6 laureátů Nobelovy ceny se připojuje k žádosti o vyjednávání ohledně Falklandských ostrovů

6 držitelů Nobelovy ceny ze 4 kontinentů žádají Velkou Británie, aby začala s Argentinou vyjednávat ve věci nadvlády nad Falklandskými ostrovy a připojují se tak k žádosti OSN. Dopis britskému premiérovi Davidu Cameronovi předložil argentinský držitel Nobelovy ceny Adolfo Pérez Esquivel, kterému podporu vyjádřili držitelé ceny ze Severního Irska, Íránu, Jižní Afriky, USA a Guatemaly. Již dříve se Ministerstvo zahraničních věcí Velké Británie vyjádřilo, že je země ochotna vyjednávat o čemkoli, jen ne o nadvládě nad Falklandami, Jižní Georgií a Sandwichovými ostrovy.

Pákistánský armádní generál se sejde s americkými vojenskými představiteli

Pákistánský armádní generál Pervez Kayani se sejde na vojenském velitelství v Rawalpindi, nedaleko Islamabádu, s americkými generály Johnem Allenem a Jamesem Mattisem. Hovořit budou o napravení vztahů mezi oběma zeměmi, které způsobily americké letecké údery na území Pákistánu. Po těchto incidentech vykázali pákistánští představitelé americké vojáky z vojenské základny v Pákistánu a uzavřeli hranice pro zásobování vojáků NATO a Afghánistánu.

OSN: oběti zemětřesení na Haiti v roce 2010 jsou v existenčním ohrožení

Podle humanitárního koordinátora OSN Nigela Fishera se z důvodu nedostatku peněz musela snížit míra služeb v táborech pro ty, kteří kvůli zemětřesení v roce 2010 přišli o střechu nad hlavou. Dodal, že dárci v roce 2011 darovali pouze polovinu potřebné částky. Právě kvůli nedostatku peněz jsou existence téměř 500 000 Haiťanů v táborech v ohrožení. Především by mohlo dojít ke zhoršení zdravotní situace těchto osob, jelikož nedostatek peněz by se mohl odrazit na boji s cholerou. Dalším faktorem, který může tyto lidi ohrozit je nadcházející sezóna silných dešťů a hurikánů, které by mohly způsobit záplavy.

Francie jedná se Spojenými státy o uvolnění strategických zásob ropy

4 týdny před prezidentskými volbami oznámili představitelé Francie, že jednají se Spojenými státy americkými a Velkou Británií o uvolnění strategických zásob ropy, kvůli snížení cen. Francouzský ministr pro energetiku Eric Besson řekl, že o to Francii požádaly Spojené státy americké. Ceny nafty ve Francii dosáhly historického maxima a tvoří silné téma prezidentské kampaně. Předseda Mezinárodní energetické agentury Van der Hoeven prohlásil, že Mezinárodní energetická agentura se k podobné akci nechystá, ale nebude bránit v unilaterálním rozhodnutím.

Bolivijská policie objevila zbraně ve vozidlu americké ambasády

Podle agentury AFP bolivijský ministr vnitra oznámil, že během kontroly dodávky, patřící ambasádě USA v Bolívii, byly policisty objeveny střelné zbraně. Mezi nimi byli i 3 brokovnice, revolver a více, než 2000 patron. Policie zastavila vozidlo díky tipu od výzvědné služby. Ministr vnitra Carlos Romero celou záležitost označil za věc ,,národní bezpečnosti“. V nedávné době prezident země Evo Moráles pohrozil uzavřením americké ambasády v La Paz za předpokladu, že se USA nepřestanou ,, vměšovat do vnitřních záležitostí země“. 

