů.
Spojené státy americké staví protiraketový štít v Kataru
Podle oficiálního oznámení vlády Spojených států amerických staví americká armáda radarovou stanici nesoucí protiraketový štít v Kataru. Přesné umístění štítu je tajné. Radar podle oficiálních údajů slouží především k ochraně amerických spojenců – Izraele a Evropských států. Protiraketový štít by měl poskytovat ochranu před případnými íránskými raketami. Pentagon označil výstavbu radaru a námořní cvičení válečných lodí za ryze obranné prostředky. Výstavba slouží také k uklidnění Izraele, který vyjádřil obavy o svoji bezpečnost.
Republikáni kritizují amerického prezidenta Baracka Obamu kvůli jeho postoji k Íránu
Předseda Sněmovny reprezentantů Spojených států amerických z republikánské strany John Boehner podrobil kritice amerického prezidenta Baracka Obamu. Podle jeho názoru prezident Obama podceňuje nebezpečí přicházející z Íránu. Írán ohrožuje podle Johna Boehnera nejen USA, ale především jejich nejbližšího spojence – Izrael. Sankce uvalené administrativou prezidenta Obamy a schválené Kongresem Spojených států amerických podle republikánů nejsou dostatečné a nenutí Írán ke kompromisům. USA nyní zvažují o stažení dvou svých letadlových lodí z Íránu.
USA zvažují, zdali ponechat letadlové lodě v íránských vodách
Spojené státy americké mají v současnosti 2 letadlové lodě ve vodách poblíž Íránu – USS Enterprise a USS Abraham Lincoln. Tyto lodě mají střežit průjezdnost Hormuzského průlivu a vytvářet nátlak na íránskou vládu, která odmítá ukončit obohacování uranu. Americké námořnictvo se nyní ovšem spíše soustředí na oblast Jihočínského moře a angažmá ve dvou potenciálně problematických oblastech jej výrazně zatěžuje. Americká diplomacie také prohlásila, že nemá zájem na zvyšování napětí v regionu Perského zálivu.
V New Yorku pokračuje jednání OSN o dohodě o kontrole obchodu se zbraněmi a naráží na problémy
Jednání 15 zemí OSN, včetně Íránu v New Yorku o dohodě o obchodu se zbraněmi narazilo na problém ze strany USA. Kritici v USA upozorňují, že tato smlouva může znamenat problém pro americkou diplomacii při podpoře Izraele či Taiwanu. Smlouvu naopak podporuje Amnesty International, která upozorňuje, že zbraně vlastněné jednotlivci zabijí denně 1500 lidí. Podle OSN jde dohoda správným směrem, protože občany mají chránit jejich vlády, nikoli jednotlivci. USA také varují, že dohoda podle některých právních výkladů porušuje americkou ústavu.
OSN vyjednává s Íránem o kontrole obchodu se zbraněmi
15 států vyjednává dohodu o omezení proliferace zbraní, především k teroristickým skupinám a tzv. Rogue states. OSN k jednání přizvala i Írán. Tento krok vyvolal kontroverzi, protože nedávno byl Írán obviněn z prodeje zbraní syrskému prezidentu Basharu Al-Assadovi. Někteří představitelé OSN považují zvolení Íránu do komise o omezení obchodu se zbraněmi za výsměch celému procesu. Postup naopak oceňuje např. zvláštní vyslanec OSN a Ligy arabských států Kofi Annan, který zdůraznil nutnost začlenit Írán do globálního rozhodování.
Švýcarsko bude pokračovat v nákupu íránské ropy
Švýcarské Federální ministerstvo hospodářství v pátek uvedlo, že se země nepřidá k embargu na íránskou ropu. Mluvčí švýcarského ministerstva zahraničí dále uvedl, že země, která není členských státem EU, chce i nadále udržovat s Íránem dobré vztahy. USA vyjádřily „zklamání“ nad tímto rozhodnutím švýcarských politiků.
Bílý dům ocenil uvalení embarga na dovoz íránské ropy Evropskou unií
Mluvčí Bílého domu Jay Carney dále poznamenal, že tento krok Evropské unie (EU) je zásadní součásti diplomatického tlaku vyvíjeného na Írán v souvislosti s jeho jaderným programem. Embargo na dovoz ropy do států EU vstoupilo v platnost 1. července tohoto roku. Další jednání o jaderném programu islámského státu budou probíhat během tohoto týdne v Istanbulu.
