Tato nejznámější kolumbijská levicová skupina oznámila, že první skupina rukojmích bude propuštěna 2. dubna. Zbytek z 10 zadržovaných pustí na svobodu o dva dny později. Obě propuštění se budou konat u města Villavicecio ve střední Kolumbii. FARC tak propustí posledních 10 rukojmí z řad policistů a vojáků. Některé z nich držela na 12 let. Proces dohody o propuštění doprovázely podmínky, ze strany levicových rebelů. Požadovali například humanitární kontrolu ve státních věznicích, kde jsou vězněni členové FARC. Právě proces kontrol termín propuštění oddaloval.
Archiv rubriky: Amerika
Luis Pagan: ,,Portoriku hrozí sociální a ekonomický kolaps“
Luis Pagan, bývalý zástupce ředitele Speciální vyšetřovací kanceláře Portorika uvedl, že ,,přetrvávající nedostatečná bezpečnost by mohla vést k sociálnímu a ekonomickému kolapsu země“. Na sympoziu ohledně bezpečnosti oznámil, že právě bezpečnost je největší výzvou pro 21. století nejen Portorika, ale i většiny zemí světa. Dodal, že lepší ekonomika závisí i na lepší bezpečnosti země.
Aktivita ekonomiky Brazílie v únoru stagnovala
To potvrdila data centrální brazilské banky ( Banco Central). Data centrální banky zároveň zaznamenala propad o 0,13% v porovnání se stavem ekonomiky země v prosinci 2011. 6. největší ekonomika světa v loňském roce zaznamenala růst o 2,7%, což je o něco méně, než některé jiné latinskoamerické státy. Důvodem byl i problém s vysokými daněmi pro lokální výrobce. Prioritou vlády prezidentky Dilmy Rousseff pro tento rok je zrychlení růstu ekonomiky.
Pepež započal svou návštěvu Kuby
Po své návštěvě Mexika se papež Benedikt XVI. přesunul na Kubu, kde započal svou třídenní návštěvu. Jeho prvním místem návštěvy se stalo Santiago de Cuba, blízko něhož se nachází svatyně patronky Kuby. Právě oslava 400. výročí jejího zjevení je hlavním důvodem papežovy návštěvy. Zítra se papež Benedikt XVI. setká s hlavou státu, gen. Raúlem Castrem v hlavním městě Havaně.
Čína a USA sjednotily postoj vůči plánovanému vypuštění severokorejského satelitu
Prezidenti obou zemí se dohodli na „koordinované odpovědi“ v případě jakékoliv potenciální provokace ze strany KLDR. Za tu je považován i plán vypuštění severokorejského satelitu, který by měla na oběžnou dráhu vynést raketa dlouhého doletu balistického typu. To je ovšem v rozporu s nařízením Rady bezpečnosti OSN, které zakazuje jakékoliv testy či odpálení těchto raket. Plánované vypuštění satelitu již vyvolalo i reakci ze strany Japonska. Prezidenti Číny i USA jsou v současné době v jihokorejském Soulu na konferenci o jaderné bezpečnosti.
Japonsko a Kanada zahájí rozhovory o zóně volného obchodu
V neděli se kanadský premiér Stephen Harper a jeho japonský protějšek Yoshihiko Noda dohodli na zahájení jednání o ustanovení zóny volného obchodu. Součástí těchto bilaterálních jednání budou také rozhovory o zvýšení spolupráce v oblasti energetiky a bezpečnosti. Strany odhadují, že přínos pro HDP Japonska bude v rozmezí od 4,4 do 4,9 miliard USD, a pro Kanadau od 3,8 do 9 miliard amerických dolarů.
Afghánský voják zabil dva britské příslušníky NATO
Afghánský voják zaútočil na příslušníky NATO a zabil dva britské vojáky. Poté byl zastřelen. Letos zahynulo v Afghánistánu 92 příslušníků spojeneckých vojsk. Tento útok přispívá k nedůvěře mezi aliančními vojáky a afghánskými jednotkami. Incident se stal v provincii Lashkar Gah před hlavní branou velitelství provinčního rekonstrukčního týmu.
Pákistánu nestačí americká omluva za letecký útok NATO
Pákistánská ministryně zahraničí Hina Rabbani Khar se vyjádřila, že letecký úder NATO na území Pákistánu považuje za natolik závažný, že americkou omluvu nepovažuje za dostatečnou. Reagovala tak na letecký útok, který provedlo NATO v listopadu roku 2011 a při kterém nešťastnou náhodou zahynulo 24 pákistánských vojáků. Spojené státy se za incident omluvily. Přesto tento týden zasedají pákistánští zákonodárci a proberou revizi vztahů Islamabádu a Washingtonu. Pákistán je klíčovou zemí pro mír v Afghánistánu, protože udržuje několik kontaktů s nejvyššími představiteli Talibanu. Vztahy Spojených států amerických a Pákistánu po incidentu ochladly.