Zahájení summitu zemí BRICS

Summit se koná v indickém hlavním městě Nové Dillí a jeho letošním tématem je „Partnerství pro stabilitu, bezpečnost a spolupráci“. Mezi členské země uskupení BRICS se řadí Čína, Brazílie, Rusko, Indie a JAR. Jedním z předpokládaných výstupů konference by měl být i konsenzus ohledně aktuálního dění v Iránu a Sýrii. Uskupení zemí BRICS  je mnoha odborníky označováno za zcela jedinečný projekt s enormním potenciálem. V současnosti zastupují členské země přes 40% světové populace a podílí se na 20% produkce světového HDP. V rámci projektu usilují o spolupráci na ekonomické i politické úrovni.

Indická vláda zreviduje výši daní z obchodu se zlatem, cla však zůstanou stejná

Důvodem jsou protesty zlatníků po celé zemi. Ti se obávají, že navýšení daní i na „neznačkové“ šperky by výrazně negativně ovlivnilo jejich podnikání. Dovozní cla však zůstanou i nadále na stejné úrovni. Indie je největším světovým odběratelem zlata se 32% z celkové poptávky. Čína zahrnuje zhruba 20% poptávky, Evropa 13%, Blízký východ 12% a Severní Amerika 8%. 15% tvoří zbylé země a regiony. V roce 2011 se podle statistik do Indie dovezlo přes 933 tun zlata.

USA- Senátor John McCain očekává obrovské skandály týkající se financování prezidentských voleb

Podle bývalého republikánského prezidentského kandidáta Johna McCaina je americký systém financování prezidentských kampaní silně ovlivněn zájmovými skupinami a bohatými podnikateli. Tento systém se podle něj může změnit pouze v případě odhalení obrovských skandálů, které očekává v rámci letošní prezidentské kampaně. J. McCain také ostře kritizuje rozhodnutí Nejvyššího soudu z roku 2010, které staví v rámci dotací velké společnosti na roveň řadovým občanům a dovoluje jim tak mnohem větší zapojení do financování a ovlivňování kampaní než měli dříve. V návaznosti na toto rozhodnutí došlo mimo jiné k vytvoření tzv. politických akčních výborů (PAC), které v současnosti mění tvář prezidentských kampaní investováním zhruba 100 miliónů dolarů do předvolební reklamy.

Účastníci mítinku v Soulu se shodli na trvající hrozbě jaderného terorismu

Prezident Spojených států Obama a další řečníci se shodli, že největší hrozbou světovému míru zůstávají i nadále atomové zbraně „v nesprávných rukou“. Americký prezident tak dle mnohých účastníků mířil na Írán a Severní Koreu. Dále byla probrána agenda týkající se ochrany jaderných zařízení, mírového využití jaderné energie a pašování jaderného materiálu, zejména vysoce obohaceného uranu.

Republikán Santorum se připravuje na nadcházející souboj republikánských primárek v Pennsylvanii

Mnoho komentátorů považuje jeho přesvědčivé vítězství v Pennsylvanii za nutné, pokud chce nadále uvažovat o reálné možnosti na republikánskou prezidentskou nominaci. M. Romney dosáhl ve svém domácím státě Massachussetts zcela přesvědčivého vítězství, když získal 72% hlasů. Stejně tak se dařilo i dalšímu kandidátovi N. Gingrichovi, který v domácí Alabamě získal vítězství se 47% ziskem. Rick Santorum po 16 let reprezentoval Pennsylvanii v Kongresu a podle předběžných propočtů je zde považován za mírného favorita s odhadovaným 14% náskokem na druhého M. Romneyho.

