Libyjský vůdce Muammar Kaddafi odmítl opustit svou zemi

Prezident JAR Jacob Zuma, který již podruhé dorazil do libyjského Tripolisu, aby se pokusil jednat o příměří, oznámil po jednání s Muammarem Kaddafim, že libyjský vůdce odmítá opustit svou vlast. Dále prezident Jihoafrické republiky potvrdil, že v Tripolisu neustále probíhají nálety letadel NATO. Dále také zdůraznil, že jakékoliv jednání o příměří není možné, kvůli podmínce povstalců i NATO, aby Muammar Kaddafi okamžitě odstoupil a odešel. Prezident Zuma stejně tak spatřuje velký problém v otázce bezpečnosti Muammara Kaddafiho i jeho rodiny, jak oznámila jeho kancelář.

Katar zmrazil majetek bývalého prezidenta Tuniska

Tuniské ministerstvo spravedlnosti oznámilo, že se Katar po dohodě s tuniským ministrem spravedlnosti rozhodl zmrazit účty a majetek bývalého tuniského prezidenta Zine al-Abidine Ben Aliho i jeho ženy. V Kataru měl prezident několik bankovních účtů i majetek, mimo jiné do Kataru po převratu v Tunisu uprchl i Ben Aliho nevlastní syn.

Čínská Průmyslová a obchodní banka (ICBC) poskytne Zambii úvěr na 285 milionů dolarů

Banka ICBC úvěr poskytne na propojení elektrické sítě mezi jižní a východní Afrikou. Důvodem čínských investic v Africe má být snaha o zajištění obrovské surovinové poptávky Číny, přičemž nový 365 km úsek elektrických sítí má zajistit nové průzkumy ložisek nerostných surovin v těžko přístupných místech a spojit Zambii s Tanzánií a Keňou. Dalším důvodem má být i nová rozsáhlá výstavba elektráren na „zelené louce“, kterou zatím brzdí nedostatečné napojení do rozvodné sítě a v níž se mají angažovat právě čínské firmy.

Prezident JAR navštívil Libyi – chce zprostředkovat dohodu

Prezident Jihoafrické republiky Jacob Zuma dorazil do lybijského Tripolisu, kde se setkal s několika vysokými vládními představiteli. S Muammarem Kaddafim se však zatím nesetkal. Jedná se již o druhou návštěvu – při té první bylo jednání jen krátké a v podstatě bezvýsledné, zatímco nyní prezident Zuma dorazil do Tripolisu jen několik hodin poté, co generální tajemník NATO oznámil, že vláda Kaddafiho se chýlí ke konci a v Římě se představilo na 120 vysokých armádních důstojníků, kteří tvrdí, že přeběhly od Muammara Kaddafiho. Letecké útoky sil NATO se zatím podle pozorovatelů nadále stupňují.

Pobřeží slonoviny bude potřebovat 15 – 20 miliard euro na zotavení z občanské války

Prezident Pobřeží slonoviny Alassane Ouattara oznámil, že jeho země bude potřebovat 15 až 20 miliard euro na zotavení se z ozbrojeného konfliktu a ekonomických ztrát. Pobřeží slonoviny s touto informací přišlo poté, co se skupina G8 v Deauville shodla na pomoci Egyptu a Tunisku částkou 20 miliard dolarů. Prezident Alassane Ouattara prohlásil, že země G8 musí Pobřeží slonoviny pomoci, aby bylo schopné vzpamatovat se. Francie již slíbila odpuštění všech dluhů a pomoc v hodnotě 2 miliard euro, přičemž Pobřeží slonoviny se hodlá obrátit i na USA.

Tunisko očekává 40 miliard dolarů od států G8

Tuniský ministr financí Jalloul Ayed prohlásil, že francouzský prezident Nicolas Sarkozy navrhuje, aby se státy skupiny G8 složily na podporu nové tuniské demokracie. Má se jednat o 40 miliardový balíček, který je údajně již připraven ke schvalování. Ovšem tato informace je zcela nová, neboť v posledním oficiálním prohlášení G8 se státy shodly na 20 miliardové podpoře pro Egypt a Tunisko. Tuniský ministr financí dále neuvedl, jak by tato částka měla být dělena mezi jednotlivými případnými dárci.

V Egyptě dochází k novým protestům za svobodné informace a rychlé reformy

Tisíce lidí v hlavním městě Káhira protestují na revolučním náměstí Tahrir proti vojenské vládě. Podle organizátorů demonstrací vláda nepostupuje dostatečně tvrdě proti lidem bývalého prezidenta a jeho rodině, přičemž nejsou vidět žádné reformy, které by zlepšovali situaci země. Úřady obvinili bývalého prezidenta Mubaraka za plánování zabíjení demonstrantů a za to mu nyní hrozí trest smrti, ovšem soudní řízení se neustále protahuje a odkládá.

