Princ William začal plnit své povinnosti na Falklandách

Britský následník trůnu je jedním ze 4 pátracích a záchranných pilotů Royal air force ( RAF), kteří budou po dobu následujících 6 týdnů plnit své povinnosti, totiž poskytovat ochranu civilnímu a vojenskému obyvatelstvu Falklandských ostrovů. Princ William odcestoval na Falklandy v době, kdy chce Velká Británie poslat k ostrovům svou nejmodernější loď – torpédoborec Dauntless. K návštěvě prince Williama se vyjádřila i argentinská strana.

Srbský vicepremiér varuje USA před odchodem Srbska k „druhému táboru“

Srbský místopředseda vlády Ivica Dacic prohlásil, že by Spojené státy americké měly projevit více pochopení a sympatií k postojům Srbska k otázce Kosova, protože současná americká politika „by pro Srbsko mohla být zavádějící“ a mohla by Srby „přivést ke druhé straně“. „Amerika má zásadu, že pracuje pouze se současnou situací na místě, situace je ale taková, že problém není vyřešen a americká administrativa stojí před klíčovým momentem , kdy se musí rozhodnout zda ji budou zajímat názory srbské strany na to, co je správné,“ prohlásil dále Ivica Dacic.

Ve světě jsou napadány syrské ambasády – velvyslanectví v Egyptě je vyrabováno, v Londýně a Kuvajtu poškozeno

Dav syrských přistěhovalců v egyptské Káhiře již podruhé vtrhl do ambasády Sýrie a tentokrát ji zcela vyraboval a několik částí budovy podpálil. Stejně tak se podařilo demonstrantům napadnout i velvyslanectví Sýrie v britském Londýně a Kuvajtu, kde byli dokonce zraněni příslušníci stráže a dav zde strhal syrskou vlajku ze stožáru. K napadání syrských ambasád došlo také v Německu, Řecku a USA v reakci na poslední ostřelování města Homs.

Ruská federace a Čína vetovaly návrh rezoluce o Sýrii

Návrh Rezoluce podporoval postoj Ligy arabských států a její plán na odstoupení syrského prezidenta Bashara al-Assada. Ministryně zahraničí Spojených států Hillary Clintonová v reakci na odmítavý postoj Ruska k rezoluci řekla, že není možné konstruktivně spolupracovat s Ruskem na rezoluci k Sýrii. Cintonová však zároveň vyloučila vojenskou intervenci.

Barack Obama: OSN se musí postavit proti brutalitě v Sýrii

Americký prezident dnes vyzval Radu bezpečnosti Organizace spojených národů (RB OSN), aby se postavila proti „neúprosné brutalitě“ syrského prezidenta Bashara al-Assada. Uvedl tak po zprávách, že vládní síly zabily v noci na dnešek přes 200 lidí ve městě Homs. V písemném prohlášení Barack Obama odsoudil „ohavný útok“ a vyzval al-Assada k odstoupení z funkce.

Dle Spojených států jsou ruské návrhy na změny rezoluce RB OSN o Sýrii nepřijatelné

Uvedla to Susan Rice, velvyslankyně USA při OSN. Západní návrh znění rezoluce RB OSN koresponduje se závěry Ligy arabských států (LAS). Návrh požaduje mj. odstoupení syrského prezidenta Bašára al-Assada dle plánu, který vypracovala LAS. Rusko požaduje další jednání o rezoluci a změny, které učiní zodpovědnou za současný stav v Sýrii nejen vládu, ale i syrskou opozici. To však Západ v čele s USA naprosto odmítá s tím, že je to hlavně syrská vláda, kdo je zodpovědný za několik tisíc mrtvých během dosud 11 měsíců trvajících nepokojů. Francouzský velvyslanec při OSN Gerard Araud řekl, že předkladatelé návrhu jsou odhodláni o rezoluci hlasovat dnes a Rusko chce jen získat čas. I přes ostrou rétoriku není zcela jasné, jak se Ruská federace při hlasování zachová.