Nejvyšší soud v USA pravděpodobně neodročí jednání o zákonu o zdravotní péči

Nejvyšší soud dnes vyjádřil přesvědčení, že nevidí žádné procedurální překážky, které by vedly k odkladu jednání. Zákon je pevně spojen s prezidentem B. Obamou, který ho podepsal již v roce 2010. Reforma výrazně mění práva a povinnosti občanů ve vztahu k pojišťovnám – zatímco demokraté v čele s prezidentem Obamou zákon považují za krok kupředu, který znamená zásadní vylepšení v ochraně Američanů před neférovými praktikami pojišťoven, většina republikánů v něm vidí pokus o zestátnění zdravotní péče. Předmětem sporu je nově zavedená povinnost zřízení zdravotního pojištění do roku 2014, která je částí Američanů považovaná za nadměrné vměšování státu do soukromí a za protiústavní. Podle nového zákona „O ochraně pacienta a dostupné péči“ bude mít každý Američan povinnost zřídit alespoň základní zdravotní pojištění do konce roku 2014 – pokud tak neučiní, bude nucen zaplatit pokutu v rámci daňového přiznání, které musí být podáno do 15. dubna 2015. Tato povinnost je však v rozporu s dalším zákonem, pocházejícím z 19. století, který stanoví opačnou posloupnost.

Republikán R. Santorum zvítězil v primárkách ve státě Louisiana (USA)

Jedná se tak o další konzervativní jižanský stát, kde se mu podařilo porazit svého největšího rivala Mitta Romneyho. V boji o republikánskou nominaci tak bývalý senátor Santorum získal vítězství již v 11 státech. Po svém úspěchu prohlásil, že „lidé v Lousianě vyslali hlasitou a jasnou zprávu, že v tomto závodě ještě není rozhodnuto.“  Za favorita na republikánskou nominaci pro listopadové prezidentské volby je ale i nadále považován podnikatel a bývalý guvernér M. Romney, který v současnosti stále jasně vede s celkovým ziskem 563 volitelských hlasů v rámci 21 výher v jednotlivých státech. R. Santorum je na druhém místě s 259 získanými delegáty.

Další Summit Amerik by se nemusel konat, pokud bude přetrvávat vyloučení Kuby z OAS

Tak se vyjádřila kolumbijská ministryně zahraničí María Ángela Holguin. Kubánská účast by se měla vyřešit na dubnovém Summitu Amerik v kolumbijském městě Cartagena de las Indias, kterého se kubánská delegace nezúčastní. To kvůli vyloučení z Organizace amerických států ( OAS)v roce 1962 z důvodu nedemokratického politického systému. Proti přítomnosti kubánské delegace se stavěly především Spojené státy americké. Na rozhodnutí delegace reagovaly především státy Bolivariánské aliance pro občany naší Ameriky ( ALBA). Přes protesty se prezidenti Bolívie a Venezuely summitu zúčastní. Přítomnost prezidenta Ekvádoru Rafaela Correy je stále nepotvrzena.

Vice-prezident kubánské Rady ministrů: ,,politický systém se nezmění“

Vice- prezident kubánské Rady ministrů a zároveň vedoucí reforem, které jsou řízeny vládou, Marino Murillo oznámil, že ,,budou pokračovat reformy ekonomického systému. Ten politický ale zůstane nezměněn.“ Mezi reformy, zavedené vládou gen. Raúla Castra, patří například volný obchod s nemovitostmi nebo automobily. Prohlášení vice- prezidenta Murilla přichází ve chvíli, kdy Kuba hostí papeže Benedikta XVI. Právě díky jeho návštěvě se začala šířit očekávání, že by katolická církev mohla pomoci otevření kubánské společnosti.

Podle statistik prezidentský opoziční kandidát Capriles ztrácí na prezidenta Cháveze 13% hlasů

Půl roku před venezuelskými prezidentskými volbami by dosavadní prezident země Hugo Chávez získal 44% hlasů. Oproti tomu by kandidát opozice Henrique Capriles získal pouze 31% a ztrácel by na prezidenta Cháveze 13%. Zbývajících 25% hlasů by mohlo připadnout kterémukoli z kandidátů. Data poskytla respektovaná firma Datanálisis. Prezident Chávez by získal více hlasů než jeho protivník i přes to, že bude opět delší dobu pobývat na Kubě, kde prochází radioterapií.

