Hnutí Taliban vzkázalo, že nedůvěřuje, že američtí vyšetřovatelé dokáží nestranně prozkoumat případ amerického vojáka, který zabíjel civilisty v provincii Jižní Kandahár v Afghánistánu. Vrcholný představitel Talibanu řekl, že Amerika se pokouší svoji vinu svalit na jednoho vojáka. Taliban prohlásil, že není vhodná doba na mírové rozhovory.
Archiv rubriky: Amerika
Americký prezident Barack Obama navrhl na post prezidenta Světové banky Jim Yong Kima
Jim Yong Kim je americký občan, narozen v Jižní Koreji, který je rektorem prestižní Dartmouth College. Americký prezident Barack Obama jej navrhl jako kandidáta na post prezidenta Světové banky. Toto rozhodnutí je překvapivé a prezident Obama jej obhajuje kromě ekonomické erudice také velkým množstvím zahraničních zkušeností, kterými Jim Yong Kim disponuje. Původním oborem JimYong Kima není ekonomie, ale zdravotnictví. Jim Yong Kim vystudoval medicínu na Hardvardu a pracoval pro Světovou zdravotnickou organizaci (WHO). Dalšími kandidáty jsou nigerijská ministryně financí Ngozi Okonjo-Iweala a bývalý ministr financí Kolumbie José Antonio Ocampo.
Americký voják Robert Bales bude obviněn za 17 vražd
Americký voják Robert Bales bude obviněn ze 17 vražd a 6 pokusů o vraždu. Vyšetřovatelé zvýšili počet obětí na 17, zatímco afghánská vláda stále udává 16 mrtvých. „Tato diskrepance bude osvětlena, až budou obvinění hotová“, řekl mluvčí mise ISAF plukovník Gary Kolb. Obhájce seržanta Roberta Balese John Henry Browne řekl, že obžaloba bude vraždy obtížně dokazovat, protože chybí některé důkazní materiály, jako například výsledky pitev.
Jižní Korea připravuje summit o jaderné bezpečnosti
Více než 50 hlav států se sejde na summitu v Jižní Koreji. Summit v Soulu se bude týkat bezpečnostních otázek spojených s jadernými zbraněmi a jadernými technologiemi. Prezident Jižní Koreji se ještě předtím sejde k bilaterálnímu jednání s americkým prezidentem Barackem Obamou. Prezident Korejské republiky Lee Myung-bak prohlásil, že na summitu chce získat mezinárodní podporu pro odpor vůči Severní Koreji, která vypustila do vesmíru satelit, jež nese balistická střela, která je zakázána Radou bezpečnosti OSN.
Propuštění 10 rukojmí FARC se posunuje na 30. března
To potvrdil kolumbijský delegát Mezinárodního výboru Červeného kříže. Propuštění se tak posunulo z pondělí 26. 3. na pátek 30. 3. Právě Červený kříž, ve spolupráci s kolumbijskou vládou a organizací Kolumbijci a Kolumbijky pro mír (CCP) zorganizoval záchrannou akci pro těchto 10 rukojmí. Ta by měla začít 28. 3. Po propuštění těchto 10 osob již nebude tato levicová guerrila držet rukojmí z řad policistů nebo vojáků. K osudu svých rukojmí z řad civilního obyvatelstva se zatím stále nevyjádřila.
Prezident Chávez se zúčastní Summitu Amerik
Prezident Venezuly Hugo Chávez se zúčastní summitu Organizace amerických států ( OAS), který se bude konat v dubnu v kolumbijském městě Cartagena de las Indias. Svou účast potvrdil i přes fakt, že na summit nebyla pozvána kubánská delegace. Prezident Chávez doufá, že je tomu tak naposled. Právě kvůli nepozvání Kuby na Summit Amerik státy ALBA hrozily, že na summit nepřijedou ani ony. Zatím se ke své přítomnosti na summitu vyjádřil pouze prezident Chávez. Prezidenti ostatních členských zemí ALBA své rozhodnutí stále nepotvrdili. Proti přítomnosti kubánské delegace se stavěly hlavně Spojené státy americké. Na Summitu Amerik se bude, mimo jiné, projednávat i případná legalizace drog v Jižní a střední Americe.