Haitský prezident zahájil druhou oficiální cestu po Latinské Americe

Tato cesta zavede prezidenta Michela Martellyho do Venezuely a Panamy – do států, se kterými chce Haiti navázat výraznější ekonomickou spolupráci. V rámci své návštěvy Venezuely se zúčastní i summitu organizace ALBA. To proto, že Haiti je od roku 2007 přidruženou zemí organizace a stojí o plnohodnotné občanství. To minulý týden potvrdil i prezident Venezuely Hugo Chávez.

Venezuelský Caracas hostí 11. summit ALBA

V rámci 11. summitu Bolivariánské aliance pro občany naší Ameriky ( ALBA) přivítal prezident Chávez reprezentanty všech 8 členských zemí organizace. Jedním z nich byl i generál Raúl Castro. V rámci summitu by se měly prodiskutovat rozvoj regionální integrace, možnost založení banky ALBA nebo zlepšení mezinárodních vztahů. Organizace ALBA byla založena roku 2004 díky vůdci kubánské revoluce Fidelu Castrovi. Vznikla jako odpověď na Dohodu o volném obchodu mezi Amerikami ( ALCA), která vznikla na popud Washingtonu.

Další americké společnosti zveřejnily své výsledky za čtvrté čtvrtletí roku 2011

Společnost MasterCard zvýšila zisk o 24 % na 514 mil. USD, neboli 4,03 USD na akcii. Růst jejích zisků zvyšuje častější používání bezhotovostních formem plateb. V příštích dvou letech by měly tržby MasterCard růst 12-14procentním tempem.  Akcie v reakci na to přidaly 7 % a dnes pokračují v růstu.
Akcie farmaceutické společnosti Gilead Sciences posílily o 9 % díky příznivým  číslům ze 4. čtvrtletí  a pozitivním výsledkům testování experimentálního léku proti žloutence typu C.

Bolivijský prezident odsoudil vměšování USA do vnitřních záležitostí země

Bolivijský prezident odsoudil výroky, které ho popisují jako autoritářského a zdůraznil, že žádný takový prezident by nikdy nesvolal summit, na které pozval všechny národní sociální organizace, aby se dohodli na plánu vývoje v sociální oblasti. Prezident Moráles dále odsoudil intervenci USA do těch částí země, kde ,,nevládne kapitalistický nebo imperialistický režim“. Dodal také, že jediným autoritářským systémem jsou samotné Spojené státy. Prezident zdůraznil, že ,, kapitalismus ani imperialismus nejsou pro lidstvo řešením“.

Americká nezaměstnanost opět klesla

Oproti prosincovým 8,5 % se v lednu nezaměstnanost snížila na 8,3%. Počet pracovních míst v jiných sektorech než v zemědělství v USA v lednu narostl o 243 tisíc a nezaměstnanost je tak nejnižší od února 2009. Analytici agentury Reuters přitom předpovídali nárůst jen o 150 tisíc. Leden se tak stal již několikátým měsícem v řadě, kdy americká nezaměstnanost nejenže klesala, ale klesala rychleji, než předpokládali analytici.

USA reaguje na prohlášení prezidenta Republiky srbské: „územní celistvost je nezpochybnitelná“

Americká ambasáda v Sarajevu oznámila, že považuje Bosnu a Hercegovinu za „nezávislý, multietnický, demokratický a suverénní stát s nepopiratelnou územní celistvostí.“ Velvyslanectví USA tak reagovalo na setkání prezidenta Republiky srbské Milorada Dodika a šéfa strany LDP Čedomira Jovanoviće v Bělehradě, kde prezident Dodik „předpověděl“ rozpadnutí Bosny a Hercegoviny. Američané zdůraznily, že Bosna a Hercegovina je členem OSN od roku 1992 a že Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii (ICTY) označil události v Srebrenici za akt genocidy, a „vyjádřili zklamání nad rétorikou, která  tyto základní fakta zpochybňuje.“ Milorad Dodik během debaty v Bělehradě prohlásil, že nezpochybňuje, že zločin proti Bosňanům byl v Srebrenici spáchán  v roce 1995, ale odmítal tvrzení Čedomira Jovanoviće, že Republika srbská byla „založena na genocidě v Srebrenici“ s tím, že byla založena již v roce 1992.