Americký prezident Barack Obama varoval Severní Koreu, že pokusy se střelami dlouhého doletu jen zvýší izolaci země
Americký prezident Barack Obama reagoval na oznámení severokorejských představitelů, že chtějí v polovině dubna vynést satelit do vesmíru pomocí střely dlouhého doletu na oslavu výročí narození zakladetele Korejské lidově demokratické republiky Kim Ir-sena. Barack Obama varoval Severní Koreu, že tento akt pouze zvýší izolovanost země. Jižní Korea se obává, že tato akce je cestou k získání jaderné rakety. Situaci bude řešit summit o jaderné bezpečnosti, který se v Soulu koná tento týden.
Americký prezident Barack Obama se setkal s tureckým předsedou vlády
Americký prezident Barack Obama se v neděli sešel s tureckým předsedou vlády Recep Tayyip Erdoganem a probírali především situaci v Sýrii. Hovořili o neustávajícím násilí. Jenom během neděle bylo v Sýrii zabito 58 lidí. Americký prezident s tureckým předsedou vlády hledali způsob, jak podpořit protivládní opozici v Sýrii a jak přimět syrskou vládu k ukončení násilí v zemi. Oba státníci se setkali v jihokorejském hlavním městě Soulu, kde se bude tento týden konat summit o jaderné bezpečnosti.
Situace v Afghánistánu se neuklidňuje: Nastražená bomba zabila 8 lidí
Na silnici v provincii Jižní Kandahár vybuchla nastražená bomba a zabila 8 lidí z bezpečnostní hlídky. Jedním ze zabitých je i americký voják. K bombovému útoku se přihlásilo hnutí Taliban, které ukončilo mírové rozhovory se Spojenými státy. Incident se stal ve stejné provincii, kde americký voják zastřelil 17 civilních obyvatel. Hnutí Taliban nevěří, že americká armáda viníka spravedlivě potrestá.
Spojené státy americké zaplatily odškodné za oběti střelby Roberta Balese
Vláda Spojených států amerických zaplatila rodinám obětí útoku Roberta Balese ve vesnici Alokozai 50 000 dolarů za každého mrtvého a 11 000 dolarů za každého raněného. Americká armáda obvykle platí odškodné za civilní oběť ve výši 2 000 dolarů a za raněného civilistu 1 000 dolarů. Důvodem takto vysoké částky je snaha urovnat diplomatické vztahy s Afghánistánem. Rodiny obětí se k částkám mediálně nevyjářily. Dříve ovšem z jejich středu rezonoval více požadavek potrestání Roberta Balese než peněžní náhrady.
Ropné rezervy Venezuely vzrostly
Prezident Chávez oznámil, že byla ověřena přítomnost dalších 1,5 miliardy barelů ropy. Díky tomu množství ropy ve venezuelských vodách vzrostlo na 300 miliard barelů ropy, což činí téměř 25% celkových světových zásob. Venezuela tak má větší rezervy ropy, než Saúdská Arábie, jejíž zásoby sahají k 265 miliardám barelů. Plánem vlády prezident Cháveze je nyní posílit obranu, ochranu a suverenitu nad svými zásobami ropy. V tom by měly pomoci i zbraně dodané Ruskem, jejíž druhou várku Venezuela v únoru obdržela.
Bývalý šéf MAAE: „informace o plánech Íránu vytvořit jadernou zbraň jsou převážně z Izraele a USA“
Bývalý ředitel Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Hans Blix v rozhovoru pro katarskou televizi Al-Jazeera zkritizoval zprávu MAAE z 8. listopadu 2011 o tom, že Írán vyvíjí aktivity, které by mohly vést ke snaze získat jadernou zbraň. Podle Hanse Blixe totiž MAAE získávala pro tuto zprávu informace převážně z amerických a izraelských zdrojů. „Můj názor je, že informace, ze kterých MAAE vychází, by měly být posuzovány velmi pečlivě a kriticky,“ prohlásil Blix a uvedl pro příklad události v Iráku, kde se často vycházelo z informací, které byly později vyvráceny nebo nepotvrzeny.
Guvernér Falkland: Argentina neuznává sebeurčení ostrovanů
Tak se vyjádřil guvernér Falklandských ostrovů Nigel Haywood ke sporu mezi Argentinou a Spojeným královstvím ohledně nadvlády nad ostrovy. Uvedl ale, že žádná hnutí pro sebeurčení se na ostrově nevyskytují. Dodal, že se více, než o sebeurčení se ostrované snaží udržet konstitucionální vztah se Spojeným královstvím. Zdůraznil, že argentinská vláda má potíže i s uznáním vlády Falkland.
Papeže Benedikta XVI. v Mexiku přivítaly stovky tisíc lidí
Mezi nimi byli i prezidentští kandidáti, který se o post hlavy státu utkají ve volbách 1. července, nebo nejbohatší člověk světa, podnikatel Carlos Slim. Již včera se papež setkal s prezidentem země Felipe Calderónem, aby spolu diskutovali o problematice násilí, spjatého s drogovou válkou. Dnes papež Benedikt XVI. absolvoval mši v parku Bicentennial, ve městě Silao. Mexiko, které je druhou nejlidnatější katolickou zemí světa, bylo první zastávkou v papežově první cestě po latinské Americe. Zítra se papež přesune na Kubu.