Od 1. července vstoupilo v platnost embargo Evropské unie na dovoz íránské ropy
Důvodem je nedostatečný pokrok ve věci jednání o íránském jaderném programu. Teherán tvrdí, že embargo nebude mít na zemi žádný vliv, za své klíčové exportní země považuje Indii, Čínu, Severní Koreu a Japonsko. Poslední jednání o íránském jaderném programu proběhlo v Moskvě, další je naplánováno na 3. července v Istanbulu. Již dříve získaly Belgie, Velká Británie, Česká republika, Francie, Německo, Řecko, Itálie, Nizozemsko, Polsko a Španělsko od USA výjimku, která předpokládá, že země jichž se týká, mohou dovoz íránské ropy obnovit po 180 dnech.
Jižní Korea přeruší dovoz íránské ropy
Dovoz bude pozastaven s platností od 1. července. Jedná se o součást opatření EU a USA, které mají za cíl přimět Írán k omezení jeho jaderného programu. Jihokorejské ministerstvo financí uvedlo, že chybějící dodávky íránské ropy budou zastoupeny dovozem z Iráku, Kuvajtu, Kataru a Spojených arabských emirátů. Jižní Korea je čtvrtým největším dovozcem íránské ropy a prvním státem v oblasti, který učinil podobné opatření.
Ruský prezident Vladimir Putin: „Pokud Izrael zaútočí na Írán, Rusko nebude nečinně přihlížet“
Takové prohlášení učinil podle íránského informačního serveru „irdiplomasi.ir“ ruský prezident Vladimir Putin během své návštěvy Izraele. Při setkání s izraelským prezidentem Shimonem Peresem, premiérem Benjaminem Netanjahuem a ministrem zahraničí Avigdorem Liebermanem ruský prezident zdůraznil, že Moskva odmítá myšlenku vojenského útoku na Írán, protože by mohl vést k situaci připomínající události v Iráku a Afghánistánu.
Rusko chce, aby se jednání o Sýrii v Ženevě zúčastnil Írán
Ruský prezident Vladimir Putin při jednání s jordánským králem Abdullahem II. při návštěvě Jordánska zdůraznil potřebu přítomnosti Íránu na jednání o Sýrii, které se má uskutečnit v sobotu ve švýcarské Ženevě. 22. června přitom zvláštní vyslanec OSN a Ligy arabských států pro Sýrii Kofi Annan v Ženevě na tiskové konferenci uvedl, že Írán by měl hrát roli při řešení syrské krize.
Kypr hodlá během svého předsednictví EU podpořit vzájemné vztahy s Íránem
Prezident Kyperské republiky Dimitris Christofiase a íránský ministr zahraničí Ali Akbar Salehi spolu v Nikósii jednali o vzájemných vztazích Íránu a Kypru, který se chystá převzít předsednictví EU. Kyperský prezident ujistil Írán, že jeho postoj vůči Íránu zůstane i nadále pozitivní, a zároveň přislíbil, že bude v rámci svého předsednictví vyvíjet úsilí o zlepšování a prohlubování vztahů mezi Íránem a evropskými zeměmi. Předmětem jednání íránské politicko-ekonomické delegace na Kypru byly i ekonomická spolupráce.
Nový egyptský prezident hodlá prohloubit spolupráci s Íránem
Čerstvě zvolený nový egyptský prezident Mohamed Morsi, který byl kandidátem Muslimského bratrstva, uvedl pro íránskou agenturu Fars, že hodlá zlepšit vztahy s Íránem v zájmu vytvoření rovnováhy sil v regionu. Egyptský prezident Morsi působil v tzv. Výboru pro odpor k sionistům a podle analytiků lze očekávat vedle chystaného sblížení s Íránem nastolení podstatně tvrdší politiky vůči Izraeli. Mezitím íránský nejvyšší vojenský velitel a předseda sboru náčelníků štábu ozbrojených sil Íránu generálmajor Hasan Firouzabadi prohlásil, že egyptská nejvyšší vojenská rada ztratila legitimitu vládnout.
Íránská média tvrdí, že v Somálsku tajně působí 390 amerických vojáků
Íránská televize PressTV uvedla, že v hlavním městě Somálska Mogadišu tajně působí 390 amerických vojáků. Američtí vojáci, včetně 38 důstojníků, zde údajně provádějí výcvik somálských vojáků. Američané v Somálsku vybudovali také několik vojenských základen, odkud tyto jednotky operují. Íránská média jako svůj zdroj uvedla somálského vojenského důstojníka Abdiwahab Mohamed Aliho.
V Rusku začalo nové kolo jednání o íránském jaderném programu
Dvoudennímu setkání mezi Íránem a šesti světovými mocnostmi (USA, Velká Británie, Čína, Rusko, Francie a Německo) předcházela bezvýchodná jednání v Istanbulu a Bagdádu v uplynulých dvou měsících. Velmoci požadují, aby Írán obohacoval uran nanejvýš na 20%, což je dostačující pro energetické a výzkumné účely, avšak znemožňuje případné sestrojení atomové bomby. Na oplátku velmoci prohlásily, že jsou připraveny začít s pomocí s jadernými bezpečnostními opatřeními. Teherán však požaduje zrušení všech sankcí, včetně embarga EU na dovoz íránské ropy a opatření USA proti íránské centrální bance.