Tým mezinárodních odborníků předložil návrh kompromisní evropské protiraketové obrany

Skupina mezinárodních expertů nabídla kompromisní řešení spolupráce mezi Ruskem, Spojenými státy a NATO při budování protiraketového štítu v Evropě. Návrh obsažený ve zprávě Euro-Atlantic Security Initiative (EASI) má vyřešit stávající rozpory a vyhovět všem stranám. Spočívá ve sdílení informací o protiraketové obraně mezi jednotlivými stranami a jejich společném vyhodnocování, a také v současném zapojení prostředků protiraketové obrany každé ze stran. Zároveň však nemá dojít ke sloučení systémů protiraketové obrany NATO a Ruské federace. Data, přístupná pro družice NATO i Ruska, mají postupovat na dvě společná operační střediska v Moskvě a Varšavě, v nichž budou současně pracovat vojenští představitelé obou stran. Rozhodnutí o vypuštění protiraket mají být přijímána také společně, přičemž použita má být ta raketa, jejíž použití je v dané situaci efektivnější. Tím bude podle expertů dosaženo situace, kdy nemůže dojít k jakémukoliv úniku  informací o technologiích a zároveň nebude porušena ničí suverenita.

Apple stáhl své tablety a telefony iPhone z německých internetových trhů po další patentové stížnosti

Tu na svého rivala podala tentokrát další americká společnost Motorola Mobility, která již v několika soudních sporech nad firmou Apple zvítězila. Motorola zvítězila například v patentovém sporu o bezdrátové příslušenství a emailovou aplikaci iCloud, kterou nyní němečtí uživatelé výrobků Apple nejspíše nebudou moci využívat. Proti tomuto patentovému rozhodnutí se prý ovšem právníci společnosti Apple odvolají.

Gruzínský prezident: „Arabské jaro smete ruskou vládu.“

Gruzínský prezident Michail Saakašvili během své návštěvy ve Washingtonu poskytl rozhovor pro časopis Foreign Policy, v němž vyjádřil přesvědčení, že ruskou vládu očekává v brzké době „pád“. Ruští vládní představitelé se podle jeho slov „ubírají stejnou cestou jako režimy prezidenta Mubaraka a plukovníka Kaddáfího a brzy bude jejich vláda svržena“. Dialog Spojených států s Moskvou je podle slov gruzínského prezidenta užitečný a snaha o „restartování“ vztahů by měla pokračovat, zároveň ale signály přicházející z Ruska naznačují, že se země vrací k politice prováděné před tzv. „restartem“. Jako příklad prezident Saakašvili uvedl, že Rusko prokázalo svou flexibilitu během procesu vstupu do WTO v roce 2011, ale nyní – poté, co tohoto cíle dosáhlo – se opět vrátilo ke konfrontačním postojům. Dalším příkladem je podle prezidenta skutečnost, že Rusko „neustále šíří zvěsti o amerických plánech na rozmístění komponentů systému protiraketové obrany v Gruzii, přestože to neodpovídá realitě“.

Podle rozpočtového úřadu Kongresu USA překročí i letos americký schodek rozpočtu federální vlády bilion USD

Mělo by to být konkrétně 1,08 bilionu USD. V následujícíh letech by se schodek měl snižovat. To však vychází z předpokladu, že Konges USA schválí dohodnuté škrty a neprodlouží daňové úlevy. V případě, že škrty schváleny nebudou, tak v následující dekádě by mohl americký dluh stoupnout až o 8 bilionů USD.