Prezident Chávez se vrací na Kubu kvůli radioterapii
Jen měsíc po operaci, při které byla prezidentu Venezuely vyňata maligní léze z oblasti pánve, se prezident Hugo Chávez vrací zpět na Kubu, aby zde podstoupil radioterapii. Podle svých slov dal prezident na radu svých lékařů, aby radioterapii začal co nejdříve. Na Kubě, kam přicestoval pouhý den před návštěvou papeže, se prezident zdrží pár dní.
Diskuze středoamerických států na téma možné legalizace drog
Diskuze na téma případné legalizace drog se konala v guatemalském městě Antigua, jako součást summitu středoamerických států na téma bezpečnosti. Vedl ji prezident země Otto Pérez Molina. Právě ten se před pár dny k věci vyjádřil se slovy, že ,,je potřeba mít přijatelné alternativy ve věci distribuce a konzumace drog“. Prezident Pérez Molina během debaty uvedl, že boj proti drogovému průmysl, který trvá přes 40 let, vyhrávají drogové kartely. Případná legalizace by tak mohla snížit násilí, které je páchané v souvislosti s obchodem s drogami. Právě tento druh násilí je jedním z největších problémů zemí střední Ameriky. Právě přes tyto státy vede obchodní drogová cesta, spojující země Jižní Ameriky se severoamerickým trhem. Případná legalizace drog se bude projednávat i na dubnovém Summitu Amerik v kolumbijském městě Cartagena de las Indias. Proti legalizaci se výrazně staví především USA.
Středoamerický summit ohledně bezpečnosti v Guatemale
Summitu se účastní prezidenti středoamerických zemí. Hlavním tématem je bezpečnost a spolupráce v souvislosti s bojem proti drogovému průmyslu. Na summitu se bude diskutovat i o teoretické legalizaci drog. Tuto debatu povede guatemalský prezident Otto Pérez Molina, který se včera k případné legalizaci vyjádřil se slovy, že je potřeba mít přijatelné alternativy ve věci distribuce a konzumace drog. Dodal ale, že vše musí být pečlivě zváženo. Případná legalizace drog se bude projednávat i na dubnovém Summit Amerik, který se bude konat v kolumbijském městě Cartagena de las Indias. Proti tomuto návrhu jsou především Spojené státy americké.
Haitský parlament oznámil datum hlasování o důvěře novému premiérovi
Poprvé v historii haitský parlament dopředu oznámil hlasování o důvěře premiérovi. Kandidátem na tento post je dosavadní ministr zahraničí Lawrence Lamothe. Ten by mohl na postu premiéra vystřídat Garryho Conille, který rezignoval na začátku měsíce, kvůli neshodám s prezidentem země Michelem Martellym.
Papeže v Mexiku přivítaly tisíce lidí
Papež Benedikt XVI. zahájil svou návštěvu latinské Ameriky, během níž navštíví Mexiko a Kubu. Právě v mexickém Guanajuantu papeže přivítaly tisíce lidí. Papeže přivítal prezident země Felipe Calderón, podle kterého je návštěva Jeho svátosti vzpruhou zemi, která bojuje s drogovými kartely. Právě násilí páchané v souvislosti s drogovou válkou papež odsoudil.
Indické aerolinie nebudou respektovat vyhlášku EU o emisích oxidu uhličitého
Evropská unie nařídila indickým leteckým dopravcům, aby do 31. března zaslali výpisy o emisích jejich letecké flotily. Nové nařízení Evropské komise hovoří o tom, že by veškeré aerolinie operující nad evropským vzdušným územím měly dodržovat úzké limity na emise oxidu uhličitého. V případě jejich překročení by pak dopravce musel přikoupit dodatečné emisní povolenky. Proti tomuto návrhu se postavily Rusko, Čína, Spojené státy a právě i Indie. Představitelé těchto států argumentují tím, že vyhláška je v rozporu s mezinárodním právem. Indický ministr pro civilní letectví nyní rozhodl, že tamní dopravci žádné emisní povolenky platit nebudou. Stejné nařízení učinila minulý měsíc čínská vláda.
Administrativa amerického prezidenta Baracka Obamy schválila finanční pomoc Egyptu ve výši 1,3 miliardy dolarů
V pátek uvolnila administrativa amerického prezidenta Baracka Obamy 1,3 miliardy dolarů na pomoc Egyptu. Americká ministryně zahraničí Hillary Clinton částečně upustila od požadavků, kterými podmiňovala americkou pomoc pro Egypt. Egyptská vláda totiž nesplnila všechny požadavky ohledně zajišťování demokratických svobod. Tento krok Obamovy administrativy kritizují někteří zákonodárci, například Senátor Patrick Leahy z demokratické strany, který požaduje větší záruky od egyptské armády, že bude dodržovat práva občanů. Političtí analytici zdůrazňují, že americká administrativa si chce uchovat dobré diplomatické vztahy s Káhirou.