Etiopští rebelové vybojovali město od vládních jednotek, měli přitom údajně osvobodit pohřešované zaměstnance OSN

Ogadenská národní osvobozenecká fronta (ONLF), která bojuje od roku 1984 za nezávislost etiopské provincie Ogaden, kde žije převážně somálské etnikum, oznámila, že obsadila město na severovýchodě země. Kromě obsazení vojenských skladů a značných ztrát na straně vládního vojska dále uvedla, že mimo stovky mučených vězňů se jí podařilo osvobodit i dva zaměstnance Světového potravinového programu OSN, kteří byli v oblasti pohřešováni od půlky května. Informace je nepotvrzená a OSN ji hodlá prověřit. Etiopská vláda se k situaci zatím odmítla vyjádřit.

Ze sporné oblasti Abyei v Súdánu uprchlo již přes 80 000 lidí – údajně dochází i k leteckým útokům

Oblast mezi severním a jižním Súdánem, která byla od začátku rozdělovacího procesu spornou otázkou kvůli velkým zásobám ropy, je nadále obsazována armádou severního Súdánu. Podle úřadů jižního Súdánu, který se chystal vyhlásit nezávislost již za 7 týdnů v červenci, z oblasti uprchlo přes 80 000 lidí. Někteří svědci hovoří o útocích súdánského letectva.

Rusko je ochotno převzít úlohu zprostředkovatele, Muammar Kaddafi podle Rusů ztratil legitimitu

Po jednáních partnerů G8 se Ruská federace nechala slyšet, že se hodlá angažovat v otázce libyjské krize. Cílem má být zprostředkování odchodu libyjského vůdce Muammara Kaddafiho, který již podle Ruska ztratil svými činy veškerou legitimitu. Oznámil to ruský 1. náměstek ministra zahraničí Sergej Ryabkov. Podle západních diplomatů je jednání Rusů poněkud překvapivé, neboť prý zcela jistě udržovali čilý diplomatický kontakt s libyjskou vládou.

Ugandský opoziční vůdce se nesmí vrátit do Ugandy

Kizza Besigye, opoziční vůdce, který před dvěma týdny odletěl do Keni, nebyl vpuštěn na palubu letadla do Ugandy se zdůvodněním, že letadlo by v Ugandě nemohlo přistát. Kizza Besigye, který byl protikandidátem prezidenta Yoweri Museveniho, byl jedním z těch, kteří volali po protestech – Uganda se tak dostala do celonárodní krize, která pokračuje. Vrátit se Besigye chtěl den před 4. slavnostním prezidentským slibem Yoweri Museveniho, který tak bude opět uveden do úřadu.

Uganda bude těžit ropu – Východoafrické společenství postaví nový ropovod

Východoafrické společenství (EAC) se rozhodlo vybudovat nový plynovod a ropovod, který by spojil dva nejnovější členy EAC Rwandu a Burundi s Ugandou na severu- měla by tak být posílena energetická bezpečnost obou zemí. Hlavní město Ugandy, Kampala, bude spojeno s hlavním městem Rwandy, Kigali, přičemž v další fázi bude dostavěno i spojení mezi Kigali a hlavním městem Burundi, Bujumbura. Výstavbu povede Uganda, přičemž EAC na ni poskytne 600 000 dolarů. Uganda totiž v roce 2006 objevila při hranicích s Demokratickou republikou Kongo bohatá uhlovodíková ložiska, kde se dle prvních odhadů dá vytěžit přes 2 miliardy barelů, ovšem všichni se shodují, že ložiska jsou pravděpodobně ještě mnohem větší. Uganda také oznámila, že plánuje výstavbu nových rafinérií, pro něž nyní potřebuje ještě 2 miliardy dolarů. Společnost Tullow Oil, která vedla průzkumy oznámila, že těžba ropy by měla být zahájena na začátku roku 2012.

NATO odmítá nařčení z neposkytnutí pomoci trosečníkům

Britský list The Guardian obvinil námořní síly NATO, že v březnu nepomohly lodi přepravující uprchlíky z Tripolisu na italský ostrov Lampedusa. Přestože porouchaná loď žádala o pomoc, záchrana přišla až po dvou týdnech, kdy na palubě hlady a žízní zemřelo 62 lidí. Mluvčí NATO Carmen Romerová kategoricky odmítla, že by některé z vojenských plavidel ignorovalo žádost o pomoc.

Libyjská armáda zvolila novou taktiku, NATO není schopné likvidovat vojenské stroje

Libyjské tanky a dělostřelectvo obléhající Misratu zahájili novou taktiku – „vystřel a běž“. Po každém výstřelu se vojenská technika operativně přesouvá, což činí velká problémy spojeneckým letadlům, která jsou jen málo schopná zaměřovat své cíle, vojenský zdroj z velitelství NATO přiznal, že palebná síla spojenců je tím výrazně degradována. Dále se ukazuje, že i přes neustálé bombardování se příznivcům Muammara Kaddafiho a libyjské armádě daří vytlačovat povstalce a držet v obležení Misratu i zbytky východní Libye, které jsou v rukou povstalců.