Ekvádor zmodernizuje těžařský průmysl

Ekvádorský prezident Correa plánuje podepsat smlouvu se zahraničními společnostmi, které zajistí modernizaci těžařského průmyslu v zemi. Zdejší technologie jsou zastaralé hlavně z důvodu znárodnění průmyslu. Výměnou za modernizaci má být propuštění části zisků soukromým firmám. Tyto společnosti by pak měly do modernizace vložit na 2 miliardy. Jejich zisk ale záleží na tom, jestli se produkci podaří zvýšit. Generální ředitel Petroecuadoru, největší těžařské firmy v zemi, předpokládá nárůst produkce až o desetinu. Největší investice se plánují do rafinérie Shushufindi Aguarico a Libertador-Atacapi.

Brazílie sníží počet vojáků na Haiti

To oznámila prezidentka země Dilma Rousseff při své návštěvě na Haiti. Brazilský kontingent v rámci mise OSN pro stabilizaci Haiti (Minustah) čítá 2 100 vojáků. Redukce by se měla týkat 300 z nich. Celkově se mise účastní na 11 600 vojáků. I tento celkový stav by se měl během roku snížit. Její haitský protějšek, prezident Michel Martelly prohlásil, že jeho kabinet pracuje na určení lhůty, během níž by mohly jednotky Minustah Haiti opustit. To díky znovuzavedení armády, kterou Haiti zrušilo roku 1994.

Mexiko si patentovalo první vakcínu proti heroinu

Vakcína proti heroinu se stala součástí mexického boje proti drogovému průmyslu. Vakcína byla vytvořena již před více, než deseti lety. Kvůli pokusům na myších a pozdějších klinických pokusech na lidech byla patentována až nyní. Díky boji proti užívání drog bylo v Mexiku založeno na 334 Center Nového života, jejichž významem je rozvíjet technologie, které by pomohly kontrolovat lidské závislosti.

Vedení společnosti Facebook plánuje získat 5 miliard USD veřejnou nabídkou akcií

Jedná se pouze o předběžná čísla, jelikož finanční experti Facebooku pracují pouze s odhady poptávky investorů v následujících měsících. Veřejná nabídka akcií bude probíhat od dubna do června tohoto roku a měla by být největší v historii internetových společností. V roce 2004 se stejným způsobem podařilo americkému gigantu Google sehnat 1,9 miliardy USD.

Ministři obrany NATO zasednou, aby řešili změnu strategie v Afghánistánu

Ministři obrany NATO budou diskutovat o změnách strategie v Afghánistánu poté, co USA a Francie vyzvaly k „urychlenému předání bojových operací do rukou afghánské vlády“. Francie totiž podpořila amerického ministra obrany Leona Panettu, když prohlásil, že síly USA by se měly stáhnout již do konce roku 2013, tedy o rok dříve, než bylo předběžně dohodnuto na posledním summitu NATO v Lisabonu.

V Kábulu zažívají šok – americká armáda se chystá z Afghánistánu stáhnout do konce roku 2013

Americký ministr obrany Leon Panetta překvapil, když prohlásil, že USA plánují ukončit svou bojovou misi v Afghánistánu  a do konce roku 2013 stáhnout své síly. USA stály v čele invaze NATO do Afghánistánu v roce 2001 a již dříve uvedly, že hodlají své bojové jednotky stáhnout do konce roku 2014. Afghánistán je ale zaskočen, podle vyjádření nejmenovaného úředníka (který uvedl, že je zakázáno k věci se vyjadřovat) pro agenturu Reuters „rozhodnutí zcela naruší plán přechodu a nutí afghánské bezpečnostní složky nebezpečně spěchat“. „Pokud Američané skutečně opustí Afghánistán, bude to jistě mít vliv na naši připravenost, výcvik či vybavení policie,“ řekl bezpečností úředník s tím, že pro Afghánskou vládu jde o šok. Analytici nyní prohlášení ministra obrany USA spojují s uniklou zprávou o tom, že afghánský Taliban sílí a je připraven vrátit se do země.