Japonsko poskytne Paraguayi úvěr na zlepšení infrastruktry
Úvěr ve výši 216 milionů dolarů bude použit pro stavbu a zlepšení paraguayské infrastruktury. To potvrdil paraguayský ministr financí Dionisio Borda. Úvěr bude použit převážně pro stavbu dálnice, spojující Ciudad del este v regionu Alta Paraná s městem Encarnación v regionu Itaipúa. Obě tyto města jsou důležitými centry východní Paraguaye. 147 km dlouhá dálnice bude mít velký význam v přepravě zemědělských surovin. To proto, že regiony Alta Paraná a Itaipúa jsou nejproduktivnější zemědělské oblasti Paraguaye.
Guatemalský prezident povede debatu o legalizaci drog
Té by se měli zúčastnit prezidenti středoamerických zemí. Diskuze se bude konat právě v Guatemale. Prezident Otto Pérez Molina není proti případné legalizaci drog. To překvapilo spoustu jeho příznivců. V době svého zvolení do funkce prezidenta se předpokládalo, že se vydá cestou mexického prezidenta Felipe Calderóna, který započal tzv. mexickou drogovou válku. To i proto, že již pár dní po své inauguraci prezident Pérez Molina povolal armádu do boje proti drogovým kartelům. Sám prezident se k věci vyjádřil se slovy, že ,,je důležité mít alternativy a debatovat na téma případné legalizace užívání, produkce i distribuce drog“.
Venezuela by mohla mít problémy s pitnou vodou
Guvernéři několika venezuelských států varují před možností znečištění pitné vody. Důvodem je několik úniků ropy u pobřeží Venezuely nebo i prasklý ropovod. Prezident Chávez ale namítl, že ,,se jedná o propagandu opozice a celou věc bere jako útok na fyzické i mentální zdraví občanů“. Ve čtvrtek generální prokurátor oznámil, že bylo vydán soudní příkaz, podle kterého se media v zemi mají chovat extrémně zodpovědně.
Další protesty proti těžbě zlata v Ekvádoru
V ekvádorském hlavním městě Quitu se včera konaly protesty dvou skupin s odlišnými názory. První byla tvořena převážně domorodými skupinami, které pochodovali 700 km z ekvádorské části Amazonie až do Quita. Ti protestovali proti znovuotevření měděných dolů v Amazonii. Podle nich by těžba znamenala znečištění přírodního prostředí a mnoho lidí by bylo nuceno opustit své domovy. Druhou skupinu pak tvořili přívrženci prezidenta Correy. Prezident Correa se již dříve k situaci vyjádřil se slovy, že ,,doly budou financovat i rozvoj země“. Již minulý měsíc ekvádorská vláda podepsala smlouvu s čínskou těžební společností, která bude investovat přes 1,4 miliardy dolarů do těžby mědi v regionu El Pangui v Amazonii.
Papež odsoudil násilí spojené s drogovým průmyslem
Při své cestě do Mexika papež Benedikt XVI. odsoudil násilí, spojené s drogami a bojem proti drogovému průmysl. Na druhou stranu ale ocenil snahu středoamerických států, které se snaží proti drogovým kartelům výrazně bojovat a ochraňovat tak civilní obyvatelstvo. Po své návštěvě Mexika se papež přesune na Kubu. O této zemi se vyjádřil se slovy, že ,, zde marxismus již dlouhou dobu nepůsobí“.
Bývalý floridský guvernér J. Bush podpořil republikánského kandidáta M. Romneyho
Bratr bývalého prezidenta G. W. Bushe je podle svého prohlášení přesvědčen, že by mělo dojít k ukončení vnitrostranického souboje o post budoucího republikánského prezidentského kandidáta. Místo dalšího vysilování by se měla strana i ostatní kandidáti sjednotit a postavit se za bývalého massachusettského guvernéra Romneyho, který má podle názoru J. Bushe největší šanci sesadit současného prezidenta Spojených států B. Obamu z jeho postu. V prohlášení, učiněném prostřednictvím své vzdělávací nadace J. Bush mimo jiné říká, že „Amerika čelí obrovským výzvám a potřebuje vůdce, který rozumí ekonomice a ví, že vzrůstající vládní regulace nejsou odpovědí na naše problémy.“.