Tisíce lidí protestují v Maroku a požadují reformy

Po celé zemi vyšly do ulic tisíce lidí, kteří požadují reformy. K protestům došlo mimo jiné i v reakci na teroristický útok ve městě Marakesh. Podle odhadů se protestů účastnilo přes 8 000 lidí, kteří ve svých projevech odsuzují násilí a terorismus, požadují svobodu a kritizují korupci marockých úřadů. Demonstranti si také stěžují, že obyvatelé trpí nedostatkem příležitostí a pracovních míst, přičemž policie nerespektuje nikoho – požadují, aby policie zacházela s lidmi jako se sobě rovnými. V Maroku vládne nejstarší arabská královská dynastie v jejímž čele stojí současný král Mohammed VI., vládnoucí od roku 1999. Král v obavách před revolucí přislíbil na začátku roku 2011 reformy, ovšem převážně k žádným nedošlo.

V Tunisku byl obnoven zákaz vycházení – již tři dny pokračují silné protesty

Tuniská vláda nařídila v noci zákaz vycházení v nočních hodinách, reaguje tak na tři dny potlačování nových silných protestů, které vyvolali především vlivné osobnosti tuniské kultury a politiky svými připomínkami k nedávnému převratu. Nové problému v této zemi, kde byla zahájena vlna arabských revolucí, jsou způsobeny tím, že prozatímní správa doposud nesplnila svůj závazek naplnění demokratických principů po převzetí moc po bývalém prezidentu Zine Abidine Ben Alim. Mluvčí protestujících prohlásil, že je nyní třeba v revoluci dále pokračovat.

OSN: libyjské potravinové zásoby dojdou mezi 6 až 8 týdny

Šéf Světového potravinového programu OSN (WFP) Josette Sheeran prohlásil, že za 6 až 8 týdnů v Libyi pravděpodobně dojdou zásoby potravin. Šéf WFP proto zdůraznil, že stále neexistuje plán, který by čelil stále více se blížící humanitární katastrofě v Libyi. Libyjský potravinový systém byl totiž centrálně řízen vládou, ta ovšem nyní není schopna nové potraviny do země dostat a tudíž je ani distribuovat. Ovšem nikdo jiný zatím řízení distribuce a dovozu potravin do Libye nepřevzal.

Téměř 3 miliony obyvatel Nigeru nemají dostatek potravin

Potravinová krize je způsobena obrovskými suchy a přemnožením hmyzu, který napadl letošní úrodu. Vláda Nigeru oznámila, že 17, 3 % obyvatel země trpí smrtelným hladem, ačkoliv ještě v lednu vláda předpovídala, že úroda by mohla zajistit i přebytky. Tato situace se spolu s hladovými bouřemi v Ugandě přidává k naplňování předpovědí Světové banky a Mezinárodního měnového fondu. Obě tyto instituce varují před krizí afrického kontinentu.

Libyjští povstalci získali příslib financí od Západu i arabských zemí

Koalice západních zemí s arabskými státy se dohodly na finanční pomoci pro libyjské povstalce v řádech milionů dolarů. Ministři USA, Francie, Velké Británie a Itálie se v Římě spolu s ministry Kataru, Kuvajtu a Jordánska dohodli na vytvoření fondu pro vedení povstalecké kampaně s cílem svržení Muammara Kaddafiho. Americká ministryně zahraničí Hillary Clinton ve Washingtonu vyjádřila tak, že se pokusí o změnu federálního zákona tak, aby bylo možné předat libyjským povstalcům alespoň nějaké prostředky z 30 miliard dolarů zmražených Libyi v USA. Libyjská vláda považuje tyto kroky za pirátství – podle Libye rebelové nejsou žádným způsobem oprávněni převzít peníze zabavené státu Libye, neboť se nejedná ani o právnickou osobu, ani o suverénní stát a nebyla vydána žádná rezoluce OSN, přičemž se zmraženými majetky by se podle vlády nemělo nakládat.

Bin Ládin stál za teroristickými útoky v Somálsku a Jemenu

Podle oficiální zprávy USA stál šéf al Qaedy Osama bin Ladin za teroristickými útoky v Jemenu a Somálsku. Tato tvrzení vyplývají z důkazů nalezených v bin Ladinově úkrytu v pakistánském Abbottábádu. Americký prezident Barack Obama již vyznamenal na vojenské základně Fort Campbell ve státě Kentucky členy komanda, které při tajné akci teroristu zabilo.

Policie v Maroku zadržela 3 podezřelé z útoku v Marrakeshi

Marocké ministerstvo vnitra oznámilo, že byli zadrženi 3 muži marocké národnosti, kteří jsou podezřelí ze spáchání bombového útoku v kavárně v turisticky oblíbeném městě Marrakesh, který zabil 16 lidí. Podle policistů se hlavní podezřelý již přiznal k věrnosti teroristické síti Al-Kaida a údajně se již snažil bojovat po boku islamistů v ruské republice Čečensko a v Iráku. Poslední teroristický útok se v Maroku odehrál v roce 2003, kdy sebevražedný atentátník zaútočil na americkou ambasádu v Casablance a zabil 45 lidí.