Čína obhajuje svůj dovoz íránské ropy
Mluvčí čínského ministerstva zahraničí Liu Weimin prohlásil, že čínský dovoz ropy z Íránu probíhá přes transparentní kanály, které nejsou v rozporu s rezolucí OSN a nepoškozují zájmy jiných zemí. Dále vyjádřil nesouhlas Číny s jednostrannými sankcemi USA a některých dalších zemí proti Íránu a zdůraznil, že čínský dovoz íránské ropy je založen na ekonomických potřebách Číny. Toto prohlášení čínské ministerstvo učinilo den poté, co USA udělily nové výjimky ze svého embarga pro dovoz íránské ropy, do kterých nezahrnulo Čínu.
USA udělily výjimku ze svého ropného embarga proti Íránu pro dalších sedm zemí
USA přidaly na seznam zemí, kterým je udělena výjimka pro import íránské ropy ze závažných ekonomických důvodů Indii, Jižní Koreu, Srí Lanku, Malajsii, Taiwan, Turecko a Jihoafrickou republiku, informovala o tom americká ministryně zahraničí Hillary Clinton. Výjimku již dříve získalo 10 zemí EU a Japonsko. Výjimka předpokládá, že země jichž se týká, mohou dovoz íránské ropy obnovit po 180 dnech.
Írán hodlá vybudovat vlastní jaderné ponorky
Íránský kontraadmirál Abbas Zamini v rozhovoru pro tiskovou agenturu Fars poukázal na plány íránského námořnictva na výstavbu super-těžkých jaderných ponorek. Podle íránského kontraadmirála má Írán k dispozici mírové jaderné technologie, které umožní výstavbu takové ponorky za 12 milionů hodin lidské práce. Íránská vojenská přítomnost v mezinárodních vodách za poslední rok významně stoupla a jak poukazují vojenští experti, Íránu se podařilo být soběstačným v produkci základní vojenské techniky. Írán přesto opakovaně ujišťuje, že jeho vojenská doktrína je založena na principu odstrašení a že proto není žádnou hrozbou pro sousední státy. Írán dále zdůraznil své právo v rámci Smlouvy o nešíření jaderných zbraní (NPT) vyvíjet jaderný pohon.
Spojené státy americké vyjádřily zklamání nad jednáním mezi MAAE a Íránem
Podle vyjádření vyslance Spojených států amerických při MAAE Roberta Wooda jsou Spojené státy zklamané výsledky jednání mezi šesti světovými velmocemi a Íránem. Írán podle jeho slov stále nedodržuje požadavky MAAE. Spojené státy americké se nadále obávají, že Írán obohacuje uran pro vojenské účely a pracuje na jaderné bombě. Írán poukazuje na své právo vyvíjet jaderný program pro mírové účely. V tom jej podporuje Hnutí nezúčastněných.
Během summitu Šanghajské organizace pro spolupráci došlo k setkání prezidentů Číny, Íránu a Afghánistánu
Čínský prezident Hu Jintao vyzval Írán, který je klíčovým dodavatelem ropy do Číny, k otevřenějšímu přístupu při vyjednáváních týkajících se jeho jaderného programu. Těch se kromě Íránu zúčastní dalších šest jaderných velmocí, mezi které patří USA, Velká Británie, Francie, Rusko, Německo a Čína. Jednání se budou konat v průběhu příštího měsíce. Prezident Číny se během 10. summitu organizace setkal také s afghánským prezidentem a nabídl mu finanční pomoc o velikosti 24 milionů USD ročně a prohloubení spolupráce obou zemí po odchodu vojsk Severoatlantické aliance v roce 2014.
Írán hodlá zahájit právní kroky proti západním ropným společnostem za nedodržení smluv
Náměstek íránského ministra pro ropný průmysl a generální ředitel Íránské národní společnosti pro distribuci a rafinaci ropy (NIORDC) Alireza Zeighami oznámil, že některé zahraniční firmy neplní své závazky vyplývající ze smluv o vývoji íránských ropných rafinérií v posledních měsících, a to ačkoliv mnoho firem do Íránu stále dopravuje své produkty skrze prostředníky, jak uvádí agentura Mehr News. Podle ředitele NIORDC se jedná převážně o firmy držící evropské licence. Íránský ministr pro ropný průmysl Rostam Qasemi ovšem již dříve varoval, že všechny společnosti, které nebudou plnit své smluvní závazky, budou vyloučeny z íránského ropného a plynárenského sektoru, přičemž poukázal na to, že se tak děje zřejmě kvůli sankcím ze strany EU vůči Íránu.