Prezident USA B. Obama a V. Putin se shodli na nutnosti zlepšení vzájemných vztahů
Při telefonátu, ve kterém B. Obama gratuloval V. Putinovi k jeho úspěchu při ruských prezidentských volbách, hovořili oba vrcholní politici podle vyjádření Bílého domu také o situaci v Sýrii, Iránu a o budování obranného protiraketového štítu. Zatímco vztahy B. Obamy a odcházejícího ruského prezidenta D. Medveděva byly na velmi dobré úrovni, s Vladimirem Putinem se současným americký prezident několikrát střetl v otázkách dodržování lidských práv v Rusku. Další setkání obou představitelů je naplánováno na schůzku zástupců zemí G8, která proběhne v květnu v USA.
Republikán R. Santorum bude mít v příštích dnech poslední šanci na zvrácení vývoje amerických primárek
Poslední výhra ve státě Illinois dále upevnila vedoucí postavení dosavadního favorita primárek M. Romneyho, který v počtu získaných volitelských hlasů nyní vede nad R. Santorumem v poměru 2:1. Podle komentátorů je pro R. Santoruma poslední možností k udržení se v boji o kandidaturu pouze jasné vítězství v sobotních primárkách v Louisianě a následný úspěch Wisconsinu. Pokud by v obou případech neuspěl, bude čelit stále většímu tlaku k odstoupení od předvolebního boje a k vyjádření podpory pro nejsilnějšího republikánského kandidáta, který se následně utká s nynějším prezidentem B. Obamou v prezidentských volbách v listopadu tohoto roku.
Americké společnosti Chevron a Transocean byly obviněny v souvislosti s únikem ropy u pobřeží Brazílie
Brazilský federální žalobce obvinil obě společnosti z odpovědnosti za únik ropy v listopadu roku 2011. Tento incident má negativní dopad na již nyní komplikovanou pozici firmy Chevron v regionu a zároveň by mohl zpomalit těžební boom v oblasti brazilského pobřeží. Žalobce E. Santos Oliveira obvinil také 17 pracovníků obou společností, mezi kterými je i George Buck, který je odpovědný za všechny operace firmy Chevron v Brazílii. Při úniku ropy se do moře u pobřeží státu Rio de Janeiro dostalo zhruba 3000 barelů ropy, což mělo podle státního žalobce za důsledek ovlivnění celého místního ekosystému, vyhubení několika místních živočišných druhů a bude mít dlouhodobé negativní dopady na celou místní ekonomiku. V reakci na obvinění propadly akcie obou firem o 1,1%, což v případě společnosti Chevron znamená propad na nejnižší hodnotu za poslední měsíc.
Americký vědec pracující pro NASA byl odsouzen na 13 let za pokus o špionáž
Vědec Stewart Nozette byl zatčen při pokusu o prodej přísně tajných informací o amerických obranných systémech v rámci akce FBI v říjnu 2009. Informace nabídl agentovi FBI v přestrojení, kterého považoval za pracovníka izraelské tajné služby Mossad. S. Nozette byl jedním z předních vědců pracujících pro vládu Spojených států a pro Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). Mimo jiné se podílel na vytvoření radaru pro satelity, které později potvrdily přítomnost vody na měsíci, či na konceptu amerického protiraketového štítu a vývoji obranného systému včasného varování.
Velitel amerických vojsk v Afghánistánu požaduje další analýzy, než dojde ke stahování vojenských jednotek ze země
Vrchní velitel amerických vojsk v Afghánistánu generál John Allen řekl před Kongresem Spojených států amerických, že požaduje zpracování detailních analýz, než dojde ke stahování dalších vojenských jednotek z Afghánistánu. K první vlně odchodu ze země má dojít na podzim roku 2012 a ke kompletnímu stažení vojsk v roce 2014. Generál Allen řekl, že před koncem roku 2012 seznámí amerického prezidenta Baracka Obamu s předpokládaným množstvím vojenských jednotek, které bude potřebovat pro roky 2013 a 2014. Snižování počtu vojáků nedoporučoval ani předchozí velitel generál David Petraeus.
Počet obětí útoku amerického vojáka v Afghánistánu je podle vyšetřovatelů 17
Celou dobu udávala americká armáda 16 zabitých civilistů ve vesnici Alokozai americkým vojákem Robertem Balesem. Nyní vyšetřovatelé číslo zvýšili na 17. Změnu odmítli vysvětlit s odkazem na nutnost zachování anonymity. Robert Bales, seržant americké armády, 11. března zabil v provincii Jižní Kandahár afghánské civilní obyvatele. Tyto útoky vyvolaly napětí ve vztazích Spojených států a Afghánistánu.