Papež pobízel Kubánce k obnovení společnosti

Výzvu k obnovení společnosti uvedl papež Benedikt XVI. během mše ve městě Santiago de Cuba, kde zahájil první den své návštěvy ostrova. Jeho mše se zúčastnilo na 200 000 Kubánců. Kuba hostí papeže po 14 letech. V roce 1998 ostrov navštívil papež jak Pavel II. Hlavním důvodem návštěvy Benedikta XVI. je 400. výročí zjevení patronky ostrova, jejíž svatyně se nachází právě blízko města Santiago de Cuba, které je situované na východě ostrova. Papež Benedikt XVI. je na své první návštěvě latinské Ameriky. Na Kubu přicestoval z Mexika, které je druhou nejlidnatější katolickou zemí na světě. 

Na veřejnost pronikl soukromý rozhovor mezi americkým a ruským prezidentem

Americký prezident Barack Obama a Ruský prezident Dmitrij Medveděv si nedali při svém rozhovoru na summitu v Soulu pozor na zapnutý mikrofon a obsah jejich hovoru získala média. Prezidenti v něm hovoří o raketovém štítu nad Evropou. Barack Obama ujistil ruského prezidenta, že s ním nalezne společné řešení neshod Washingtonu a Moskvy ohledně raketového štítu v Evropě až po amerických prezidentských volbách, kdy bude mít více flexibility a prostoru k vyjednávání. Otázka raketového štítu v Evropě nadále rozděluje názorově Moskvu a Washington. Slova amerického prezidenta Baracka Obamy vyvolaly kritiku ze strany republikánských politiků v USA.

Americký prezident Barack Obama doufá ve zlepšení vztahů s Pákistánem

Americký prezident Barack Obama sdělil na summitu v Soulu, že věří ve zlepšení vztahů mezi Pákistánem a Spojenými státy americkými. Dodal, že je třeba nalézt „Rovnovážný přístup“ ke vzájemným vztahům, který zohlední jak suverenitu Pákistánu, tak americké zájmy v regionu. Vzájemné vztahy se znatelně zhoršily po útocích vojsk NATO na území Pákistánu, při kterých zahynuli pákistánští vojáci. Pákistánský parlament rozhoduje o nové podobě dohody mezi Washingtonem a Islamabádem.

Severní Korea odmítá kritiku amerického prezidenta Baracka Obamy

Představitelé Korejské lidově demokratické republiky odmítli kritiku, kterou na jejich adresu pronesl americký prezident Barack Obama. Na summitu o jaderné bezpečnosti v Soulu řekl americký prezident Barack Obama, že považuje plán Severní Korey na vypuštění satelitu do vesmíru pomocí balistické střely za cestu k izolaci a snížení bezpečnosti regionu.  Představitelé Severní Korey sdělili, že moratorium na střely dlouhého doletu se netýká satelitů pro mírové účely. Pchjongjang oznámil, že Severní Korea se nezvdá svého práva vysílat mírové satelity.

USA částečně pozastavily svou pomoc pro Mali

Americké ministerstvo zahraničí oznámilo, že pozastavuje svou pomoc pro Mali ve výši 60-70 milionů dolarů, v reakci na vojenský převrat z minulého týdne, k němuž v Mali došlo. USA ovšem hodlají zachovat humanitární a potravinovou pomoc. Zároveň USA vyzvaly k co nejrychlejšímu nastolení zvolené vlády.

Americký prezident a turecký premiér se sešli v Soulu

Prezident USA Barack Obama a turecký premiér Recep Tayyip Erdogan se sešli při jednání prezidenta USA 25. března v jihokorejském Soulu. Dle prohlášení prezidenta USA budou obě země nadále spolupracovat v otázkách řešení současné krize v Sýrii. U otázky íránského jaderného programu pak mají dle slov prezidenta Obamy USA s Tureckem „podobné názory“ na to, že Írán „musí plnit své závazky“. Prezident Obama také otevřel otázku náboženských svobod v Turecku a turecký premiér Erdogan se ujistil, že USA nadále stojí na straně Turecka v boji proti Kurdské straně pracujících (PKK), kterou Turci považují za teroristickou organizaci.