Americké zpravodajské služby zveřejnily zprávu o nárůstu rizika globálních konfliktů o vodu
Podle nové zprávy americké Obranné zpravodajské služby (DIA) se dá očekávat, že do roku 2040 již nezvládnou dodávky čerstvé vody pokrýt světovou poptávku, což podle odhadů DIA povede ke zvýšení politické nestability a k ohrožení globálního potravinového trhu. Podle zprávy budou největším problémů a zároveň velkým výzvám při vyrovnávání se s problémy s dodávkami vody čelit regiony jižní Asie, Blízkého východu a severní Afriky. Podle DIA v příštích 10 letech příliš nehrozí tzv. války o vodu, ale poté riziko konfliktu s nárůstem spotřeby bude výrazně vzrůstat. S nedostatkem vody bude také, jak vyplývá ze zprávy, výrazně ohrožena produkce potravin a energie ve zmíněných oblastech. DIA očekává, že do roku 2030 vzroste současná poptávka po vodě o 40% a svět přestane být schopen poptávku pokrývat trvale udržitelnými zdroji.
Pozastavení mírových jednání považují Spojené státy americké za taktické vyčkávání Talibanu
Po incidentech s pálením Koránu a zabitím civilních obyvatel ze strany Spojených států amerických se hnutí Taliban rozhodlo zastavit mírová jednání se Spojenými státy americkými a vládou afghánského prezidenta Hamida Karzai. Jako oficiální důvod Taliban uvedl, že USA stále mění vyjednávací pozici. Představitelé Spojených států k tomu řekli, že jednání s Talibanem nebylo nikdy snadné, a že kroky Talibanu považují za taktické vyčkávání. USA také popřeli, že by jejich pozice nebyla konzistentní. Uzavření míru s Talibanem je nutný předpoklad pro opuštění země v roce 2014.
Čína kritizuje kroky Spojených států amerických vůči Íránu
Přední čínský vládní deník zkritizoval plánované sankce Spojených států amerických vůči zemím, které nakupují ropu z Íránu. Redaktor deníku v komentáři zdůraznil, že Čína má právo na nákup ropy z Íránu. Plánované sankce USA označil za sobecké. Čínský deník také kritizuje americkou zahraniční politiku, kterou považuje za unilaterální. Článek byl uveřejněn pod jménem Zhong Sheng, které znamená „hlas Číny“. Tímto jménem bývají ve vládním médiu podepisovány články o zahraniční politice. Odebírat ropu z Íránu přestalo 10 zemí EU a Japonsko. Ropu stále nakupují Čína a Indie, které patří k největším odběratelům íránské ropy na světě.
Po mexickém zemětřesení zůstaly horší následky, než se očekávalo
Podle posledních statistik bylo zničeno na 30 000 domů. Největší škody hlásí stát Guerrero, kde se nacházelo i epicentrum zemětřesení. Podle guvernéra státu Ángela Aguirreho bude Guerrero žádat Fond přírodních katastrof o dotace pro obnovu. Vláda nyní poskytuje azyl více, než 200 rodinám. Zemětřesení o magnitudu 7,9 stupňů Rychterovy škály zasáhlo na 13 států mexické federace. Největší otřesy zaznamenali lidé ve státech Guerrero, Oaxaca a v Mexico city.
Amnesty International varuje před zhoršujícím se stavem svobody lidských práv na Kubě
Podle zprávy Amnesty International jsou političtí disidenti nebo aktivisté za lidská práva zastrašováni více, než tomu bylo před 2 lety. Zpráva dále uvádí, že v období mezi lednem a zářím minulého roku bylo do vazby uvaleno na 2 784 osob. To je o 710 osob více, než za celý rok 2010. Kubánská vláda se ke zprávě Amnesty International nevyjádřila. Deník Komunistické strany Kuby uvedl, že se disidenti a aktivisté snaží pouze vyvolat problémy, které by donutily papeže Benedikta XVI. na ně reagovat. Návštěva papeže na Kubě je plánována konec tohoto týdne. Během své návštěvy latinské Ameriky papež navštíví Kubu a Mexiko.